(1.3.2012 20:36:19) Ahoj holky, poslední dobou zjišťuju, že mám problém s pohádkama, které jsem v dětství měla ráda. Například se Včelkou Májou. Jako dítě jsem jí vždycky fandila, připadalo mi to zábavné. Teď mi připadá, že Mája je pitomý líný nedouk, který má v podstatě jen kliku, Vilík, který mně dřív dost vadil, mi najednou připadá jako docela chytrej brouček. Tuhle už jsem byla v pokušení to dětem zakázat. To samé teď zakouším s Povídáním o pejskovi a kočičce. To mi zase připadá tak strašně moralizující, že mám potíže na to koukat. Jako dítěti se mi to taky líbilo. Máte taky takové pocity? Docela se mi líbí Mašinka Tomáš a Červený traktůrek, to za nás nebylo a připadá mi to takový fajn. Kluci nemají problém ani s jedním. Doufám, že to přežijí ve zdraví. Díky za pokec. J.
(1.3.2012 20:38:25) Já jsem třeba milovala Šmoulové,tu kreslenou klasiku(ne ty nové 3D)a dnes nechápu,co se mi na tom líbilo.U vícero pohádek jsem zaznamenala "zklamání"..
(1.3.2012 20:41:09) My nemáme televizi, takže já si vždycky vzpomenu na nějaké hezké pohádky a manžel jim to najde někde na netu a stáhne jim to. A já se pak s nimi chci natěšeně podívat a nestačím se divit. Asi jsem už moc dospělá.
(1.3.2012 21:25:58) Mě se Mašinka Tomáš moc nelíbila, jak se tam ty postavy mračí, ale přišla jsem tomu na chuť. Myslím že děti tam hezky vidí projevené emoce a ne v letu. U nás jedno období velký hit.
(1.3.2012 20:43:00) Já nevím. Třeba hrané pohádky jsem vůbec neměla ráda.. Což třeba nechápe rodina mýho muže, on i jeho máma hltají pohádky od začátku do konce. Mně prostě svět fantazie nic neříká.. Ale třeba bomba mi přijde nový kreslený seriál "Přestávka"
(1.3.2012 20:43:04) Tak mě vůbec udivuje co se mi dříve líbilo. Nedávno jsem si z nostalgie pustila film Milionový brouk s Terencem Hillem a Budem Spencerem a naprosto se na to nedalo koukat.. Pomalý, bez děje a strááášná nuda. Z pohádek mě strašně zklamala Malá čarodějnice, Křemílek a Vochomůrka.
(1.3.2012 20:43:10) Mně se jednoznačně víc líbí pohádky mého dětství Dnes tu třeba holky koukaly na Smolíkovi, máme i Rodinu Nessovu, Dráčka Soptíka...
(1.3.2012 20:49:28) Zerat, Smolíkovy mi manžel před dvěma lety nadělil pod stromeček Ty já fakt žeru. A Nessovic a Včelí medvídci a Rákosníček a Pejsek s kočičkou... se mi pořád strašně líbí a věk to nějak vůbec nezměnil, dokážu se do nich pořád vžívat stejně jako v dětství.
A naprosto speciální slabost chovám pro Krtečka, toho si klidně i pustím jako dospělá jen tak pro sebe. Už se těším, až mrňous doroste do pohádkového věku a budu mu (si) moci zas číst dětské knížky "beztrestně" - teď si připadám trochu divně, když si v knihovně občas beru něco z dětského oddělení (paní mě zná a ví že to fákt neberu synovi)
(1.3.2012 20:58:44) zerat, přesně tyhle taky můžu pořád . Ale třeba z Pejska a Kočičky mám podobné dojmy jako zakladatelka a z Máji je mi také čím dál bližší Vilík .
(1.3.2012 22:43:46) mně se taky mnohé z dětství líbí. Hlavně teda O pejskovi a kočičce, Já, Baryk, Smolíkovi, Mumínci... Mašinka Tomáš, auta apod. se mi přímo hnusí. Krtka jsem neměla ráda nikdy. Z nových věcí miluju Mrňousky a Lesní orchest
(1.3.2012 20:46:06) Jinak u nás te%ď pohádky nefrčí, synovi je TV putna a 4 letá dcera s chutí vyměnila animáčka a večerníčka za Pevnost Boyard, shlédne ho večer a ještě v poledne v repríze takže od pohádek mám vesměs klid. Macximálně ji pustím na půl hoďky něco z DVD ale to málokdy a večer po Boyardu když jde spát pouštím ji pohádku z rádia a jdu pryč
(1.3.2012 20:45:36) Jo, Vilík má jasno Jinak třeba Fík je pořád super, dcera zbožňuje tu pasáž "Já byfem chtěla pfa" a nebo Pat a Mat Nemusim Krtka, Makovou panenku nebo Amálku, ale třeba Krkonošské pohádky jsou pěkný.
(1.3.2012 20:50:08) Krtka můžu, Pat a Mat se klukům taky líbí, já to nemusela nikdy. Maxipes Fík zatím moc nezaujal. Máju viděli u babičky, tak jsme jim je stáhli a já nestíhala koukat. Bohužel tady se před tím nedá nikam utéct.
(1.3.2012 22:14:12) U nás zase frčí: To si vypiješ!! Tak jooo...
Ale mám to podobně jako zakladatelka, v některých pohádkách vidím jak jsou až šíleně spravedliví, naopak v Krtkovi s paraplíčku mi vadí, jak ukradnou meloun a ještě plivou po prodavači pecky a smějou se mu... Nějak to už vnímám jinak.
(1.3.2012 20:46:47) mně se třeba nikdy nelíbila Zahrada-kde byli kluci a kocourmladší dcera je z ní nadšená taky se jí líbí Fimfárum-hlavně Paleček-umí jeho repliky zpaměti-hlavně ty vína ve sklepě mně se to moc nelíbí,loutky mi připadají strašidelé,na Palečka poctivě čeká-je to poslední příběh. Když jsme byli malí,tak jsme se dívali na polské programy a tam byly kreslené pohádky-šmouli dřív než u nás a taky tam byly nějaké stromové veverky-ani nevím jak se to jmenovalo,ale bylo to hezké
(1.3.2012 20:48:45) Fimfárum je klasika. Jako malá jsem uměla nazpaměť Až opadá listí z dubu - měli jsme to na LP desce, namluvené Werichem. A tu knížku jsme měli taky, ale ta mě zase tolik nebrala, jako později to animované provedení. Ale to už mi bylo přes 20, když jsem to viděla.
(1.3.2012 20:49:52) Já jako malá milovala seriál Byl jednou jeden život, ale když jsem ho nedávno shlédla, tak jsem bohužel byla zklamaná, ani nevím pořádně proč. Prostě je asi fakt potřeba to neřešit a sledovat jak se to líbí dětem, pro které je to určené. A včelku Máju moc nemusim, přijde mi, že všechny děsně prudí a je šíleně chytrá.
Teď jsem si velice oblíbila Krtečka, nemluví se tam, tudíž mě to neruší při sledování MÉHO seriálu v jedné místnosti.
(1.3.2012 21:17:27) Byl jednou jeden ivot nám občas pouštěla bioložka na gymplu. Jenom teda vybrané díly, u kterých zjistila, že vizuální výklad nám pomůže víc, než kniha. Takže po dotazu, co dělá T-lymfocit následovala odpověď "ham ham"
(1.3.2012 20:50:39) Četla jsem dětem Křemílka a Vochomůrku, děti to moc nebavilo a já zjistila, že je to vše na jedno brdo. No překvapená jsem tedy byla, protože jsme je doma milovaly a měly je i na LP. Překvapivě pohádka "Potkali se u Kolína", taková stará o dvou medvídcích, mě jako dítě nebavila. Syn si ji pouštěl dokola a dokola. A měl rád toho zloducha. Já toho malýho hodnýho medvídka vždy litovala a bylo mi smutno.
(1.3.2012 20:54:16) Potkali se u Kolína jsem taky jako dítě nemusela. Třeba by se to klukům líbilo, zkusím to navrhnout manželovi, aby se po tom podíval, ale kam před tím zdrhnu, to netuším.
(1.3.2012 21:03:21) Taky jsem je jako dítě nemusela, přesto jsem je hol,kám koupila....moooooc je to bavilo a občas jsem se přistihla, že koukám taky .
(1.3.2012 20:56:33) Na Mašinku Tomáše mám slušnou alergii, špatně přeložené, plné anglicismů a i v originále nijak úžasné příběhy.
Pejska a kočičku mám ráda, jsou takoví hraví, jiné pohádky od Čapka moc nemusím, dnes mi připadají rozláčné, mé děti je nevydrží poslouchat.
Ferdu mravence mají rádi oba, syn to prožívl kolem 3. roku a zrovna jsem ho začala číst téměř tříletce.
Nepodařilo se mi zatím navnadit syna na A. Ransoma- Vlaštovky a Amazonky, jako dítě jsem měla ty příběhy moc ráda. Ale možná je na to zatím moc malý (ncelých 7).
Trochu mě mrzí že dcerka "přeskočila" Krtečka, neměla o TV pohádky vůbec zájem a teď, ve 3 letech už sice ano, ale výhradně o hrané. Syn byl pravý opak, vyžadoval animované pohádky snad do 5 let.
(1.3.2012 21:02:05) Simeono, Ransomeho se mi snažila vnutit ségra a to už jsem byla starší, hltala jsem Foglara, ale Ransomeho jsem nemohla.....až teď v dospělosti se mi do ruky dostal Boj o Ostrov a mně došlo, proč jsem se nechytla....ségra začala knížkou, která se jí zdála nejčtivější, ale já potřebovala začít prvním dílem, i přes to, že jde o jednotlivé příběhy, které se dají číst samostatně.... No každopádně bych ještě chvíli počkala .
(1.3.2012 21:59:34) Ivo, já začala (asi) prvním dílem - zimní příběh, kde se Dick a Dorotka seznámí s ostatními, ale nebyli jsme schopni se prokousat začátkem k tomu, kdy to začne být zajímavé.
(1.3.2012 21:02:32) Můj tříleťák se začal o pohádky zajímat až teď, zatím jen o některé. Může třeba toho Tomáše, Traktůrka, tu Máju, Krtečka teď začal číst v knížce, jako filmeček ho nechce. Starší je pohádkový maniak od malička a protože koukají na pohádky spolu, tak se musí malý přizpůsobit, nevydrží u toho dlouho. Povídání o pejskovi a kočičce se teď docela líbí i Pájušce, je jí 9 měsíců a když to hraje, tak se po tom otáčí. Já odjakživa miluju toho Karla Hogera, co to čte.
(1.3.2012 21:10:49) Králíky z klobouku můžou taky oba, ale mně se moc nelíbí ty nové díly, jak cestovali po světě. Na Rákosníčka koukali, ale myslím, že je moc nebral. Starší je maniak, u babičky je ochotný koukat i na zprávy, jen aby mohl čučet na telku, mladší od toho odcházel.
(1.3.2012 21:31:53) Pejsek a kočička jsou dobrý v tom, že je tam dost textu na naposlouchání a slovní zásobu. Ale některé pasáže jsou nekoukatelné. Třeba o těch pohozených hračkách to nechám jednou a když to tam opakují, tak to posunu
(1.3.2012 21:35:18) Přesně, ty hračky, jak mají děti těch hraček moc a ani si jich neváží..., furt dokola. Jinak se nám to líbí, ale některé pasáže jsou přehnané.
(1.3.2012 20:56:44) Já jako dítě milovala Ať žijí duchové a ten teda žeru i ve svém vysokém věku a když na to děti koukaj tak tu s nima hulákám "Hajný je lesa pááán.....
(1.3.2012 21:07:06) Ať žijí duchové se mi taky líbí furt. Na kluky je to pořád ještě moc dlouhé, už jsme tu měli duchařský období, ale nejsou schopní to dokoukat, mně to v určitých momentech úplně rozněžňuje .
(1.3.2012 21:06:24) Já milovala pohádky jako Sedmero krkavců, O Janovi a jeho podivuhodném příteli, ...takové pohádky, u kterých jsem se bála. Jinak jsem koukala na Gumídky (chtěla jsem umět skákat jako oni), v první třídě jsem s nimi měla aktovku Pak si pamatuju večerníčky jako Broučci, Jája a Pája, Pat a Mat Na některé se koukám s malou do teď.
(1.3.2012 21:18:56) No, u nás to někdy vypadá jako u nich. Nedávno jsem mojemu říkala, že jsou nějak zkřiva dvířka u skříňky, která visí na zdi. Ať to spraví mezitím, co budu ve vaně. Tak se rochním, pak slyším ranu jak hrom, pár sprostých slov. Řvala jsem, co se děje. Pak jsem to viděla: střepy, škráblá televize, zrušený přehrávač, rozbité skleničky, vylitý čaj na posteli
Když se nám podařilo vše zasádrovat, zamalovat a nachystat na pověšení, provrtal mi durch stěnu na záchod, který mám vymalovaný asi od prosince
To nemluvím o tom, jak vrtal díry v koupelně (z druhé strany je kuchyně, na zdi jsou kachličky )
(1.3.2012 21:52:08) Pata a Mata jsem neměla ráda nikdy :) A pro dceru je většina starých pohádek málo akčních a výpravných, pořád čeká něco jako bitva u Helmova žlebu. Křemílek vůbec, Rákosníček vůbec, Maxipes taky ne, Ať žijí duchové se jí docela líbí, Přijela pouť taky, možná zkusím Jak se točí rozmarýny. Ani Tři oříšky ji moc nenadchly. Krtečka nebyla ochotna sledovat ani jako hodně malá. Těším se na Hobita, předpokládám, že to sneseme obě.
(1.3.2012 21:58:04) Tak zkus od Zemana Čarodějova učně. To byla ponurá věc,která mě ale nějak nepochopitelně přitahovala a vždycky jsem ji dokoukala do konce.
(1.3.2012 21:17:38) Já jsem jako dítě milovala Bolka a Lolka, chodila jsem i na pásmo Bolka a Lolka do místního kina, a teď jsem na to háklivá, irituje mne to, mám chuť na ně ječet, ať přestanou s těma věčnýma naschválama a sekaj latinu . Když se na to koukám trochu dýl, jsem vysloveně psychicky unavená.
Taky jsem měla ráda Pampaliniho a jako dospělé mne to leze na nervy. Totéž Tip a Ťap. Jako děckou jsem vždycky byla smutná, že už jsou do postýlek a je konec příběhu, ted mne ten lítající pes a šteněcí dvojčata iritují. Měla jsem ráda Rumcajze a dnes ho vysloveně nesnáším.
Jako za mala se užiju Macha a Šebestovou, hlavně ty první díly, Pata a Mata miluju víc než jako dítě, taky hlavně ty starší díly, ta jejich nezlomnost mne vždycky inspiruje, maxipsa Fíka první sérii taky pořád můžu, a taky třeba Boba a Bobka, taky hlavně tu první sérii.Pejsek s Kočička se mi taky líbí.
Jako dítě jsem neměla ráda a stále menám ráda Včelku máju, Hajného Robátka , Makovou panenku a Motýla Emanuela, a úplně ze všeho nejvíc : Víla Amálka.
(1.3.2012 21:24:11) Třeba já jsem jako dítě milovala Amálku, a když jsem si to pustila s dětmi, byla jsem dost zklamaná, taky nevím pořádně proč. Zklamání byl i Rákosníček, Vochomůrka a Křemílek, Maková panenka. Naopak medvědy u Kolína jsem teda nemusela, strašně mě štval ten větší ale teď ocením tu výtvarnou stránku věci a fantazii. Taky Tip Tap se mi teď líbí mnohem víc, pořád sleduju, jak se tam mění ty barvy pozadí. No Francouzi. Úplná psychedelika. TV nemáme, takže neznám trendy - máme nějaká DVD a pak pouštím z YouTube nebo z Uloz.to Celkově mám ráda ty starší pohádky s loutkama, víc než novější animované díly, taky si myslím, že pro děti jsou lepší pohádky statičtější, ne přehnaně střihů za sebou. Určitě moje děti si statičtější pohádky pouštějí pořád dokola, rychlé zhltnou nové díly a už je to nebaví. Co u nás je hodně oblíbené: stabilně Krteček a Byl jednou jeden život, Finley požární auto, pak všechny zvířecí: Dášenka, Vydrýsek, Medvědi.... Ale teď zrovna hit je Požárník Sam, pak Pošťák Pat. Jo a úplně super i pro dospělé je Já Baryk .
(1.3.2012 21:27:48) Já Baryk mám taky moc ráda, jako děti jsme to měli na kazetě, když čtu knížku, tak mám pocit, že toho Nepila fakt slyším. Jinak pan Nepil namluvil ještě nějakou pohádku s kočkama, ale to mně teda neoslovilo.
(1.3.2012 21:24:22) Strasne mi vadil Caillou je to uvedomele, neprirozene dite. Uz jako diteti mi vadili Broucci, ktere mi vnucovala babicka. Dalsi otravna byla pohadka o Malence (Hans Christian Andersen) , prisla mi v celem deji jako vecna obet, takovej zastaralej pohled na zenskou roli (a to mi bylo teprve 5 let).
(1.3.2012 21:27:06) Teda, ta Maja na me pusobi uplne stejne jako na tebe
Jinak me se vzdy libily hlavne hrane pohadky, ty se mi libi porad stejne. Z kreslenych se mi hodne libili Smoulove a to ted teda nechapu a pak ta ceska klasika, jen nic od Trnky, toho jsem nesnasela. Jo a jeste ti dva od Kolina se mi nelibili. Libi se mi porad, co se mi libilo v detstvi, akorat na to koukam jinak a vsimam si jinych detailu.
(1.3.2012 21:30:50) nebo jak se to jmenuje, s ústřední písničkou "či a či a čičiči, tojsou kluci kočičí" byl jednu dobu můj bezkonkutenčně nejöblíbenejší ..v dětství , jako dospělé se mi to pořád nedaří sehnat. Ale četla jsem synovi knížku, a nemhla jsem chvílemi pokračovat, jak jsem se řezala, úplně mi tekly proudem slzy od smíchu, jak se nechtěli umývat nebo jak jednoho z nich bolel zub.
(1.3.2012 21:33:26) Tyhle kocoury jsem taky mohla. Jak se to jen jmenovalo? Ten díl s těma ušima , jak je prodali a on si je hned umyl, aby je měl čistý a vydrbal je víc, než by si je umyli oni.
(1.3.2012 21:35:21) jojo, to když jsem synovi četla z knížky, takl jsem před slzy od smíchu neviděla a nemohla jsem popadnout dech. je to geniálně napsaný. večerníček se mi v dětství líbil hodně, vidíš, pořád jsem ho sháněla, nenapadlo mne youtube. Možná si ted díl ted zkusím najít a dopřát na dobrou noc!
(1.3.2012 21:58:22) ani ne, spíš třeba Pat a Mat jsem jako dítě nemohla vidět, protože mi bylo jasný že vyrobí nějaký "průser" a nelíbilo se mi jak byli opatlaní a olepení, dneska mi to přijde vtipný a koumácký Vlastně u knížky se mi to stalo - jako malá jsem ráda četla kocoura Mikeše, teď jsem ho našla u našich na půdě, že ho přečtu dceři a nějak mi to přišlo rozvláčný a divný výrazy v tom. Jo a jako holce se mi líbili Kačeři z Kačerova a Gumídci, byla jsem schopná prudit i na návštěvě že si to chci pustit , dneska mi to přijde uječený a ulítlý (ale zase oproti Bakuganům docela zlatý).
(1.3.2012 23:55:42) pohádku pro trochu větší děti - Vinetoua jsem vypnula v půlce, nebavilo mně to a jako dítě bych za něj dýchala. Zlatý hřeb byla hláška: Musíme je zastavit, protože jsou zlí.
(2.3.2012 8:12:37) Vlastně mám ráda všechno, co se mi líbilo jako dítěti, naopak se mi líbí i to, co jsem jako dítě nemusela, třeba Pat a Mat. Dcera má ráda asi taky všechno, Boba a Bobka, Fíka, Krtečka, Pata a Mata, Žofku, Křemílka, Pejska a Kočičku , Medvědy od Kolína, Rákosníčka, Macha a Šebestovou, Byla jednou koťata... Nejvíc ovšem miluje Toma a Jerryho a Jen počkej. Zatím ještě neviděla Soptíka, Smolíkovy, Bolka a Lolka. Včelka Mája se ukázala jako problém, máme ejn jedno DVD a jeden z těch dílů je o lesním požáru. Dceři to způsobilo lehké trauma, dost to řešila, bála se a od té doby včelku Máju nepouštíme a nemáme ani nic dalšího.
(2.3.2012 8:59:43) Já vyhodila a tím zakázala jen jedno dvd, pohádku POtkali se u Kolína, to je naprosto strašné. Jinak to dospělácky neanalyzuju. Jasněže to vnímám jako dospělá jinak, vidím v tom něco jiného než děti, i si uvědomuju "poselství", které k dětem jde zatím podprahově.
Mě se moc líbí některé současné pohádky, jejich animace, myslím tím ty tzv. velké, co běží i v kině - u nás právě dost frčí Na vlásku, u toho se chechtám i já
Děti se koukají hlavně na nové pohádky, to je pochopitelné. Mě taky moc nebavily pravěké příběhy mých rodičů a chtěla současné pohádky (tehdy současné). I dnes jsou krásné pohádky, skvělé animace, vtípky, silné příběhy, není nutné děti držet na Krtečkovi, aby se nám náhodou nezkazily
(2.3.2012 9:01:57) Jinak co se mi líbilo v dětství, snesu i dnes, ale chápu svoje děti, že dávají přednost novým pohádkám. Kdybych měla tehdy na výběr já, taky bych si vybrala raději Mašinku Tomáše než Vílu Amálku. Ale prošli si i Krtečkem, Maxipsem Fíkem atd. Kolem tří let je to akorát, dnes už frčí jiné
(2.3.2012 9:01:54) Neměla jsem moc ráda Pata a Mata, dnes je miluju. Neměla jsem ráda Spejbla a Hurvínka, od dětství jsem je neviděla, ale tuším, že bych je dnes nesnášela stejně jako tenkrát. Měla jsem moc ráda Krkonošské pohádky a to se dodnes nezměnilo. Taky se mi líbil Tom a Jerry.
(2.3.2012 9:35:12) Včelku Máju jsem už od dětství neviděla, ale většina pohádek, které jsem milovala v dětství se mi líbí pořád...Rákosníček, Včelí medvídci, Křemílek a Vochomůrka, Mach a Šebestová, Krteček. Dcera už je dospělá, ale když byla menší a dívala se na večerníčky, tak na ty moje oblíbené z dětství, jsem se dívala s ní. Nebo jsem jsem jí četla knížky, které se mi jako dítěti líbily. Dodnes nevím, jestli jsem se na večerní kapitolu Dětí z Bullerbynu těšila víc já nebo dcera
(2.3.2012 10:01:01) Jo, jo - taky začínám vytahovat knížky, které jsem v dětství milovala a byla schopná číst pořád dokola a napřeskáčku;-) Úspěch je střídavý - s něčím uspěju, s jiným moc ne.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.