ExRalzinka |
|
(19.4.2013 14:50:45) Ahoj,
mám doma dva pejsky malého klidného plemene. Je to fenka a její syn, bohužel syn má problém být doma sám. Podcenila jsem trénink ve štěněcím věku, protože jsem si bláhově myslela, že když jsou dva, není to potřeba.
Syn v mé nepřítomnosti kadí a čůrá doma, ačkoli je vyvenčený. Vím, jedná se o separační úzkost. Teoreticky vím, asi, jak dál postupovat, ale ráda bych znala vaše zkušenosti, jak jste si poradili(Y) s tímto problémem. Jedná se o bišonky, jsou ve velkém bytě. Dávám jim konga, žvýkací pamlsky a vždy důkladně vyvenčím.
|
Luppa |
|
(19.4.2013 14:58:53) Kamarádka má s bišonkem to samé, myslím, že to bude nějaký defekt téhle rasy..
|
Luppa |
|
(19.4.2013 15:29:23) Je mu už 11 a neustále se musí rodina střídat tak, aby pes byl s někým doma a když ej doma byť jedinou hodinu sám, tak ji celou prokvílí, pokadí všechno, rozškrábe všechno, vytahá koš atd... Takže kamarádka musí před svou prací jet venčit a těšit psa, ačkoliv bydlí jinde a pak přichází maminka po noční a pak otec z práce. Prostě pakárna... Pes byl z normálního chovu a prý to má takhle víc bišonků..
|
ExRalzinka |
|
(19.4.2013 15:42:15) Bohužel jsou to notoričtí závisláci. První pejsek nebyl nikdy sám doma, později se to naučila, ale u mlaďocha to nějak nejde. Počůraný byt je, ačkoli jsou dva.
|
|
|
|
Buddy |
|
(19.4.2013 22:06:31) To je zajímavý postřeh. Zrovna mi vyprávěla bývalá spolužačka, jak dává svého bišonka v době, kdy je v práci, na hlídání k sousedům - důchodcům, protože dělá to samé. Oni mají také psa, takže si vyhrají, a sousedi si finančně přilepší k důchodu, protože jim za to hlídání platí.
|
ExRalzinka |
|
(19.4.2013 22:35:57) Bohužel nemá, kdo hlídat. U prvního pejska byla neustále babička, no a teď jsme sami, proto jsem si nechala druhého, aby byli dva.
|
|
|
|
Alraune |
|
(19.4.2013 15:14:39) Seprarační úzkost, když je tam s matkou?
|
|
simca+klucíí |
|
(19.4.2013 15:19:55) mam podobny problem-dospela civava pes psychicky tyrany (mnozirna),mame ho od vanoc a pokud jsem doma staci jit 3x denne ven a vse ok nikde ani kapka,ale pokud je doma sam a ja jsem v praci vzdy pocura zem v kuchyni,i kdyz rozestupy mezi vencenim stejne jako kdyz jsem doma,,,,,hodne fixovany na mě a muže se boji jelikoz puvodni majitel byl chlap
co delat?diky za rady
|
|
Faidra Lannister |
|
(19.4.2013 19:48:49) Možná zkusit pomalu navykat na nepřítomnost, když budeš mít volno, pomalu prodlužovat intervaly a po návratu odměňovat a chválit... Ale taky mi separační úzkost přijde divná, když tam má matku.
|
Buddy |
|
(19.4.2013 22:16:41) Žádné odměňování a chválení, naopak, pejsek si musí zvyknout, že vaše odchody a nepřítomnost není nic, co by se ho týkalo a co by měl ve své režii, musí to brát jako něco úplně normálního a ne jako nějaký výkon, za který by měl dostat odměnu. Doporučuji nacvičovat příchody a odchody, ale tak, že si psa přitom vůbec nebudeš všímat a když bude za tebou chodit jako ocásek, tak mu třeba i přibouchneš dveře před nosem. Intervaly příchodů a odchodů neprodlužovat, ale zvolit úplně náhodně,jednou delší,jednou kratší, jednou jenom vylézt ze dveří a hned se vrátit. Ale chce to v rámci jednoho dne několikrát, aby to psa přestalo bavit a tím pádem to přestal řešit. A další den znova. Já jsem takto naučila pejska z útulku během čtrnácti dnů. Taky měl separační úzkost, při odchodu štěkal tak, že si sousedé stěžovali, a po příchodu mě čekalo doma boží dopuštění. Jo, a neloučit se a nevítat. I když pokud je pejsek na to dlouhodobě zvyklý, možná bude těžší zvyk vykořenit. Já to měla lehčí, začala jsem snad třetí den po příchodu z útulku, kdy jsme si s pejskem stanovovali pravidla v novém prostředí, takže se to naučil rychle.
|
ExRalzinka |
|
(19.4.2013 22:39:22) Děkuji jednak za rady a za druhé za zkušenost s úspěchem. To mi dodalo sílu bojovat
|
|
|
|
|