| KoproFka | 
 |
(19.12.2012 0:26:00) Ajko, fakt tě to trápí??? Já jsem upřímně nadšená, jak se mi synek krááásně vytahuje - v září mu bylo 7 let, má bez cenťáku 130 cm a nohu vel. 35! .
Tam, odkud jsem, jsou skoro všichni chlapi velcí (v rodině máme chlapi těsně pod 2 metry - to je prostě úžasný!!! )- když tam s někým mluvím, běžně se koukám nahoru.. Zákonitě jsem tedy tady v Praze dost nesvá, když se při svých nezávratných 173 cm cca 50% chlapů dívám přímo z oka do oka, nebo dolů ... I u svého muže bych snesla pár cenťáků navíc - a to má, prosím pěkně, cca 185 cm...
No, mm starší bratr i otec jsou/byli dvoumetrovci - tak geny na to synek má z obou stran
Chlap má bejt prostě velkej, aby se o něj ženská mohla opřít!
|
| NovákováM |
 |
(19.12.2012 0:39:54) mně se taky líbí, že rostou a vyspívají...
ale .. - máš ještě menší dítě nebo miminko? Prostě je to strašnej fofr, najednou z miminek jsou skoro chlapi, uteklo to jako splašený kůň, za chvíli - DÍKY BOHU - jsou oba mazliví - mi ani nedají pusu, protože "maaaamiiii?!? nejedu na severní pól"...
|
| KoproFka | 
 |
(19.12.2012 1:08:15) Teri, jo miminko mám právě in - holčička se narodí na začátku dubna - ale upřímně - já jsem, po zkušenostech se synkovým kojeneckým a batolecím období, spíš ostražitá - to co jsem zažila s ním, to bylo jen pro silné matky!!! Ještě tak 5 let od porodu se mi ježilx všechny chlupy na těle, když jsem slyšela někdě plakat mímo a toužila utéct někam hodně daleko... a doteď jsem z kojeneckého pláče nesvá... Ne že bych se na to miminkovské období netěšila, to nemůžu říct, ale .... těch náročných chvil s ním bylo tolik a byla jsem na to v podstatě víc než sama ...
Já si právě děsně užívám toho, jaký je teď - jemu 7, je to úžasný, skvělý chlapeček, rozumný a spolehlivý, opatruje mě fakt víc, než jeho tatínek-mm.... prostě pusinka ...dyk já ho i mazlit se musela učit - chjo ... no a teď mi to vrací
Ta holčička, ta má být prý za odměnu - tak doufám, že bude
|
| KoproFka | 
 |
(19.12.2012 1:11:52) já bych synkovo období, když byl maličký, nevrátila zpět ani náááhodou! Ještě občas když si prohlížím zpětně fotky, mám v očích slzy - spíš ale bezmoci a zoufalství - hodně jsem se tehdy natrápila - njn... ale teď už bude určitě líp...
|
|
|
|
|