| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Společnost v antickém Římě

 Celkem 8 názorů.
 Tizi 


Téma: Společnost v antickém Římě 

(2.6.2012 21:06:44)
Prosím pokud je zde někdo, kdo se zabývá historii o vyjasnění státní správy za doby římské republiky. Přes všechno usilovné hledání, mě stále všechny odkazy házejí na to, jak to fungovalo v Římě. Ale co další italská města, která byla součástí římské říše? Jak tam fungoval státní aparát? Kdo byli nejvyšší úřednicí, řekněmě starostové? Byli voleni nebo dosazeni Římem? Za pomoc nebo odkaz, kde hledat, moc děkuji ~;((
 Insula 


Re: společnost v antickém Římě 

(2.6.2012 21:41:44)
Tohle???
Určit charakter římského státu a jeho vnitřní uspořádání je obtížné, poněvadž jeho vývoj trval staletí, během nichž docházelo k mnohým změnám. Polybios, řecký historik a učenec, popsal římskou republiku jako kombinaci monarchie (magistrátské úřady), aristokracie (římský senát) a demokracie (lidová shromáždění). Vládu ve státě vykonávali dva každoročně volení konzulové, kteří disponovali nejvyšší výkonnou mocí, byli veliteli vojska a stáli na vrcholu soustavy magistrátských úřadů. Jejich volba náležela lidovému shromáždění. Římský senát, shromáždění urozených, hrál významnou roli, nicméně až do doby principátu nedisponoval zákonodárnou pravomocí. Moc senátu vycházela především z jeho autority. Vedle něho existovalo lidové shromáždění, které bylo rovněž důležité, neboť rozhodovalo o válce a míru, schvalovalo zákony a vykonávalo soudní moc. Ústřední místo římské republiky představovalo Forum Romanum, které sloužilo k politickým, náboženským i společenským schůzím a setkáním.


Zasedání senátu (obraz z 19. století)V době na konci království a počátku republiky se utvořilo uspořádání římské společnosti, které pak v určité obměněné podobě přetrvalo po staletí. Na jejím vrcholu stály staré římské rody a majitelé půdy, patricijové, kteří byli politicky nejvlivnější. Největší část obyvatelstva se ale skládala z plebejů (pravděpodobně se jednalo o podrobené obyvatelstvo), kteří disponovali jen omezenými politickými právy a vůči patricijům vystupovali v postavení klientů. Klientelismus zavazoval patrona k zajištění ochrany klientovi a klienta ke službě a věrnosti patronovi. Nejnižší vrstvou na společenském žebříčku byli otroci, kteří byli považováni za pouhé věci a neměli žádná práva, třebaže mohli získat svobodu.

Za první pevný bod římských dějin je pokládán okamžik sepsání zákona dvanácti desek v roce 450 př. n. l. Tímto zákonem bylo poprvé písemně zachyceno zvykové právo, týkající se především oblasti občanského a trestního práva, stejně jako procesního řádu. Kodifikace měla zamezit svévoli patricijů, kteří měli tendenci interpretovat práva ke svému prospěchu. K nejvyšším úřadům ve státě, které svým nositelům zajišťovaly vážnost a autoritu (dignitas et auctoritas), měli zpočátku přístup pouze patricijové. Prakticky nepřetržitý válečný stav výrazně zatěžoval plebeje, kteří tvořili páteř vojska organizovaného na miličním principu. Nepoměr mezi rozsahem jejich povinností a sociálním statusem resp. reálným politickým vlivem vedl k třídnímu boji mezi plebeji a patriciji. Plebejové se nejprve zaměřili na požadavek zrovnoprávnění s patriciji a na právo spolupodílet se na závažných politických rozhodnutích. K prosazení svých cílů odešli z města a usadili se na svaté hoře (Mons Sacer), čímž znemožnili obranu Říma a přinutili patricije k ústupkům.

Tyto secese (secessio plebis) se v následujících staletích ještě několikrát opakovaly. Plebejové se tak postupem času domohli uznání úřadů tribunů lidu, legalizace manželství s patriciji a přístupu k výkonu magistratur (první plebej se stal konzulem v roce 366 př. n. l.). Tribuni lidu využívali ochrany nedotknutelnosti své osoby a stavěli se v případných konfliktech na stranu plebejů. Teprve v roce 287 př. n. l. (po poslední a zároveň jediné prokázané secesi) skončil boj mezi plebeji a patriciji vydáním zákona lex Hortensia, který propůjčoval usnesením lidu sílu zákona. Přesto se jen relativně malému počtu plebejských rodin podařilo dostat mezi římskou vládnoucí vrstvu. Výsledkem boje mezi těmito společenskými třídami byl tedy kompromis, který vedl k integraci relativně malého počtu plebejských rodin do aristokratické vládnoucí vrstvy, čímž vznikl nový typ aristokracie – nobilita.

 Tizi 


Re: společnost v antickém Římě 

(2.6.2012 22:53:22)
Insulo, děkuji za odpověď, ale není to ono. Předpokládám, že funkce jako tribunové libu, senátoři, konzulové apod se volily v Římě. Nemůžu se dopátrat, jak to fungovalo mimo Řím. Kdo byl třeba hlavní úředník v Neapoli nebo v Raveně? Byl to prefekt? Nebo aeidil, nejvyšší z nižších magistrátních úředníků? Nebo kvestor nebo praetor s nejvyšší soudní pravomoci? Ach jo, jsem z toho nešťastná ~:( Za odkazy děkuji.
 TS Garp 


Re: společnost v antickém Římě 

(21.9.2012 18:23:36)
Pěkná čeština, pěkně se to četlo, dík, kde je toho víc?
 Insula 


Re: společnost v antickém Římě 

(2.6.2012 21:43:40)
Nebo tohle??? Ale celé jsem to fakt nečetla.

http://starenarody.cz/index.php?p=114
 asada 
  • 

Re: společnost v antickém Římě 

(2.6.2012 21:46:43)
Zkus http://olympos.cz/Antika/encyklopedie/encyklopedie_antiky.pdf . Určitě tam něco k Tvému tématu bude.
 Klára+2M+T 


Re: společnost v antickém Římě 

(2.6.2012 22:43:01)
http://ius.tulacek.eu/rimske-pravo/pfuk/riman/zkouska/skupina-i/otazka-8

Z tohohle se učí na právech, je to hezky popsaný.
 kambala pláááckááá 


Re: Společnost v antickém Římě 

(5.6.2012 20:33:44)
Tizi, hledej informace o provinciích. V každé to bylo jiné, i historicky, i politicky (třeba rozdělení na senátorské a císařské). Základ byl několik stupňů tzv. magistratury, kdy patricij začínal většinou jako kvestor (finanční správce) nějaké provincie, pak postupoval. Vrcholem bylo právě konzulství.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.