MÍŠA&FÍK |
|
(25.12.2014 0:54:19) Manželka je asi tak trochu krkna, že ? Řešit, jestli je podané jídlo příbuzným 1xza rok opětované nebo né, to mi přijde hodně maloměšťácké.....
|
Kudla2 |
|
(25.12.2014 1:06:27) Já myslím, že tady nejde ani o to jídlo, to je stejně jenom symbol.
Spíš o to, že se mi do mý intimní zóny v mým čase, který chci strávit tak, jak mně se líbí, naveze někdo, koho nemám ráda a kdo na mě nebere moc ohled.
Asi si musí každej sám pro sebe ujasnit, nakolik je pro něj důležitý takovýhle styky udržovat. Umím si představit i situaci, kdy to i přes občasná nedorozumění za to stojí udržet, i situaci, kdy vlastně o nic moc nepřijdeš.
Myslím si, že pokud jde o rodinu partnera, tak by člověk mohl občas něco překousnout, ovšem pokud ten partner ví, že partnerka jeho sestru nemusí, tak by měl o to víc přiložit ruku k dílu při přípravách, aby ji to nemrzelo tolik.
Pozvat si někoho svého, koho partnerka nerada, a nechat na ní veškeré přípravy pokládám za surovost.
|
Alena | •
|
(25.12.2014 1:38:27) No surovost...pohostit jednou rocne manzelovi blizke pribuzne, ktere si pozve, pokladam za elementarni slusnost a nerekla bych ani popel, i kdybych je nenavidela.Manzela ma snad rada a chce mu udelat radost. Priznam se, ze to vubec nechapu, jak se muze nekdo dopustit uvahy, ze ho partnerova navsteva (vychazim tedy z prepokladu,ze standardni) jednou (!) za rok muze obtezovat.
|
Kudla2 |
|
(25.12.2014 1:45:44) Jak, "dopustit úvahy"? To, jestli tě něco obtěžuje nebo ne, přeci není věc rozumové úvahy, aby sis mohla poručit, že se toho nedopustíš?
Jinak špatně čteš, myslela jsem surovost od toho partnera, kdyby na své partnerce nechal chystání kompletního menu pro lidi, které ona nemusí.
Mít já takovou návštěvu, o které bych věděla, že ji manžel nemusí, tak bych od něj očekávala, že ji jednou ročně bez řečí zkousne, ale na druhé straně by to měl u mě jako plus a neočekávala bych, že on navaří celé menu a bude je obskakovat.
|
Černá kronika |
|
(25.12.2014 10:49:39) Ještě bych podotkla, že ta nechuť nejspíš měla nějaký vývoj. Určitě ze začátku nebyla nechuť, ale ochota vyhovět a když roky zakladatelka viděla, že je to samozřejmost, bez uznání a bez jakýkoliv oplátky, tak se ochota začala měnit v nechuť.Mě by nevadil ten fakt, že někoho pravidelně hostím, ale to, že mě k nim nikdy nepozvali, zatímco u nás návštěvu berou jako samozřejmost.
|
|
|
|
|
|