Uarda |
|
(25.12.2014 14:25:19) Karel Čapek je můj nejoblíbenější prozaik, jeden z mála českých skutečně světových autorů. Čtu ho pořád dokola. Cením si ho proto, že mistrně ovládal několik literárních žánrů a úžasně v nich rozvinul krásnou českou řeč.
Zufi, na co Čapek vlastně zemřel? Ví se to? Nebo se jen konstatuje, že zemřel vysílením a "těžce nemocen"? Ráda se vracím i k jeho podpovídkám, zvlášť k jedné z posledních o tom španělském novináři (jméno mi vypadlo), která vykazuje nejvíc autorových rysů.
|
Zufi. |
|
(25.12.2014 16:06:26) Pravděpodobně tyfus.
|
Zufi. |
|
(25.12.2014 19:28:39) Na ten tyfus zemřel Josef, já myslela, že se ptáš na něj.
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(25.12.2014 16:28:23) Karel Čapek, praví lékaři, zemřel na chřipku. Tomu nevěřím. Karel Čapek zemřel, protože jeho srdce neuneslo temnoty roku 1938. Zemřel nešťastnou láskou ke své vlasti, k myšlenkovému světu svého učitele Masaryka, k ideji humanistické Evropy. Kapituloval před několika bacily, protože už život tolik nemiloval jako dříve. Ovšem, lékaři nelhali a v Čapkových občanských listinách bude asi právem vyplněna rubrika „příčina smrti“ slovem zápal plic. To je však asi taková pravda, jako že člověk pozůstává z kombinace vodíku, kyslíku, dusíku, uhlíku a několika jiných chemických prvků. Na duchovnější podstatě, která teprve tvoří zázrak lidského života, je chemie zúčastněna asi málo. Kdo tomu rozumí, má schopnost stát se básníkem. A Karel Čapek, který byl básník, to veděl velmi dobře. Že zemřel na zápal plic, je pointa, která by mohla být z některé Čapkovy povídky. V této povídce by však byl Karel Čapek svým smutným a trochu skeptickým humorem dokazoval, že muž, který ulehne do postele, aby zemřel na rýmu, je ve skutečnosti už před tím mrtev.
SCHLAM, W.: Proč umřel Karel Čapek. In: Přítomnost, roč. XVI, č. 4, 25.1.1939. s. 56-57.
|
Martina, 3 synové |
|
(25.12.2014 16:30:54) Oslabený organismus, duševní vyčerpání, zklamání a obavy z přicházející druhé světové války spolu se zvýšenou vnímavostí k infekcím byly příčinou toho, že banální chřipka, kterou Čapek onemocněl v polovině prosince 1938, neměla nijak lehký průběh. Před Vánocemi se sice Čapkův stav zlepšil, a on mohl vstát z lůžka, po několika dnech ale znovu ulehl, k chřipkovému onemocnění se přidal i zánět ledvin a také zápal plic.
Nutno říci, že Karel Čapek byl po celý svůj život kuřák, jeho ošetřující lékaři mu v tomto stavu ale zakázali kouřit i mluvit. Přesto se ale Čapkův stav nijak nelepšil, v té době nebyla dostupná antibiotická léčba, a tak byl zápal plic takřka neřešitelnou situací. Na konzultaci byli na Štědrý den roku 1938 přivoláni i profesor Charvát a profesor Pelnář, přesto ale Karel Čapek den poté onemocnění podlehl.
Podle lékařské zprávy byla příčinou smrti bronchopneumonie – tedy zápal plic, podle vyprávění novinářky Mileny Jesenské je ale nutné pohlížet na konec života největšího českého spisovatele z jiného úhlu: „Nebojoval. Nerval se. Nezápasil. Přestal jenom dýchat a přestal jenom žít. Chcete-li, věřte si, že zemřel na bronchitidu a na zápal plic.“
Duševní a tělesné vyčerpání, útoky ze strany nepřátel, ale i dřívějších přátel a ztráta ideálů způsobily, že se zhroutil celý Čapkův svět. Čapkova mysl se nijak nebránila a on zemřel v souladu se svou celoživotní filozofií; s vírou v to, že věci se budou dít tak, jak mají, a co se má stát, se stane.
Nebránit se tomu, co musí nutně přijít, být spokojen s okamžiky, které prožil, s láskou v život a člověka samotného: „Po strašlivé rozkoši bytí nastalo strašlivé prázdno nebytí. Najednou nebylo zač mít odpovědnost.“
http://www.revmaticke-nemoci.cz/novinky-bechterevova-nemoc/karel-capek-a-jeho-boj-s-bechterevovou-nemoci-ii-cast-15
|
Uarda |
|
(25.12.2014 17:34:47) Martino, dík.
|
|
|
|
|