Anonymní identita |
|
(5.5.2012 21:57:09) Mám za sebou dva akutní císařské řezy a vím, že to jinak nešlo. Ale pořád mám pocit osobního selhání a nedostatečnosti. Nejsem úplná žena. Ve středověku bych asi umřela.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:01:22) Tak jsi to asi psychicky nezpracovala, že to nebylo možné přirozeně. Mne to nikdy nenapadlo, sekce nám všem zachránila život (já + 2 děti), prostě jsem ráda, že nežijeme v tom středověku. P. S. v té době bys možná umřela i při přirozeném porodu, o hygieně a desinfekci se toho taky moc nevědělo.
|
Anonymní identita |
|
(5.5.2012 22:04:46) No, jo, taky by mi nebylo 32. To by asi taky hrálo roli.
|
kotyk |
|
(5.5.2012 22:09:26) Tak by ti bylo 15 a nebyla bys na tom o nic líp
|
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:15:12) nechceš si o tom popovídat s nějakým odborníkem?
Než se takhle a fakt zbytečně trápit, připadá mi to jako řešení.
|
Anonymní identita |
|
(5.5.2012 22:22:59) Asi na to dojde.
|
|
|
Girili |
|
(6.5.2012 10:57:40) Tak predhazovat tu vek 32 jako stary na dite, to bych si vyprosila!
|
Luppa |
|
(6.5.2012 11:06:52) Souhlas s Girili !! Je to drzost
|
MUMIE |
|
(6.5.2012 11:39:45) Nápodobně. Taky patřím do klubu.
|
|
|
|
|
|
MUMIE |
|
(5.5.2012 22:02:07) Hlavní je přece výsledek, ne? Máš děti. A ber to z té lepší stránky. Aspoň ji nemáš pozašívanou.
|
Anonymní identita |
|
(5.5.2012 22:06:05) No, laparoskopicky to nebylo. Jsem taky pozašívaná, akorát tam, kde je to víc vidět.
|
MUMIE |
|
(5.5.2012 22:17:14) Je mi jasné, že i s šitím po CS bývají problémy. Ale ze své zkušenosti-šití mnohem horší než porod. Téměř půl roku se hojící a do dnes (14 měsíců po porodu) problémy a bolesti v oněch místech, problémy při sexu....Občas mě už napadlo, že jizva na viditelném místě, ale dobře zhojená a nebolestivá by byla lepší.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:29:53) Mumie - já mám srůsty po sekci, to si nevybereš. P.s. na dobrovolnou, jako objednanou bych nešla, ani jsem ji neplánovala. Ani bych ji neplánovala, kdybych znovu rodila (což je u mne nepravděpodobné, ale když se o tom bavíme - já ji neradím, není-li nutná lékařsky)
|
|
Ajlina | •
|
(6.5.2012 7:32:58) dobře zhojená jizvy po sekci je lepší, ale špatně zhojená bolestivá jizva na břiše, která bolí celý den, to bych raději vydržela tu bolest jednou za tři dny deset minut při sexu
|
Ajlina | •
|
(6.5.2012 7:35:40) b) upálili by mě za čarodějnictví ještě před otěhotněním,
jo jo tzo by byl i můj případ, takže třetího porodu sekcí bych se nedočkala, zase bych měla jen ty dva vaginálně, záleží jak brzo by to upálení stihli
|
|
MUMIE |
|
(6.5.2012 11:38:41) Ailino, jenže to nebolí jen při sexu. Kolikrát to začne z ničeho nic a bolí to třeba 3 dny v kuse. Dr mi řekl, že to časem přejde. A při tom sexu to je taky dost narušující. Už předem se bojím, že to bude zase bolet a tím to celé stojí za houby.
|
|
|
a je to? |
|
(6.5.2012 7:39:22) Koukám, že nejsem sama. Po druhém porodu poprosím pány doktory, aby mě zašili tak, abych si mohla v životě ještě bezbolestně zasouloužit
|
Ajlina | •
|
(6.5.2012 7:42:08) a je to...tohle si moc neplánuj, to byl jeden z důvodů proč jsem šla rodit potřetí, tak jsem za trest dostala k blbé jizvě dole ještě jednu na břiše :o), musím si nechat opravit obě-tedy mám to v plánu,ale až bude hlídání ...
|
a je to? |
|
(6.5.2012 9:29:19) Aj do riti...
|
E.J. | •
|
(6.5.2012 12:20:15) inu, to by mohlo být řešní :)))
|
|
|
|
|
|
Epepe |
|
(6.5.2012 14:40:34) Tak mně bolel sex celkem dost nejmíň půl roku i po cs. Ono se to myslím kolikrát vysvětluje tím šitím, ale podstatnou roli hraje i nedostatečné zvlhčení při kojení.
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 22:05:30) promluv si s dobrým psychologem. já měla zase problém, že jsem selhala jako matka kvůli kojení (Laktační ligu bych nejraději poslala do pr....) a rozhovor s psychologem a s dalšími ženami, které "prožily" totéž co já mi pomohl. Dneska se tomu směju. Ale chápu, jak se cítíš, já jsme si tenkrát připadala jako úplně neschopná matka, která selhala na celé čáře. Samozřejmě někde v koutku duše víš, že ty pocity jsou blbost a nakonec budeš ráda, že v tom středověku nežiješ, ale žiješ v moderní době máš zdravé děti...
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 22:06:23) a úplná žena samozřejmě jsi!
|
|
Sisi Karamelka |
|
(5.5.2012 22:16:57) No ne, takže nejsem jediná, která byla z Laktační ligy na prášky? Z jejich hesla "každá matka je schopná kojit" jsem měla téměř depresi, připadala jsem si jako neschopná a že jsem selhala, když každá je schopná kojit, jen já ne, bylo to hrozné.
|
MUMIE |
|
(5.5.2012 22:19:31) Limeto, já tu o tom někdy v létě zakládala diskuzi. Pro nejbližší okolí bylo nepochopitelné, že nekojím a dávali mi to patřičně "sežrat". Byla jsem z toho tehdy pěkně v háji.
|
|
rachomejtle | •
|
(5.5.2012 22:20:16) to se hlásím do klubu, tohle heslo mě dostalo na kolena, potom ještě je dobré heslo - Mateřské mléko je to nejlepší, co může matka dětem dát - tj. přeloženo - pokud jim to ned, nedává jim to nejlepší, tudíž není dobrá matka
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 22:25:23) přesně, přesně takhle mi tenkrát bylo....
|
rachomejtle | •
|
(5.5.2012 22:30:02) Jen tak mimochodem, po druhém porodu jsem kojení hodila za hlavu, prostě buď to půjde nebo ne, rady jsem zásadně neposlouchala a je ze mě kojná jedna báseň. Jo a kámoška měla při prvním velké problémy s kojením, po druhém porodu to zkusila a po 3 dnech se rozhodla na to vykašlat. Normálně ještě v porodnici jim to oznámila, sama uvařila vlastní sunar a bylo to. Koukali jak puci, protože jim zřejmě kazila průměr baby friendly hospital
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:32:57) ano, musíte se snažit "maminko" mne žhavilo doběla, nedělala jsem nic jiného
Kamarádka je třída.
|
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 22:24:23) Limeto, já z toho byla fakt špatná cca do roka dětí. pak jsem si všimla, že ve skupině maminek se kterými se vídám, když přijde řeč na kojení, tak nkteré se tam předhánějí, která je lepší kojná a některé tak jako zaraženě mlčí a dělají jakože tam nejsou (včetně m). tak jsem se na radu psycholožky jednou pokusila toto téma otevřít. a zjistila jsem, že polovina přítomných na tom byla s kojením stejně špatně jako já a stejně špatně to snášely a poaovaly se za nekvalitní matky. Když to slyšely ostaní "kojné", tak se na celou problematiku kolem kojení začaly také dívat jinak a jedna přítomná laktační poradkyně dokonce o našich zkušenostec začala přednášet a psát nějaké články Říkám si, že možná jsu ty pocity ze selhání v případě zakladatelky podobné
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 22:36:09) Štěpánko - měla jsem potíže s kojením v obou případech - teď s holčičkou takové běžné, ale stejně dostávala od malinka nejméně 1x denně odstříkané mléko z lahve, ale s chlapečkem jsem takhle zápolila čtvrt roku, než se naučil normálně cucat, do toho se strašlivě nadýmal a navíc jsem tenkrát neznala jeho diagnózu, která mu dávala "nárok" na potíže a můžu spolehlivě říct, že přestože se mi kojení nakonec zadařilo, při termínech "laktační poradkyně" "Laktační liga" či cokoli laktačního (kromě psychózy ) ve mně dodnes bublá odpor, a to tím víc, že si přesně pamatuju tu vyčerpanost, slzy a pocit, že jsem nemožná, což ve mně upevňovala především jinak skvělá vlastní matka!
Kojení je strašně, ale strašně indivindy záležitost a moc nechápu, jak se může škatulkovat. Ano, pár obecných věcí platí, ale jinak si to musí každá vybojovat sama a holt ne každý boj je vítězný. Stejně jako s císařem - nikdo není horší matka jen proto, že nekojí a nerodí
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 22:41:37) tu poslední větu b měli mít ve všech porodnicích vytesanou do kamene. dneska to vím taky, ale tenkrát. pocity zakladatelky chápu
|
|
reddevil |
|
(5.5.2012 22:45:00) Bin, jak nerodí? Prosíííííím, uznejte někdo, že i porod císařem je porod. Děti nepřipluly na obláčku, žádný čáp a vrána.
|
Anonymní identita |
|
(5.5.2012 22:47:43) Tak ňák. Moje porody trvaly dvacet a čtyřicet hodin, takže si fakt nemyslim, že jsem nerodila ... těch posledních 20 minut teda né, no.
|
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 22:49:47) reddevil - po dvou SC vím, že je to porod taky a taky dost těžký a hlavně jsem, alespoň já, byla déle v agónii bolesti než průměrná běžnorodička
To jsem si jen vypůjčila slovník mé spolukolegyně na pokoji v porodnici, která absolvovala druhého plánovaného císaře jako já, a když ji na pokoj přivezli, opatrně a se soucitem jsem se ptala, jestli MUSELA císařem, načež mě uzemnila právě slovy JÁ NERODÍM (a mezi řádky bylo jasné - A JE MI TO PUTNA )
|
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:50:02) to už jsem taky zaslechla, že je to operace..
|
reddevil |
|
(5.5.2012 22:56:17) A dožírá mě ta závist těch "rodících". No jo, tys nerodila, ty nevíš, co je to za bolesti. Bych jim přála mít v břiše takovou díru. Konkrétně já nepatřila mezi ty čiperky, co po 12hod odhopkají do sprchy a druhý den leží na břiše. Při pochodu do sprchy jsem párkrát omdlela a na břiše ležela až po půlroce. Holt OPERACE, no. A teď to žere ještě víc. První dcera šla neplánovaně, byť ne úplně akutně císařem. Když se zjistilo, že pak čekám dvojčata, doktoři mi hned řekli, ať na normální porod zapomenu. Dvojčata po prvním SC jedině další SC. A teď je na diskusi k Dvojčatům mamina, co se po SC chystá přirozeně rodit dvojky. Jsem naštvaná a cítím se podvedená
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:59:38) reddevil, já odhopkala 6 hodin po sekci, jenomže jsem nekojila, tělo nabušené adrenalinem, taky asi hromadou léků - zkoušela jsem rodit skoro 24 hodin a jedno z miminek se na poslední chvíli otočilo. Byli nalincí, přesto se nepodařilo. Ale když to všechno přišlo k sobě
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:02:10) Terezo, mne kdyz to prislo k sobe, tak jsem taky bulela a neslo o cisare. Ono jak kdy se zadari.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:03:23) Jo jo a to jsem si říkala.. "větší pohoda než po slepáku". A že řez mám fakt slušný.
Druhý den jsem hryzala deku.
|
|
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:05:07) Já nehopkala a téměř nekojila. A navíc jsem ještě 3. den chtěl aléky proti bolesti. A to jinak srabík nejsem Tady na diskuzi jsem nabyla vždycky dojmu, že jsem jediná, kdo ty léky potřeboval. Zkrátka průšvih za průšvihem
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 23:06:27) prosímtě, znám spoustu maminek - dvojčatovek, které si myslely, že po císaři jsou úplně na umření, nejsi výjímka, fakt ne
|
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:09:22) ále prd. Každý máme ten práh bolesti jiný a ty zákroky také nejsou stejné.
Představ si, že mám kamarádku, které rovnali bez anestezie zlomený nos, zlomenou ruku v podstatě nepoznala, to až rtg, když zjistila, že ji má po pádu celou modrou a nateklou - ta má ten práh bolesti hodně vysoký.
Jinak - aha, jsem netušila, zda jsme se nepotkaly v porodnici ) Ono to bylo divné více lidem, ale mně se vstát na WC chtělo a nic jsem necítila. Jak jsem psala, později to přišlo. Také dlouho trvalo, než jsem začala i minimálně kojit, ono odsvávání nějak na zavinování dělohy nefunguje tak správně . Takže si z toho vůbec nic nedělej. Mimochodem - většina lidí negativní zážitky postupem času vytěsní.
|
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 23:09:27) reddevil - já si střádala čípky na bolest, docela cloumáky a cpala je do sebe ještě v den odchodu z porodnice, tj. 5. den po sc
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 23:11:40) jo a stejně postupovala i spolubydlící - taky čípkovala "dlouho"
|
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 23:04:21) to si neumím představit tu "debilku", která toto řekne (myslím "tys nerodila, když to byl císař). na šoumenkách běží diskuse o nejapných výrocích okolí, myslím, že tento vede
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:08:21) Štěpánko, takových debilek je. Ale třeba na ně mám jen zvláštní štěstí.
|
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:10:35) štěpánko, mně to řekl lékař před jinou operací, já jsem odpověděla "vy taky ne a těžko se vám to někdy podaří" a byl pokoj, pak jsem ho i změnila.
|
|
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 23:07:37) A vidíš, já jsem spokojená, a kdybych mohla vrátit čas, jdu do SC zas. Nenech frustraci cloumat svým majestátem, tím spíš, že sis to odtrpěla víc, než mnoho běžných rodiček.
Hele, ber to tak, že ve šptále stejně není 90% porodů nijak přirozených bílo, světlo, kachlíky, cizí lidi, léky, injekce, veškerý personál, včetně uklízečky Ti leži na břiše, neb jsi neschopný tlačič (zážitek mé sestry), a to nepočítám, že Ti někde i nadávají a hulákají na Tebe, dít Ti stejně seberou a vrátí, až když to uznají za vhodne... No, takže když už nepřirozený porod - a iný naše zdravotnictví nabízí zatím zřídka - tak pěkně hladce a rychle - šup, šup, ať je to z krku
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:12:56) Když ono spíš než o přirozený porod jde o takový blbý pocit selhání. Nedokázala jsem porodit dvoje dítě/děti, selhala jsem jako ženská ve své "hlavní" úloze. Naprosto chápu pocity zakladatelky. Ale stejný pocit nejpíš mají holky po potratu (mimochodem,i to mám za sebou), ty co nezvládly optimálně normální porod atd. Důvod se vždycky najde. Jen kdyby to tak nežralo.
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 23:17:30) Šmarjá, vždyť o nic nejde. Nadávat si můžeš za věci, za které můžeš - já mám například virózu jak prase a zavinila jsem si to sama. Jestli to naprskám i na děti, můžu si nafackovat.
Ale mít pocit selhání z nčeho, co těžko ovlivníš... Ale já vím, okolí dokáže být fuj, taky to neumím zkousnout bezezytkově
|
|
Anonymní identita |
|
(5.5.2012 23:23:38) Přesně.
|
|
|
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:10:55) Reddevil, mne behem tretiho dne vypadaly stehy. Pry blby material. Cili se to rozjelo. Doma jsem tu ranu musela oholit a cistit kyslicnikem, nechtelo se to zacelit. A jako bonus mi manzel pomahal po mesici vyskubavat siti z pochvy. Cisarovnam teda fakt nezavidim ale tohle byl taky pocuc.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:15:07) Bože, díky, za to, že mám jen srůsty apod. nešvary. A - D - můj obdiv.
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:20:49) Vzdyt vono to ten mesic vypadalo, ze mi udelali jaksi otvor navic. A bolelo to teda jako prase, dodnes nevim, jestli si doktorka nespletla nite. A tahne to uvnitr dodnes, jsou to ctyri roky. Fakt i ta pipka muze bolet hodne.
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:28:02) Terezo, rozumově já si to umím vysvětlit parádně - u prvního těhu mi špatně fungovala placenta. Na sál jsem šupajdila po běžné kontrole na monitoru, kdy zjistili, že kromě výživy už blbne i zásobování kyslíkem. Dcera by normální porod nejspíš nepřežila. A u dvojčat nechtěli riskovat rupturu. Přece jen jsem měla nakonec břicho až u kolen
Teď ještě aby to pobralo mé pošramocené ego.
Jdu oběhnout směčku a půjdu do hajan.
A mimochodem, tu větu "dyť tys nerodila" jsem slyšela i do mé mámy.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:30:01) užij si smečku, naše výletí a už je veliká. Já bych rodila jakkoliv, ale už se nedá.. Hezky se vyspi.
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:36:31) Po pravdě, navzdory všemu bych si taky ještě zarodila (ehm, nechala se odoperovat). Jenže netuším, kam bychom toho 4. trpaslíka nacpali. Už takhle je nás 5 na 62m2 Hodit štok nemůžeme, když jsme v 1. patře, a větší bychom se 4 dětmi neutáhli. Ale já mám ještě celkem čas, třeba mě hormony přemůžou.
|
|
|
|
|
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:16:27) Manžel je tedy řízek Ten můj by nejspíš omdlel.
Jinak já se fakt snažím se tím nezabývat, vytěsňuju ze všech sil, ale občas to růžky vystrčí.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:19:55) mně kdysi jeden terapeut poradil, že lepší než vytěsnovat (to je ta myšlenka pak mrcha a vtírá se) - je ji přijmout a vysvětlit si, že to tak má být + ty důvody. Na úzkosti to funguvalo skvěle, třeba i na ty Tvé výčitky to zabere, ale neumím to vysvětlit tak krásně odborně.
Příkladem je strach o někoho (u mne byl někdy až ochromující). "ano, bojím se - logicky - mám ho ráda, není důvod se nebát, nemít vůbec obavy by bylo nepřirozené"
Držím palce, abyste to holky zvládly, ti moji vejrostci pomalu lezou skoro do puberty, tak už je to docela dávno, ale zážitků jste mi oživily dost.
|
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:24:56) Reddevil, at si kazdy rodi a krmi jak chce. On je u cisare popsan jakysi pocit neukonceneho tehotenstvi. Ja mam taky dost takovych bolistek, treba ty potraty, o kterych jsi psala. Zivot se neda plne naplanovat.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:26:27) ne nedá. Možná by to bylo dobré pojmout opačně.
I přesto, že nám nebylo dáno porodit snadno nebo tak, jak jsme si představovaly a museli nás rozřezat jako slávistický vlajky, přesto svý děti milujeme.
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:33:54) No me nikdy nenapadlo delit matky dle zpusobu porodu. Jako komu co (ne)fikli a roztridit. Jako matka jsem si vzdy pripadala az doma, kdyz mi docvaklo, ze je dite fakt moje. Behem tech prochozenych noci a ran, kdy se clovek nepoza v zrcadle. Kdepak nejake tlaceni nebo narkoza.
|
reddevil |
|
(5.5.2012 23:38:48) A-D, to není dělení matek. Nemám pocit, že bych selhala jako matka - alespoň zatím, dokud nemám děti v pubertě Ne jako matka, ale jako ženská. On je to dost rozdíl.
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:44:11) Reddevil, ja jsem po narozeni starsiho jako zena ani nevypadala, natoz abych se tak citila. U nej jsem mela pocit mnohych selhani a zralo me to hodne. Jakoze to neni jen vysada cisare. Ja zase ani jedno dite nedokazala donosit bez pomoci lekaru, taky jsem mela dojem, ze jsem biologicky nehodnotna, kdyz nezvladam zakladni proces.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:49:09) AD no vidíš a já takřka ani počít. Takže to bychom se motaly fakt v kruhu zbytečném.
Když tak na ně koukám, občas si říkám, že jsem docela frajerka, dneska mají nohu o 4 čísla větší než já a keců fůry
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:52:05) U nas dvouleta snaha o treti. Zivot je holt ta bonboniera.
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:57:34) my to vzali jedním vrzem. Já vlastně vůbec nikdy nerodila a to mám dvě děti.
Mám jen ta dvojčata, pak už byl manžel opravdu dost postarší a tvrdil mi, že mé další těhotenství ani porod nepřežije, jaký měl strach. Občas mne napadala ta holčička, je tu nějak mnoho testosteronu, ale obecně jsem spokojená.
Přesně - ta bonboniéra. Vědět to, začnu rodit daleko dřív
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 23:58:52) a jdu, nebo zítra selžu jako hospodyně i jako kuchařka i jako pradlena.
Dobrou holky
|
|
Binturongg |
|
(6.5.2012 0:08:11) Terezo - já nejenže nerodila, já ani nepočala. Když jsem otěhotněla, seděla jsem 130km daleko od dětí v knajpě a mazala karty. Takže vlastně ani nevím, kde se tu ti dva ječení šakalové vzali - patrně čáp a vrána...
|
|
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 23:45:56) No vidíš - a jak jsme tedy selhala já, když jsem selhala při kojení? Odjakživa mám veliká prsa, která mě v podstatě celý život obtěžují. a když konečně mohly k něčemu být, tak jem selhala - nejen jako matka, ale i jako žena Ne, dneska vím, že jsem neselhala ani tak ani tak ale že mi trvalo, než jsme se k tomu pocitu dostala....
|
A & D |
|
(5.5.2012 23:55:12) No kdybys jim nedala najist, tak bys selhala. Ono to obdobi po porodu byva emocne narocne a pod radami typu "spravna matka koji" se to zhorsuje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kahlan+5 |
|
(6.5.2012 15:23:16) No tak ja treba cisare za porod nepovazuju, opravdu to beru jako operaci. Je to muj pocit a nazor, nikomu ho nevnucuju, ale mam to tak. Mluvim o tech cisarech, ktere byly dopredu naplanovane. Pokud zena ma porod, ktery konci akutne cisarem, tak to jako porod beru Nastesti mam moznost srovnani: dva prirozene porody do vody bez epiduralu a jeden poloakutni cisar (jako Red - z kontroly rovnou do porodnice na pozorovani a mereni CTG, dalsi den zatezak, a po nem do nekolika hodin cisar - take nefungovala placenta). Musim rici, ze cisar byl pro mne prakticky bezbolestna zalezitost, mela jsem spinal, ktery pretrval 12 hodin po zakroku. A pak uz jsem si nic na bolest nebrala, az po 24 hodinach, a to jen kvuli bolestem v ramenou (jak ho ze mne rvali ven). Bricho bylo v pohode, mela jsem svorky, zadne siti (jen ty spodni vrstvy se sily). Ale proste ty pocity byly jine, uplne chybelo vyplaveni endorfinu, proste takovy ten poporodni raus. Ano, strasne se mi ulevilo, ze miminko je zdrave, ale s tim, co jsem prozivala po dvou predchozich porodech se to nedalo srovnat. Nicmene nemela jsem absolutne zadny pocit selhani, prave naopak, bylo mi receno, ze normalni cestou by mimco neprezilo, takze fakt nebylo co resit. S kojenim problemy nebyly ani jednou, po cisari prislo mleko po 36 hodinach, nicmene do te doby jsem mela neuveritelne mnozstvi mleziva.
Urcite je to strasne invidualni, co a jak koho boli. Nevim, jestli s tim muze mit neco spolecneho i kvalita lekaru, kteri zakrok delaji. Protoze jinak jsem strasny bolestin, prah bolesti mam opravdu nizko, u prvnich porodu jsem fakt trpela hodne, ale diky teple vode se to dalo snest i bez epiduralu (toho jsem odmitla hned). Fakt nechapu, jak mne mohlo nebolet rozrizle bricho, v zasade jsem citila jen takovy tlak. Chodila jsem druhy den rano, maleho jsem mela u sebe v posteli hned od zacatku (narodil se v 19h), jizva mi pomalu mizi (v lete to budou tri roky), nikdy mi nehnisala, nemela jsem zadny dren, proste fakt si nemuzu na cisare vubec stezovat. Samozrejme ani na ty prvni dva porody si vubec nestezuju, nemela jsem ani trhlinku, zadne siti - to zase pripisuju pobytu v teple vane a to, ze se do to detem nikdo nepletl, samy se pekne zrotovaly, nikdo na ne nesahal, dokud nebyly venku - proste parada. Ale bolelo to, to jo
|
Epepe |
|
(6.5.2012 16:27:12) Kahlan, já teda měla jen akutní, ale bolelo to tedy dost. Obzvlášť, když jsem nemohla ležet, ale pěkně za šest hodin začít s rozřízlým břichem fungovat. Ale o to nejde. Spíš, že když jsi psala o pocitech rauše, tak si zkus představit, jak asi vypadají pocity stejné intenzity, akorát, že opačným směrem ... tak nějak jsem se cítila já. Hodně, hodně, hodně dole. Ale, jak píšu bylo to akutní, když je na to někdo předem připravený, tak to třeba tak špatně neprožívá.
|
Kahlan+5 |
|
(7.5.2012 0:03:49) Jejdo, urcite to vliv ma-jestli je to akutni nebo planovane. Ja byla po dvou zcela prirozenych bez epi porodu hodne naladena na treti prirozeny porod, ale pri prvnim CTG ve 37tt se v okamziku vse zmenilo. Vzhledem k tomu, ze o to miminko predtim jsem prisla v 18tt, a to tak, ze na kontrole zjistili, ze srdicko netluce, pro mne byla nocni mura, ze by se to stalo znovu. A pri zatezaku zjistili, ze kdyz lezim na zadech, tak klesne miminku tep na 90, tak jsem si jen predstavila, ze se ve spani otocim na zada a dite umre, tak jsem nevahala a hned jsme chtela cisare (dr rikal, ze by ho ve mne jeste mohl nechat max 2 dny, ale ja rekla, ze chci cisare okamzite). Jen tedy akorat sanitka privezla zraneneho cloveka z autonehody, tak jsme si par hodin musela pockat (anestesiolog byl jen jeden)...
|
Epepe |
|
(7.5.2012 7:47:54) Kahlan, tak to beru jako akutní. Myslela jsem, když se předem - třeba několik týdnů nebo i celé těhotenství ví, že to jinak nepůjde, tak to má pak člověk možná víc zpracované.
|
Kahlan+5 |
|
(7.5.2012 18:19:02) Jejdo, ja tomu prave rikam poloakutni. Rozdil vidim v tom, ze u akutniho zena uz proziva porodni bolesti, odtrpi treba i spoustu hodin a nakonec to cele skonci cisarem:-( To mi totiz prijde na to zpracovani jako nejhorsi varianta...
|
|
|
|
|
reddevil |
|
(6.5.2012 16:55:56) Ten druhý SC jsem měla plánovaný a bylo to snad horší než ten první. Měla jsem jít na sál v 9, vzhůru jsem byla od 5 a klepala se jak ratlík. Přišel jim do toho akutní císař, takže jsem nakonec šla před 11 s nervama úplně v kýblu. První hodiny po porodu jsem si fakt sprostě nadávala, co to bylo za debilní nápad mítdalší děti.
Kahlan, ta bolest v ramenou je z čeho? Při druhém (dvojčata) jsem začala řvát ještě na sále. Začaly mě bolet ramena, ale byla to s prominutím kurevská bolest. Úplně jsem přestala vnímat okolí a přeslo to, až když mi dali injekci a položili je mně děti. A doteď, když se unavím, se ta bolest vrací.
Ale přiznávám, že nejsilnější zážitek té chvíle byl, když mi po návratu na pokoj položili pod každou ruku jedno dítě a oni začali (kluk a holka) hledat prsa. Vždycky, když si na to vzpomenu, úplně taju. A to i když se zrovna smráďata rvou
|
Kahlan+5 |
|
(7.5.2012 0:10:11) To chapu, jaky to byl pro tebe zazitek.. Ja treba jedine pri cisari reagovala na prvni plac ditete tim, ze mi zacaly tect slzy, opravdu jsem o nej mela strach, zatimco u prvnich porodu jsem se o deti vubec nebala. U cisare slo opravdu o zivot ditete. U mne ta bolest ramenou vznikla kvuli tomu, ze ve 37tt dite nebylo vubec pripraveno na porod, bylo hodne vysoko, takze ho ze mne museli doslova vymackat. A zaroven jsem mela ruce privazane jakoby v krizi. Manzel byl se mnou a rikal, ze se mnou neskutecne hybali a zrejme mi museli neco udelat s ramenimi vazy a svaly. Po tech 24 hodinach to najednou strasne zacalo bolet, tak jsem si rekla o cipek na bolest. Jinak opravdu jsem kvuli brichu nepotrebovala nic.
|
|
|
|
|
|
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 22:25:50) A to není nic proti vynálezci Optimální diety Kwaśniewskému, který píše, že matka neschopná dítě kojit, si ho nezaslouží a děti by mít neměla
|
štěpánkaa |
|
(5.5.2012 22:26:12) ježíš, ješt že jsem ho neznala
|
|
|
NovákováM |
|
(5.5.2012 22:28:02) Limeto, jasně, i tohle byl náš problém a to jsem jako problém fakt vnímala. Ale nějak jsem se s tím vypořádala už v té době. Ono také záleží na tom, jak dlouho trvá se s podobným vyrovnat, zda jde o kojení, porod sekcí, či jinou záležitost (mnoho žen takto prožívá například odstranění prsu, případně gynekologickou operaci či jiné).
Nejde-li to nějak zvládnou dlouhodobě, asi bych se snažila najít odborníka, který by mi pomohl se s podobnou věcí vypořádat, protože mi to připadá jako zbytečná trápení. Prostě jsme se přizpůsobily nevyhnutelné situaci.
|
|
|
HelenaPa |
|
(6.5.2012 7:34:19) Hlásím se do klubu "Odpůrců laktační ligy". U prvního se nedařilo kojit ani pod pečlivým dohledem Dr. (po 30 min. ani gram navíc), byť mlíka bylo jak pro celé jesle. Takl jsem pod jejich "masáží" trávila 3 měsíce denně až 5 hodin s odsávačkou v ruce, místo toho, abych si chovala a mazlila miminko. Takže to nakonec víc ohrozilo náš vztah (hledala jsem si ho dlouho a s pomocí psycholožky) víc, než kdyby byl od narození na Sunaru. Teď čekám druhý a celou laktační ligu pošlu do háje, pokud se na mě pokusí jen promluvit. Pokud to půjde, kojit chci, pokud ne, nebudu dělat žádný šaškárny s odsávačkou a raději zaběhnu pro Sunar.
|
|
zenuska | •
|
(17.5.2012 0:42:22) Ahoj,
ma take SC dlouho a tezce zpracovavala. Stale si pripadam ochuzena o zazitky, na ktere jsem se tesila (jako treba videt prvni reakci manzela) a kvuli SC jsem o ne prisla. Pro prirozeny porod jsem delala vse - vypracovala porodni plan, masirovala hraz, v den porodu behala po schodech, aby se porod spustil a 12 h trpelive snasela kontrakce...ale k porodu to proste nevedlo. Nakonec jsem se rozhodla alespon pro SC v epiduralu, abych mohla videt malou. Jsem na sebe hrda, ze jsem to vsechno zvladla. V povedomi nekterych lidi je SC bezbolestny porod "verze vhodna pro line zeny" a po porodu jsem se casto setkavala s komentari jako, ze jsem to teda mela v pohode, "bez prace", atd. a to me urazelo. Nemelo smysl vysvetlovat, ze jsem zvladla narocny porod a ze je mi lito, ze jsem to nemohla zazit prirozene. Dnes jsem stastna, ze mam zdravou holcicku a doufam, ze priste mi bude doprano zazit rodit vaginalne.
Pomahalo mi o porodu mluvit. Ale bylo dulezite mluvit s temi, kteri trpelive naslouchali, nehodnotili.
Cas a radost z miminka jsou jako balzam a zahoji i traumata z porodu, ktery probehl jinak nez dle nasich predstav.
|
|
|
Binturongg |
|
(5.5.2012 22:06:12) Mám za sebou dva SC v podstatě na přání a nerouhám se Jsem vděčná za obě děti, které víc milovat nemůžu - pokud bych to měla jako Ty, už bych se věšela, neb jsem od svého narození mohla být ve středověku mrtvá asi tak 100x
|
|
|