Zufi. |
|
(25.3.2014 21:53:08) Děkuji Šuplíku za připomenutí Karla Poláčka. Dne 5. července 1943 byl deportován do terezínského ghetta, po roce – dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála, a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Zemřel v lednu 1945.
Hostinec U Kamenného stolu a Bylo nás pět moje nejoblíbenější....
|
vlad. |
|
(25.3.2014 22:26:38) Zufi, díky taky ho ráda čtu.
Nedávno jsem potkala kamarádku, která mi vyprávěla, že z celé jejich velké rodiny zbyla naživu jen maminka. Tatínkova rodina si ze strachu nechala změnit příjmení a nikdo z dětí nemá, ne židovské, ale ani biblické jméno. Myslím, že si vůbec nedokážeme představit, jaké trauma si ti lidé nesou.
|
Blanka, syn |
|
(26.3.2014 7:36:36) Statečnost těch lidí si nedokážeme asi ani představit-co všechno byli schopni zvládnout - K. Poláček napsal hru a v tak příšerných podmínkách ji byli schopni i nastudovat a zahrát Hlavně že naše paní ministryně spravedlnosti řekne, že se lidem za protektorátu zase tak moc nedělo...
|
Blanka, syn |
|
(26.3.2014 7:41:13) Mám moc ráda Bylo nás pět a taky třeba Muži v ofsidu
|
|
|
|
|