| neznámá |
 |
(7.8.2013 12:51:30)
Realitu známe asi každý, od překupníka koupit bony a vystát frontu.
Ale kde se braly bony legálně, ne od překupníka. Kdo je zaštiťoval, to bylo další oficiální platidlo Československa? Jak byl vlastně, původně než se to celé zvrhlo, Tuzex zamýšlen?
|
| Inaaa | 
|
(7.8.2013 12:54:14)
Stačilo mít otce v cizině a dostávat alimenty například, to byla legální cesta.
Pak bylo i to žiguli z Tuzexu a nejenom.
Jinak vesklování s cizincema apod.
|
| Inaaa |
|
(7.8.2013 12:54:25)
Vekslování...
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(7.8.2013 12:55:48)
Kdyz Cech pracoval mimo CR, dostaval penize formou TP, nemohl si nechat dolary nebo marky jako takove. Pak tam nakupoval normalne.
|
|
| Senedra | 
|
(7.8.2013 13:15:07)
Dědeček hodně jezdil na služební cesty i do ciziny, na Západ, takže legálně dostával nějaké peníze. Po návratu je musel vrátit, ale dostal za ně právě tuzexové poukázky. Pamatuju si, že mi babička dala asi 5 nebo 10 bonů za vysvědčení a já šla někdy v osmi letech nakoupit do Tuzexu a nevěděla jsem, co si dřív vybrat 
|
| Senedra |
|
(7.8.2013 13:16:35)
Jo, lidé mohli mít doma i západní peníze, ale jen nějakou směšnou částku, zbytek se musel vracet státu.
|
| dvd99 | •
|
(7.11.2015 15:05:39)
Musel odevzdat státu všechno, i tu malou částku!
|
|
|
| Lída + 4 |
|
(7.8.2013 13:50:34)
Jo, a "fungovalo" to třeba i na Bulharsko - táta takhle míval bony ze služebek.
|
|
|
| magrata1 | 
|
(7.8.2013 13:22:48)
Kdysi naši sehnali bony (nebo je dostal otec za práci v zahraničí, nevím), tak jsme jeli do tuzexu do Bratislavy. Nakoupili jsme tam něco, ale teda byli jsme rozežraní, nijak nás to nenadchlo. Balíky z Kanady a NSR byly lepší. Další várku bonů jsme utratili za barevnou televizi, byla to sice česká, ale jinak se ten nejnovější typ nedal sehnat a tam to bylo bez fronty, jen se objednala a za týden byla.
|
| Pole levandulové |
|
(7.8.2013 13:24:29)
Jo a ke konci Tuzexu uz tam slo platit i markama primo, ale nevim, jestli to bylo uz po revoluci nebo jeste tesne pred ni.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(7.8.2013 13:30:26)
Asi po revoluci - jakmile se otevřely hranice, byl zákaz vlastnit cizí měnu neudržitelný a bezpředmětný.
V předsmrtných křečích Tuzexu brali i české koruny. 
|
|
| Carollyn | 
|
(7.8.2013 13:32:55)
Ono na konci 80 tých let už člověk mohl mít i devizové konto, naši jezdili pracovně do ciziny (otec) a mamka zase dělala nějaké ubytování načerno pro Holanďany v době veletrhů v Brně, takže něco měli a to pak dali na to devizové konto a dalo se za to nakupovat i v tom Tuzexu.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(7.8.2013 13:36:34)
A ano, jak píše Carolyn, v době perestrojky se to uvolnilo a člověk mohl za určitých podmínek mít i devizové konto.
|
|
|
| dvd99 | •
|
(7.11.2015 15:09:34)
Západní měnou, se mohlo platit za nákup v Tuzexu přímo, jen mu vrátili nazpět tuzexové poukázky(bony).
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.8.2013 13:34:09)
Občan Československa nesměl vlastnit finanční prostředky v cizí (resp. západní) měně.
Pokud nějaké získal třeba tím, že pracoval v cizině (legálně, za určitých podmínek se to smělo) nebo mu je třeba darovali příbuzní žijící v cizině, musel je povinně odevzdat státu a stát mu jako náhradu přidělil tuzexové poukázky (bony). Za ty se smělo nakoupit výhradně v prodejnách Tuzexu, kde sortiment zase podléhal kontrole státu. Směnný kurz byl samozřejmě nevýhodný, resp. výhodný pro stát, takže stát toho využíval a lidi typu populárních zpěváků, kterým umožnil vystupovat v zahraničí, odrbával a vydělával jejich prostřednictvím tvrdou měnu.
Prostě "svinstvo" jako všechno ostatní, co totalitní stát na občanech páchal 
|
|
| Citronove koliesko | 
|
(7.8.2013 13:59:25)
Nejaké vykupovali od tých, ktorí ich nechceli použiť a nechceli stáť pred tuzexom.
Napr. moja babka ich vždy predala jednému chlapovi z dediny. Ono v tom tuzexe bol nedostatkový tovar ale zase lacný nebol tak nie každý za ne nakupoval.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.8.2013 15:00:59)
Odkud by je brali? Šmelili s lidmi, kteří měli přístup k valutám. Byla to síť lidí napojená na zahraničí, na místní cestovní ruch (hotely, restaurace ...), na místní černý trh ...
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.8.2013 15:26:21)
Bony byly předmětem šmeliny stejně, jako valuty a jako všemožné zboží na černém trhu
Byli lidé, kteří měli značný přísun valut a možnost jejich legální výměny za bony, které pak posílali na černý trh.
V Tuzexu se dalo nakupovat také jen omezeně, takové terno to zase nebylo, nebyl tam kdovíjaký výběr (pro obyčejného člověka z Horní Dolní to byl ráj, samozřejmě, ale proti cizině pořád slabota).
|
| Carollyn |
|
(7.8.2013 15:37:13)
S kamarádkou jsme si říkaly, že na Západě, tam musí mít ale pořádnej Tuzex!!! nějak jsme si nedokázaly představit, že tam takové zboží mají běžně v každém obchodě a lepší. Chodily jsme tam zboží občas okukovat a byli jsme v sedmén nebi, mýdlo jako mandarinka nebo jablíčko, no paráda. Ach jo, jak po tomto může někdo tesknit 
|
| JaninaH |
|
(7.8.2013 15:46:30)
Carollyn, ono stačilo jet do Maďarska, tam jablíčková mýdla měli normálně v obchodě. A džíny, i Coca-Colu.
|
| Carollyn |
|
(7.8.2013 15:50:20)
Jj, dovolená v Maďarsku, to už bylo "skorem jako na tým Západě". A co teprve Jugoslávie, tam jsme teda nebyli, ale co jsem slyšela, tak to muselo být maso...
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.8.2013 16:03:38)
Ano ano, v Maďarsku jsem si coby puberťačka zakoupila svůj první deodorant v životě, zn. Impuls, dodnes si vybavuji nádherný pestrobarevný obal toho vzácného spreje, který jsem si ještě dlouho po vypotřebování nábožně schovávala vystavený na poličce ...
|
| Alenka.Alča |
|
(7.8.2013 16:25:22)
Och, pestrobarevný obal Impulsu také pamatuji, to byly časy . Úplně se mi teď vybavily vzpomínky  
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.8.2013 18:35:34)
Valkýro, ano, to je přesně to, co jsem tu už psala - kdo měl dlouhodobý přístup k valutám, potažmo bonům, nemohl je snad ani všechny utratit v Tuzexu, protože nebylo za co. Resp. asi by mohl, pokud by se chtěl doživotně nadzásobit zhruba tím, co jsi vypsala. Takže ty nadbytečné prostředky se ocitaly na černém trhu, kde je kupovali zoufalci jako já, pro které byly kalhotky s názvy dnů a jablíčková mýdla vrcholný odvaz a symbol zápa´dáckého luxusu 
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(8.8.2013 7:41:27)
Igelitový deštník z Tuzexu jsem taky měla: byl obrovský a těžký - taková velikánská kopule.
|
| MÍŠA&FÍK | 
|
(8.8.2013 7:44:44)
Já taky, s jahodama.... 
|
|
|
|
|
|
|
|
| Adelinkaa 1 dítě. | 
|
(8.8.2013 10:54:30)
To znám, táta jel v 1984 od práce do zpřátelené firmy tenkráte do západního něměcka jel jich plný autobus brali jen otce od rodin a stejně jim tam myslým jeden zůstal, byli tam na nějaké tématické výstavě a nikdy nezapomenu, jak přijel a s vytřeštěnými očima co tam viděl v krámech a kvantem potištěných reklamích igelitek, s kterýma jsem honila vodu ještě pár letsamozřejmě Fáčka a nějaké džíny..A že tam nikde nebyli válající se fetáci ani zubožená vykořistovaná dělná třída.Akorát ty žvýkačky byly hnusné, tak nějak se brzy rozpadaly a byly hořké..
|
|
|
|
Tuzexová čokoláda Milka byla ze Švýcarska, dnešní je z Polska a mdlé chuti, o proti té tuzexové!
Stejného umístění(Polsko), se nyní dostalo piškotům "Opavia" a dopadlo to úplně stejně! 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)