| mrakova |
 |
(5.2.2015 13:23:43) Odpovím Ti takto: Průměrná mzda v ČR se pohybuje kolem 26 tisíc hrubého Kč a 60% lidí ji nemá. Medián mzdy je snad kolem 23 tisíc Kč. Přesná čísla si nepamatuji. Nicméně z toho vyplývá, že podstatná část lidí má měsíční příjem pod 20 tisíc Kč čistého, takže kdyby pracovali dva, tak dejme tomu by měli do těch 40 tisíc Kč. A zde Ti potom děvčata napíší, že aby muž uživil rodinu, musel by přinést 60 až 80 tisíc Kč. Přitom v ČR tuto sumu obvykle nedají dohromady ani 2 pracující na plný úvazek. Tak by mne jen zajímalo, jak tito lidé tedy žijí, když je to k neuživení? To jen tak na okraj. Vždy mne pobaví, jaké zde děvčata začnou sypat sumy, přitom statisticky má plat 40 tisíc hrubého 10-15% obyvatelstva. Tudíž zbytek se dle vás asi neuživí a trpí hladem a žije na ulici.
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(5.2.2015 13:28:37) Souhlas.  A tím pádem i procento těch, které uživí manžel bude podstatně menší, než jak to tu na rodině.cz vypadá.
|
| mrakova |
 |
(5.2.2015 13:38:20) Přesně tak Manko. Je opravdu směšné, když jsem zde psala, jaká je v ČR nízká mzdová hladina. Na to děvčata psala, že jsou spokojené a že na Západě je životní úroveň stejná nebo jen o něco lepší a že se jim tu žije dobře. Pokud se jich člověk zeptá na sumu, která je potřebná na uživení, tak tu padne suma, která vůbec neodpovídá platové realitě ČR. Tudíž na druhou stranu Ti děvčata řeknou, že ČR je vlastně jeden velký chudobinec, protože jimi uvedené sumy má k dispozici tak 10 % obyvatel. A když jim pak řeknu, že tedy 80 % populace živoří, tak se začnou být v prsa, jak se mají dobře.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 18:02:48) Mrakova líbí se mi tvé příspěvky. Ono je to o tom, co pod to "uživení se" zařadíš. Protože společnost očekává, že pracující rodina by měla mít na vlastní zajištění si bydlení ne v paneláku, několik dětí, auto, v zimě na dovolenou na lyžích a v létě u moře, restaurace, kina, výlety, zábavu pro děti a nevím co ještě. Jenže na to nemají už ani na západě (dřív měli) a u nás jsme na to nikdy neměli. Takže pokud si to holky sečtou, vyjdou jim nereálné sumy.
To procento těch, které uživí manžel, je určitě vyšší - on je uživit jaksi musí, když si tu práci nenajdou. Vídám to kolem sebe docela často - nějaká krátká práce po škole, pak několik dětí v přesných intervalech, aby se do té práce nemuselo a pak už jsou nezaměstnatelné. Pokud ten manžel nějak selže, je to samozřejmě vina systému a zlých a diskrimnujících zaměstnavatelů. Nevyčítám jim to, uvažování je to logické, když si nevydělají o moc víc než je rodičák - že je to krátkozraké v tu chvíli nevidí. Ale jsme na začátku - mzdy v ČR prostě nízké jsou.
Ono je zajímavé přemýšlet nad tím, jak bylo dřív - kolik mladých rodin se mohlo odstěhovat do svého, dlouhodobě jeden z nich nepracovat atd. O dvě generace zpět to nenalézám.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 18:27:09) "Protože společnost očekává, že pracující rodina by měla mít na vlastní zajištění si bydlení ne v paneláku, několik dětí, auto, v zimě na dovolenou na lyžích a v létě u moře, restaurace, kina, výlety, zábavu pro děti a nevím co ještě."
Jaká společnost, jak očekává, a není někdo náhodou úplně s prominutím bl.bej, když svůj život podřizuje tomu, co údajně očekává nějaká imaginární společnost?
Navíc to, co píšeš, jsou úplný nesmysly, třeba já fakt nevím, proč bych měla usilovat o bydlení jinde než v paneláku, protože někde nějaká tetka či co já vím co je myšleno tou společností, usoudila, že se to hodí, i když by mě to asi zabilo, pořizovat si několik dětí, když se cítím jen na dvě, auto, pokud ho nepotřebuju, lyže, který mě nebavěj a moře, který mě nudí, restaurace za každou cenu, kino, kde dávaj blbý filmy...
Pokud cokoli z toho chci, protože JÁ TO CHCI, tak OK, ale snažit se o to proto, že si někdo jinej myslí, že by se slušelo, abych to měla, zatímco já o to nestojím ... copak jsem blázen?
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 18:33:00) Jasně, proč lízt do kina? Nic moc zajímavýho tam nedávají, a navíc je teď takovej blbej zvyk, že se zvuk pouští strašlivě hlasitě. No a 3D filmy jsou pro mě už naprosto nezajímavý (až na malý výjimky), stejně to špatně snáším. Tak nějak mi stačí jít do kina třeba jednou za tři až pět let, a to už je pro mě HODNĚ často.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 18:34:28) Lído, to samý - mám problém najít film, který bych chtěla vidět, nevím, jestli je to blbejma filmama nebo jestli já stárnu
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 18:36:00) ale v žádným případě nechci milovníkům kina upírat jejich vášeň ani ji zlehčovat, je to koníček jako každej jinej, akorát že to beru jen v případě, že toho člověka to kino BAVÍ, a ne že tam chodí, aby společnost neřekla - pro mě by to bylo čínský mučení číslo tři
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 18:51:58) Tak ještě jednou. Kino bylo myšleno jako příklad. Je něco, kam ráda chodíš? Divadlo, muzeum? Tak si tam dosaď to  Většina rodin občas někam ráda zajde a nemusí to být vždy do lesa (čímž nikomu nepomlouvám les, taky tam chodím ráda )
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 21:43:36) "Je něco, kam ráda chodíš? Divadlo, muzeum? "
Jo, do divadla občas zajdu a užiju si to, ale kdyby to nebylo, tak se taky nezblázním.
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 21:48:10) Ty jsi šťastnej člověk, Kudlo... knihy tě nebaví, filmy tě nebaví, cestování tě nebaví, bez divadla se obejdeš... to je pak ale lehký být skromná, když nemáš žádný koníčky.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 21:53:21) Monty,
já jsem ale neříkala, že mě nebaví knihy, já jsem říkala, že nevidím důvod KUPOVAT knihy, to je docela zásadní rozdíl
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 21:56:51) Kudlo, mno, tak ono u beletrie to i chápu, tam má smysl si ji půjčit, přečíst a vrátit.  Pokud ale máš knihy i na něco jinýho, než na čtení, tak je nejen mít chceš, ale taky svým způsobem potřebuješ. A já to mám doma hned dvakrát, jak u sebe, tak u syna.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 21:59:41) Tak já takovejch knih, který bych potřebovala VLASTNIT, moc nemám (ne že by žádný).
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 21:56:15) a pokud jde o cestování, taky bych neřekla, že by mě to nebavilo, ale mám to podobně jako jentak - nejhezčí výlety pro mě třeba jsou, když se sebereme s bandou kamarádů a dětí a vypadnem někam na celej den vlakem a pak pěšky.
Pravda, i ta jízdenka něco stojí, ale to je zanedbatelný, a pro mě má třeba tohle daleko větší hodnotu, než kdybych jela třeba na týden na Kanáry.
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 21:57:34) Kudlo, tak já ale taky radši pojedu vlakem do Nymburka než na týden na Kanáry, v tom nejsme ve sporu.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 22:02:03) Monty,
tak to je dobře. 
Já jsem tím chtěla ilustrovat, že pro mě je cestování hlavně o tom, S KÝM je, ani ne tak KAM je.
Všechny prožitky z cest, který bych nazvala prožitkama, mám z takovejch cest, kde jsem byla s někým, koho mám ráda a kdo mi je sympatickej, to znamená, že by se to mohlo odehrát stejně tak v Paříži jako v tom Nymburce, naproti tomu jet tam jen tak, bez nikoho, to by mě nebavila ani ta Paříž.
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 22:04:38) Kudlo, no, tak to já ne. Mně je jedno, že jsem někde sama, a je fuk, jestli v Nymburce nebo Paříži. Proto jsem vždycky skočila po nabídce jakýkoli pracovní cesty, nad kterou ostatní ohrnovali nos, protože by museli jet třeba do Třince nebo do Krnova. Pro mne je to fyzická potřeba. Nevím proč, třeba je to fakt těmi světskými geny. Ale mám to tak od dětství.
|
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 23:07:58) A to mě by teda bavila. Paříž je nádherná... oslnila by mě i bez doprovodu. Měla bych klid si ji vychutnat
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(6.2.2015 22:23:48) Kudlo, já bych řekla, že tady mícháš dvě věci. Jedna věc je snobismus, kdy si člověk pořizuje věci nebo i zážitky jen proto, aby dostál nějaké iluzorní představě o společenském úspěchu. Takový člověk je holt hňup a není mu pomoci a ať se tedy třeba užene k smrti, aby si své směšné cíle splnil. Ale druhá věc je, že na světě existuje spousta věcí hmotných i nehmotných, které stojí peníze a po kterých lze toužit z upřímného zájmu a nadšení pro věc. Já jsem třeba dost skromný člověk, dokážu se radovat z takových jednoduchých věcí, jaké tu byly popisovány, třeba jít hledat první bledule za humna. Ale přiznávám, že kdybych nemohla podniknout nikdy nic jiného, cítila bych se hodně omezená.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 22:38:18) Anett,
to máš asi pravdu, že kdyby člověk měl pocit, že NEMUŽE, tak by to bylo dost frustrující.
Pro mě je důležitej pocit, že MUŽU, a pak to třeba ani nikdy nemusím využít.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tragika | 
 |
(6.2.2015 18:56:56) Kudlo, viděla jsi film Divoké historky? Do roka je zhruba 8 filmů, které si nenechám ujít. Tenhle fakt nemá chybu.
|
|
| aky | 
 |
(6.2.2015 19:02:40) .....mám problém najít film, který bych chtěla vidět Chod na Fifty Shades of Grey. Je treba sa aspon pozriet ako sa to spravne robi.
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 19:04:40) To je prej ještě o hodně blbější než kniha.
|
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 19:07:04) Já jsem zajímavý filmy blbě nacházela, co se pamatuju... a navíc už tehdy jsem vcelku dost nerada chodila do kina.
|
|
|
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 18:44:35) Proč tak ostře?
Tím "společnost" jsem myslela prostě lidi, co oni sami očekávají. Očekávají růst životní úrovně, protože to tak dlouhou dobu bylo a všichni se chceme mít líp.
Ty možná nežiješ tak konzumním způsobem života... ale jiní ano  To co jsem vyjmenovala, jsou symboly životní úrovně. Tak si tam dosaď něco jiného, co chceš a baví tebe, asi budeš finančně níže, jiný bude mít jiné zájmy a bude výše. A ano, rodiny chtějí bydlet v domku se zahrádkou či prostornějším bytě, jezdit na dovolené, platit dětem kroužky, jezdit autem a když se jim nechce vařit, zajít si na večeři, ani by to nějak více zasáhlo rodinný rozpočet, a také často chtějí mít více dětí, leč jim to neumožní finananční situace... mohla bych pokračovat .
|
| jak | 
 |
(6.2.2015 18:47:02) To je ale přeci blbost. Všichni nechtějí barák.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 18:55:02) Jistě že ne. Psala jsem nebo prostornější byt... ale to je jedno, není třeba mě chytat za slovo. Snad mi nechcete tvrdit, že snem většiny lidí je bydlet v panelákové garsoce v horní dolní a odtud jezdit místním autobusem. Potřeby jsou různé, ale jsou prostě drahé oproti českým mzdám.
|
| Tragika | 
 |
(6.2.2015 19:08:50) Myslím si, že vůbec není podstatné, co si kdo pod pojmem -úžasný život- představuje. Někdo chce svou maringotku. Ale maringotka by měla stát na JEHO zahradě. Jiný by chtěl bydlet v hotelu a využívat jeho denních služeb. Nechce nic vlastnit, chce být svobodný, neřešit děravý okap a co si dá k snídani. Další sní o velkém domě a sousedovi zase stačí garsonka, neb je v bytě jen na noc a nechce se mu uklízet. V každém případě je pak ideální mít tolik peněz, aby v momentě, kdy člověk změní priority, mohl bydliště změnit, vyhořelou garsonku opravit a ukradenou maringotku zakoupit znova. Někdo nechce jíst v restauraci, jezdit k moři, nebo na lyže, ale všichni by chtěli mít tolik peněz, aby jim to v případě náhlé potřeby bylo umožněno a nemuseli šetřit, či se dokonce zadlužit.
|
| Tragika | 
 |
(6.2.2015 19:20:14) Můj známý byl nedávno na pokraji smrti. Život mu zachránila protonová léčba, kterou pojišťovna nehradí. V nemocnici mu dávali 3 měsíce života. Život si koupil za 1 300 000,-Kč. Kdyby ty peníze neměl, už tady není. Takže se můžeme ptát, kolik má manžel vydělat, aby uživil rodinu, zaplatil rodině nedostupné léky, či léčbu a kdyby měl náhodou děti, které prahnou po nadstandartním vzdělání, tak zaplatil i to. V překladu to znamená, že manžel musí nejen vydělávat na měsíční výdaje rodiny, ale z platu také šetřit nemalou částku na x dalších věcí.
|
|
|
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 18:48:30) Šmarjá, domek se zahrádkou - to bych brala jako ekvivalent čínský mučírny. Brrrr, ani náhodou.
|
| jak | 
 |
(6.2.2015 18:57:13) A tak Lido to zas prehanis. Ja vím ze v bytě bydlet nechci. Máme byt na horách a už mi přijde stísněný . Ale nemyslím,ze všichni si zijou nad poměry.
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 19:04:19) Jak, ale nepřeháním - já to prostě mám takhle. V rodině mám dost příležitostí sledovat, co za práci je s barákem a zahradou, a fakt nechci. A nejsem nijak zvlášť nadšená tím, že se sourozenci časem jednu vilku se zahradou zdědíme, a budeme se o to muset starat.
|
| jak | 
 |
(6.2.2015 19:05:20) Ji prodáte ne:)
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 19:07:39) Nebo tak. Případně se toho ujme někdo z našich dětí, z toho počtu se snad někdo najde.
|
|
|
| Brita | •
 |
(6.2.2015 19:17:25) Dědictví nemusíš přijmout, tvé obavy jsou tedy zcela zbytečné.
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 21:52:23) "Tak si tam dosaď něco jiného, co chceš a baví tebe, asi budeš finančně níže, jiný bude mít jiné zájmy a bude výše."
Já myslím, že to není ani tak o tom "výše" nebo "níže", naopak největší touhy jsem měla v době, kdy jsem měla nejmíň peněz.
Já nějak nechápu, proč by člověk nutně musel vždycky žít na doraz svejch finančních možností - nám třeba velikost našeho bytu naprosto stačí, po větším netoužím a do domku se zahrádkou bych nešla, ani kdyby mi ho někdo dával zadarmo. A to, jak často chodíme do restaurací, se neodvíjí od finanční situace - respektive kdybychom měli mnohem víc peněz, asi bychom do restaurací nechodili o nic častěji, než chodíme teď.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 23:00:30) Když ono to nebylo o tobě.
Bylo to o průměrné rodině, co asi tak potřebuje a k tomu ještě chce  A to prostě něco stojí. Nikdy jsem nepsala, že by se mělo žít na doraz finančních možností nebo chtít stále víc a víc. Ale asi jsem do výčtu měla dopsat i "úspory" (ono tam toho ale chybí víc). Ty evidentně patříš mezi ty "uspokojené" - např. máš dost velký byt a můžeš si jít do restaurace, kdy chceš - to je to, čeho se většina snaží dosáhnout. A nedosáhne.
Klíč je v té větě: neodvíjí se to od naší finanční situace. O tom to totiž je.
A máš pravdu v tom, že s nemožností něco mít stoupá touha... dosaď si tam tu průměrnou chudnoucí rodinu a máš z toho frustraci až někam.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:09:14) "Ty evidentně patříš mezi ty "uspokojené" - např. máš dost velký byt a můžeš si jít do restaurace, kdy chceš - to je to, čeho se většina snaží dosáhnout. A nedosáhne."
No ale i tohle je o úhlu pohledu - je dost dobře možné, že někomu jinému by situace, se kterou já jsem naprosto spokojená, přišla pro něho jako nesnesitelná.
Protože to není o ABSOLUTNÍ velikosti toho bytu a častosti chození do restaurací, to je o RELATIVNÍM vnímání toho, co mám a co mi stačí.
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 23:15:10) Kudlo, jenže i to relativní vnímání je daný tím, jestli si udržuješ plus mínus stejný standard, nebo tím, jestli padneš na hubu a už prakticky nemáš šanci se na ten předešlý standard dohrabat. I když si za to částečně můžeš svojí vlastní blbostí a naivitou.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:20:38) MOnty,
já vím, že jsem s tím už otravná, ale tomu se dá předejít, když ani v čase "tučných krav" ten standard moc nezvýším (dejme tomu, že nebudu spát v pětihvězdičkových hotelech, i když si to v danou chvíli můžu dovolit, pokud budu vědět, že by mě pak mrzelo, když budu muset "jít dolů).
Další možnost je do toho pětihvězdičkovýho Ritzu jít a užít si to se vším všudy, a nelitovat, když budu muset příště jen do Formule 1.
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 23:24:29) Kudlo, jenže já ani v těch tučných časech nejezdila do pětihvězdičkových hotelů. Tohle jsem tedy ke spokojenosti nikdy nepotřebovala.  Spíš jde o to, že jsem nemusela řadit výdaje podle priority a některé prostě zrušit, protože na ně nejsou a nebudou peníze. Fakt nemluvím o nějakým luxusu, ale o vcelku normálních položkách.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:26:53) Monty,
a jak moc jsi to musela omezit?
Myslím, že aspoň po Evropě za památkama a tak, si jde zacestovat i tak, i když třeba méně často?
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 23:34:14) Kudlo, ale jo, jednou za rok se většinou někam dostanu.  Spíš jde o jiný věci. Trpím třeba na zubní kámen a měla bych chodit 2x za rok na dentální hygienu, ale nebyla jsem tam čtyři roky, protože ta tisícovka na to nějak nezbývá. A čtyři roky jsem si nekoupila lepší parfém než kolínskou za stovku, i když mi dřív stačil jeden na celej rok, tak ty tři litry na něj prostě NEJSOU. A takových "blbin" by se našla fůra. Objektivně vzato to jsou blbiny, samozřejmě, ale když ti to léta přijde normální a pak na to nemáš, přijdeš si prostě jak socka.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(6.2.2015 23:47:34) Monty, částečně si lze zvyknout, i když samozřejmě na horší se zvyká blbě. Ale musíš to brát tak, že podstatné jsou jiné věci. Já jsem také velmi slevila ze svého osobního standardu, když se mi narodily děti, prostě místo takových a makových hadrů a doplňků každou sezónu teď kupuji především věci dětem. A ono to kupodivu nemá žádný zásadní vliv na mé osobní štětstí, jestli mám přes rameno koženou kabelu nebo umělohmotnou, i když před patnácti lety bych tomu nevěřila Ale je jasné, že "odsaď pocaď", pod určitou hranici už by mi to vadilo.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:56:46) Anett,
s tím osobním standardem a s dětma to mám podobně.
|
| Monty | 
 |
(7.2.2015 0:00:45) Tak já samozřejmě taky radši omezím sebe než dítě. Ale na to, že se nemůžu před nikým ani zasmát kvůli neoškrábanejm zubům se mi zvyká hodně blbě a nevím, jestli si vůbec kdy zvyknu.
|
| Kudla2 | 
 |
(7.2.2015 0:02:25) Monty,
tak jestli ti to tak moc vadí, tak tu ticku ročně snad ušpáruješ, ne?
|
|
| Kudla2 | 
 |
(7.2.2015 0:02:43) Monty,
tak jestli ti to tak moc vadí, tak tu ticku ročně snad ušpáruješ, ne?
|
| Monty | 
 |
(7.2.2015 0:07:28) Kudlo, teoreticky jo. Prakticky se každej měsíc vynoří nějaká akutnější potřeba. A to je to, co mi vadí a na co se mi blbě zvyká. Zuby jsou jen příklad. Prostě to, že furt řešíš, co počká, aby se mohlo zaplatit něco, co až tak nepočká. Když ti měsíčně zbude aspoň ten litr, je to super. Když nezbude nic, tak je to prostě celý na pytel.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(7.2.2015 0:16:15) "Prostě to, že furt řešíš, co počká, aby se mohlo zaplatit něco, co až tak nepočká."
To je ale podle mě úplně normální stav. Pořád je něco, co musí počkat. Protože člověk podle mě pořád vidí spoustu věcí, které by mu vylepšily život. I kdybych teď vyhrála milión, zůstane mi spousta věcí, které bych z něj nepořídila a musely by počkat  Ale jak jsem psala, má to svou hranici, pod níž nastává opravdu krize.
|
| Monty | 
 |
(7.2.2015 0:18:42) Anett, no jo, ale pro mne to normální stav dlouhá léta nebyl, takže si na to hůř zvykám.
|
|
| Monty | 
 |
(7.2.2015 0:18:56) Anett, no jo, ale pro mne to normální stav dlouhá léta nebyl, takže si na to hůř zvykám.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 23:27:13) Neznám lidi, co jezdí do pětihvězdičkových hotelů. Promiň, ale o tom to vůbec není. Češi jsou dost šetrní, ti by takový peníze nepustili v podstatě za nic. Pojedou na dýl nebo víckrát, ale ne do Ritzu. To je jen a jen snobismus...
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:29:54) tak ale už jsme nepozorovaně zvedli standard, aspoň dost lidí jo.
Dřív bylo OK jet do kempu pod stan, spousta lidí, co znám, tak trávila prázdniny třeba u moře, protože jim to umožnilo se k tomu moři podívat. Ale za cenu stanu a nabalenejch paštik. To by dneska už řadu lidí neuspokojilo (i když pořád je to cesta, jak se k tomu moři relativně za levno podívat).
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(6.2.2015 23:16:08) Nekdy jde i o to, jestli to dosazeni vubec stoji za to. Jsou ceny, ktere jsou treba oro me prilis vysoke a ty platit nechci. Pak clovek musi volit. Jo, sikl by se mi milion, az dva na kompletni rekonstrukci, ale normalnim, beznym zousobem ho nevydelam, pujcit si nechci, protoze trose kuxusu v bydleni nehodlam otrocit, nebo dokonce prekrocit zakon, takze si s klidem udelam z niuze ctnost. Alternativu.
|
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 23:21:15) Ano, je to relativní. Však také jsme každý jiný 
Přesto jsem se pokusila nadefinovat nějaký standard střední vrstvy, který z českých příjmů nemůže být dosažen. Můžeme se dohadovat, zda tam patří úspory spíš než kino, biopotraviny spíš než restaurace, ale o tom tato debata není. Nemyslím si, že bych to napsala moc velkoryse (domy v Praze tam fakt nemám ), ale i když z toho ubereš, do průměrných příjmů (správněji nejčastějších příjmů) se nedostaneš.
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:25:35) Martino,
jenže ten standard mi přijde takovej imaginární.
Protože nikde přeci není řečeno, kolikrát musíš do toho kina, jak a kam na ty hory a k jakýmu moři, aby to bylo "in".
Myslím, že v takto neomezený míře je to iluze a byla to iluze i v případě, kdy jsme snili o "Západu", protože ani tam si to myslím nemohla dovolit ani ta střední vrstva tak často, jak chtěli, i relativně bohatí musí počítat a někdy docela dost.
Zkrátka si myslím, že to, co popisuješ, jsou spíš velké oči v tom smyslu, že by to všecko člověk nutně měl mít, jestli se chce považovat za střední třídu.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 23:33:00) OK, tak napiš tvůj standard.
Nepsala jsem tam tuším "jet si jak často chci", psala jsem o lyžích v zimě a moři v létě. Jestli ti to přijde přehnané, tak mně tedy ne... Nicméně někoho, kdo si tu a tam v knihkupectví nemůže koupit knížku, přestože se mu líbí, a poběží pro ni do knihovny, já za střední třídu považovat nebudu. A že do knihoven chodím ráda
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 23:56:12) Martino, ale tohle je věcí volby.
Já nelyžuju, ležet u moře je pro mě za trest a kdybych si kupovala další knížky, už bychom se sem pro samý knihy nevešly.
To není, že bych NEMOHLA, mě to prostě neba, nevím, proč bych měla dávat prachy za něco, co nechci a nepotřebuju.
A jestli mě kvůli tomu někdo považuje za střední nebo jakou třídu, to mi fakt žíly netrhá (prosím neber osobně, myslím to obecně .
A můj standard... no, já vlastně žádnej ani moc nemám - máme kde bydlet a co jíst, to je asi zásadní. Děti můžou chodit na kroužky (ale ty nejsou nijak finančně náročný, ty u nás dávají i nezaměstnaný matky samoživitelky), mohli jsme si před 10 lety dovolit koupit kola a teď na nich doháníme pohybový deficit.
Je prima, když něco vidím a líbí se mi to a můžu si to koupit, ale aby se mi něco tak líbilo a naznala jsem, že to fakt potřebuju, se stává tak zřídka, že si to možná nekupuju o nic častějc než ten, kdo na to nemá.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(7.2.2015 0:26:00) Ale tohle není o tobě ani o mně. To je o průměrný rodině.
Tak nadefinovala bys to jako: mít kde bydlet, co jíst, ošacení, příp. levnější kroužky a moci si koupit občas nějakou drobnost, jezdit na kole, chodit do lesa...
tak pak by nemusela jít do práce každá druhá. Tohle se dá.
Odbočím: Toužíš teď po něčem?
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(7.2.2015 0:36:07) "mít kde bydlet, co jíst, ošacení, příp. levnější kroužky a moci si koupit občas nějakou drobnost, jezdit na kole, chodit do lesa..."
To je v celosvětovém měřítku naprosto luxusní život 
"tak pak by nemusela jít do práce každá druhá. Tohle se dá."
Samozřejmě, že by nemusela. Ale lidé holt většinou chtějí více, než ten výše popsaný model. Což je důkaz, jak dobře se máme
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(7.2.2015 0:44:29) Martino, tak je možné, že Kudla ne. A někteří další možná také ne. Ale většina lidí, co tak pozoruji, chce více, protože vidí, že ta možnost existuje a že někteří více mají. Ať už jde čistě o materiálno nebo o kulturní požitky, vzdělávání, cestování nebo cokoliv.
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(7.2.2015 9:50:09) "Tak nadefinovala bys to jako: mít kde bydlet, co jíst, ošacení, příp. levnější kroužky a moci si koupit občas nějakou drobnost, jezdit na kole, chodit do lesa...
tak pak by nemusela jít do práce každá druhá. Tohle se dá."
Martino, asi tak nějak bych to nadefinovala.
A jestli se to dá, tak jak říkáš, tak je to přeci naprostej luxus!
Já chápu, že blbý by to muselo být v situaci, kdy by člověk musel, protože by třeba z jednoho platu neuplatil holý bydlení a jídlo, a z mnohých nářků tady mám pocit, že je to právě ten případ. Pak bych neřekla půl slova.
Ale pokud to rozhodování stojí tak, že to základní mám pokrytý a tu práci potřebuju, abych si mohla jen zvýšit míru blahobytu, koupit si víc nebo dražších věcí/jídla/zážitků, a přitom by ta práce byla taková, že by to pro mě bylo z nějakýho důvodu utrpení, tak je to pak o prioritách, a v obou případech mi nepřísluší skuhrat - ani když tu práci vezmu a mám na ty věci navíc, že je blbá, nebo když ji nevezmu, že ty věci navíc nemám, protože je to MOJE VOLBA a něco za něco, ne?
A jestli teď po něčem toužím?
Musím se zamyslet - asi se těším na posezení s kamarády a toužím, abych měla tolik morální síly a vyházela milión zbytečnejch krámů, který nám doma překážej 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 18:30:33) Ono taky dvě generace zpátky se na ženy v domácnosti koukalo docela skrz prsty, víš? Zase třeba jedna z mejch babiček po svatbě pracovat přestala, protože to tehdy nebylo moc žádoucí (a do práce začala chodit až v padesátejch letech).
|
| Kudla2 | 
 |
(6.2.2015 18:33:36) já hlavně nevím, proč to někoho tolik žere - to je přece věc každýho a jeho rodiny, ne?
|
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 18:48:56) Jistě, záleží kam až zpět se podíváš, ono se to všelijak vyvíjelo, ale obvykle ty ženy, co byly doma, měly na starost celý statek, děti a rodiče a dřely víc než ty dnešní. A za socialismu... ten tlak na zaměstnání žen s dětmi byl především ekonomický.
Navíc mám pocit, že na ženy doma se díváme skrz prsty pořád... viz vedlejší diskuze.
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 19:02:17) No nevím, tahle babička se provdala za státního úředníka, měla na starosti jen byt a postupně dvě děti, ovšem k tomu měla i služku. A v padesátejch letech ten tlak fakt NEBYL jen ekonomickej.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 19:17:46) No pokud se provdala za státního úředníka a měla byt a služku, tak spadala mezi těch 10 - 15%, o kterých psala Mrakova  To ta služka se spíš blížila tomu standardu.
V padesátých letech to byly i jiné tlaky než ekonomické, v sedmdesátých byly primárně ekonomické, ale ten tlak prostě ekonomickej byl.
|
| Tragika | 
 |
(6.2.2015 19:23:42) Martino, když se dívám do minulého století, tak vidím lidi, kteří se po svatbě nastěhovali do svého bytu a rodiče jim do obýváku postavili i naleštěnou stěnu s televizí. To se dnes třeba už moc nevidí. Většina mých spolužáků přišla k bytu zcela jiným způsobem než dnes. Hypotéku si fakt nikdo nebral.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 19:37:24) Do minulého nebo předminulého?
Já v tom předminulém vidím, že nejstarší syn měl to privilegium zůstat bydlet v domě rodičů, přivést si tam svou ženu a postarat se o ně.
Socialistická ekonomika byla jaká byla, a tomu odpovídal trh s byty, asi bych to tady moc neřešila, ano v určitých oblastech bylo bytů dost a zase vím o dost rodinách v Praze namačkaných u rodičů dlouhou dobu v jednom bytě, nebo u prarodičů, třeba i za Prahou...
Pokud jde o mé spolužáky, všichni bydlí buď v malém nejčastěji panelovém bytě s hypotékou, kterou tak tak splácí, v podnájmu, který tak tak platí, u rodičů, se kterými ten přiženěný/ta přivdaná nemůže vydržet nebo nemají rodinu a žijí v pronájmu s ještě někým dalším bez větší perspektivy. Všichni VŠ.
|
| jak | 
 |
(6.2.2015 19:49:41) Vetsina VS co znam ja bydli v dome.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 19:56:44) Asi jsem měla upřesnit, že píši o Praze. Nevím o nikom, kdo by bydlel ve svém domě... ani v pronájmu.
|
| Půlka psa | 
 |
(6.2.2015 20:00:23) No vidíš a já jich znám v Praze víc než těch, co bydlí v bytě. Některé části Prahy jsou neuvěřitelně venkovské pr.ele.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 20:09:43) Jen se obávám, že mí známí spadají do těch cca 80% dle příjmů a ti vaši známí zas do těch zbylých 10 - 20%. Kolik musí být příjem rodiny, aby si mohla dovolit koupit dům v Praze? A jsme zase na začátku Mohli bysme říct, že jsou to ti muži, co bez problémů uživí rodinu? Ti mojí známí to nejsou, tam se na návrat ženy do práce čeká velmi netrpělivě
|
| Půlka psa | 
 |
(6.2.2015 20:18:25) Celé je to o tom, že jsem velkou spoustu let v takové pražské vesnici bydlela. Každý tam zná každého, takže prostě většina mých známých a kamarádů žije v domku v Praze. Není o ani tak o ceně bydlení, jako spíš o tom, že se smíříš s žitím v místě, kam se jezdí vlakem a o druhém stupni školy si můžeš nechat zdát. To už ale vlastně vůbec nepatří do diskuzi o rodinných financích.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 20:26:16) Tak tomu já neříkám bydlet v Praze  Nic proti, jen zbytečně zkresluješ diskuzi. Tak znova: kolik znáš těch, kteří bydlí v domě v Praze (bez tebou zmiňovaných okrajových oblastí).
|
| Půlka psa | 
 |
(6.2.2015 20:29:15) V širším centru nikoho. Máš pravdu.
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 20:53:59) To nemusí bejt ani nijak zvlášť daleko od centra, jen tam prostě nic nejezdí.
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 20:19:55) Martino, máme asi stejné známé. S tím rozdílem, že většina mých známých pracuje i při MD/RD. Muže, který bez problémů uživí rodinu a jejich ženy NEMUSÍ pracovat, pokud nechtějí, bych spočítala na prstech jedné ruky. A jsou to také prakticky samí vysokoškoláci.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 20:27:23) Většina mých známých si není schopna najít práci při RD/MD.
|
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 20:23:01) Ono "v Praze" může znamenat i nějakou zapadlou okrajovou část, kam jezdí autobus na jaře a ve středu.
|
| Půlka psa | 
 |
(6.2.2015 20:27:35) K nám nejezdil ani na jaře ani ve středu. Do civilzace (obchod, bankomat, lékárna) se muselo autem, vlakem nebo pěšky kolem koní, oveček a potom přes les. Ne přes parčík, ale přes hluboký romantický slatinný vlhký les s potokem a kapradinami. Tak dobře jsme se u nás v hlavním městě měli.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 20:30:25)
 By mě zajímalo, kde to záhadné místo je. Js ráda, že už jsi pryč?
|
| Půlka psa | 
 |
(6.2.2015 21:13:41) Psát to konkrétně nechci. Bylo to tam ale super. Krásná léta. Jsem vyloženě venkovský typ s tím, že pracovat potřebuju v Praze, takže pro mě ideál. Přestěhovali jsme se ještě dál mimo Prahu, kde jsme taky spokojení, ale nebýt toho, tak tam bydlím dosud. Vlastě je můj nejmilovanější kus Prahy.
|
|
|
|
|
| Půlka psa | 
 |
(6.2.2015 20:23:36) Mimochodem, když si pořídíš v Praze dům na hypotéku, tak konec mateřské očekáváš také velmi netrpělivě. K uživení rodiny pak potřebuješ docela velký balík.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 20:29:18) Oni ale na tak vysokou hypotéku nedosáhnou. Typicky 2+kk, panelový sídliště, a jsou rádi za to.
|
| jak | 
 |
(6.2.2015 20:30:33) Hm v Praze znám 4. Fakt za vodou. Zbytek bydlí v dojezdu 20 km.
|
| PetraP | •
 |
(6.2.2015 22:12:53) Zajímavá diskuze. Jen bych napsala k těm domům v Praze...já to vůbec nevidím, jako něco nemožného. Většina lidí, co já znám, vlastní dům v Praze. My také a z části ho pronajímáme cizincům, je to velmi výhodné.
|
| Drbohlavová Martina |
 |
(6.2.2015 23:14:40) Taky jsem si vzpomněla na rodinu, co bydlí v domě. Rodiče jednoho spolužáka, podědili ho nebo zrestituovali.
Zvláštní je na tom jen to, kolik by musela mít rodina příjem, kdyby ten dům měla splatit, tedy ne dostat darem.
|
|
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 20:54:47) Ale jdi, ty kecko.
|
|
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(6.2.2015 20:26:04) Ale jo, znám pár takových, co bydlí v domě. Ovšem ten dům je většinou po rodičích nebo tam žijí společně s rodiči. O nikom, kdo by si koupil dům v Praze nebo si ho pronajímal nevím. Leda v satelitu. Je totiž otázkou, čemu říkáme "Praha". Pro mne třeba Horní Jirčany už Praha nejsou.
|
|
|
| Lída+4 |
 |
(6.2.2015 20:21:36) Vidíš, a já zas znám většinou ty, co bydlej v bytě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tragika | 
 |
(6.2.2015 19:00:39) Martino, o dvě generace zpět TO nenalézáš? Asi jsem bydlela v jiném státě než ty.
|
|
|
|
|
| Kapradina | 
 |
(5.2.2015 13:29:32) mraková,
dovolím si otázku obráceně - pokud muž přinese domů 80 000,- musí jeho žena do zaměstnaneckého poměru?
|
| mrakova |
 |
(5.2.2015 13:35:45) Do zaměstnaneckého poměru dnes nikdo nemusí, máme demokracii a pracovní povinnost byla zrušena. Asi mé příspěvky zůstaly nepochopeny. Samozřejmě, že ta žena může zůstat v domácnosti, ale snažila jsem se varovat, že reálně hrozí, že se už do zaměstnaneckého poměru nikdy nevrátí. S tím je třeba počítat. Každý rok mimo pracovní trh je velké minus. Lidé, co jsou nezaměstnaní dlouhou dobu, se stávají totiž nezaměstnatelnými, pokud nezačnou pracovat na ŽL nebo je někde nevezmou ze známosti. Tak to prostě je, není důvod mít růžové brýle. Dnes hledají dlouho práci i lidi s praxí a VŠ.
|
|
|
| Luc. |
 |
(5.2.2015 13:37:11) mrakova je to o tom, jaké kdo má požadavky. Samozřejmě se dá vyžít s 15.000 měsíčně, tak jsem tak jeden čas žila a přežila. Nežila jsem na ulici a děti měly co jíst a v čem chodit. Nebyly dovolené, nebyly večeře v lepší restauraci...ale dalo se. S 60.000/měs se žije zase jinak, nechci říct lépe, protože každý má jiné představy, ale prostě jinak. Dá se cestovat, můžeš mít nákladné koníčky, každých 5 let nové auto, hlavně a to je pro mne nejdůležitěší našetřit dětem na studia a něco do začátku, to opravdu spoříme od narození, můžeš mít bydlení dle svých představ a netísnit se v paneláku. Nemusím se bát, že přijdu o zuby, protože na ně mám naspořeno, což s 15.000 příjmem nešlo atd. Takže na otázky, které Monty položila odpoví každý jinak 
|
| mrakova |
 |
(5.2.2015 13:40:10) Tak to je snad jasné. Ono už slovo uživit zní dost divně. V ČR snad má nějaké ubytování a stravu zatím snad téměř každý. A každý musí vyjít s tím, co má. Tak proč psát kraviny typu z 30 tisíc čistého rodina nevyžije. Když jsou rodiny, kteří vyžijí i s menší sumou.
|
| jak | 
 |
(5.2.2015 13:42:25) Mrakova, ono je zakazane byt spokojena?
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(5.2.2015 13:43:58) 30 tisíc čistého je pro čtyřčlenou rodinu pohodová částka - taky jsme za to žili a dá se.
|
| jak | 
 |
(5.2.2015 13:45:04) dneska me ta Rodina bavi:) jo, generacni vypomoc. zrovna si jedu k babi pro dite a dostanu hrnec jidla:)
|
| Monty | 
 |
(5.2.2015 13:49:30) jak, na tom není nic směšného, mám to v okolí jako Anett. Kromě sebe znám snad dva nebo tři lidi, kteří nedostali od rodičů/prarodičů nikdy nic. A znám fakt hodně lidí.
|
| Grainne | 
 |
(5.2.2015 13:53:15) Monty, ta vychozi pozice take hraje roli, takze obecne se asi nic moc jako navod nedozvis. Uz jen mensi stavebko je znat...treba pro porizeni hypoteky, nebo uveru na bydleni, novy dum, ruina zrala na celkoviu rekonstrukci, jestli ti staci, aby ti neprselo na hlavu, nebo potrebujes v koupelne italsky mramor.....
|
| Grainne | 
 |
(5.2.2015 13:56:31) Pravda, ctvrtina manzelova platu jde na dopravu...ale zase cena za stabilitu v zamestnani.... Moc polozek k vyhodnoceni.
Ja se naopak placambtakrikajic v pantoflich, ale slabota prijmu.
|
|
|
|
| Persepolis | 
 |
(5.2.2015 14:19:27) Tak lidí, co by dostali od rodičů byt, dům nebo nějaký významný příspěvek na bydlení já zase znám opravdu jenom pár. Znám znám dost rodin co bydlí s rodiči v dvougeneračním domě, což je super z finančního hlediska, ale zase to často přináší jiné problémy,takže u nezanedbatelného počtu z nich jsem zažila, jak si hledají nebo budují něco svého.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(5.2.2015 14:23:40) Persepolis, ano, dvougenerační bydlení je zase náročné jinak, než finančně. Proto bych do něj nikdy nešla, pokud by to nebylo životně nezbytné.
|
|
| Stáňa * | 
 |
(5.2.2015 14:27:49) V naší rodině a okolí, kam dohlédnu, buď rodiče zaplatili byt, nabídli bydlení v dvougeneračním domě nebo významně přispěli na bydlení. Pravda ovšem je, že tito prarodiče žili/žijí velmi, velmi skromně.
My žijeme v dvougeneračním domě u manželových rodičů, oni do ničeho už roky neinvestovali, ač jsou majiteli ideální poloviny, druhou dostal manžel od babičky, která dům původně financovala. Takže financujeme my a "těšíme se", až budeme ze čtvrtiny vyplácet švagrovou, která dostala byt ve městě (který pronajímá) a ještě k tomu hektarovou zahradu s chalupou
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(5.2.2015 13:48:42) ale 15 hypotéku už z toho nezaplatíš
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(5.2.2015 13:52:10) my máme teĎ období 10 na měsíc na jídlo a oblečení ,drogérii, rovnátka, benzín... a je nás 5, takže je to docela masakr a hned tak to lepší nebude
|
|
|
|
|
|
|