x x |
|
(30.12.2013 14:47:47) Hele já nevím, žila jsem v domnění tom, že školní docházka je povinná, tj. dítě je povinno nastoupit k základnímu vzdělávání, pokud závažné zdravotní či psychické problémy nezapříčiní, že dítě na školní docházku není zralé. O vyzvedávání a ulehčování situace rodičům není nikde řeči. Toto mě fakt vytáčí. Takové kravky by snad raději ani neměly děti mít, které dávají odklad dítěti kvůli debilním důvodům. Mám syna červnového a je nejmladší ve třídě, naštěstí jeden z nejšikovnějších. To jsem mu jako měla dát odklat proto, že je hravý a vím já co? To jsou ale šestileťáci skoro všichni. Jak můj syn přijde k tomu, že jsou ve třídě děti skoro osmileté? Je to humus, co se v těch odkladech děje, dřív to šlo do školy všechno, dneska se hledají fakt hloupé důvody. Naprostá většina dětí první třídu zvládne v řádném termínu. To bychom mohli rovnou posunout začátek vzdělávání na 7. rok. Píšeš, že jde o to, aby děti byly spokojené, jak ale může být spokojené šestileté dítě mezi o tolik staršími (vyspělejšími) dětmi, které měly odklad?
|
Vítr z hor |
|
(30.12.2013 18:03:33) Tuhle jsem se od známé dozvěděla, že dala odklad synovi, aby měl výhodu, že je starší než ostatní spolužáci. Jinak ten kluk toho uměl už jako předškolák tolik, co běžný druhák. Jenže si přinesla potvrzení od známého dr., že má jakési potíže, což udělalo na PPP dojem (předtím mu 2x odmítli dát doporučení k odkladu, že je napřed) a konečně jí papír vydali... Kdo chce, tak si to zařídí...
|
Lída+4 |
|
(30.12.2013 19:02:05) Veveru, a jak to pak dopadlo? Zrovna u takovýho případu bych se bála, že se pak dítě bude neskutečně nudit, se všema důsledkama.
|
Vítr z hor |
|
(30.12.2013 20:58:15) Nemuzu psat podrobnosti, ale v zasade je to tak, jak predpokladas. Ovsem otazka je, co mu ublizilo vic - jestli rozhodnuti matky, nebo nas system, ktery je nastaveny na masove vzdelavani prumerneho ditete. Anebo je spatně uvazovani matky, ktera mu neumoznila maximalne vyuzit toho masoveho vzdelavani pro prumer, ani mu nenabidla extra vzdelani na miru za extra penize. Treba je v zasade dobre chtit individualni vzdelavani dle moznosti/schopnosti ditete, ale spolecnost na nej nema (a vetsina tech natesenych individui taky ne). Takze je nakonec poznanou nutnosti umoznit diteti co nejvyhodneji vyuzit toho, co je masove, prumerne a zadarmo a holt akceptovat mouchy. No a rodic musi tim padem vychytat, co bude zrovna pro jeho dite nejvyhodnejsi (rok nastupu, skola, cas a zpusob pripravy...). Neni to jednoduchy.
|
Lída+4 |
|
(30.12.2013 21:12:48) Dík za potvrzení. Jo, já jsem to snad u svejch dětí zvládla vychytat - nejstarší šel s odkladem (květnovej, ale výrazně neklidnej, levák se zkříženou lateralitou, navíc dyslektik), druhej normálně (únor), třetí dřív (konec září, před třetím rokem se sám naučil číst, před nástupem do školy sčítal a odčítal dvouciferný čísla, pak ještě přeskočil jednu třídu), holka normálně (leden). Kluci absolvovali osmiletý gymnázia, všichni jsou na VŠ, holka zatím v prváku na čtyřletým gymplu (nechtěla dřív měnit kolektiv).
|
Vítr z hor |
|
(30.12.2013 21:34:34) květnovej, ale výrazně neklidnej, levák se zkříženou lateralitou, navíc dyslektik
Jsi dobra - a mas vysledky Tohle je strasne dulezity - dokazat zjistit, co presne s ditetem je, a jak mu pomoct. Prekvapive mnoho lidi vubec nevi, neresi, nezajima se. "Mluvi malo, ale jeho bratranec jeste min, tak jsme mysleli, ze to je dobry." - takhle uvazuje spousta rodicu.
|
Lída+4 |
|
(30.12.2013 21:52:46) My jsme na tu zkříženou lateralitu nepřišli sami - byl od batolete naprosto vyhraněně levorukej, zbytek jsme nezkoumali. Ale na dyslexii jsme měli silný podezření už v předškolním věku, společně s lateralitou nám to potvrdili v půlce první třídy. A naštěstí na to brali ohledy i na gymplu (až do maturity). Povedl se, je z něj vášnivej čtenář, navíc je kupodivu hodně jazykově nadanej a výbornej hudebník. Zajímavý je, že u druhýho kluka se časem přišlo na dysgrafii - ale až v tercii, do tý doby zvládal kompenzovat a nikoho nic nenapadlo.
|
|
Suza007 |
|
(31.12.2013 8:58:49) Veveru, já myslím, že je to tím, že hodně lidí neví, co je norma ohledně mluvení. Já to taky nevěděla. A dětská nám to řekla až na tříleté prohlídce. Předtím se pořád řešila motorika (kdy má lézt, kdy má chodit, kdy má skákat). A protože všude píšou, že každé dítě je jiné, tak tě nenapadne, že zrovna to tvoje už se ani do široké normy nevejde.
|
|
|
|
|
|
|
|