Lída. |
|
(6.3.2012 10:52:57) je to hypotetická otázka, na kterou mě navedl pořad podle skutečné události, který dávali na Discovery. Už jsem ho viděla před lety a mám na to pořád stejný názor, který je ale možná špatný :)
Otec se synem (10let) byli v zimě horách, zabloudili a otec nakonec nechal vyčerpané dítě v jeskyni, bez ohně a bez jídla a šel pro pomoc. Pomoc byla HODNĚ daleko. Pomoc sehnal a dítě zachránil. Dokázali byste to udělat? Já mám pocit, že ne. Že ten mateřský instinkt by byl silnější, než pud přežít a ten risk. A to pořady o přežití miluju a leccos o technikách přežití vím. Tohle pro mě spíš symbolizuje opuštění, než pomoc. Nicméně tem mužský evidentně udělal správnou věc. Mám pocit, že bych spíš riskovala cestu nás obou, než rychlejší a méně vyčerpávající mou cestu.
Jak se na to díváte? Opakuji, že dítěti bylo 10.
|
Rigor Mortis |
|
(6.3.2012 10:55:26) Viděla jsem to,a já bych šla pro pomoc,a navíc tomu dítěti bylo docela dost let,prostě když jde o život.....
|
|
Insula |
|
(6.3.2012 10:55:31) Tak dceru by bylo nemožné opustit. Nezůstala by tam. U syna nevím. Ale měla bych s tím velký problém. Asi bysme tam umřeli oba.
|
|
Xantipa. |
|
(6.3.2012 10:55:35) Co bych dělala, nevím. Ale pokud bylo dítě vyčerpané, ale v bezpečí v jeskyni, tak asi nebylo smysluplné ho tahat s sebou - prostě by nevydrželo, v té jeskyni šanci mělo - pokud se rodič dostane do bezpečí.
|
|
FialoFka |
|
(6.3.2012 10:56:04) Já bych ho tam nenechala. Když bych sama nevěděla, kam mám přesně jít, myslela bych na to, že když zabloudím, on tam bude sám. Radši bych bloudila s ním.
|
|
Sisi Karamelka |
|
(6.3.2012 10:56:36) Nedokázala bych to, dítě bych si dala na záda a trmácela bych se s ním. A myslím, že většina matek by jednala stejně. My prostě uvažujeme jinak než chlapi, neříkám hůř nebo líp, ale jinak, máme geneticky zakódované děti chránit a neopouštět i za cenu, že umřeme oba.
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(6.3.2012 11:27:12) ano, tak je to i o porodu - ve stresu samice nerodí i za cenu, že v ní mládě zemře. Zjevně to pokračuje dál.
|
|
|
Krakatice |
|
(6.3.2012 10:56:41) Nechci přemýšlet "co by - kdyby" a pevně doufám, že to nikdy nezažiji.
|
|
Klarisanek |
|
(6.3.2012 10:57:51) Jo, tak ten dokument jsem kdysi taky videla. Bulela jsem u toho jako zelva, byt bylo jasny, ze to dopadlo dobre, jinak by to snad z piety k zemrelemu nemohli natocit. Fakt silnej pribeh ze zivota. Na tvoji otazku neodpovim, protoze nevim a doufam, ze to resit nikdy nebudu muset.
|
|
*Niki* |
|
(6.3.2012 10:59:45) Sice není deset let jako deset let, ale... své desetileté dítě bych si hodila na záda a šla s ním. Nemám moc dobrý orientační smysl, s velkou pravděpodobností bych někde zabloudila a zemřeli bysme oba, jen každý jinde. Takže pokud máme zemřít, tak spolu, a pokud přežít, tak spolu. Dala bych ho na záda a šla i s ním.
|
magrata1 |
|
(6.3.2012 11:05:38) já bych 10letou dceru neuvlekla. Kdyby měla v pořádku oudy, musela bych ji hnát svinským krokem přes sebou. Nebo s ní zůstat tam. Jsem chronický bloudič, kdybych odešla, našla bych po letech kostru
|
magrata1 |
|
(6.3.2012 11:06:19) dceři je 11, má 55kg a nožku č. 40-41
|
|
*Niki* |
|
(6.3.2012 11:18:44) Magráto, proto každá píšeme ze své zkušenosti S tvým desetiletým dítětem bych se tam pravděpodobně nevyskytla, takže nemusím přemýšlet, jak odtáhnout tolik kilo. Moje desetileté dítě bude mít s bídou třicet kilo (teď má let 8 a kil něco málo přes dvacet) a to unesu v pohodě Takže pro mě by bylo nejvýhodnější stratergií a hodit si ho na záda a hledat pomoc.
|
*Niki* |
|
(6.3.2012 11:21:28) Pokud měli lyže, spojila bych je nějakým kusem svého oblečení k sobě, dítě na to položila. Prostě vzala s sebou. POkuze v místě, kde bych se dobře orientovala, bych šla sama. Kdyby se mi cestou něco stalo, ani si nechci představit to zoufalství opuštěného vyčerpaného dítěte, o kterém nikdo neví.
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(6.3.2012 11:25:44) můj syn má 25 kg a daleko bych s ním nedošla, kdybych ho měla nést...
|
|
|
|
Lída. |
|
(6.3.2012 11:06:15) koukám, že matky na to mají podobný názor, díky, nepřipadám si jako takový mimoň. Pro mě bohužel promrzlá jeskyně a nehýbající se unavené dítě nesymbolizují bezpečí. Nevím, myslím, že je dobré o takových věcech přemýšlet. Člověka pak spíš napadne s sebou automaticky na výlet brát do kapsy jídlo (měli na 10 dní jen pár bonbonů), i když "si může přece koupit," popřípadě s sebou nosit sirky, nebo co já vím. Nemyslím celou KPZ, ale něco... Koneckonců chodíme s dětmi na výlety do lesů i v létě...
|
magrata1 |
|
(6.3.2012 11:07:38) no, jídlo, to já musím tahat všude. Zajdeme za barák a děcka už loví sváču
|
|
fisperanda |
|
(6.3.2012 11:10:58) Jako já bych se hlavně nevydala sama s dcerou někam do hor.
|
Lída. |
|
(6.3.2012 11:13:13) oni byli na velké sjezdovce. Než vyjeli nahoru, přišlo špatné počasí, nebylo vidět, nahoře žádná bouda a cestou dolů sjeli z cesty
|
|
Berranka |
|
(6.3.2012 11:23:26) Je to tady, všechny díly. Tenhle se jmenoval "Ice Cave Survivor" http://en.wikipedia.org/wiki/I_Shouldn%27t_Be_Alive
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.3.2012 13:40:13) V horách s dítětem bez jídla je to každopádně nerozum a risk, zvlášť pokud není žádná chtata v dosahu.
|
|
|
|
Tante Ema |
|
(6.3.2012 13:46:42) Jídlo a KPZtku, když jsme ještě jezdívali na hory, jsme nosívali vždycky. To mě naučili rodiče, že je výbava v batohu, bez které se nikam nejde, pokud není. Co si pamatuju, tak v Tatrách jsme vždycky měli jídlo, pití, pláštěnky, čokoládu, sirky, oblečení, papír, tužku, táta lano a rumajzla v placatici.
|
Tante Ema |
|
(6.3.2012 13:47:11) BATERKU vlastně ještě.
|
|
|
|
|