| Luckaaa | 
 |
(12.11.2012 21:34:38)
Jsem na MD už devátým rokem a v lednu se chystám do práce...tedy už rok po nějaké koukám a mám tímto zlomovým okamžikem celkem zaměstnanou hlavu. Bude to náročný,ale strašně to chci. Hlavně kvůli tomu,že mi už hrabe. Řeším pitominy a sice jak se na mne nějká mamina koukne....taková blbost,říkám si to neřeš, ale nedá mi to (a vlastně jsou to jen doměnky třeba to vůbec nebylo na mne atd)......je za tím ten pocit izolace,že jsem si vlastně ani nenašla žádnou zpřízněnější duši mezi známými maminkami a mám právě takový pocit,že mě ani moc nemusí.....spíš se to snažím něřešit, ale občas mě to přepadne.....máte také takové pocity?....
Já mám pár kámošek z dřívějška a to je takové jiné. Jenže se stýkáme stále méně často a tak vlastně jsou dvě se kterými jsme více v kontaktu a v pohodě , ale není to málo vědět jen o dvou lidech že vás berou?....Snažím se být přátelská a třeba mám pocit že si s pár ženskejma padnem do oka a pak najednou sešup dolů....říkám si co se děje,a třeba jen pár neobratných vyjádření (jako že má vyjadřovací schopnost asi klasá a klesá......však to vidíte), člověku to dojde až doma, ale zase jsou to jen doměnky....tohle jsem snad neřešila ani v pubertě....
já chápu,že si nesednu s každým,vždyť to by nebylo normální...fakt mi hrabe když čtu o čem tu píšu....auuuu
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(12.11.2012 21:37:53)
Lucko,já nechápu,že po devíti letech na md píšeš ještě takhle smysluplně. Já bych už nepsala nic nikam,ale vyla polonahá v koutě
Jsi fakt dobrá.
Až se dostaneš zase do "společnosti", tvůj pocit se zlepší. 
|
| Luckaaa |
|
(12.11.2012 21:52:34)
jéé no to jsi hodná, vždyť já už snad ani neumím psát ve větách 
No asi je to tím,že si s nikým nepovídám nikdy tak dlouho,abychom se více poznaly. Ovšem můžu také říct,že jsem zřejmě nikoho nazaujala tak, aby mne chtěl více poznat.
Jsou to jen taková krátká setkání a krátké rozhovory o ničem při vodění a vyzvedávání dětí z ústavů nebo při akcích ve škole či školce. Na hřišti jsem už douho nebyla. Je fakt, že člověk není vždy pohotový a vtipný. Občas plácne naprostou kravinu,a když se to snažíte opravit je to snad ještě horší. Říkám si mlčeti zlato, ale to pak zas člověk působí tak nedostupně. No jedeme dál
|
| Hilly. |
|
(12.11.2012 23:36:40)
Luckoo, mně přijde, že se ani většinou ženy už moc přátelit nechtějí. Mají své rodiny, děti, manžely, internet a to jim stačí. Možná jsi právě ty ta normální extrovertní přátelská osoba, ostatní jen emočně vyšťavení, asociální. Vidím to v dnešní době i dost u dětí. Moje děti jsou extrovertní, přátelské, cizí děti třeba zazvoní na moje děti ať jdou ven, tak je vypravím, sednu si opodál a jen vidím, že si ty děti vůbec neumí hrát, nějak se kolektivně zabavit. Moje děti pořád něco vymýšlejí a ony jen čumí, samy nic nevymyslí a za chvíli jdou domů. Potom jdou zase na chvilinku ven, vidím z okna že se bezprizorně potloukají, neví co a jdou zase domů. Nějaká interakce mezi nimi moc není. A tak to bude asi i u dospělých, nebrala bych si to osobně. Myslím, že ty sociální kontakty dnes i dost nahrazuje internet a televize. Zkus si najít někoho stejně založeného. Kdybych měla přemýšlet jako ty, tak zcvoknu. 
|
| Hilly. |
|
(12.11.2012 23:42:56)
Jo a taky jsem si všimla, že to v těch děckách dost pěstují matky. Vštěpují jim svůj vlastní asociální přístup. I na různé kroužky chodí minimálně ve dvou a jejich děti se MUSÍ navzájem znát. Nemají zájem poznávat ostatní a stejně tak i jejich děti, což mě dost štve, dkyž už jdu někam svoje děti socializovat. Moje kamarádka taky hrozně řešila, že na jednom pobytu s dětma vůbec nezapadla, že si připadala jak outsider. Měla z toho mindrák rok, než mi to řekla a já jí vysvětlila, že na ten pobyt jela tehdy parta matek, co se znaly už léta od školy a jezdily spolu na dovolenou. Vůbec to nevěděla
|
|
|
|
| Firenza | 
|
(12.11.2012 22:01:58)
Luckooo, nevyšiluj, jsi v pohodě, věř tomu - to je normální průvodní jev MD- to přejde. Já, která před MD pracovala v technickém oboru, denně v kontaktu s cizinci, z 80% muži mezi 30ti-70ti lety ( meetingy, presentace atd. ) jsem se přistihla, ted´po 6ti letech MD, si v sobě už týden řeším a patlám, že se se mnou nechtějí bavit maminky z naší plavací skupinky batolet. Prostě ony se baví spolu a se mnou se žádná z nich nebaví - samozřejmě jsem se snažila navázat kontakt, ale po třech lekcích bez odezvy, jsem toho nechala ( asi nepoužívám stejnou značku plenek jako ony- nebo co .Málem jsem to šla řešit i sem na Rodinu. Až se dostaneme zpět mezi různorodější vzorek obyvatelstva, tak to přejde. V podstatě jsou to příznaky takové zvláštní ponorkové nemoci.
|
| Luckaaa |
|
(12.11.2012 22:46:25)
jo asi jo, snažím se být nad věcí,občas to člověka ale mrzí. Nikdy jsem neměla pocit,že jsem nějak mimo, ale co jsem s dětma tak dost. A už je to fakt dlouho. Nikdy jsem si nemyslela, že tohle budu řešit
díky za reakce, i to hned zvedne náladu. přeci jen se se mnou někdo baví....
|
| Luckaaa |
|
(13.11.2012 9:01:41)
dokonce se se mnou baví i jiné mamky (ráno u školy)
jen si říkám jak taková prkotina člověka rozhodí a že to vůbec řešim, ale ma MD ta izolace zkrátka je a tohle jsou důsledky (?), znovu přemýšlím jak vlastně působím na lidi......takový věci patří do puberty ne? no jo život sebou přináší různá překvápka
huš huš mezi lidi
|
|
|
| 11.1***Sára13 | 
|
(13.11.2012 9:06:49)
Lucko já jsem doma 7 let a už jsem dospěla do fáze,že se mi nechce ani nikam chodit.Mám strach i promluvit v obchodě posledně jsem si nemohla vzpomenout jak se jmenuje mléko a prodavačce jsem řekla,že chci bílou vodu .Pletou se mi slova,a místo nashledanou jsem už víckrát řekla PÁ  .když zavírám pračku říkám nahlas a zřetelně TÁÁÁK ,a přitom jsem tam sama.Nevím jestli ještě někdy budu normální ach jo.kdyby tak byly nějaké kurzy pro maminky co jsou dlohodobě doma.Jo a manžel na mě kolikrát hledí jak na blázna,hlavně když jsem mu v noci několikrát dávala do pusy cumel a nechápala proč ho nechce .
|
| Luckaaa |
|
(13.11.2012 9:28:32)
jo tak nějak 
no tak mi přijde ,ža takových zážitků (bílá voda)má spousta mamin, tak bychom se měli v tomto ohledu chápat.....a je pravda, že ty dvě mamky co mě tak rozhodily už v pracovním procesu jsou, tak zřejmě ten vyjadřovací deficit a pocit izolace nemají....a ani to porozumění....nebo jsem jen zbytečně vztahovačná....ale nutí mne to zamyslet se kde dělám chybu, snažím se být přátelská,ale je možné, že jsem pro jiné nepříjemná
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)