Monty |
|
(11.7.2012 16:16:38) Lochnesko, taky jsem nedělala nic podle moudrých rad a kojení probíhalo asi tak jako u vás. Syn se mnou od narození spal v posteli. Nejvíc "proti proudu" jsem ale byla v tom, že jsem mu necpala žádné hračky, žádný hrazdičky, žádný aktivní pultíky, neměl doma nic strakatýho ani vydávajícího zvuky.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 16:31:05) Monty a s čím si hrál?
|
CPO |
|
(11.7.2012 16:32:05) V duchu si představoval šachovnici a přehrával si slavné koncovky, bych tak tipovala
|
*Dorka* |
|
(11.7.2012 16:33:51)
|
|
Monty |
|
(11.7.2012 16:40:28) Lochnesko, ne, ve dvou měsících většinou spal. V postýlce měl jednoho plyšáka, o kterého nejevil žádný zájem. Hračky prostě přišly na řadu, až k nim sám dozrál. Já jsem hodně velkej nepřítel přetěžování nevyzrálý CNS podněty, který dítě nemůže vzhledem k věku zpracovat.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 16:48:06) jojo, já to tak taky vidím
|
|
daba+holčička |
|
(11.7.2012 20:57:57) 6 týdnů
dala jsem schválně náhledy, abych to tu nevytapetovala ne že by takhle vydržela celej den, ale na sprchu v klidu to stačilo (ten kolotoč jsem měla na baterie - vřele doporučuju :D)
|
|
|
|
Monty |
|
(11.7.2012 16:38:41) Ananto, s ničím, malé mimino si s ničím hrát nepotřebuje. A když se začal pohybovat, což bylo poměrně brzo, tak si hrál s tím, s čím si hrát chtěl (nejčastěji s ovladači a mobily). Podle mne dokud dítě SAMO po ničem nesahá a o nic se aktivně nezajímá, tak jsou pro něj hračky přinejmenším kontraproduktivní.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 16:47:27) No ona dostala všelijaký hračky a má v košíku takový dvě barevný co od lamaze, takovej krávokůn a opice fakt je, že na ně zatím jen kouká, občas po nich hrábne.
|
Monty |
|
(11.7.2012 16:50:26) Ananto, tak ji nech, hlavně jí to necpi, ty hračky od Lamaze jsou i dost výrazně barevný, to může miminko (nedonošené zvlášť!) i vyděsit, když jí s tím budeš šermovat před obličejem. Zkus se od ní prostě nevzdalovat, pokud to není nutný (každej musí na záchod), kdyby plakala i když tě bude vidět, tak ji pochovej... ale proboha žádný hrazdičky!
|
Ananta |
|
(11.7.2012 16:52:24) A od kdy hrazdičky? Jednu tady mám ještě zabalenou
|
Monty |
|
(11.7.2012 16:53:29) Ananto, tak ji někomu dej, podle mne to je pitomost, ale jestli nemáš komu to dát, tak ve čtyřech měsících nejdřív.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 16:54:10) já ji nechám zatím zabalenou
|
Elíláma |
|
(12.7.2012 11:51:45) Každé dítě je jiné, můj jednoduchou hrazdičku od Chicco ve 2 měsících miluje! Ale za 20 minut se jí nasytí a musím ji dát pryč. Těch 20 minut loví náhodnými výpady ještě nekoordinované ruky chrastítko, když se mu ho zázrakem podaří chytnout, gebí se a snaží se ho narvat do pusy, z hrazdičky má vyloženě radost. Monty má pravdu, že výrazné hračky mohou dítě děsit, taky doma nemáme nic řvoucího (v tomhle mají rádabyvtipnou oblibu tchánovci - hračky bohužel hned letí, naposled ječící kuře styl ty pro psy, to se zvedal z hlasitosti kufr i mě), také co jsme byli na vojtovce, rehabka chastila na mimino hnusným hlučným chrastítkem, obě děti řvaly a ona konstatovala, že neotáčí hlavu , ale nebyla bych tak militantní, zvlášť ne "dokud si pro to dítě nedojde", ono předčasné chození je dost špatné na vývoj kosterní soustavy, bolesti zad se mohou projevit třeba až v padesátce. Ideální věk začátku chození je až v 15 měsících.
|
|
|
|
|
CPO |
|
(11.7.2012 16:55:09) "ale proboha žádný hrazdičky!"
Pěkné téma. Jen připomínám, že vždy KAŽDÝ extrém je škodlivý, já byla mimino a batole ponechané "bez lidí" a jakýchkoliv podnětů v bílém pokoji, bílé postýlce/bílé ohrádce s bílou dekou/bílých peřinkách, bez hraček ("pro mimino nehygienických"), neřvala jsem (protože to nemělo efekt = nikdo nikdy nepřišel)...takže jsem cumlala palec, kus peřiny, cupovala deku...abych se aspoň trochu zabavila a nehráblo mi. Stejně mi, jak víte, hráblo!
|
Monty |
|
(11.7.2012 16:56:03) Lochensko, ale o TAKOVÉM extrému jsem fakt nemluvila.
|
CPO |
|
(11.7.2012 16:59:29)
Matka to později pyšně vždy dávala za příklad výchovného úspěchu. "Moje dcera nikdy nebrečela a nikdy nepotřebovala žádné hračky ani neotravovala, mohli jsme si žít podle svého." Jak se u mě projevovala "druhá strana kamzíka", zde raději popisovat nebudu, ale chci tím jen varovat před přílišným zastáváním "moderního" názoru "moje dítě si musí hned na začátku zvyknout, že se z něho neposadím na zadek".
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 17:10:46) "chci tím jen varovat před přílišným zastáváním "moderního" názoru "moje dítě si musí hned na začátku zvyknout, že se z něho neposadím na zadek"."
Breb.,já taky moc tenhle názor nechápu,pokud dobrovolně přivedu na svět dítě,tak si z něho "na zadek sednu",i když příjdu o část svého pohodlí.To malé mimčo to potřebuje,osamostatňovat se bude později.Jak tady padlo,děti rostou strašně rychle a pak člověk vzpomíná na tu dobu,kdy děti nechtěly nic jiného,než mámu.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 17:31:08) "... pak člověk vzpomíná na tu dobu,kdy děti nechtěly nic jiného,než mámu"
Mámy jsou různé, já nemám pocit že bych kdy na tohle vzpomínala a ani proto dítě nemám.
|
*Niki* |
|
(11.7.2012 17:35:23) Ananto, jakože TY na to budeš vzpomínat, že tě malá chce:), za pár let se zabouchne do pokoje a budeš možná ta poslední, koho bude chtít vidět
|
Ananta |
|
(11.7.2012 17:37:45) Ale to mně fakt vadit nebude
|
Ananta |
|
(11.7.2012 18:25:40) aha, takže matka co nenosí dítě v šátku je neschopná, žlutásku, radši nebudu psát co si o tomhle myslím na to tě mám moc ráda
|
CPO |
|
(11.7.2012 18:31:39) "aha, takže matka co nenosí dítě v šátku je neschopná"
Žluťásek přece nic takového (a nikdo z nás) nepsal. Ananto, jsi unavená a nejsi v pohodě kvůli situaci, do které ses dostala, a kterou je pro tebe aktuálně obtížné nějak "rozumně" a přitom pro tebe uspokojivě vyřešit. Ale neměla by to "za svět" odnést dcera. Rozumím ti, protože když se dcera narodila mně, také jsem byla v situaci, která nebyla ideální (a do toho jsem byla ještě vážně nemocná). A optikou těch 10 uplynulých let vidím, co a proč jsem tehdy dělala blbě, ze zoufalství, z bezmoci, z neznalosti...dneska už to nemůžu vrátit a můžu se jen utěšovat, že naštěstí jsem těch chyb ani tak nestihla nadělat tolik...protože dětství dcery uteklo jako voda.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 18:40:09) Ale ne, jsem momentálně v pohodě, ted to vůbec zrovna neřeším a dokonce jsem vyspaná, protože Anička v noci spí, s tím bych to zatím nespojovala, jsem mimo Most a všechny ty problémy tam.
|
|
|
Ananta |
|
(11.7.2012 18:40:48) Jo chtěl, ale ted se vybarvil, všecho je trochu jinak
|
|
CPO |
|
(11.7.2012 18:48:08) "všecho je trochu jinak"
A O TOM to ve skutečnosti je. NEJSI "mimo Most a všechny ty problémy tam". Ale samozřejmě nemá cenu to "řešit" tak, jak se to pokoušíš dělat (zakládáním podobných diskusí). Hodně štěstí, upřímně ti ho přeju. Hlavně kvůli Aničce.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 19:38:54) Hele Breb, já jsem ted sice v poněkud nepříjemné situaci s tím Mostem, ale s tím, že se můžu kdykoliv zabalit a odstěhovat se do svého bytu, nejsem ani finančně závislá, takže na druhou stranu ted se kmitá kolem mě a pokud to nebude cajk, tak jdu, já nejsem typ co si nechá srát na hlavu.
|
Elíláma |
|
(12.7.2012 12:00:05) Ananto: to nezní vůbec šťastně teď bys měla být hýčkaná, ne toto
|
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(11.7.2012 18:36:50) Ananto, to přece žluťásek nepsal. Ale uznej, že se z nějakého důvodu snažíš udržet si od svého dítěte odstup, a že to pro to mimino nemusí být ideální řešení. K nošení máš předem vytvořený nějaký postoj, asi ve smyslu "matka, která nosí, je otrokem dítěte a ztrácí autonomii". To není hodnocení dobrá/špatná matka, to je popis situace. A uznej, že to s tím odstupem je pravda. Z nějakého důvodu se asi bojíš to dítě si připustit k tělu. To nemusí být znak nelásky, to naopak může být znak lásky a z ní plynoucího přehnaného strachu, který Tě s jejím narozením zaskočil; ať je příčina jakákoli, je nutný si to v sobě vyřešit, protože to dítě už prostě máš a Ty jsi tu od toho, abys mu dala to, co bude potřebovat.
|
CPO |
|
(11.7.2012 18:44:40) "Ale uznej, že se z nějakého důvodu snažíš udržet si od svého dítěte odstup" Myslím, že kdyby si matky (třeba ta moje ) byly včas OCHOTNÉ přiznat pravý důvod svého "moderního přístupu"...ale jo, chápu, že to v tu chvíli asi každej neumí.
Jasně, že Anička taky nějak vyroste...všichni jsme vyrostli...a pracujeme, nekrademe...ale prostě proč to dětství nemohlo bejt LEPŠÍ, když mohlo, a nic objektivního tomu nebránilo...moje dítě mělo mámu vyfluslou z vyčerpání z vážný nemoci. Kdybych byla bývala zdravá, mohly jsme si spolu užít nesrovnatelně víc. Moje máma zdravá BYLA. A nebyla na mě ani sama.
|
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 17:46:53) Ano,tak jsem to myslela
|
|
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 17:46:03) Ananto a jak na to můžeš vzpomínat,když máš dítě ještě malinké?Na to si vzpomeneš až bude větší a už Tě nebude potřebovat pořád za zadkem.
|
Monty |
|
(11.7.2012 17:47:51) Pawllo, zas ji do toho tak netlačte, myslím že má podobný vztah k mateřství jako já a já taky nevzpomínám. A synovi už bude deset.
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 17:50:14) Monty nemám pocit,že bych ji do něčeho tlačila a ani nemám pocit,že by to šlo.Píšu jen svůj názor.
|
|
Žžena |
|
(11.7.2012 17:51:31) Montyvaro, jedna věc je, co od mateřství chce Ananta, druhá věc je, co potřebuje dvoutýdenní mimino. Pokud se tyto představy neshodnou, je na místě se zamyslet, kdo je v té dvojici slabší a potřebuje pomoct. Ananta je máma, a může si zachovat vysokou míru nezávislosti a čehokoli jiného, může si myslet co chce, ale to mimino prostě potřebuje, aby se o ně teď adekvátně postarala. Ono se o sebe samo nepostará.
|
Monty |
|
(11.7.2012 17:54:52) Žženo, ale já nemyslela co chce nebo potřebuje Anička TEĎ, reagovala jsem čistě na to pozdější vzpomínání.
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 18:03:33) Monty a co je na tom špatného?Příjde škola,puberta,dospívání,někdo to má dost divoké,ale i když ne,neznám nikoho s většími dětmi,kdo by si nevzpoměl na to období,kdy byly děti malinké a nevím jak to vyjádřit,prostě ta maminka byla střed světa.V té době to člověk neocení,ale potom si vzpomene a je to hezké.
|
Monty |
|
(11.7.2012 18:06:30) Pawllo, špatného vůbec nic, jen že to tak prostě každý nemá. Někdo holt preferuje malé děti a někdo větší.
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 18:08:11) Já myslím,že většina to tak má a kromě toho,Ananta to ještě neví.
|
|
|
CPO |
|
(11.7.2012 18:12:34) Moje dítě na zádech být nechtělo , páč by nevidělo na maminku Zásadně na břiše.
|
|
Monty |
|
(11.7.2012 18:14:09) Žluťásku, však asi taky proto si sem přišla pro radu, ne?
|
|
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(11.7.2012 18:15:10) Pawlo, já na to období moc ráda nevzpomínám, byla to pro mě šílená zodpovědnost za každý hnutí toho miminka. Pro mě je třeba úžasnej školní věk, nebo synovi (tomu náročnýmu na nošení) je teď 18, a určitě se s ním domluvím líp, než tenkrát.
|
Monty |
|
(11.7.2012 18:18:13) Evelyn, já si to upřímně řečeno ani nijak barvitě nepamatuju, nedávno jsem musela stahovat komentáře z diskuse "podle narození", když chtěl syn vědět, co dělal jako malej. Sice jsme se u toho hodně nasmáli, ale že bych přitom byla nějak dojatá, to se říct nedá.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(11.7.2012 18:21:08) Monty, tak já si to věčný řvaní a nošení a přemejšlení, jestli si to hodím hned nebo až za chvíli docela pamatuju
|
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 18:24:29) Monty,právěže já si to taky přesně nepamatuju a mrzí mě to.Měla jsem si to zapisovat,víc fotit,natáčet....To jsou právě ty věci,které člověk v tu dobu nevnímá,nebo tak nebere,ale později ho to mrzí.
|
|
|
Pawlla |
|
(11.7.2012 18:21:33) Dobrá,beru zpět,dřív než mě všichni začnete přesvědčovat,že nikdo nikdy nevzpomínáte a nikoho takového neznáte.Asi zas žiju v nějakém jiném světě.Není to až tak o tom,co kdo preferuje,jako spíš o tom,že už je to nenávratně pryč,nepříjde mi úplně přirozené nevzpomínat na to v dobrém,jsem ráda,že to tak nemám.
|
|
|
|
|
CPO |
|
(11.7.2012 17:57:53) "Pokud se tyto představy neshodnou, je na místě se zamyslet, kdo je v té dvojici slabší a potřebuje pomoct."
|
|
Ananta |
|
(11.7.2012 18:33:03) nekojím, nešátkuju, nebyl bonding, 6 týdnů byla v nemocnici beze mě myslím že bude z Aničky nejméně kriminální živel
tukací smajlík na čelo mi tu bohužel chybí
|
Ananta |
|
(11.7.2012 18:38:33) jo a ještě ke všemu byla rozena císařem
Já nechci být protivná, ale na tohle já fakt nehraju, tyhle extrémní názory jsdou hodně mimo mě, hledám rozumný střed. Já znám tolik citlivých lidí co za sebou tyhle legrace nemají, že to neberu moc vážně.
|
*Niki* |
|
(11.7.2012 18:48:52) Mandelino, s tvým posledním odstavcem nesouhlasím, beru to jen jako názor, a mám jiný.
Když to jinak nejde, tak si rodič někdy holt to "násilí" udělat musí... pokud se rozchází potřeby matky a dítěte. Matka je ta silnější a má už víc mechanismů, jak situaci pro ni nelibou zvládnout, je naprosto nelogické, aby to byla ona, kdo se preferuje, nedělá si násilí a dítě nechá napospas sobě a své bezmoci, což jistá forma násilí na něm páchaná prostě je... je divné se vnímat jako otrok dítěte, když naplňuju jeho potřeby. To je snad samozřejmé...zvlášť v období, kdy si ty potřeby nenaplní samo...
|
Žžena |
|
(11.7.2012 18:54:56) Mandelinko, Ty to asi nechápeš. Tady nejde o to, že určitý způsob porodu nebo zacházení s dítětem po porodu Ti zaručí... něco. Jako že děcko bude happy, nebo bude uřvanec, že bude v dospělosti manažer, nebo feťák... Jde o to, že by Ti mělo záležet na tom, jak tomu dítěti je a jak mu zajistit, aby na tom bylo co nejlépe, a to i tehdy, když je ještě nemluvně. Ne proto, aby z něj něco vyrostlo nebo nevyrostlo, ale proto, že pro něj to nejlepší MOŽNÉ chceš v každé fázi jeho života.
|
*Niki* |
|
(11.7.2012 18:56:24) Žženo
|
|
|
Grainne |
|
(11.7.2012 19:00:35) Žženo, problém je, že to "nejlepší možné", které v optimálních podmínkách přichází takřka samo, po přerušení kontaktu s dítětem na x dní - dva dny po SC a bežný kontakt po běžném porodu, tam jsem rozdíl nenazanamenala, ale po dvou týdnech beze zpráv o dítěti, jsem k němu opravdu klopotně hledala cestu, nebyla jsem naprosto schopná přirozenou cestou odhadovat jeho potřeby.
U dalších dvou dětí jsem byla schopná po krátkém čase přesně identifikovat jakýkoliv druh křiku a udělat přesně to, co dítě potřebovalo.
|
Grainne |
|
(11.7.2012 19:11:27) Žluťásku, já bych se v tom nešťourala, ale ten stav..........po vlastní prodělané zkušenosti mi to přijde přirozené. Pokud tam "něco" bylo už předtím, tenhle stav by pravděpodobně nastal, i kdyby to tam nebylo.
Tady se píše o nutnosti bondingu, neoddělování dítěte atd. Jistě, je to prospěšné, ale ani obvyklý postup našich porodnic nedokáže to spojení matky a dítěte narušit. Několik dní, nebo dokonce týdnů už spolehlivě.
To není pře o tom, co je ideální, jde o to, co dělat, nebyl li ten stav nejen ideální, byl přímo velmi špatný, i když jiná volba nebyla.
|
|
Ananta |
|
(11.7.2012 19:46:04) No na druhou stranu mám známé i po IVF, které jsou ted v úplném hormonálním rauši z narozených mimin, ale před porodem je lustorvali od hlavy k patě několikrát na všech možných genetikách, aby náhodou nebylo dítě nějak mimo standard a šly by na potrat kdyby ano. Anička je přijímaná od začátku jako bytost, která se ke mě rozhodla přijít a já ji budu brát taková jaká je, takže ono je to celé někdy trochu pokrytecké a mě fakt nedojímá, že je někdo narvaný oxytocinem od hlavy k patě, já nejsem a věděla jsem že nebudu už dopředu, nejsem moc pudově založená. Celá záležitost s dítětem byla racionálního charakteru tím jsem se nikdy netajila.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 19:58:00) Eeko, já mám pocit, že neumíte číst a vymýšlíte si vlastní teorie o tom, jak já to mám s Aničkou. Zatím ji tady nikdo vyřvat nenechával, takovej magor nejsem. A nevím kde čtete, že od ní čekám racionální uvažování a podobný nesmysly.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 20:00:46) no já koukám fakt co se tu děje
|
Ananta |
|
(11.7.2012 20:16:00) Je aplikovatelná, já ji aplikuju, zatím jsem si na žádné dno nesáhla, možná taky proto co jsem psala, že pro mě není myslitelné cosi dělat po nocích a podobně.
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(11.7.2012 20:19:50) A co mám dělat, s tím se nic dělat nedá. Já to tady radši nebudu rozebírat, protože není nad oxytocinovej rauš, jinak jsi špatná matka, ty hormony si nenapískáš. A pak chtějí ty vnoučata, ví co je pro jejich děti nejlepší... a tak, když se tak vydaly... já nečekám nic, všechno má své pro a proti. Já nemám Aničku kvůli sobě, ale tohle asi nemá smysl vysvětlovat, to je totiž tak minoritní, že to těžko někdo pochopí.
|
Ananta |
|
(11.7.2012 20:26:06) kde?
|
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(11.7.2012 20:29:27) Ananto, myslím, že to není minoritní ani výjimečný a že většina ženskejch nejsou chodící pytle oxytocinu, ale nechci, abys měla pocit, že do tebe reju.
Je to fakt jenom tvoje volba, jestli budeš mimino nosit, nebo vedle něj ležet, nebo ho houpat v hacce (taky dobrá věc), nebo cokoli jinýho. Možná zjistíš, že šátkování je něco jinýho a daleko příjemnějšího než tahat dítě na ruce (fakt je ), možná ne, ale v každým případě přeju, ať si to všechno brzo sedne. Máte těžší start, tak holt to bude stát víc sil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(11.7.2012 19:06:17) mandelinko, z Tvých projevů ve smyslu "bonding je zpovykanost, a heč, moje separované dítě bylo pak stejně strašně v pohodě".
|
Žžena |
|
(11.7.2012 19:14:29) mandelinko, to není o srovnávání. Bonding není o tom, že ti to má zaručit spokojené klidné dítě. Bonding je prostě přirozená a pro to dítě žádoucí a potřebná věc přímo v té chvíli, kdy se narodilo. Když nelze, nelze. Bohužel. Toť vše. Nedělá se proto, abys měla jistotu, že budeš mít šťastné a úspěšné dítě. Motivací by mělo být, jak už jsem psala, udělat pro to dítě nejlepší MOŽNÉ v situaci, kdy to potřebuje. A nečekat od toho, že když toto teď uděláš, zajistíš si tím šťastný život ever after.
|
|
Žžena |
|
(11.7.2012 19:25:56) Mandelinko, jak dokázané? Když se podíváš na dnešní rozvojové společnosti, tak ty matky, co musí po porodu vyskočit a jít makat, si to dítě s sebou nesou na zádech. A byla to norma i u nás ještě před míň jak stoletím. Mimino se nosilo v chůvce.
|
|
|
|
|