Tylity |
|
(1.11.2014 13:35:44) Do domácího násilí patří i nestandardní chování jednoho z partnerů, které toho druhého postupně ničí. Málokdo "z venku" dovede pochopit nebo si jen připustit, jaký je mechanismus toho, že se jeden z partnerů nechá takto zneužívat a nic proti tomu nedělá, ještě to obhajuje. A okolí nic nemusí vědět, pokud by se takto týraný partner někomu z okolí svěřil - vzbudí jen údiv.. Tento článek je zajímavým příspěvkem k tématu, a rozhodně je v něm hodně k zamyšlení:
http://www.novinky.cz/domaci/351798-vydirani-a-ponizovani-odvracena-tvar-mnohych-vztahu.html
Sama roky přemýšlím o tom, proč jsem se celé roky nechala zneužívat a vodit za nos.. ještě nyní tomu vzdoruji u soudu... stále nejsem na konci - ale nyní, po 4 letech začínám vidět a chápat.. jakoby se přede mnou protrhávala opona, která něco zakrývala.. ještě tu stále je, ale už z ní začínají být cáry....
|
Uarda |
|
(1.11.2014 15:13:29) V tom článku neuvedli příliš ilustrativní příklady. A jako všechny články v této rubrice je příliš zkratkovitý. Pravdou je, že psychické týrání začíná nenápadně a končí strašně. Rozeznat jeho hranici dokáže týraná osoba až dávno "za hranicí", která ovšem pro její nechápající okolí není zřejmá a pro týrajícího partnera neexistuje, protože ten uplatňuje pravidlo "já jenom". Problematika je to velmi složitá.
|
Červená řepa |
|
(1.11.2014 15:25:35) Ano, ta hranice, bez jasných, ostrých rysů. Když dostane obět ránu, je to jasné, tohle je snad i horší.
|
Anna Veselá |
|
(1.11.2014 15:34:03) Přesně tak, ta hranice tu není dostatečně zřetelná. Co je pro jednoho nepřípustné, nad tím jiný mávne rukou a naopak. Jak potom kdo určí, co se ještě dá a co už je přes čáru...
|
Tylity |
|
(1.11.2014 15:37:14) Přes čáru je to, co druhému ničí život, co mu bere životní prostor - ale problém je v tom, že to ten člověk začne vidět až zpětně a nechápe, proč se to stalo... a pak, když je problém, tak si s ním neví rady, protože vlastně neví, jak vznikl...
|
Červená řepa |
|
(1.11.2014 16:13:16) myslíš tím hledání příčiny, chyby u sebe, nějakého selhání, chyb, řetězce následků...? V tom se zorientovat není podle mě v silách člověka. Zvlášt když druhý do něj hustí horem dolem, ne v té situaci. Ani si nemusí myslet, že je viníkem, ale hlodá tam "co kdybych, co kdyby, co když on, jak to bylo, mohlo být..." Pro mě je to cesta dolů, přesčárové chování je podle mě neospravedlnitelné (pokud se nejedná o nějakou krizovou situaci, např) a tečka. Ten, co ponižuje, ten si to ( i tomu druhému) vždycky nějak ospravedlní.
|
|
|
adelaide k. |
|
(1.11.2014 20:33:46) Většinou mávne ukou ten, kdo už ten správný "vzorec oběti " má v hlavě z dětství, z původní rodiny.
|
|
|
|
Tylity |
|
(1.11.2014 15:25:51) Začátek toho článku byl zajímavý, pak se to zhruba od poloviny rozplizlo... Je to hodně těžké téma, je ot těžké v tom, ež koho se to aktuálně týká to není schopný vidět.. a ten, kdo takto týrá ani nechápe, že jeho chování je za hranicí toho, co je běžné.. je to dané rodinnými vzorci, po generace předávanými v rodinách.....
|
Ája |
|
(31.7.2015 15:47:53) ZDRAVÍM,TAK JSEM NÁHODOU NAJELA NA TÉMA,KTERÉ MĚ ZAJÍMÁ,JELIKOŽ V TOM ŽIJU TAKY A IKYŽ SI NENECHÁM OD NIKOHO NIC LÍBIT ,TAK SE V MÉM MANŽELSTVÍ UTÁPÍM A BOJIM SE TO ŘEŠIT . VŽDYCKY MĚ ZAJÍMALO ,JESTLI SI TO MANŽEL UVĚDOMUJE,ŽE SE CHOVÁ KOLIKRÁT MIMO LIDSKÉ CHÁPÁNÍ A NEBO JESTLI MU TO PŘIJDE NORMÁLNÍ.V DETSTVÍ TOHO BYL SVĚDKEM JÁ PRÁVĚ PRAVÝ OPAK .KDYŽ JSME SE SEZNÁMILI CHYTIL SE MĚ JAKO KLÍŠTĚ A JÁ ZAMILOVANÁ A S RUŽOVYMA BRÝLEMA SI HO VZALA.JSEM S NÍM 25 LET A TVRDÍM ,ŽE NEŠTASTNÝCH.MÁME DVE DĚTI ,MAM SNIMA VYBORNÝ VZTAH A PRÁVĚ PROTO ,ABY JIM DOMA NIC NECHYBĚLO ,NESTRÁDALY FINANČNĚ ,TAK TIŠE TRPÍM.
|
Ája |
|
(31.7.2015 16:13:27) Ještě bych připsala,že manžel je na mě zavislí,beze mě je prostě neschopnej ja vše zařídim ,vyřídim,on nemá ani řidičák přitom je to hezkej chlap ,kterej šetí,aby děti něco měli ,ale jinak absolutně ve všem neschopnej .Nechápu to-se.Prostě nemam odvahu to řešit.Připadam si jako kdybych stála uprostřed hořící se místnosti s otevřeným oknem ,ale já nevím ,jestli mám vyskočit ,ale chtěla bych
|
|
|
|
|
Červená řepa |
|
(1.11.2014 15:23:54) V jakém momentu jsi se rozhodla, a praštila do toho? Násilí se stupnovalo, nebo jsi se už z té dlouhotrvající bezvýchodnosti skládala?
|
Tylity |
|
(1.11.2014 15:28:18) Přemýšlím, že o tom začnu psát - o tom, co jsem zažila.. Abych právě těm, kterých se to týká, pomohla najít pohled na tu situaci..
Když se v tom někdo pozná, když v tom uvidí i své problémy, tak může začít chápat, že to je problém a že se s tím něco dá dělat, že to není Osud, kterému se musí odevzdat....
Ale zatím to nevidím dost jasně..
|
Kreaty |
|
(1.11.2014 17:08:01) Tylity, neřeš to, nečti o tom, je to u tebe příliš čerstvé, nesnaž se to pochopit. Žij dál a užívej si. Už tak si s tím ztratila strašně času. Který ti nikdo nevrátí. Je bezva, že jsi z toho venku a toho se drž.
|
Agatha Ch. |
|
(1.11.2014 17:20:17) Souhlasim s Blanket. Zivot je prilis kratky na to, aby ses musela dal uzirat a zabyvat se tim, co uz bylo. Prekonala jsi to, jsi z toho venku, tak zkus zit dal, po svem, jak chces ty. Vystrahou budiz i muj pribeh. Potom, co jsem odesla z ne uplne stastneho manzelstvi, narazila jsem si kretena jeste mnohem vetsiho. Tezko rict proc jsem to nepoznala uz od zacatku. Casem se ke mne dostaly informace o tom, jak poznamenal svou byvalou zenu. Vydirani, manipulovani, neustale ponizovani, zakazy, prikazy, rozkazy. Zkratka ubohy zaprdek, fyzicky prilis slaby, ale hlavni silou mu byla touha po moci a majetku. Zena skoncila vycerpana, nemocna, bez pratel, bez pochopeni rodiny, bez majetku, ktery si privlastnil. Nastesti aspon castecne dokaze bojovat. O lasku syna. Ja odesla velmi brzy, presto jsem si stacila projit peklem, zvlast po rozchodu.
|
Tylity |
|
(1.11.2014 19:34:12) A to je takových ubožáků tolik, nebo se bavíme o stejném exempláři??
|
Agatha Ch. |
|
(1.11.2014 19:49:39) Bohuzel, je jich vic. Tenhle dokonce predcil meho exmanzela.
|
|
|
|
|
|
|
|