| Martina a Filípek |
 |
(4.2.2013 17:38:22)
Jsem máma čtyřech děti, nejstarší dítě má 22 let a nejmenší má 4 roky. Při dětech jsem vystudovala VŠ, našla si práci která mě baví. Manžel je stále v práci, na všechno jsem sama. Nestěžuji si, své děto miluji a udělala bych pro jejich radost vše. Jsem silná osobnost, hned tak z něčeho se nekácím. Co mě trápí v poslední době je chování mojich rodičů. Moje tchýně s tchánem o děti nikdy nestáli, děti neznají jejich pohlazení. Nejezdí za náma. Nevzpomenou si, že jsou vánoce nebo že mají děti narozeniny. S tím jsem se za ty roky srovnala. Snažím se dětem vynahradit vše jak jen to jde. S mojimi rodiči bydlíme v jednom domě. Oni mají své bydlení s vlastním vchodem v přízemí a my samostané bydlení v patře. Filípek je nejmladší, trpí potravinovou alergií. Ať se snažím rodičům vysvětlovat že některé druhy potravin prostě nesmí, přesto mu to potají cpou s názorem že alergizující potravina způsobí to, že dítě na to alergické přestane být. Nechám jim ho na hlídání jen když je to nejnutnější, mám o něj strach, oni to nechápou. Minulý týden mě moje matka vynadala že malého vychovávám jen sama pro sebe. Že k nim nechodí rád. On od malička hodně stonal, do dnes se s ním naběhám po doktorech..já jsem ta která ho chová a hladí když je mu zle..asi proto jsme k sobě hodně přilnuli a já mám potřebu ho chránit, protože je nejmenší. Já se narodila v době Husákových dětí, mě vychovával stát, jesle, školka, škola, internát, nebo jsem byla věčně sama doma, když moje matka chodila po schůzích..podle mé matky je to špatné když věnuji dítěti tolik lásky a citu. Stále mám na talíři, že děti špatně vychovávám, že mají moc demokracie a že mají vše nač si vzpomenou. Já ale mám potřebu s dětmi trávit co nejvíce času, jsou přece moje! Starší dcera už má svůj život, svoje bydlení. Domů přijede jen na víkendy, a když se náhodou zapomene zastavit za babičkou dole celý týden to poslouchám, že jsou prašivý že za nima nikdo nechodí..od rodičů poslouchám jen samá negativa, pomluvy, stížnosti..žádné pozitivum ani radost..co s tím mám dělat??Omlouvám se za věty, které možná nemají ani hlavu ani patu..jen si potřebuji ulevit a nabrat sílu..
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(4.2.2013 17:51:33)
Vidím to tak napůl.
Samozřejmě jsdou rodiče trubky, když mu cpou alergizující potravinu, to bych je taky hnala. 
Na druhou stranu necpu ani rodičům,ani tchánovcům svůj styl výchovy. Naši jsou strašně bohémský, u nich je povoleno házet hračkama, já věřím,že syn není blbej a když mu vysvtělím,že jidne to děšlat nebude,tak to pochopí. Tchánovci jsou zase pravej opak-hrozne puntlich.Brzo pochopil, že tam musí naopak hodně ubrat. Učí se tak různé role.Je mi šumák,že ho moje mamka cpe šunkou a tchýně zas jen Lipánkama.....když to nejí třikrát denně, tak ho to nezabije.
Ale jinak ze svýho pohledu si myslím, že chyba je dost ve společným bydlení. Já mám ráda jak rodiče, tak tchánovce a dost často se navštěvujem,ale bydlet bych nechtěla ani s jedněmi.
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(4.2.2013 17:52:16)
martino, to je hrozně ošemetný toto. s těma alergiema tě opravdu chápu. já prostě dělala bugr, hroznej a příšernej a řvala, dítě nepučovala, vyhrožovala že to půjdou vysvětlit doktorce sami, nejezdila za nima.... naučili se, teď jsou opatrný, párkrát mu dostali ekzém do stádia, kdy jsem většinu noci na dítěti ležela, aby se nenmohlo škrábat a i přesto byl ráno polštář do krve... a jelikož u toho byli, pochopili, že si nedělám prdel. maj doktory za autoritu? pokud jo, vem je sebou na nějaký vyšteření.
on další faktor se i stárnutí, nedostatek práce a duševního zaměstnání a z toho často plynoucí problém s vydíráním dětí a vnoučat, někdy až citová šikana. oni si holt vynucují, metody jsou různé. jediná zpráva je - bude hůř, zkus to kompromisem vyřešit, dceru tam důsledně posílej, se synkem tam choď ty. do výchovy si kecat nenechej, argumenty jsou trochu padlý, ale zkus se i ty zamyslet, jestli z vlastních trochu sobeckých pohnutek nedopřáváš dítěti tolik svobody, kolik by jí mohlo mít. ona i samostatnost a schopnost být sám se sebou je pro dítě důležitá schopnost
|
|
| magrata1 | 
|
(4.2.2013 18:03:37)
Moje máti mi "nenápadně" přidávala do jídla glutamát, přestože věděla, že z něj mám boláky na jazyku, podstrkovala péřový polštář... Myslela si, že je třeba mě otužovat, trénovat, zvykat... Pochopila to, až se jí objevila alergie na mléko. Teď si z ní dělám srandu, jestli nechce trénovat. Fakt byla jak pitomá, mohla jsem jí to vysvětlovat, nosit odborné literatury, nic platné, až vlastní zkušenost. Teď se k ní jezdí učit lidi vařit a péct bezlepkově, ségra je celiatička, tak se to perfektně naučila, vymýšlí a předělává recepty...
|
|
| arsiela, | 
|
(4.2.2013 18:09:18)
Martino radu nemám,snad jen to že to mám podobný.Sice ne alergie,ale syn nesnáší děti,prostě má z nich fobii,patří to k tomu co mu je(pravděpodobně),furt poslouchám,že ho moc ochraňuju,že kdyby šel do normální školky,tak se přestane bát.Že sestřenky syn se taky bála jak rychle si zvykl.Že ho tahám zbytečně po doktorech,protože se chci flákat doma. Už to poslouchám jedním uchem,myslím si své.Je to moje moje dítě,tudiž moje zodpovědnost.Na hlídání jim ho už nesvěřím,za to abych ho pak dávala týden dohromady mi těch pár hodin klidu nestojí.Starší syn k nim jezdí fakt z povinnosti, protože na věčné moralizování babičky nemá taky náladu.
|
| Hilly. |
|
(4.2.2013 19:07:29)
Arsielo, to je děsná ptákovina, že kdyby si ho dala do školky, tak se srovná. Do té běžné s dvaceti dětma v kolektivu určitě ne, je tam dost tvrdé prostředí.
|
| arsiela, |
|
(4.2.2013 20:01:44)
Hilly asi stejná ptákovina jako když Martiny rodiče cpou její dítě jídlem co ho alergizuje v domnění,že ho vyléčej.
|
| Hilly. |
|
(5.2.2013 9:27:36)
Arsielo, jj.
|
|
|
|
|
| Mishula | 
|
(4.2.2013 18:29:09)
Před pár dny jsem taky dostala výtku. Ke stylu mojí výchovy teda ne (ještě toho trochu), ale taky se tchýni cosi nelíbí.
Je mi to fuk, za svoje dítě jsem zodpovědná JÁ a JÁ o něm budu rozhodovat. Ať se postaví třeba na uši.
|
|
| Lída+2 | 
|
(4.2.2013 18:39:34)
Mám jedinou radu...odstěhovat se, moje mamka s taťkou říkají, že se odstěhovali takto z domu v mích 13letech a že to měli udělat dřív...., že zoětně to byla jejich nějvětší blbost co udělali.
a babičky jezdit jen na návštěvu
|
|
| Lída+2 |
|
(4.2.2013 18:40:51)
a alergie nevím,ale já mamce předala papír na co vše mám alergie a trtvalo skoro 2roky ne konečně pohopila co mi jako je..a. co by se opravdu mohlo stát.....
NYní to bere, že to mám od 10let a ona se mnou nikam nešla s ní neřeším.....už je to prostě jedno...
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(4.2.2013 18:55:58)
jedině se odstěhovat...
chápu tě. asi bych to nevydržela a časem udělala pořádnou scénu ve smyslu, že mě nebaví ty řeči pořád poslouchat, něco ve smyslu "vy jste dělali svoje chyby ve výchově a já dělám zase ty své"... jednou jsem takhle totálně vypěnila na otce (taky kvůli dětem) a vysmahla rozzuřeně ze dveří a musím říct, že to dost pomohlo.
ohledně nejstarší bych ji sice občas poňoukla, aby se u babi stavila, ale pokud by měla babička kecy, tak bych to asi taky časem nevydržela a řekla něco ve smyslu, že dcera je už dospělá a asi se chce vidět s druhými ne proto, že musí... a že má asi důvod, proč se jí k nim nechce...
já vim, jsem asi hnusná, ale život mě nějak naučil, že nemusíme být vždy a za každou cenu usměvaví a že je potřeba určit si hranice. třeba i ohledně toho, jaký řeči jsme ochotni snášet
|
|
| Svynka |
|
(4.2.2013 19:00:24)
Tiež bývame spolu s manželovými rodičmi (byty sú našťastie samostatné), a tiež si občas vypočujem nejaké výtky, oni sú však bohužiaľ tak trefné, že namietať možem len výnimočne, sakra
Tvoje rozčúlenie ale chápem, zvlášť keď ide o zdravie (synkove alergie), tak by som sa bila "do krvi".
A ako tu padajú rady odsťahovať sa, tak ono to zas nie je tak jednoduché, že. Napr. keď si vezmem nás - všetky peniaze sme investovali do opravy domu. To by sme ho mali opustiť a vziať si hypo na nejaký byt?  (našťastie u nás je to spoločné bývanie celkom prijateľné, hoci nepopieram, že samostatné bývanie začínam považovať za predsa len najideálnejšiu možnosť).
|
|
| Eilatt |
|
(4.2.2013 19:03:33)
Nemůžeš donutit děti, aby k prarodičům chodili rádi. Zřejmě cítí tu jejich negativitu a necítí se tam dobře, nebo z nějakých jiných důvodů s nima být nechtějí. Chyba může být a možná je v prarodičích. Asi s tím nic nenaděláš a řekla bych to nějak diplomaticky matce, že se musí snažit ona, aby za ní vnoučata sama chtěla. A že vychováváš podle svýho, že ona to taky dělala a kecat by si do toho nenechala.
Na druhou stranu ybch třeba děti vedla k tomu, že třeba něco zásadního babičce vadí a je potřeba se u níc chovat tak a tak. Ale nevím, co je tam konkrétně za problém.
No a co se týče alergie, tak tam je potřeba tvrdost. Manželova babička taky nevěřila, že je alergický na vlašáky, tak mu jeden dala a pak se nestačila divit. Asi bych řekla něco v tom smyslu, že jim paní doktorka vzkazuje, že ho taky můžou zabít. Nělteří lidi si ymslí, že jsou holt nejchytřejší....
|
|
| Hilly. |
|
(4.2.2013 19:04:11)
Lepší už to nebude Musíš je brát tak trochu jako malý děcka, který mají svý vrtochy. Nejhorší je, mít vedle sebe negativní lidi, ti tě časem stzrhnou. Nic než odstěhování asi nepomůže, čím dál, tím líp
|
|
| TS Garp | 
|
(4.2.2013 19:10:35)
Na to je jedna odpověď - "starý" s "mladejma" ani na fotce!!!!
Hledáš logiku tam kde není.
Ale zase se nenudíš. 
|
|
| štěpánkaa | 
|
(4.2.2013 21:04:52)
vím, že je to asi hloupá rada, ale moje matka přestala dětem cpát citrusy až když jsme jí jednou ukázala, co jim udělají z kůží. to je pak litovala, dávala obklady a citrusy vynechala z jídelníčku
dneska můžou všechno, ale jako malí bylo spousta věcí, co jim zhoršovala ekzém
|
|
| Katsue | 
|
(4.2.2013 21:59:47)
Cítím v pozadí výtek tvých rodičů možná trochu lítost, že oni to tak neměli, že si ty city mezi rodiči a dětmi neužili. Někteří lidé mají tendenci ze svých chyb dělat normu, aby si je tak ospravedlnili. Teď by si to možná chtěli vynahradit na vnoučeti, ale ono není k mání, jak by si představovali... Jen můj dojem.
Jinak jak píše Garp - chceš-li bydlet s rodiči (z kterékoli strany), tak musíš s lecčíms počítat. Babička mého syna bydlí přes 100km daleko a vídá ho stěží 1x za měsíc.
|
|
| Winky | •
|
(5.2.2013 6:05:07)
nj, situace se mění, rodiče stárnou, nevím jak na tom byli dříve (se vztahem k tomu co a jak děláš v dospělosti), a taky jak pobrali že máš 4 děti. Třeba naši, jakkoli s nima momentálně vycházím dobře, tak v momentě že bychom si pořídili třetí nebo pak dokonce čtvrté dítě, je mi jasné že by kafrali něco o "nerozumu" v dnešní době, a nedočkala bych se u nich zastání v případě že jsem unavená atd. (nojo, si někdo pořídí dětí jako smetí a pak ..... dosaď libovolnou situaci). Prostě pokud moje chování se tak nějak plus mínus autobus vejde do jejich představ o "normálu", jde to. Jakmile se více rozejdeme v názorech (to bylo třeba když byla dcera malá a měla ekzém, vozili jsme jí i studánkovou vodu na koupání a mazali kdeco a žehlila jsem všechno skrznaskrz.... a já trvala na tom, že se nebude muchlovat se psem a že ten ji nebude olizovat), tak jsem pro ně byla mimoň který neví, co je pro dítě dobré (psí sliny léčí, přesně to vystavování alergenům je nutnost apod.)
Takže pokud se potíže ve vašich vztazích objevily až s posledním synem, může to být taky jakési tvoje "překročení normy", co už nepobírají. A pak se nabalují i další věci. Nevím jak je velký syn - alergik, ale pokud k ní chodí sám, tak asi už není batole.... tak ho naučit říkat "tohle nesmím jíst, škodí mi to, oteče mi pusa/dusím se/bolí mě kůže.... babi nedávej mi to prosímtě".
Dospělou dceru bych instruovala, ať se s četností návštěv nějak sama babičce vyjádří (babi, příští týden/víkend toho mám moc), nebo ať ji jen dojde pozdravit "mezi dveřmi" (ehm, přesně tohle jsem se snažila v době mého dospívání u naší babičky, ale nešlo to, ona člověka zakecá , a z půl hodinky je hodina a půl, hrozně mě to mrzelo, ale když jsem věděla, že tu hodinu a něco nemám, tak jsem za ní taky nezašla, protože by neměla radost z návštěvy, ale hudrala že jen přijdu hned odcházím.. teď už je mnohem starší a dlouhé návštěvy ji unavují, tak je ráda i za 20 minut).
|
|
| 7kraska | •
|
(5.2.2013 6:59:10)
teda pardon, ale vzdycky mi prijde absurdni, kdyz si tu nejaka zena, ktere je kolem 40 let, ma VS, zodpovednou praci, vychovala nebo vychovava nekolik deti a jeste o sobe rika, ze je silna osobnost, povzdychne nad svymi aktualnimi konflikty s rodici....holky, jste dospele, o svem zivote a o svych detech fakt muzete rozhodovat samy, nemusite k tomu mit schvaleni od taty a mamy! rodicum je 65+ nebo 70+, zili v jine dobe, resili jine problemy, starnou i dusevne, nejsou tak flexibilni, aby vsechno hned chapali....nejde je videt stejnyma ocima, jako kdyz nam bylo 10 a jim 35 (nebo nam 20 a jim 45) a byli na vrcholu sil...proto bych jejich nazory neprecenovala, ridila bych se svym nazorem a jejich reci bych brala s velkou rezervou, nejlepe tak, ze bych na ne nereagovala a vubec bych se jima netrapila
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(5.2.2013 11:53:54)
Martino,
rodiče ti budou kecat do výchovy do té míry, jakou jim dovolíš.
Ty jsi máma, oni můžou mít maximálně poradní hlas. Ale to ty víš, viď.
Kouzelná formule zní: "Vím, že se na tom neshodneme, ale to nevadí, nemusíme ve všem souhlasit." A je.
(Jinak alergiky mám taky a jsem nesmlouvavá - cpete je alergenem, nebudete s nima sami.)
|
| arsiela, |
|
(5.2.2013 15:04:23)
Kopřivo no pokud má rodiče jako já,tak na ně fakt tohle jako můžete mít svůj názor,ale neberte mi ten můj neplatí.ty prostě žijou s tím,že dítě poslouchá rodiče až do smrti a běda jak ne (samo neposlouchám,ale hádky to sou děsný)
|
|
|
| karma |
|
(5.2.2013 12:35:43)
Chyba je v mezigeneračním soužití!
Moje tchyně je skvělá, protože s ní nebydlím. Jakmile jsem přítomna více než 3 dny, začínají třenice. Tohle nebylo odjakživa, ale poté, co mám dítě. Prostě ona má jiný názor na většinu věcí: výživa, pobyt venku, sledování tv, oblékání, kojení, šátkování... etc....etc. Když byla dcera miminko a já byla u babi a dědečka spolu s ní (nechtěli hlídat dítě mladší 3let-nevyspali by se), opravdu to drhlo. Co je dcera starší a může tam být i třeba 3 dny sama beze mne, jak zavřu dveře, soustředím se na sebe, a oni si to prostě užijí po svém. Ale tj u vás asi nemožné, že? Já asi neznám rodinu, kde by soužití mezigenerací fungovalo. Znám několik manželství, která se kvůli tomu rozpadla. Za sebe se děsím dne, kdy budem muset s rodiči bydlet-jakmile nebudou soběstační. Chce to zvýšenou toleranci na všech stranách a hlavně RESPEKT. A to u vás chybí. Soucítím s tebou! řešením by asi bylo nastavení striktních a jasných pravidel, ale pokud rodiče naprosto ignorují tvá pravidla při společném bydlení, fakt zapeklitě těžká věc!
|
| radka | •
|
(15.2.2013 14:47:08)
jo, respekt. ale když není, tak co naděláš? tchyně je přesně z těch, co si myslí, že má pravdu a přes to vlak nejede. od jídla, trávení volného času, názoru na peníze atd. prostě dominantní osoba a hádky nebo výměna názorů nikam nevede, nikdo ji nepřesvědčí. já mám alergii a proto jsem pro ni chcípák a je třeba mě otužovat. protože doma neuklízí, zastává názor, že alergie jsou z přehnané čistoty (máme doma tak nějak normálně, žádné dezinfikování apod.). a tak je to ve všem. naštěstí spolu nebydlíme, to by byl brzy rozvod nebo bych si to musela hodit...
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)