| Hilly. |
 |
(6.2.2012 12:21:17)
Jak řešíte spaní dětí, co často trpí na laryngitidy, tj.začnou se třeba nečekaně dusit? Mladší bych už ráda dala ke starší do pokoje, budou jí v létě dva roky, ale mám strach, že kdyby se v noci začala dusit, že to neuslyším. Jako asi si tam dám chůvičku, ale i tak. Ne vždy to samozřejmě bývá se zvukovým doprovodem. Manžel už začíná být vzteklý, že pořád spím s malou v posteli, ale bojím se ji dát z dosahu. Kdybysme spali všichni v jedné posteli a starší sama v pokoji, tak by se zase starší cítila odstrčená, teď s ní spí manžel. Jak to řešíte?
|
| Líza | 
|
(6.2.2012 12:29:13)
Spala normálně ve svém pokoji, když začala štěkat, vždycky jsem to slyšela, takže jsem vždycky věděla, že se něco děje, dřív než se začla dusit. V tu chvíli jsem si ji ale brala k sobě do postele - podřimovala jsem vsedě a dítě měla nastojato na sobě, poté, co jsme aplikovaly rectodelt a studený vzduch a takový ty blbosti.
Tobě se při laryngitidě rovnou dusí, neštěká?
|
| Hilly. |
|
(6.2.2012 12:34:25)
Lízo, právě že ne. Zjistila jsem to jednou, protože jsem slyšela nějaké podezřelé zakašlání(ale to bych mohla v noci klidně přeslechnout), přijdu tam, sedí na posteli, lapá po dechu a zvrací. Tehdy jsem si myslela, že vdechla zvratky, tak jsem s ní různě klepala hlavou dolů. No potom jsem ji zabalila do deky a šla mna balkon, protože mě napadlo, že to může být tohle. Na ORL nám potvrdili laryngitidu.
|
| Líza |
|
(6.2.2012 12:48:32)
Tak do pokoje a chůvičku? To bys tam uslyšela.
Jako, mladší dcera měla poslední laryngitidu v 7 letech, do tý doby bych s ní opravdu nechtěla spát v pokoji ;)
|
| Hilly. |
|
(6.2.2012 12:52:26)
No právě, jenže ona moc zvukový doprovod k tomu nemá, ale třeba by to chůvička zachytila, i kdyby se mlela. Otázka je, jestli by mě to vzbudilo
|
| Líza |
|
(6.2.2012 12:56:44)
Hilly, zvracení není bez zvukového doprovodu. Ani když bude mít nedostatek vzduchu, tak nebude mlčet.
Samozřejmě tě přesvědčovat nechci, ale s chůvičkou bych byla v klidu (neuslyšíš o nic míň, než kdybys byla vedle ní).
Já teda osobně byla v klidu i bez ní.
A jak tu někdo psal - změny hlasu jsem si pak už většinou všímala přes den před vypuknutím laryngitidy, to taky člověk vychytá, ten hlas začne bejt trochu hlubší, takovej dunivej - a to znamenalo zkontrolovat zásobu rectodeltu, na noc rovnou pustit na plný koule zvlhčovač a nechodit brzo spát.
|
| Hilly. |
|
(6.2.2012 13:03:12)
Lízo, tak malá má takový hluboký dunivý hlas pořád. Takovej vychlastanej, to má po mně Asi máš pravdu, no jsem šílená kvočna ustrašená.
|
| Oggová | 
|
(6.2.2012 13:07:36)
Hilly, ale nejsi.
Časem si zvykneš. Taky jsem byla nejdřív hodně vyplašená a nejmenšího jsem nedala z ruky při prvním podezřelém zakašlání. Ale zjistíš, že to opravdu slyšíš i přes zavřené dveře, že se něco děje.
A až bude zase starší, tak dokáže případně přijít dítko i samo.
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(6.2.2012 13:13:18)
hilly ale když se blíží laringoška tak se hlas změní, smích..prostě to jinak zní. schválně si toho všímej..ančí má taky hlubokej hlas, ale když to naní lezlo takk to slyšíš jinak. je v tom slyšet to štěkání ikdyž neštěká
|
| Ivuljenka | 
|
(6.2.2012 13:20:40)
jo jo Jiřule, jenže třeba dcera je přes den úplně v pohodě, nejeví známky žádné nemoci a v noci bác a je to.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(6.2.2012 13:30:14)
ivuljenko no to dcera taky normálně řádí, chechtá se nekašle nic, ale když se zaposloucham pozorně všimnu si že při smíchu to zní jinak. a říkám, když se objevila totálně nečekaná, tak mě to vždycky vzbudilo.bud začla brečet nebo bylo slyšet chrčení.Tak myslim že s chůvičkou v pokoji bych se fakt nebála. Anča měla laringošku ještě v 7 letech .takže jí mít nastěhovanou v posteli do 7 by mě fakt nebavilo.
Ale to je na hilly jestli stačí chůvička nebo ne
|
|
|
|
|
| Ivuljenka |
|
(6.2.2012 13:21:59)
taky úplně nesouhlasím, dcera šavluje a nikdo nic netuší. Přijde až celá poblitá. Ale teď v 5 letech už se toho nebojím.
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(6.2.2012 12:29:38)
Malej šel do pokoje k ségře až ve třech a kousek, to už jsem měla nástup laryngošky vychytaný. Takže neporadím. Asi byhc si ho ještě nechala v ložnici.
|
| adelaide k. |
|
(6.2.2012 12:30:39)
Teda ji
A jak píše líza, začínalo to vždycky štěkáním.
|
|
|
| Oggová |
|
(6.2.2012 12:34:38)
Spí normálně v pokoji...(poslední záchvat v šesti letech, byl nejhorší ze všech, tahle sezona je zatím, naštěstí, bez)
Spí tam i nejmenší(2 roky), který má často záněty průdušek a náběh na astma, zatím jsem vždycky všechno slyšela.
Pokud mám podezření, že by mohlo k něčemu v noci dojít, nechávám otevřené dveře.
Když má nejmenší rozjeté průdušky nebo ošklivě kašle, beru ho rovnou k nám. Je u nás nejchladněji, tak se mu většinou lépe dýchá.
|
|
| Pištová | 
|
(6.2.2012 12:36:20)
když je to takle vážné,nemocné dítě se stěhuje ke mně do ložnice a manžel(dobrovolně)do pokojíku.
Nebo se u něj s manželem střídáme,ať se někdo vyspíme.
|
| Hanka+ 4 berušky | 
|
(6.2.2012 12:49:44)
U nás spí sama, vždy slyším to štěkání,nestalo se že by se mi dusila bez toho. To ted mívá starší ale ta je astmatička, ale je už velká 8 let. Nekašle ale příjde za náma a sípe  . Když jsou nějak víc nemocné tak spí s náma ale jsem macecha a brzy je posílám do svých postelí pokud to není akutní, jinak teda když mám strach nechám otevřené dveře pro jistotu.
|
| Pištová |
|
(6.2.2012 13:03:43)
jo jo ihned jak je líp,šupajdí zpátky do svých pelechů
to,že se někdo roztahuje u mě,snesu jen omezenou dobu
|
|
|
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(6.2.2012 12:49:15)
Spí u sebe v pokoji, když začíná kašlat nebo je marod, tak spím buď já v pokojíku nebo syn se mnou v ložnici a manžel v obýváku.
|
|
| Ivuljenka |
|
(6.2.2012 13:19:45)
Dcera do 4,5 let u nás v ložnici. Nestálo mi to za ty nervy.
|
|
| Evka | •
|
(6.2.2012 13:32:58)
Poznala jsem laryngošku i přes zavřené dveře (mám je zavřené jen dokud manžel vedle pracuje), ale jak se zde psalo, časem to člověk pozná i dopředu (ale ne vždy).
Syn měl zatím poslední laryngitidu 2x po sobě v 8-mi letech (loni) - zralou na rectodelt. Jednou jsme čípky neměli sebou, a noc tedy byla hodně krutá.
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(6.2.2012 13:33:20)
brácha spal u mě v pokoji vcelku brzy. už od jednoho roku, přičemž už měl záchvat za sebou... neřešilo se to nijak. máma měla otevřený dveře a nikdy neřišla nějak pozdě, hned od prvních kucknutí byla u něj a to spala vždy tvrdě. časem už vděla, že to na něj přijde, prostě sme to věděli, tak spala místo mě
|
|
| Miilu | 
|
(6.2.2012 13:57:02)
já manžela z ložnice vystěhovala už dávno, strašně chrápe a já nemůžu spát.... má svůj pokojík, kde má televizi a může se čučet jak dlouho chce....a u sebe v ložnici mám nastěhovanou 4-letou dceru....vzala jsem si ji tam, když měla neštovice a už u mne nějak zůstala, zatím nemám to srdce ji odstěhovat, asi bych si na tom letišti připadala ztracená
|
|
| Miilu |
|
(6.2.2012 13:57:48)
jo a tedy abych zodpověděla dotaz - s laryng. dceru nikdy nenechávám samotnou
|
|
| Zufi. | 
|
(6.2.2012 14:08:15)
Dcera spala s námi snad do 6ti let, i potom chodila v noci k nám, měla a má děsivé astma.
Naštěstí starší dcera chtěla mít od mala svoji postýlku, svůj pokojíček, takže nežárlila a koneckonců, když viděla D. , jak se dusí, tak ji k nám sama posílala. Je o pět let starší.
|
|
| Binturongg | 
|
(6.2.2012 17:10:04)
Já si hlavně myslím, že rok a půlleté dítě nepatří do vlastního pokoje, ale k mámě.
S laryngitidou zvlášť.
Starší se bude muset namotivovat na samostatné žití v pokojíčku a mladší snad nemusí být v posteli, ne? Může mít u vás v ložnici postýlku...
Ale strčit takhle malé dítě z máminy náruče rovnou do pokojíku... 
|
|
| Gudrun | 
|
(6.2.2012 17:18:34)
4 letý spí s námi i bez laryngitidy. Nechce se mu spát sám v pokoji. Manžel nic nenamítá. Laryngitidu poznám brzy a v tom případě nespím strachy já, hlavně kolem třetí hodiny v noci trnu strachy, jestli nepojedeme na pohotovost. Nechápu matky, které strčí už kojence do pokoje. Neměla bych klid, v noci kluka i často přikrývám.
|
|
| Lucíček a dva lupínci | 
|
(6.2.2012 17:52:44)
Tak tuhle otázku si kladu docela často a jsem ráda, že ses zeptala... .
Malému teď budou 4 a spím s ním také. Zkrátka se bojím, laryngitida je vždy ošklivá a já mám alespoň klidnější spaní.
Přikrývám také docela často...kupodivu si nepřipadám neodpočatá.
Třeba má švagrová se diví a nechápe, jak může malý spát u mě v posteli...ona šoupla obě děti ve dvou letech do pokojíčku. Ona nerozumí mému strachu, protože si tím nikdy neprošla, nikdy to u dětí nezažila...sípání a dušení se.
Pak jí to těžko vysvětlím a popravdě ani nechci...každý to má jinak.
Jí to vyhovuje tak, mě zase po mém.
|
|
| Hanka36 | 
|
(6.2.2012 21:13:57)
Syn spí ve svém pokojíčku s bráchou, laryngitídu už dlouho neměl, má 5,5, ale od 3 do 4 let ji měl co 3 týdny celou zimně-podzimní sezonu. Většinou začal štěkat ještě než jsme my spát, takže jsme už věděli - bylo to okolo 23h. Takže pak jsme někdy spali s ním na posteli v pokojíčku, někdy byl sám, podle průběhu, necháváme otevřeno a když někdy začal štěkat až v noci, tak jsem se hned vzbudila. Míval ale asi záchvaty slabší, protože jsme se obešli bez kortikoidů - stačilo zklidnění u otevřeného okna, zábal na krk, hodně vyvětrat a zapnout zvlhčovač vzduchu a už se většinou tu noc nic nedělo.
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)