fillantropus |
|
(7.7.2012 21:04:40) Minulý rok jsme si vyrazili do Jizerek do obce jménem Příchovice, kde jsme si pronajali na noc chalupu na samotě uprostřed lesa. Už cesta byla hodně zvláštní, protože jsme jen o vlásek zachránili holý život- auto v protisměru, které řídil ten zfetovaný Švýcar nás minulo o centimetry. Celou cestu jsem měla zvláštní pocity úzkosti. Na místě- nová zrekonstruovaná chalupa mě chytla taková nepříjemná tíseň jako nikdy v životě. Nemohla jsem tam vůbec spát, napadaly mě hrozné věci. Kamarádka tam letos spala, asi 300 metrů odtamtud a úplně náhodou jsem se dozvěděla, že všichni v tom pokoji obráceném k lesu (kde jsme tehdy spali my) nemohli celou noc spát a měli hrozné tísnivé pocity. Vím, že taková místa existují, např. na Hradě Houska, ale jsou i jiná místa. Zažili jste někdo něco podobného na vlastní kůži, nikoliv jen z doslechu ? Ještě teď když si na to vzpomenu, tak se mi dělá husí kůže. Přitom šlo o luxusně zrekonstruovanou chalupu, ale její majitelé tam nejezdí (možná se tam cítí stejně) a marně se jí snaží prodat.
|
Alternativní kvočna |
|
(7.7.2012 22:26:59) houska je velmi zvláštní... byla jsem tam poprvé, ještě než byla opravená - to mě dostala... pak se mi občas stalo, že jsem se tam nedostala - cestou se něco přihodilo, nebo jsme regulérně zabloudili, nebo zrovna ten den se tam něco dělo a zámek zavřený... ale mám tam občas i krásné vzpomínky - třeba ples, nebo setkání s kamarády, se kterýma jsem se dlouho před tím neviděla... s dětmi tam jezdíme a to už na mě tak zvláštně nebo strašidelně nepůsobí, spíš mě to tam uklidňuje...
tajmené zvuky či stíny v lese v noci jsem tam zažila, ale to je úplné nic, co se tam jednou přihodilo: dala jsem si tam spicha s partou známých - bylo domluvené s kastelánem, že můžeme přespat na hradě (tenkrát se to ještě dalo... byl tam zrovna jarmark, potkala jsem tam kamarády z jedné kapely, kteří tam hrály... ti zůstali spát venku před branou - a mě to k nim večer tolik táhlo, dlouho jsme se neviděli, chtělo se mi popovídat, navíc tam měli takového fešného kameníka... leč brána zavřená - takže jsem si stoupla na víko od studnu, lekce se vyhoupla na hradbu a koza pitomá zapomněla na to, že na druhé straně to je o dobrý půlmetr vyšší a ještě tam je klandr na kolo/koně - no rozbila jsem si h..ústa noc byla prapodivně klidná, abychom se nebáli, nechali jsme hořet takovou tu velkou olejovou lampu... jenže ji psi ráno převrhli, ozvala se rána (což nechápu) a začalo to okolo hořet... štěstí bylo, že to bylo až k ránu, kdy v lampě už moc oleje nebylo, takže se to uhasit dalo...
|
|
|