| paleček | 
 |
(20.12.2011 17:45:03)
Před týdnem jsem porodila. I když jsem si slibovala, že budu tak jako u předchozího porodu statečná a bolesti zvládnu bez léků, nakonec jsem vyměkla a nechala si píchnout epidurál. I když jsem už ke konci byla otevřená na 9 cm, porod musel být kvůli špatně natočené hlavičce miminka nakonec ukončen císařským řezem . Kontrakce, které od odtoku plodové vody trvaly více než 12 hodin, mě za tu noc vysílily natolik, že jsem nebyla schopná soustředit se na porod. Když přišla kontrakce, snažila jsem se ji rozdýchat, ale to moc nepomáhalo. Docela zabíralo při kontrakci si zpívat nebo si něco mumlat, jako třeba: Zvládneš to, je to hrozný, ale přejde to. Ale to už jsem měla pocit, že se jaksi nehodí. Pomohlo by mi křičet, ale to jsem se styděla. Taky pláč by mi pomohl, ale nechtěla jsem vypadat jako malá holka. Trochu pomáhalo, když jsem se kousala do ruky (ještě teď tam mám červený flek). Asi jsem se měla vykašlat na to, co si myslí partner a nemocniční personál, a dělat to, co jsem cítila. Jak vy jste zvládaly ty nejhorší kontrakce?
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(20.12.2011 17:47:53)
A ja mi líto, že ti prostředí nepomohlo uvolnit se tak, aby ses otevřela dost na normální porod :(
|
|
| x x |
|
(20.12.2011 17:48:03)
Nijak, jen horká sprcha a přežít to.
|
|
| Raduza | 
|
(20.12.2011 17:48:31)
Já jsem ječela. Celkem to pomáhalo. Ale prý to vystrašilo ty vedle v čekárně  .
|
|
| Oggová | 
|
(20.12.2011 17:48:55)
houkání, zpívání, teplá sprcha, koupel...i křik nějaký byl, jak jsem to cítila...na nikoho jsem ohledy nebrala 
|
|
| Raduza |
|
(20.12.2011 17:49:53)
TEď to čtu celý. Pokud jsi chtěla křičet, měla jsi. A brečela jsem taky.
|
|
| x x |
|
(20.12.2011 17:51:16)
Mělas ječet, když jsi měla tu potřebu. Já to vůbec neřešila, jak budu vypadat před ostatními, hlavně jsem to chtěla přežít
|
|
| 29.6Netopýr12 | 
|
(20.12.2011 17:52:33)
Já křičela. Pak na mě sestra křičela, že nesmím křičet, že jsou tam i jiný lidi.
Pomohlo mi, když jsem si mohla povídat, ale společnost jsem měla jen chvilku (jinou rodící paní).
Rodila jsem 4 dny (necelé)
|
|
| Oggová |
|
(20.12.2011 17:54:06)
Palečku, hlavně si nic nevyčítej.
|
|
| Elíláma | 
|
(20.12.2011 17:55:08)
Já jsem haukala  jako vyla. A pak mi pomohla hodně vana. A že jsem stála.
|
| Elíláma |
|
(20.12.2011 18:12:16)
A ještě jsem říkala, to bólí, to fakt bólí, ale jako fakt! A doktor s úsměvem, já vím, já vím. Měla jsem chuť ho kopnout do koulí, aby věděl, jaký to je 
Manžel se mnou teda rozdýchal každou kontrakci až mi sestra řekla, až to nepůjde rozdýchat, řekněte, za půl hodiny jsem řekla, a on hm hm, kouknem na to a teď zatlačte a je to to byl fofr po 12 hodinách k posr.ní
|
| Šešule | 
|
(20.12.2011 18:25:25)
Mně taky pomáhalo řvát, ale naštěstí nejsem schopná artikulovat, tak se aspoň neztrapňuju zoufalejma výrokama Akorát při 2. DP při dceři jsem mlčela (to už byla taková síla, že jsem se neodvažovala dělat zvuky) a dvakrát si postěžovala "bolí, bolí" ... a byla venku.. úplně sama, bez tlačení
|
|
| Maryl |
|
(20.12.2011 18:26:40)
Elíí,
mám dneska zas nějakou smutnou,přečtu si tvůj příspěvek a řežu se tu smíchy.To bolí,ale jako fakt...Kopla bych ho do koulí,aby věděl,jaký to je.Elíí,já tě chci doma,alespoň někdy.Miluju vtipný lidi. 
|
| Elíláma |
|
(20.12.2011 18:28:00)
Díky Maryl 
|
| Maryl |
|
(20.12.2011 18:32:42)
Elíí,dík.Kam ty na ty hlášky chodíš,fakt.Taková bych si přála bejt.Já se snažím taky rozdávat radost,ale já jsem spíš taková hodně cíťa,empatická,ale chtěla bych bejt takhle vtipná.Neměň se,jsi fakt skvělá.
|
|
|
|
|
|
| boží žena | 
|
(20.12.2011 17:57:33)
poprvý nijak - nebylo potřeba, teda malou chvilku sem si vduchu řekla něco jako ty vole
podruhý, to byla taková námaha spíš,tak sem asi jakoby "tlačila nahlas" žádný slova ani řev ani pláč nebyl potřeba
|
|
| sarmi | 
|
(20.12.2011 17:57:52)
mrcela jsem, kricela jsem, vydychavala jsem jen zezacatku. stud sel bokem, proste to ze me muselo ven.
|
|
| Kozajda+Máťa 1/08+Ondra 1/10 | 
|
(20.12.2011 18:00:31)
u prvního jsem asi 12 hodin prokřičela.. (druhej den jsem nemohla ani mluvit) a probrečela.. Malej šel ramínkem a nakonec to skončilo císařem..
U druhýho jsem se hodně soustředila na dýchání.. nikdo na mě nesměl při kontrakci mluvit.. Těsně před porodem jsem začala brečet a panikařit, že to prostě nedám.. tak mě PA "srovnala", začala jsem se zase soustředit na dýchání a nakonec to byl celkem fajn porod..
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(20.12.2011 18:01:38)
Palečku  Tyjo jestli jsi měla takovejch zábran, tak to chápu, že se ti dobře nerodilo. Já jsem se vybodla na to, co si kdo řekne, však rodím já, ne okolí, že. Takže jsem si zpívala, pak už to bylo něco mezi zpěvem a řevem. Nikdo nic neřek, ale museli se celkem dobře bavit . U druhýho porodu jsem se na porodním sále ptala, jestli se tam může mluvit sprostě. Načež doktor řek "jasně, my tu sprostě mluvíme všichni"
Hlavní věc ovšem (a zde přichází informace za deset tisíc dolarů) bylo pro mě nestavět se proti bolesti, proti kontrakci, nepřežívat, nepřečkávat, ale úúúúúplně se povolit naprosto všude včetně zubů, obličejovýho svalstva, rukou atd., říct kontrakci "tak pocem" a nechat se úplně prostoupit a volně přitom dýchat. Ona to tím pádem přestala bejt bolest v pravém slova smyslu. Byla to jen fuška. Mám nutkání to občas někomu nacpat, protože mi to přijde naprosto jako geniální systém
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(20.12.2011 18:02:50)
Jo a ještě bylo fajn, když mi partner při kontrakci tlačil dlaní proti kříži.
|
|
| Šešule |
|
(20.12.2011 18:26:27)
"jasně, my tu sprostě mluvíme všichni"
|
|
| Maryl |
|
(20.12.2011 18:30:16)
Kopřivo,to je krásný.a vtipný zářoveň.Mě tahle diskuze nějak dojímá.Smí se tu mluvit sprostě?No,jasně,my tu mluvíme všichni.Fakt krásný.
|
|
| Tante Ema | 
|
(20.12.2011 19:58:43)
Jo, tohle chci potvrdit, protože to fakt tak je.
Bohužel jsem na to přišla až při třetím miminu a asi jen díky paní Vnoučkové.
Je to diametrální rozdíl. Jako třeba slyšet hrát amatérskou, ale hodně velkou dechovku a nesmět odejít a poslouchat na břehu oceán, když sílí příliv.
Ta bolest dstane úplně jinou kvalitu a není nezvladatelná. Je to spíš hodně silný a překvapivý zážitek.
Ale myslím, že důležité je nemít strach, protože ten tě jakoby nepustí. Potopit se do toho je možná trchu podobné jako skočit poprvé z věže do vody nebo tak něco.
|
|
| Oggová |
|
(20.12.2011 20:02:06)
Škoda, že jsem na něco podobného přišla až u čtvrtého porodu.
taky jsem z něj byla v takovém pěkném transu.. Jen já a miminko....moc pěkné to bylo..
u pátého už to šlo tak rychle, že než jsem se pořádně naladila, byl nejmenší tady
|
|
|
| Paulis | 
|
(20.12.2011 18:03:21)
Já jsem při každém stahu hrozně sprostě nadávala a když přešel, tak se omlouvala a furt dokolečka. Fakt nevím, kde se to ve mně vzalo
|
| Eliška Junková | 
|
(20.12.2011 18:15:37)
já nadávala taky, ale to dělám vcelku běžně
jinak mi nejlíp pomohlo v normálních kontrakcích kroucení se na balónu ve sprše, no a ty horší to nydávání. pochopitelně též ve sprše. u prvního dítěte si pamtuju, že jsem ke konci hulákala, že jsem si to jako rozmyslela a že ať to všechno všichni vrátí zpátky a nechají mi moje tělo jen pro mě... no blázen:))) druhej porod jsem měla víc promyšlenej, tam už jsem to brala, jak to šlo
|
|
|
| .. |
|
(20.12.2011 18:12:10)
byla jsem sprostá
|
|
| Oggová |
|
(20.12.2011 18:28:40)
U třetího porodu jsem dost podrápala Ogga..pak jsem se divila od čeho má škrábance po celé paži
sebe bych nekousala, ještě toto
|
|
|
| Denyna | 
|
(20.12.2011 18:23:43)
Křičela jsem, až se třásla okna. Úleva neskutečná.
|
|
| Vendy a dve holky | 
|
(20.12.2011 18:28:00)
Ja jsem si nasla dobrou polohu, ze jsem stala oprena o pult, ale to jsem jeste nebyla na sale.Mela jsem prekotny porod a kdyz jsem prisla,tak mi neverili, ze mi neco je a otevrena jsem byla malo.Za hodku a pul to poskocilo mohutne.Jsem rada, ze byl vikend a kolem se nepotulovli zadni arabove a arabky a ja si na chodbe mohla zkouset co se dalo.Akorat to moc mile nebylo, ze me takhle vystrcili a ja si nemela moc kam sednout natoz lehnout.
|
| Vendy a dve holky |
|
(20.12.2011 18:32:09)
Jo a s kricenim, to jsem si ulevovala, kdyz jsem tlacila.Ale jemne mi rekli at tu energii vynakladam na tlaceni a ne na kriceni a ja je poslechla
|
|
|
| Katka +3 | 
|
(20.12.2011 18:36:51)
Řvala jsem, naštěstí neartikulovaně.
Na předporodním kurzu před prvním porodem, nám skvělá porodní asistentka řekla:"Hlavně neřešte, co si o vás bude myslet personál. Vy jste tam královny." Tak jsem neřešila, řvala, u druhého porodu jsem se dokonce v tom okamžiku mezi 1. a 2. dobou porodní svlékla do naha. Dodnes nevím proč, ale v tu chvíli jsem to zřejmě potřebovala.
|
|
| Veverecka+Honzík09,Kubík12 | 
|
(20.12.2011 18:37:41)
U nejhorších kontrakcí jsem vždycky při vydechnutní vydala takovej pravěkej skřek, šlo to samo a nešlo to ovlivnit, ale mě to strašně pomáhalo..pak jsem se omlouvala, ale prej je to normální a asi jo,páč jsem z vedlejšího sálu slyšela něco podobnýho
|
| Elíláma |
|
(20.12.2011 18:45:11)
No, já ležela 3 hodiny vražená ve vaně a poslouchala řev jedné paní ze sálu a to mě přesvědčilo, že tohle nepřežiju ona vždycky tlačila tlačila a povolila až ji kuchli (prý lezla 3 hodiny kolem ribstole a jak jí to začalo bolet, přestala tlačit). Kdyby u té vany ležely nějaké drogy, tak už je mám v sobě
|
| Veverecka+Honzík09,Kubík12 |
|
(20.12.2011 19:06:44)
Tak já dokud to jen šlo, jsem sprostě nadávala, pokud tam nebyl žádnej personál, jakmile jsem začala tlačit tak to šlo tak nějak samo..ale nebylo to ječení, já to neumím popsat, mám to teda na kameře, ale to sem ani za zlatý prase nedám prostě jsem si v tu chvíli připadala křovák nicméně heslo: Všechny drogy sem jsem razila hned při příjezdu do porodnice
|
|
|
|
| Gora | 
|
(20.12.2011 18:38:16)
U prvního jsem teda křičela bolestí, ale to jsem tenkrát myslela, že je to můj konec, a chtěla jsem je poprosit, ať dítě zachrání, a mě zabijí.
U druhého to bylo o něco klidnější, ale taky jsme si trochu pořvala. Dralo se to ze mně samo, nedalo se to ukočírovat. Ale bylo to mnohem lepší než u prvního, není se čemu divit, první byl komplikovaný, druhý "normální".
|
|
| kreditka | 
|
(20.12.2011 18:56:16)
Blbě jsem je zvládala, křížové bolesti jako prase, epi jsem neměla. Nejdřív tableta na vyvolání pak oxytocin, pak zas jiná kapačka pak mi dali rajský plyn (na nic) potom kyslíkovou masku...syn měl 4 kg a měla jsem ho vysoko, ječela na celou porodnici
|
|
| anavel + 3 | 
|
(20.12.2011 19:22:48)
Hodne jsem chodila, ve stoje byly bolesti slabsi, nebo me to aspon tak pripadalo. Kdyz uz byly kontrakce hodne silne, obihala jsem dokolecka okolo manzela
|
| Elíláma |
|
(20.12.2011 19:28:33)
anavel: já taky a za mnou běhal doktor s monitorem byli jsme jak banda cvoků.
|
| Šešule |
|
(20.12.2011 19:31:01)
Jste to měly hodně akční Já si plánovala, jak budu tancovat, doma jsem měla i míč a žebřiny. A nakonec mě to přibilo na jedno místo, takže jsem 4 hodiny klečela na posteli opřená loktama o stůl (byl přiražnej hned u postele)
|
| withep | 
|
(20.12.2011 20:15:50)
Já klečela na posteli opřená loktama o parapet . A občas do toho parapetu zarývala čelo .
|
|
|
|
|
| Kvíza | •
|
(20.12.2011 19:33:15)
Třásla jsem se zimou a drkotala zubama - no aspoň v kontrakci jsem je stiskla a na chvilku přestala
|
|
| Klára | •
|
(20.12.2011 19:43:34)
Vydávala jsem ze sebe huhuhu hluboce a hlasitě a bolest byla mnohem zvladatelnější než když jsem byla potichu....a kroutila jsem pánví, nekdřív jsem při tom chodila, ale pak jsem se opírala o dulu...a důležitý bylo nemyslet, jen bejt v tu chvíli, kamarádce třeba pomáhalo počítat, kdy už kontrakce skončí, to by mě zničilo....jé, ráda na to vzpomínám :)
|
|
| Ivuljenka | 
|
(20.12.2011 19:50:59)
tak předporodní bolesti jsem měla pouze křížové - neulevilo nic než několikahodinová soustavná masáž manželem
U porodu při kontrakci jsem si zcela přirozeně zařvala - a byla jsem napomenuta sestrou ať tam neřvu jako cikánka - takže jsem zahanbeně držela jazyk za zuby a soustředila se na nekřičení,že jsem neměla čas se soustředit na bolest...
A když bylo nejhůř a říkala si,že to už nevydržím tak jsem myslela na volejbalový zápas - že to prostě musím dohrát do konce, že jsem vždycky ještě na hřišti byla schopná vyskočit na smeč i když už jsem myslela,že nemůžu, to mi hodně pomáhalo, prostě to vědomí,že vím,že když nemůžu tak ještě můžu... A taky to vědomí,že věčně už to trvat nebude a vždycky jsem si řekla, tak a teď už naposledy zatlačím a už to bude, nebylo,tak jo tak ještě jednou a pak už na to kašlu no a zas nic, dobrý tak abyste neřekli,že jsem ryba tak ještě to zkusím a tak pořád dokola
No už se těším na druhý porod  To nevím co budu dělat tentokrát,jedno vím jistě, jestli mi nějaká PA řekne ať neřvu tak ji dám tečku mezi oči
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(20.12.2011 19:56:48)
Ať tam neřvu jako cikánka 
To jsou takový kecy! Zaprvé, řvaní nijak nebrání tlačení, jak někdy tvrděj (neřvěte, pak nemůžete tlačit), naopak si tím člověk reguluje tu sílu tlačení podle toho, jak potřebuje a jak to situace vyžaduje. Za druhé, elitní vzpěrači a karatisti si taky zařvou - kdyby jim to bránilo ve výkonu, určitě by to nedělali. Za třetí, s takovým jednáním má člověk pracovat v chlívě nebo u pásu, a ne s lidma.
|
| Tante Ema |
|
(20.12.2011 20:01:01)
S takovým jednáním mají lidi max tak hlídat vrakoviště nebo skládku šrotu.
Všude jinde škodí a měli by být eliminováni. Pokud to provozují v nemocnici, brala bych to jako jedinou možnou indikaci pro trest smrti nebo aspoň vyoperování hlasivek.
|
|
| Ivuljenka |
|
(20.12.2011 21:43:10)
že jo, taky si myslím. Však mi ta ježibaba taky zkazila porod, já ji potkat na ulici tak si před ní uplivnu.
Jenže tenkrát jsem byla mladá a blbá, chystám se na druhý porod a jestli mi tam nějaká necitlivá čaramůra řekne něco podobnýho tak to pekelně odskáče... (ale je fakt,že jsem asi řvala pekelně, můj manžel říkal,že to bylo horší než tygr bengálský ) ALe já si to vůbec nepamatuju! Vím,že jsem teda párkrát zařvala,ale že by to byl až takovej rachot to se mi nechce věřit
Místo toho jsem se snažila neřvat a brzdila jsem kontrakce, porod se mi na chvíli zastavil  Fakt mi to zkazilo celej zážitek 
|
|
|
|
| leona | •
|
(20.12.2011 19:54:24)
Něčeho jsem se držela nebo zatínala nehty do podložky,jasně,že to má každý jinak,ale když to vidím,ve filmu jak řvou,tak nechápu jak dýchá a tlačí.No a brečet snad při porodu není proč.
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(20.12.2011 20:08:27)
hučela jsem, skučela, houpala se,polejvala jsem s elevandulí a říkala si že za chvíli bude po všem. a když jsme chtěla tak jsme si zařvala
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(20.12.2011 20:09:34)
a nebojovala jsme proti bolesti ale jaksi si jí užívala ale brácha říká že jsem psychouš tak nevim
|
|
|
| llenicka | 
|
(20.12.2011 20:08:57)
Taky jsem si plánovala, jak budu v pohodě, jak mám vše nastzudovaný, a bolest budu krásně prodýchat, nebo rozmasírovávat s manželem. Popř. vana nebo sprcha Taky podle rad jsem se měla úplně uvolnit, atd.....Cha cha cha. Po prvním nevydařeném porodu jsem se na to vyloženě těšila A ono to nakonec bylo úplně jinak. Kontrakce mě začli hned po 5 minutách a po hodině již byli po 2 minutách. A to celých 12 hodin, z toho posledních 6 hodin byli snad nepřetržitě, sotva jsem rozdýchala jednu kontrakci tak přišla další a nic nepomáhala, za začátku jsem je rozdýchavala v sedě na míči, ale nesměla jsem se hýbat. Každý můj pohyb vyvolal další kontrakce. Když mě asistenka navrhla sprchu tak jsem musela přejít přes pokoj, měla jsem snad 10 kontrakcí, při kterých se nadalo chodit a bolestí jsem se několikrát pozvracela a to i ve sprše, takže tu jsem zavrhla hned Ke konci už jsem nic nerozdýchavala, jen jsem skučela zavěšená na manželovi. Takže za mě, fakt nevím jak se dá ulevit od bolesti, mě prostě nepomáhalo nic, ke konci jsem již říkala doktorce, že kdyby mě dali nůž tak si klidně uřežu nohu, že to by bylo asi stejně bolestivý, ale bylo byto hned
Já a když mě konečně po těch 12 hodinách povolili tlačit, to byla neskutečná úleva, to tlačení trochu přehlušilo tu hroznou bolest a vlastní porod jsem necítila prakticky vůbec. Byla jsem hrozně překvapená, že už je malá venku Takže já příští porod tlačím hned při první kontrakci Dělám si samozřejmě srandu.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(20.12.2011 20:17:19)
bych řekla že horší než samotný křížky byla potřeba tlačit když jsem nemohla
|
|
|
| Rapiti |
|
(20.12.2011 20:16:47)
To se ani nedivím, žes ty bolesti dobře nesnášela. Taky jsem měla mimino špatně natočené hlavičkou a nejhorší bolest byla z toho, jak se tlačilo jinam, proti kostem. Já jsem si tedy ulevovala teplou sprchou na břicho, studenými obklady a masáží na kříž, zavěšováním se manželovi kolem krku. Posledních několik hodin i křičením. Naprosto jsem si nevšímala toho, co kdo mým projevům říká. Nastavila jsem si to tak už na příjmu. Vytvořila jsem si kolem sebe takovou bublinu, co bylo víc než metr ode mě, jako by ani nebylo. Nejbolestivější teda bylo moje závěrečný polohování, který pomohlo, aby miminko dorotovalo. Bylo to teda drsný, ale znamenalo to vydržet buď cca 10-15 ukrutných kontrakcí nebo jít na poslední chvíli na císaře.
|
|
| withep |
|
(20.12.2011 20:21:40)
Já jsem počítala do 10, to ta kontrakce ustala... a tak pořád dokola, poprvé i podruhé. Podruhé jsem měla volnost pohybu - klek s oporou, vrtění se v bocích, houpání, dlouhé a hluboké ÁÁÁÁÁ... Ale bolelo to fest, podruhé snad i víc. Příště to zkusím jako Kopřiva, načtu nějaké inspirativní knihy, nějak se do sebe víc ponořím... snad
Jinak teda je škoda, že perosnál porodnic přímo nepovzbuzuje ženy, aby se cítily svobodně a libovolně vokalizovaly i řvaly - protože i když nemá blbé kecy, některé ženy prostě mají zábrany a mohlo by jim pomoct, kdyby měly jakkoliv hlasité projevy explicitně povoleny.
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(20.12.2011 21:13:18)
Withep, to se dá dobře trénovat. Až se někdy hodně bolestivě kopneš do palce nebo do nějaký kosti, případně až tě bude bolet zub, můžeš to maximální uvolnění a přijetí trénovat. A ještě si zkusit nenásilně do toho místa dejchat. Je to sranda
|
|
| Ivuljenka |
|
(21.12.2011 15:55:43)
tak bolest typu kopnutí se do něčeho, úder do brňavky, mega křeš v lýtku to všechno zvládám i v tichosti nebo se slovním průvodem,ale ten porod to moc nešlo Ale pobavila jsi mě Kopřivo s tím foukáním, zkusím si u druhého porodu foukat na rodidla
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(22.12.2011 15:46:58)
Ivuljenko, nejde o to tu brňavku ZVLÁDNOUT, jde o to úplně se v tu chvíli aktivně uvolnit, všecko absolutně povolit a "pozvat" tu bolest dál, umožnit jí vlézt kam potřebuje, třeba do celýho těla.
No je to trochu na hlavu, ale mně to fungovalo
|
|
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)