| abites + 2kluci | 
 |
(29.9.2011 12:45:27)
Jak u vás doma funguje soukromí v dětských pokojích ve vztahu k mladšímu sourozenci? Kluci – 6,5 a necelé 2 roky. Bydlíme v RD, kde bude mít každý svůj pokoj, zatím jej využívá pouze starší (1. Třída), malý mu tam neustále šmejdí, krámuje. Pokud je mu přístup od bráchy odepřen, následuje řev, kousanec apod. Jak je to u vás, zajišťujete starším dětem soukromí?
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(29.9.2011 12:48:37)
Nijak organizovaně, zajišťují si ho sami (někam si zalezou), ale pokud vidím, že v tu chvíli ho potřebují a sourozenci ho nechtějí dopřát, tak zakročím. Výhoda více dětí, když jeden potřebuje klid, ještě další na hraní zbude :)
|
| Terka Kubík06, Vašík08 | 
|
(29.9.2011 12:52:51)
Nemají, hlavně v posteli, protože na tu máme namířenou kameru a v obyvaku se koukáme co provádějí 
Až přijde čas tak jim samozdřejmě soukromí necháme.
|
| Girili | 
|
(29.9.2011 14:55:42)
No to je hrozny! A kdy prijde ten cas? 
|
| Delete | 
|
(29.9.2011 15:11:38)
Girili,
není to tak hrozné, jak to vypadá.
Moje děti si nejlépe hrály, když jsem u nich nebyla....stačilo vlézt do dveří a ze hry zbylo jen mamí tohle a mamí támhleto a pohoda byla pryč. Navíc mě nutily pořád za ně něco řešit.
Nechat je ale úplně samotné bez dohledu také nebylo úplně OK, protože občas některá vymyslela něco, co bylo nebezpečné. Nebo se třeba něco stalo a nikdo nebyl schopný říct, co jak bylo.
Pak stačilo kouknout na záznam v počítači a člověk věděl, jak se zachovat.
Takže děti byly pod dohledem, ale přitom samy. O kameře věděly a také věděly, že když si třeba něco vymyslí jedna na druhou (ona mi tohle sebrala, ona mě bouchla první atd....), že je způsob, jak to prokázat....Většinou vůbec nebylo potřeba to řešit. Jednou nám kamera hodně pomohla, když nejmladší spadla z palandy (a to je věc, která se může stát kdykoliv, že dítě odněkud spadne, i když u toho ten rodič je) a my přesně věděli, co a jak se stalo. Takže jsme třeba nemuseli jet do nemocnice, protože jsme věděli, že nespadla na hlavu, kam a o co se uhodila. A i kdybychom jet museli, tak jsme mohli situaci přesně popsat.
Kamery jsme měl v pokojíku do zhruba 2,5 let té nejmladší a kdybychom se nestěhovali, asi by tam ještě rok, dva zůstaly...
Mně přišlo, že to těm dětem hodně pomohlo v samostatnosti a schopnosti řešení konfliktů a nás to dost uklidňovalo, že prostě víme, co dělají....Navíc nám to umožňovalo dělat cokoliv jiného než přímo dozorovat hrající si děti, takže to šetřilo i čas....Podle mě takhle měly děti paradoxně víc soukromí, než kdybych byla permanentně s nimi, abych na ně dohlížela....
|
| Markéta, kluci 9 a 2 | •
|
(29.9.2011 15:27:23)
To je dobrá definice soukromí - kamera v pokoji, záznam v počítači jako důkazní materiál.
|
| Delete |
|
(29.9.2011 15:47:52)
Markéto,
nepsala jsem žádnou definici soukromí, jen to, že měli víc soukromí, než kdybych tam s nimi pořád byla. Nešlo o nějaké šmírování, ale kontrolu nad tím, co takhle malé děti (1 rok, 2x 3,5 roku a 5 let), dělají, jsem chtěla mít...
Dneska už mají svoje pokoje a při vstupu se ťuká....nemá s tím problém nikdo  .
|
| Markéta, kluci 9 a 2 | •
|
(29.9.2011 16:30:18)
Moc to nechápu, ale to je můj problém. Nějak nevidím rozdíl mezi hlídáním ročního dítěte přímo v pokoji nebo na obrazovce počítače - já bych teda pořád koukala. Soukromí to dítě stejně nemá žádné - koukám na něj tak i tak.
|
| Delete |
|
(29.9.2011 18:45:34)
Markéto,
no ono když je u toho to pětileté, tak si třeba hrají dost spolu a na to už tam nemusím být....Na druhou stranu nemůžu nechat to pětileté, aby mladší hlídalo anebo nemůžu chtít, když se něco stane, aby dokázalo přesně převyprávět, o co šlo...
Já to měla většinou tak, že jsem si dělala svoji práci, měla otevřené dveře, takže jsem slyšela, co dělají a měla celkem přehled, co se děje. A když došlo k nějakému konfliktu nebo nehodě, tak jsem koukla na záznam.
S jedním dítětem je to jiné nebo když jsou dvě víc od sebe, tak také nevadí, když je člověk u prcka a starší už je někde zalezlý sám nebo naopak s námi v jedné místnosti, ale mně to pomáhalo mít přehled o všech, i když každá byla jinde nebo byly spolu dvě, tři, zatímco já něco dělala se čtvrtou.....
|
|
|
|
|
|
|
|
| Šárka+3 | •
|
(29.9.2011 18:19:09)
3 není dobrý počet  , buď 2 nebo 4, ve třech je vždycky jeden tak nějak navíc, jak máme doma "půjčený" další dítě, tak je klid, jak jsou doma jen kterýkoliv dva, je taky klid, jak jsou 3, je věčně řev.
|
| Delete |
|
(29.9.2011 18:47:54)
Šárko,
to byl jeden z důvodů, proč jsme si pořídili čtvrté, také to se třemi nějak nechtělo fungovat  .
Ale vím, že u spousty to funguje se třemi velmi dobře, ono záleží, jak jsou děti od sebe, jestli, kluci, holky nebo namíchaní, jaké mají povahy....
|
|
|
|
| Ecim | 
|
(29.9.2011 13:11:22)
Když je u nás situace kritická, tak staršího syna, který chce být sám (zpravidla s hračkami, které se pro bráchu ještě nehodí - jako třeba malé lego), na jeho žádost někde zavřu. On by někdy i chtěl, abych ho zamykala, ale to mi přijde příliš drsné.
|
|
| Ecim |
|
(29.9.2011 13:12:16)
"Výhoda více dětí, když jeden potřebuje klid, ještě další na hraní zbude :)"
Markéto, díky za super argument, bude se mi moc hodit.
|
|
| Delete |
|
(29.9.2011 13:40:03)
Markét, tak to máme podobně. Včetně té výhody více dětí....
Holky poměrně rychle pochopily, že někdy někdo opravdu potřebuje být sám. Jsou zvyklé se vzájemně ptát, jestli do toho nebo onoho pokoje smějí a jestli si ta nebo ona nechce jít hrát společně...
Ale mám už holky trochu starší.
|
|
|
| Čekatel na smazání | 
|
(29.9.2011 12:52:07)
Mají společný pokoj, takže smůla, musí se s tím (mezi sebou) poprat.
|
|
| a+b+c+d |
|
(29.9.2011 12:53:33)
Dcery mají svůj pokoj a syn také svůj. Soukromí zatím neexistuje, pouze zajišťuji, aby nejstarší měla klid na psaní úkolů. Až budou starší, asi to bude potřeba nějak vyřešit, ale zatím to nevyžadují.
Roční syn nesnáší jakékoliv zavřené dveře, okamžitě ječí a bouchá do nich, takže v zájmu klidné domácnosti je u nás všude otevřeno.
|
| a+b+c+d |
|
(29.9.2011 12:55:13)
Jo a o víkendu to dělám tak, že mladší dva dám spát po obědě do ložnice nebo jednoho z pokojíčků a nejstarší má pro sebe volný jeden pokoj, aby si mohla nerušeně číst - začíná z ní být knihomol.
|
|
|
| katyn | 
|
(29.9.2011 12:53:55)
Máme podobně staré kluky, 7 a 2. Pokojíček je staršího, mladší zatím svůj pokoj nemá. Má hrací kout v obýváku a nebo chodí do pokojíčku. Kluci jsou spolu rádi, ale je zle, když si starší uklidí a prcek mu to tam pak rozkramaří. Ale vyloženě soukromí nevyžaduje. Dokonce je to tak, že chtějí mít pokoj společný. Takže my nebudeme dělat druhý pokojíček, ale budou mít pokoj na hraní a pak společnou ložnici. Zatím to tahle chtějí, až budou chtít každý svůj pokoj, předěláme to.
|
| abites + 2kluci |
|
(29.9.2011 13:02:36)
tak to u nás nehrozí, chtít mít pokoj dohromady. Dům jsme již stavěli, s tím, že bude pokoj toho a toho:o) největší problém je v tom úklidu, po starším se chce, aby si uklízel a on to pak svaluje na mladšího, že mu tam dělá bordel. občas, jako po včerejšku, si připadám zralá na chocholouška
|
|
|
| remus | 
|
(29.9.2011 13:06:59)
Pokud jedno dítě to druhé ve svém pokoji nechce, tak musí respektovat soukromí a nelézt tam, tak to máme u nás. Stsalo se to ale jen jednou, zatím si hrají vždy v jednom z pokojů spolu.
|
|
| kaculda | 
|
(29.9.2011 13:38:58)
U nas by se i zamykaly, ale to jsme zakazali, vysvetlujeme, ze neni nutne se zamykat a musi se naucit respektovat soukromi druheho, kdyz to vyzaduje. V praxi jsem zrala na chocholouska denne, mame kluka a holka, lezou si do pokoje porad a jakmile se zacnou o neco hadat, tak se hned zacnou vyhazovat z pokoje a porad slychavam hlasky: "vystrel, uz sem nikdy bez meho suhlasu nevlezes!" a podobne, cas od casu si prilepuji cedulky na dvere ve stylu: vstup jenom pro holky, blbi brachove vstup zakazan a podobne.
|
| Delete |
|
(29.9.2011 13:41:52)
kaculdo,
tak cedulky na dveřích máme taky . Co mně už zmizelo izolep a papírů  ..........
|
| kaculda |
|
(29.9.2011 13:54:22)
ivo, kolikrat to je i drsnejsi vzkaz a to je potom teda pekna spotreba.
|
| Delete |
|
(29.9.2011 13:55:56)
Tak u nás je to ve vší slušnosti a hezky v barvách . Ale zakáz vstupu té či oné a povinnost ťukat visí pořád někde .
|
| kaculda |
|
(29.9.2011 13:59:08)
Tak to se mas, s prichodem skoly se naucili takove slova, ze nestacim kolikrat zirat, ted se tomu smeju, ale v te chvily . Nastesti se velmi rychle nauci, ktera slova se muzou psat na dvere a ktera jsou "zakazana".
|
|
|
|
|
|
| Staronová.luc |
|
(29.9.2011 13:40:26)
Mezi našima klukama je větší věkový rozdíl než u vás, nicméně malej (3) je naučenej, že k bráchovi do pokoje bez dovolení nesmí, když tam jde, tak zaklepe (my taky klepeme) a zeptá se, jestli může k němu.
|
|
| Margot+1 | 
|
(29.9.2011 13:40:28)
Chtěla bych, aby ho mělo, i za cenu případného (nicméně dočasného) řevu. Zatím je ale malá (ani ne 3) a nějak moc o něj nestojí a pokud ano, zavře si dveře.
Sama mám velkou potřebu soukromí, žádám, aby se zaklepalo, než se mi vleze např. do koupelny, anebo do místnosti v níž jsem se zavřela za účelem soukromí (v pracovně, v ložnici - ať už tam spím nebo si čtu nebo chatuju).
|
| Katka +3 |
|
(29.9.2011 14:46:51)
U nás se snažím děti vycvičit, že zavřené dveře znamenají, že musí zaklepat a počkat na vyzvání. Docela to funguje.
|
|
|
| Ori_on |
|
(29.9.2011 15:11:19)
Jedno dítě - jeden dětský pokoj. U nás je to vyřešené.
|
| Ori_on |
|
(29.9.2011 15:12:45)
Co se týče soukromí jako takového - dcera je zatím malá, potřebuje dohled, ale necháváme jí normálně si samotnou hrát ve svém pokoji. Je tam její království. Počítáme s respektováním jejího soukromí hned, jak ho bude vyžadovat.
|
|
|
| Markéta, kluci 9 a 2 | •
|
(29.9.2011 15:23:25)
V našem novém bytě jsou dva dětské pokoje, starší syn rezolutně odmítl svůj pokojíček, takže obývají jeden, v druhém mají hračky a bordel. A stejně jsou oba pořád v obýváku. Když chce starší soukromí, zaleze si na horní postel. Je to málokdy.
|
|
| Xantipa. | 
|
(29.9.2011 15:35:21)
Od malička je učím - druhému se do jeho věcí neleze - občas to zaskřípe, ale věkem je to čím dál lepší
|
| Delete |
|
(29.9.2011 15:51:48)
Jo, u nás měly všechny všechno společně a hodně se to neosvědčilo. Teď má každá svoje věci a spousta problémů odpadla....
Takový přechod od veřejného vlastnictví k soukromému v malém .
|
|
|
| Amálka, 2+2 | 
|
(29.9.2011 17:39:26)
Svůj pokojík teda zatím nemají, ale nepsané pravidlo praví, že moje postel, je moje a nikdo mě tam neleze. Takže je to i taková zašévárna. J8 když chci klídek, tak si taky zalezu do ložnice a nebo si sednu na vanu.
A pak každý má svojí půlku stolu (ooooobr velkého).
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)