Mortadela |
|
(26.6.2012 10:04:51) Včera jsem byla na úžasném koncertě Jarka Nohavici. Jeho skalním fanouškům jistě netřeba vykládat jak byl skvělý, ale o to teď nejde. Jako host s ním totiž byl na pódiu Robert Kusmierski. Dnes gůglím až je gůgl celej vyžbremtěnej, ale nacházím jenom samá videa nebo popisky ke koncertům. O něm ani slovo, a já bych tak ráda věděla co je zač – byl totiž vynikající. Přiznávám, že ve vyhledávání fakt nejsem žádný expert. Nevíte o něm někdo něco víc, než že je z Varšavy a na klavír a akordeon válí přímo neuvěřitelně? Nebuďte skety a podělte se o informace.
|
maximin |
|
(26.6.2012 10:36:38) Ahoj, tak jediny co se mi zatim podarilo najit, je to, ze patri do Kapely Czerniakowska a tady je par info
http://www.kapelaczerniakowska.pl/kapela.htm
|
Mortadela |
|
(26.6.2012 10:38:25) No nádhera! Proč ty jsi tak geniální? Moc děkuju.
|
maximin |
|
(26.6.2012 10:40:07)
No to nevim, jeslti to nebude tim, ze se prave intenzivne nudim...
|
maximin |
|
(26.6.2012 10:45:27) Tady mas jeste, kde je jeho hudba
http://filmpolski.pl/fp/index.php/1133781
|
Mortadela |
|
(26.6.2012 10:50:03) Paráda! Já bych to nenašla, ani kdybych se nudou kopala do zadku sebevíc. Děkuju moc, moje dušička se tetelí štěstím.
|
|
maximin |
|
(26.6.2012 10:53:13) Hele a tuto je jeste neco
http://klezmersi.pl/?page_id=104
|
Mortadela |
|
(26.6.2012 11:11:35) No jo, fakt. Díky.
|
Standa | •
|
(8.7.2013 20:19:34) Dobrý podvečer dámy,
předpředevčírem jsem byl na Nohavicovi na Červeným Kameni a rád bych virtuálně pokynul Vaší Ódě na Roberta... bez toho, aniž bych mu chtěl pochlebovat musím konstatovat, že je to fakt pán... nejenomže aranžmá písniček s jeho přítomností je zcela něco nového a i když jsem Nohavicu viděl bezčetněkrát, slyšet staré písničky v novém kabátě působilo pro mé uši přímo orgasmicky... na koncertě samotném bylo 7.000 lidí a po prvních 3 písních, které Nohavica hrál zcela sám mě jímala menší pochybnost, jestli takový koncert zcela sám utáhne (i když by to nebylo poprvé, ale snad budete se mnou souhlasit, že Nohavicovo gró je v melancholicky posmutnělých písních, které se hodí do komorních prostředí než na podium před 7.000 dav). Nástup Roberta však ze mě smyl všechny pochybnosti a opět se vracím ke kořenům, které jsem dávno opustil a naposlouchávám Nohavicovi skladby z posledních 3 let, které mě minuly. Je pořád skvělej, o již minutém zenitu nemůže být ani řeč.
|
|
|
|
|
|
|
|
|