| wexi | 
 |
(14.7.2013 12:06:55)
Pracuji na ŽL jako vedlejší činnost, ale uvažuju, že bych si nechala jen to a tím pádem to změnila na činnost hlavní. Koukám teď na platby záloh na sociální a zdravotní, počítala jsem ty necelé 4 tis. SP + ZP, ale když koukám na stánky OZP, tak z toho nejsem moc moudrá - bod 8e
http://www.ozp.cz/index.php?samoplatci
Co znamená "Minimální vyměřovací základ pro OSVČ v roce 2012 nebyl stanoven " - že v případě péče o dvě děti do 15 let není nutné zálohy platit???
Takže i v případě hlavní činnosti by se měsíčně platilo jen těch cca 1900 za sociální pojištění? Jsem na tohle tupá, tak mne prosím kdyžtak vyveďte z omylu
Díky
|
| Suza007 | 
|
(14.7.2013 12:33:09)
Já myslím, že ano, že bys platila zdrav.poj. jenom ze skutečného zisku (zálohy podle zisku z loňského roku). Ale nejsem účetní.
|
| arantxa | 
|
(14.7.2013 12:36:52)
Podle mě to dítě nesmí navštěvovat školní družinu a ve školce být jen do oběda. Vím, že mi to takhle říkali u syna 4 roky( 2 roky zpátky), kdy jsem s ním byla skoro pořád doma a chtěla tak snížit zálohy na ZP, že by musel být přihlášený jen na dopoledne ve školce. Pak bych platila jen z výdělku.
|
| wexi |
|
(14.7.2013 12:39:36)
tak to by bylo fajn, mladší je ve školce stejně jen dopoledne a starší družinu ráda nemá, tak by se to tím i vyřešilo, tak to vypadá na dobré zprávy
|
| arantxa |
|
(14.7.2013 13:37:45)
Syn tam byl taky jen dopoledne, ale bylo mi řečeno, že je nutné, aby měl v přihlášce jen dopolední docházku, což u nás třeba školky neuznávají a takové děti neberou, tkaže jsem tehdy měla smůlu. Syn chodil jen na dopoledne a jen pár dní v měsíci, ale já zálohy musela platit celé.
|
|
|
|
|
| Miilu | 
|
(14.7.2013 12:44:38)
já si tedy myslím, že platit musíš, protože pokud se nahlásíš jako OSVČ, přestáváš být brána jako žena v domácnosti, tj. osoba řádně pečující o jedno dítě do 7 let a dvě děti do 15ti let:
Osoba celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.
|
| Suza007 |
|
(14.7.2013 12:47:13)
Jenomže ony tam jsou možná dvě kategorie žen pečujících o dítě - jedna v domácnosti bez příjmů, kt. neplatí nic, a druhá s příjmy, kt. platí podle zisku. Tak mi to před časem vysvětlovala účetní, tak to snad to pořád platí.
|
| Miilu |
|
(14.7.2013 12:55:52)
já myslím, že neplatí, zjišťovala jsem si taky, já se ptala přímo na pojišťovně.
Pokud začneš pracovat jako OSVČ jako hlavní činnost, prostě už nemůžeš být žena v domácnosti, stát za tebe přestává platit...... automaticky musíš začít platit zálohy....
|
| Dani.K, K 05, P 09 | 
|
(14.7.2013 13:13:39)
Souhlasím s Miilu. Zkopíruji:
Plátce pojistného - stát:
Osoba celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.
Zálohy není povinna platit OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok.
Pokud je za osobu, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, zároveň plátcem pojistného stát, není tato osoba povinna platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce této činnosti. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok budou stanoveny na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.
Osobně si myslím, že při přechodu z vedlejší činnosti na hlavní ten první rok není povinnost platit zálohy (pokud to ovšem nevyplývá z posledního přehledu).V každém případě se musí nahlásit na pojišťovně přechod z vedlejší činnosti na hlavní a při té příležitosti bych se zeptala 
|
| Dani.K, K 05, P 09 |
|
(14.7.2013 13:15:13)
Zapomněla jsem napsat, že to, co jsem psala, platí pro zálohy na zdravotní pojištění.
|
|
|
|
|
| wexi |
|
(14.7.2013 14:21:15)
Milu, ale koukala jsi na ten odkaz v mém prvním příspěvku? Tam není nic o ženě v domácnosti, to je něco jinýho, tam jde vyloženě o OSVČ
|
| Miilu |
|
(14.7.2013 14:37:36)
ano, koukala, ale já ti říkám zkušenost přímo z pojišťovny, z přepážky
asi bude nejlepší, když si tam zajdeš nebo zavoláš a zeptáš se přímo....
ono kdyby to bylo tak, jak píšeš ty, tak to dělá spousta žen, si myslím....tím že to je tak, jak říkáme my, to nikdo moc neprovozuje, protože je to nevýhodné
a jak to, že to máš jako vedlejší? máš zaměstnání?
|
|
| Miilu |
|
(14.7.2013 14:46:57)
heletady máš pododný dotaz:
Mohu si při péči o dítě přivydělávat? Jsem u OZP zaevidovaná jako osoba celodenně pečující o dítě do 7 let a zdravotní pojištění za mě tedy platí stát. Kdybych si vzala nějakou práci na doma, tak z kategorie státních pojištěnců vypadnu a budu muset platit pojistné sama?
Do kategorie osob celodenně, osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku můžete být podle zákona zařazena jen tehdy, pokud nemáte příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. V případě, že byste byla zaměstnancem (podle § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění), hradí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel. Pokud se nejedná o zaměstnání, byla byste povinna hradit si pojistné sama jako osoba samostatně výdělečně činná (min. 1 697 Kč měsíčně), nebo jako osoba bez zdanitelných příjmů (1 080 Kč měsíčně).
Možnost přivýdělku, který vás nevyřadí z kategorie státních pojištěnců, však existuje. Za příjmy ze zaměstnání se pro účely veřejného zdravotního pojištění totiž nepovažuje dohoda o pracovní činnosti s výdělkem pod 2 500 Kč měsíčně, případně dohoda o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč měsíčně. Je ovšem třeba pamatovat i na další limity těchto možností přivýdělku – např. na dohodu o provedení práce je možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin za jeden kalendářní rok.
Nemůžete se tedy stát zaměstnancem ani provozovat samostatnou výdělečnou činnost, vaše příjmy musí být takové, které nepodléhají platbě pojistného na zdravotní pojištění.
|
| wexi |
|
(14.7.2013 15:18:43)
Já to ale nechápu tak, že by se neplatilo nic a odváděl by za mne stát, to je samozřejmě blbost, neplatily by se zálohy a platil by se odvod ze zisku po podání DP, jak to zmiňuje Suza. Nebo jak jinak si ten bod 8e vysvětlit?
Jinak k tvému dotazu, ted mám normálně HPP a živnost jako vedlejšák, uvažuju o výpovědi a ŽL tím pádem jako jediné činnosti
|
| Jana a Petra |
|
(14.7.2013 15:27:31)
Jsou 2 různá ustanovení ve 2 různých zákonech. Obojí se týká jen zdravotního pojištění.
Jedno říká, kdy je plátcem pojistného stát (např. pobírání RP nebo zmiňována péče o děti, kdy rodič nemá příjmy).
Druhé říká, kdy OSVČ (nebo zaměstnanec) nespadá pod minimální vyměřovací základ pro pojistné. OSVČ normálně platí zálohy i podává přehled, ale pokud nespadá pod minimální vyměřovací základ, tak platí z částky, která jí vyjde. Když vyjde záloha 200 Kč, platí zálohu 200 Kč, nemusí platit minimální zálohu.
Neplacení záloh se týká jen OSVČ, které jsou současně zaměstnány, popř. v některých případech prvního roku podnikání.
|
| překvapená 20.9. | 
|
(14.7.2013 15:33:47)
Pokud ještě přijde někdo erudovaný, rozšířila bych dotaz. OSVČ, která v aktuálním roce přerušila podnikání, neregistrovala se na UP, teď by potřebovala , bude platit zálohy? (zároveň má ZPP, ten nejlehčí stupeň)
|
| Jana a Petra |
|
(14.7.2013 15:51:54)
§7 zákona o veřejném zdravotním pojištění:
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7)
b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;
c) příjemce rodičovského příspěvku;7)
d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8);
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)
f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,
g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
h) osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení,
i) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
j) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14)
k) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15)
l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m),
o) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu,16a) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
p) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.
(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) a q) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.
Pokud pojištěnec není ani zaměstnanec, ani OSVČ, ani za něj neplatí pojistné stát, potom je osobou bez zdanitelných příjmů a platí měsíční pojistné 13,5% z 8000 Kč=1080 Kč.
|
|
|
| wexi |
|
(14.7.2013 15:47:56)
Jano, díky. Takže když si to napasuju na můj případ, tak bych tedy neměla platit stanovené minimální zálohy, ale ty, které mi vyjdou fakticky. Pokud bych dejme tomu od září ukončila HPP a změnila činnost vedlejší na činnost hlavní, tak se mi to bude počítat z přehledu podle roku 2012, z té vedlejší činnosti ještě?
|
| Jana a Petra |
|
(14.7.2013 15:56:30)
Ano, ale týká se to jen zdravotního pojištění.
|
| wexi |
|
(14.7.2013 16:02:05)
moc děkuju
|
|
| ALL | 
|
(19.7.2013 21:23:30)
A jak je to se sociálním?
|
|
|
|
|
|
|
|
| Miilu |
|
(14.7.2013 14:50:26)
asi zásadní otázka - kolik je tvým dětem? jsi ještě na rodičáku?
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)