TeriRez+3 |
|
(15.2.2013 9:26:19) Syn (budou mu čtyři roky) se v poslední době začal dost často bouchat do hlavy, kloubama sevřené pěsti. Dělá to ve chvíli, kdy se mu něco nelíbí, něco mu nejde, něco neví, kvůli něčemu se vzteká a nebo někdy i jen tak. Setkal jste se s tím někdo? Zatím mu pokaždé říkám, ať se nebouchá, případně se ho ptám "proč se bouchá"...ale už jsem zvažovala, jestli by spíš nefungovalo začít to ignorovat. Nevím co s tím, snažím se v první řadě najít vůbec příčinu, jak na to přišel a proč to dělá, a pak se taky snažím přijít na to, jak ho to "odnaučit". Budu ráda za tipy a nápady. Je možné, že to má někde v hloubce "zafixované" z ranějšího dětství? Jeho otec totiž v jisté době větších psych. obtížích měl v určitých chvílích stejné chování (akorát silnějšího kalibru), u něj šlo o to, že se takhle defacto "trestal". Jsem si jistá, že minimálně jednou u toho syn byl zrovna také... Díky za rady.
|
Pawlla |
|
(15.2.2013 11:09:57) Syn se jednu dobu štípal do ruky.Psycholožka říká,že když je dítě pod tlakem,který neumí zvládnout,řešit,často ani slovy vyjádřit,tak dřív nebo později to vyústí v agresi nebo autoagresi,podle nastavení dítěte.Takže příčinu řešit určitě,naučit co dělat,když něco nejde,jak to jinak vyřešit,jak si říct o pomoc atd.Co se týče otce,nevím,tyhle věci jsou instinktivní,podle mě by to nedělal jen proto,že to viděl.A jeho otec měl nějakou duševní poruchu?Samozřejmě nemusíš odpovídat,jen že tam pak může být nějaká genetická zátěž.
|
TeriRez+3 |
|
(15.2.2013 21:44:41) Dám příklad, dneska jsme hráli jednu deskovou hru, ještě s neteří a synovcem. Zrovna to vyšlo tak, že neteř něco získala a syn ne. Chtěl si to vzít také, ale řekli jsme mu, že nemůže. Jeho reakce "ne" - bouchnutí do hlavy - "ale já chci" - opět bouchnutí do hlavy. Někdy se stane, že se bouchá do hlavy a u toho se směje, není to v tu chvíli bez zjevného důvodu, působí to na mě, jako by ho to bavilo. Manžel duševní poruchu nemá, to ne, jen byl dlouhodobě psychicky ničenej (svého času i na antidepresivech) a tohle byl jeden z projevů.
|
|
|
Natali | •
|
(15.2.2013 11:10:49) Mé kamarádky syn to dělal také. Psycholožka jí poradila, aby dala klukovi bonbón těsně před takovým chováním a prý to zafungovalo.Už to nedělá.
|
TeriRez+3 |
|
(15.2.2013 21:46:22) Tak to si nedovedu představit, jak by to mohlo fungovat, tomu se dost dobře předejít nedá. Nepřijde mi to jako moc dobré řešení, dávat dítěti úplatek za to, že něco následně neudělá.
|
|
|
Limai |
|
(15.2.2013 11:34:17) Do hlavy nebo do něčeho bouchá každé druhé dítě,vůbec se tím neznepokojuj.Až bude větší,dělat to nebude.
|
TeriRez+3 |
|
(15.2.2013 21:47:07) Limai, to by bylo fajn, taková malá jiskřička naděje, že se to časem spraví, díky
|
|
|
JaninkaS. |
|
(15.2.2013 11:36:48) Napadá mne, že tímto způsobem ví, že může fungovat stržení pozornosti na jeho osobu. Jinak řečeno, že v jiném případě nebyl jeho "vzdor, vztek apod." vnímán nebylo na něj nějak reagováno. Asi bych zkusila nabídnou jinou variantu možného vybití si emoce, než trestat sám sebe/potažmo rodiče (protože píšeš, že ti vadí, když to dělá, tím pádem může tak "trestat" i tebe) - co třeba vybití se do polštáře apod.? No a případně, že víš, že jde o prosazování se - vydobývání si toho, co zrovna chce a není po jeho, pak bych vůbec nereagovala, případně odvedla jinam, až se uklidní, ať přijde a budete to řešit...
|
TeriRez+3 |
|
(15.2.2013 21:51:11) Ano, to chci nyní zkusit, ignorovat to. Protože jeho reakce na to moje "proč se boucháš do hlavy? Nedělej to" je "ale mamiii..." a bouchne se znova s úsměvem na rtech...
|
|
|
|