Vanda | •
|
(16.8.2012 22:42:19) Je-li předepsaný rozsah, student by se měl snažit ho dodržet. Krom jiného prokazuje schopnost pojednat smysluplně a účelně o tématu v předepsaném rozsahu. I na články do odborných časopisů či na kapitoly do knih je limit. Není-li dodržen, autor musí text krátit. Rozsah není samoúčelným požadavkem ani u absolventských prací - práce musí někdo číst a posoudit. Rozhodně neplatí "čím víc, tím líp". Téměř vždy je v teoretické části něco, co není úplně relevantní a je to tudíž zbytné... Že má někdo "velký výzkum" je sice hezké, ale výzkumný projekt by měl svým rozsahem a charakterem odpovídat druhu absolventské práce a tedy "zakázce". "Velké výzkumy" a jiné megalomanské projekty nechť dotyčný realizuje až v rámci své další akademické kariéry. Čarování s okraji a velikostí písma nedoporučuji - normostrana je poměrně jasně definovaná - 1800 znaků včetně mezer. Na mnoha školách se "přestřelené" práce nepouští k obhajobě a vrací k přepracování - jednoduše jí oponent vrátí s tím, že je překročen doporučený rozsah o 15%...
|
jalinka |
|
(16.8.2012 23:54:36) Souhlasím. Např. u nás tolerujeme shruba plus mínus deset procent odchylky od staneveného počtu stran jakékoliv práce. Kvantila opravdu často nebývá o kvalitě, spíše o tom, že student nedokáže kriticky vybírat relevantní informace /jsou samozřejmě výjimky/. Lidé, kteří práce posuzují, jich zpravidla mají více a nejsou prostě nadšení, když musejí číst o dost více, než je předepsáno. Ale v tvém případě je to myslím ještě v normě
|
|
|