| Horama | 
 |
(20.9.2013 11:06:11)
Dívala jsem se včera na (asi) dokument či polodokument Křižovatky života, ve kterém pěstounská rodina Kuželova vedla prakticky souboj s biologickou rodinou Ekrtových o chlapce označovaného převážně jako Danoušek. Nejde mi ten pořad z hlavy a není to zdaleka jen kvůli tomu, že šlo o život dítěte. Přiznám se, že jsem byla většinu času hlavně rozčarována z toho, jak "riskantně" se mohou chovat dospělí.
Předpokládejme nyní na chvíli, že pořad skutečně naprosto realisticky popsal celou anabázi, nikomu nepřitížil a nikoho nepřikrášlil. (To samozřejmě nemohu vědět s naprostou jistotou, proto říkám "vycházejme z toho předpokladu".) Dále naprosto nehodlám zpochybňovat prezentovanou skutečnost, že motivem veškerého jednání pěstounky Zuzany Kuželové byla mateřská láska, kterou cítí vůči "synovi". Jako fakt budu pro tuto chvíli brát i to, že soudem nařízené návštěvy u biologických rodičů nebyly v zájmu Dana a mohly ho poškozovat (což by možná neplatilo, kdyby se stýkal jen s biologickou matkou). To, čím se hodlám zabývat a na co by mě zajímal váš názor, je čistě z mého pohledu naprosto nelogické a nesmyslně riskantní počínání paní pěstounky (jakkoli motivované chválihodnou láskou k "synovi").
Pořad jsem viděla od bodu, kdy navštěvování biologických rodičů bylo dáno nařízením soudu a na obrazovce se v tu chvíli zrovna Danova učitelka vyjadřovala k tomu, že se od té doby Dan ve škole zhoršil, je agresivní apod. Tj. napojila jsem se ve chvíli, kdy se jako závažný problém řešilo, že styk s biologickými rodiči asi nebude to pravé ořechové a že je třeba tu skutečnost nějak řešit. Z pohledu pěstounů pak následovaly tyto kroky:
1/ Paní Kuželová jde na sociálku a přeje si "maličkost" zrušení rozsudku. V této chvíli jsem pouze nesouhlasila s její formulací toho, o co vlastně žádá. (Já bych se zajímala o to, jak bude dopad navštěvování biologických rodičů vyhodnocován, spravila bych sociálku o zhoršení Danova prospěchu a chování a žádala bych radu, jak postupovat, aby rozhodnutí bylo přezkoumáno.) Negativně mě v tuto chvíli překvapila i razance reakce zástupkyně sociálního odboru, která se možností, že něco v zájmu dítěte nařízené by vůbec v jeho zájmu být nemuselo a nechtěla to zkoumat. Důležité ale je, že padla informace o tom, že nerespektování rozhodnutí může vést k odebrání Dana z pěstounské péče (což bych jako pěstounka považovala za další razantní zhoršení jeho situace a nikdy bych to neriskovala).
2/ Paní Kuželová se rozhodne prostě jednoho dne nebýt doma a nepředat Dana biologickým rodičům. Možné následky zná a klidně je riskuje. Pro mě naprosto nepochopitelné.
3/ Paní Kuželová se přizná manželovi, ten přijde s prvním logickým krokem a najdou si advokátku, která je odbornicí na rodinné právo. Díky ní se dá do pohybu ověřování vhodnosti existujícího rozsudku.
4/ Splní se to, před čím sociálka varovala, sociální pracovnice přichází Dana odebrat za asistence policie a odvádí ho do dětského domova. Paní Kuželová se pokouší je nevpustit do domu. Reakce v tu chvíli jistě pochopitelná, avšak znovu přitěžující. Dan se dostává do situace, kdy biologické rodiče bude navštěvovat dále, ale ztratil zázemí milující pěstounské rodiny.
5/ Paní Kuželová přiměje manžela, aby navštívili biologické rodiče Dana. S matkou to vypadá na porozumění, následně příchozí otec je agresivně vyhodí. Nepovažuju to celé za rozumné, ale nemělo to potenciál zásadně uškodit.
6/ Paní Kuželová se na sociálce s křikem dožaduje informace o tom, kde Dan je, ač je informována, že jí to sdělit nesmějí. Následné chování pracovnice sociálky je také nevhodné, ale celá akce je kontraproduktivní v tom, že sociálku jen utvrzuje v nevhodnosti volby pěstounské rodiny.
7/ Paní Kuželová navzdory několikerému upozornění na zákaz kontaktu čeká na Dana před dětským domem a setkává se s ním. Kluka ihned odvádí vychovatelka, on musí mít v hlavě zmatek a jako by ho "mámě" vzali po druhé. Nic se tím neřeší a existuje další "hřebíček do rakve" pro soudní jednání.
8/ Dochází na soudní jednání a naštěstí se ukazuje, že Danův biologický otec je ještě méně schopen se ovládat než paní Kuželová. Silně se projeví jeho agresivita, povinné návštěvy biologických rodičů jsou zrušeny a Dan se vrací k pěstounům. Happy end! Za happy end může pan Kužel, advokátka a agresivní biologický otec, všechny kroky milující paní Kuželové mohly naopak vést k tomu, že to dobře nedopadne. 
Vím, je to straaaašně dlouhé a těžko hodnotit, když to člověk nezažil. Já jen mám pocit, že tváří v tvář někomu, kdo má oproti mě moc (a zejména moc ještě více ublížit tomu, koho se snažím chránit), je logický postup nedávat mu "zbraně" proti mě a činit rychle a efektivně právní kroky, které povedou ke změně stavu. Jaký pocit jste z toho měli vy ostatní? Sympatizujete spíše s postupem paní Kuželové a chovali byste se stejně?
|
| Tizi | 
|
(20.9.2013 11:47:52)
Neviděla jsem, ale popsala jsi to hezky  Za mně, samozřejmě racionální postup manžela je mnohem lepším přístupem k problému, ale těžko říct, kdybych byla v situaci, že mé dítě nutí soudní rozhodnutí dělat něco, s čím zásadně nesouhlasím a o čem jsem přesvědčena, že mu ubližuje, tak že bych dokázala zachovat chladnout hlavu. Dost možná bych taky hysterčila (a to jsem v jádru právě spíše ten racionální člověk), dokážu si představit, že tahle situace je pro matku strašný psychický nápor.
|
| Horama |
|
(20.9.2013 11:57:17)
Já právě měla celou dobu u toho pořadu tendenci jí fandit slovy "ne, proboha, tohle nedělej".  Manžel pravil: "Proč se na to díváš, když víš, že ty lidi nebudou reagovat racionálně..."
A úplně šílené pro mě bylo, že jsem si říkala, že ten člověk za kamerou to taky vidí a možná by jí uměl poradit a mlčí a točí.
|
|
|
| katka(2puboši) | •
|
(20.9.2013 12:03:10)
já bych doporučila se na tenhle pořad nekoukat. Když jsem před několika měsíci viděla část jednoho z prvních dílů (otec zemře, o děvčátko se perou prarodiče s dlouholetou partnerkou mrtvého), taky jsem se podivovala, jak ti lidé mohou takto jednat. Pak jsem viděla díl o tlustých dětech a došlo mi, že je to vše nahrané (s neherci), pokud postavené na skutečné události, tak možná stylem "jedna paní povídala", jednání osob i úřadů je zcela nelogické a dle mě zcela smyšlené...
|
| Horama |
|
(20.9.2013 12:10:14)
Takže myslíš, že to ani není dokument?
|
| katka (2kluci) | •
|
(20.9.2013 12:40:47)
to mi právě došlu u toho dílu s těma tlustýma dětma, že je to jen "nahraný", protože tam to prostě bylo tak doočí bijící, navíc ve snímku, kdy mají být u soudu jsem jasně poznala ,že se nejedná o "soud", ale o budovu přírodovědecké fakulty ve viničné ulici v praze,takže asi tak
|
|
|
| Klarisanek |
|
(20.9.2013 12:30:45)
Mě na jednání osob ani úřadů nepřislo nic nesmyslné. Opravdu se nemůže stát, že pěstounka může být hysterická, otec ožrala, matka fetka a úřednice kráva nebeská?
|
| kukuřice | •
|
(20.9.2013 15:23:49)
Pěstouni musí absolvovat psychotesty - ty by měli odhalit sklony k hysterii a takový člověk by neměl být zařazen jako pěstoun.
|
| Klarisanek |
|
(20.9.2013 16:01:39)
Prave proto jsem napsala hystericka, ne hysterka. To je dost velky rozdil. I naprosto vyrovnany clovek snad muze chytnout hystak, kdyz se ocitne ve vyjimecne situaci.
|
|
|
|
| Melody | •
|
(20.9.2013 14:22:26)
Souhlasím. V díle s nezvladatelným synem paní z Hradce jsem poznala naší školu z Prahy 6... Odjížděli od školy, zastávka tramvaje už ale jistě byla někde úplně jinde. Mohli by aspoň přiznat, že je to jenom "jako".
|
| Horama |
|
(20.9.2013 14:42:36)
Jenže pak vlastně nastává otázka, kam až je to "jako" a odkud je to doopravdy. Když jsem viděla v pořadu agresivního biologického otce, byl to on a autentický záběr, nebo už to byl něčí herecký výkon a já vlastně o jeho skutečném projevu vím prd? A záběry z jednání se sociálkou apod. - všechny, které byly z popudu pěstounky mohou být reálné, protože televizi mohla pozvat. A to odebrání Dana, které mělo být pro rodinu šokem? To bylo pro televizi "dohrané" nebo tam prostě zrovna náhodou byli?
|
|
|
|
| Klarisanek |
|
(20.9.2013 12:29:25)
Ano dívala jsem se. Je to dle mého nahraný dokument, zřejmě na základě nějaké skutečné nebo podobné události. Je to šíleně hnusně natočené, výkony neherců chápu, ale ta rozkomíhaná kamera, která jakoby navozuje autentičnost je na Kinedril, fakt ubohé. Ale k tomuto příběhu řeknu jediné. Paní Kuželovou jsem naprosto chápala a fandila jí. Prostě k dítěti přilnula pravou mateřskou láskou a pak jí kamenujte, že jednala iracionálně když měla posílat dítě do místa, kde klidně mohlo přijít ke zdravotní újmě, nebála bych se říct o život. Ano, bylo by asi lepší, kdyby pěstouni k dítěti přistupovali jako ke zboží, které budou muset vrátit a dítě nikdy pro jistotu nepoznalo lásku, aby nenastaly komplikace jako v pořadu, že? Vůbec se nedivím její hysterii z přístupu úřadů. Já měla s odborem péče zkušenost jednou, zavolal jsem tam a PAN úředník mi hned nastínil možnosti, slíbil že bude konat, vysvětlil, poradil, nesmírně ochotný. Za chvíli volal, že bohužel nespadám pod něj, že mě postupuje své kolegyni. Tak jsem zavolala jí a světe div se - nic nejde, musí se čekat na soud, nic neudělá, nic neporadí, dokonce mě napadla, že si vymýšlím. Takže přesně o tomhle byl včerejší příběh.
|
| Horama |
|
(20.9.2013 12:43:27)
Mně právě nešlo o to, aby ho nemilovala a byl pro ni zboží. Naopak, to mi na ní bylo sympatické. Chápala jsem i to, že ho nechce poslat k rodičům, ale už jsem nechápala, že ho tam nepošle, když už jí sociální pracovnice nastínila, že v tom případě o něj přijde. Když ví, že má volbu mezi variantou, že to dítě teď k biologickým rodičům musí, mezitím bude se mnou a já budu vymýšlet, jak to udělat, aby do budoucna nemuselo, nebo variantou, že to dítě teď k biologickým rodičům stejně musí, mezitím ale bude bůhví kde beze mne a já budu vymýšlet, jak to udělat, aby do budoucna nemuselo. Kterou variantu bys vybrala raději?
|
| Klarisanek |
|
(20.9.2013 12:47:56)
To je právě o tom, že my tu můžeme teoretizovat co bychom kdybychom, ale nikdy jsme v podobné situaci nebyli. Kdybych věděla, že se dítěti k rodičům jenom nechce, tak bych jim ho rozhodně dala a neriskovala odebrání, samozřejmě bych se chovala víc racionálně než emotivně. Ale v situaci, když třeba viděla na vlastní oči řádění zlitého či zfetovaného otce, tak se nedivím že měla o dítě strach. Může se třeba také jednat o dítě daleko mladší a pak aby člověk umřel hrůzou, že se tam dítěti cokoliv stane, jen proto že na něj nikdo nedal pozor, opaří se, vypadne z okna apod.
|
| Horama |
|
(20.9.2013 12:50:39)
Takže to, že následně ti dítě vezmou, ono nadále bude k tomu ožralovi docházet, ale nebude to od tebe a ty to neuvidíš, by bylo přijatelnější? Já uznávám, že doma bych hysterčila, ale reflex mi prostě říká "teď to chce klid, protože já musím dosáhnout toho, aby soud to rozhodnutí změnil, to je jediná záchrana".
|
| Horama |
|
(20.9.2013 12:52:59)
Nebo bych tedy musela být schopná jít až za hranu, někam s ním utéct a do rozhodnutí soudu se schovávat s tím, že mi bude jasné, že k biologickým rodičům pan nebude nakonec muset, ale že mně ho zřejmě taky nenechají.
|
| Klarisanek |
|
(20.9.2013 13:02:49)
Pravá mateřská láska dokáže i obětovat všechno, jen aby zachránila dítě, kdyby šlo o ohrožení jeho života. Viz. chování matek za války, když je posadily na vlak do VB a věděly, že už nikdy dítě nejspíš neuvidí. Takže je jen otázkou jak v tomto případě vnímala potencionální nebezpečí od bio otce.
|
| Horama |
|
(20.9.2013 13:09:23)
To ano, ale to není tento případ. Ona jen zvolila variantu, kdy jeden den Dana nepředala, tj. dala mu krásný den, a následně pro něj bylo všechno stejné, jen už nemohl být u rodiny, kterou měl rád a kde mu to pomáhalo. Mně jde o to, že měla vědět, že tím jednáním lze dosáhnout nanejvýš zhoršení situace. Nebyla tam žádná varianta "posadím tě na vlak, už tě neuvidím, ale budeš v pohodě" - tu bych chápala.
|
| Klarisanek |
|
(20.9.2013 13:29:53)
Já neříkám, že jednala správně. Jednala hodně iracionálně, takže to na jednu stranu odsuzuju, ale na druhou i chápu. Stačilo možná v tomto konkrétním případě narazit na lepší soc. pracovnici, která by se snažila pomoci, stačila by možná větší podpora manžela nebo rychlejší hledání cesty pomocí advokáta a dotyčná by se zachovala jinak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)