JaaNa |
|
(3.5.2015 19:50:05) Jak z toho ven? Jsem jak se u nás říká na ohrabky. Ráno před odchodem do práce zvracím, žaludek stažený, nemůžu jíst, nejsem schopná doma nic dělat, totální únava, při každém dalším úkolu se mi v hlavě rozezní Proboha už ne, to už nezvládnu, už je toho tolik. Nespavost, nemůžu "vypnout hlavu". Jediné přání - ať už TAM nemusím. Ještě do konce června. A pak to nějak odžít a překrýt něčím pozitivním. Ano, měla jsem to odpískat dávno, nějaký blbý smysl pro zodpovědnost mi to nedovolil. Můžu si za to sama. Berlička v podobě AD? Nevím... nevím jak dál. Něco takového by se mi přece nemohlo stát... a přesto je to tady a peru se s tím půl roku.
|
libik |
|
(3.5.2015 19:53:20) A co je to za práci?
Jinak tedy, pokud takto trpíš a nehraješ o prodloužení smlouvy, jdi marodit.
|
JaaNa |
|
(3.5.2015 20:01:50) Smlouvu mám na dobu neurčitou, výpověď jsem jsem podala, běží mi výpovědní lhůta. Je to manažerská pozice - v podstatě hlavní účetní + ekonom (a přidružené znalosti - právník, rozpočtář, personalista, pojišťovák ...). Podrazy ze strany "kolegy", výhrůžky od téhož... Prostě ten kýbl sraček se plnil ... a už přetéká.
|
stormer |
|
(3.5.2015 20:04:41) Na neschopenku můžeš i ve výpovědní lhůtě. Když jsi výpověď podala ty, tak se lhůta neschopenkou neprodlužuje. Peníze blbý, ale duševní zdraví za to stojí...
|
stormer |
|
(3.5.2015 20:07:03) Ps: Téma bych nazvala spíš "Šikana v práci, mobbing". Pod vyhořením si představuji něco, co nesouvisí s terorem na pracovišti.
|
Ori_on |
|
(3.5.2015 20:09:30) Taky mi to na vyhoření příliš nepřijde.
|
JaaNa |
|
(3.5.2015 20:15:29) Sama nevím, jestli pojmenování je správné. Prostě první volba.
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(3.5.2015 20:05:43) Hoď se marod, zdraví máš jen jedno. Nečekala bych, až se složím definitivně.
|
|
Marika Letní |
|
(3.5.2015 20:05:43)
|
|
|
|
Saša 2/98 |
|
(3.5.2015 19:55:47) AD mi pomohly... minimálně jsem mohla spát, takže i bdělý stav se dal přežít
|
|
Ori_on |
|
(3.5.2015 19:57:21) Taky bych doporučila se načas zatím vzdálit, získat čas a hlavně to pak řešit, poradit se ... Já mám opačný problém. Už přes rok cítím, že se ze mě stává workoholik. Do práce se hrozně těším, nejraději bych pracovala stále, práci si beru domů, v neděli se už nemůžu dočkat, až bude pondělí. Práce mě těší, uspokojuje, přitom se jedná o práci, která není bůhvíjak zajímavá, ale naplňuje mě. Jedeme na výkon a dopracovala jsem se k tomu, že jsem z x lidí na prvních místech, tento měsíc a něco jsem vlastně už úplně první . Bojím se, že mě to nakonec semele. Vidíš, může být i úplně opačný problém.
|
JaaNa |
|
(3.5.2015 20:05:06) Hwezdi - mě moje práce taky bavila - teď když vidím papír s čísly nebo s nadpisem smlouva, chce se mi zvracet. To jsem to dopracovala. Vidím jedinou možnost - zůstat pár měsíců doma a odžít to. Léčit se fyzickou prací, vypadnout někam pryč. Jen to nějak přežít do toho "padla".
|
Ori_on |
|
(3.5.2015 20:08:53) Není nač čekat. Řeš to hned. Jen se budeš trápit. Je pravda, že tohle vyléčí jen čas a činnosti, které tě budou bavit. Něco zkus tvořit, vymýšlet, něco, kde je vidět výsledek, nebo poslouchej hudbu, plač, prožij si to. Půjde to ztuha, ale půjde to .
|
|
Hr.ouda |
|
(3.5.2015 20:09:54) někdy mám pocit, že k tomu spěju.
|
|
Vaitea |
|
(3.5.2015 20:16:07) Jaana, nemusíš se "házet" marod, protože marod jseš. Těžko soudit po netu, neuróza, úzkostná porucha..... Jsi vyčerpaná, potřebuješ klid a odpočinek a máš na něj nárok.
|
Marika Letní |
|
(3.5.2015 20:21:55) Vaiteo, máš pravdu, ne hoď se, ale jdi marodit. Napsala jsem to blbě, a už jsem byla líná to zpětně opravit.
|
|
|
stormer |
|
(3.5.2015 20:20:26) "..teď když vidím papír s čísly nebo s nadpisem smlouva, chce se mi zvracet..." Jako bych to psala já před čtvrt rokem. Výpověď jsem dala v prosinci. Snažila jsem se vydržet přes výpovědní lhůtu, ale nešlo to. Novou práci jsem si našla hned, přestože jsem byla dost psychicky na dně. Neschopenka mě zachránila před totálním kolapsem, kdy hrozilo, že jako troska se sebevědomím na nule ani nebudu schopna absolvovat pracovní pohovor.
|
|
|
|
vlksvajglem |
|
(3.5.2015 20:56:13) Zřejmě tím, že jsi hlavní účetní + ekonom máš pocit zodpovědnosti vůči zaměstnavateli. Ono není jednoduché najít dobrou účetní. Je někdo, kdo Tě může v práci adekvátně zastoupit? nebo je alespoň poblíž agentura, která může narychlo místo tebe dodělat nejnutnější práci? Zřejmě jsi dala výpověď teď ke konci dubna. nepomohlo by Ti odpočinout si od práce teď na 14 dní, nabrat síly a pak to dojet do konce?
|
JaaNa |
|
(3.5.2015 21:10:26) Zodpovědnost vůči zaměstnavateli, který se na mě x krát vykašlal? Spíš to, že od rozdělané práce se neodchází. Za 10 dní bude audit, předávám už teď. Nástupce jsem si na šla sama, prostě furt ten pocit odpovědnosti, že prostě MUSÍM. Rozumově vím, že nemusím, fakt nemusím... ale neumím si to srovnat sama v sobě.
|
vlksvajglem |
|
(3.5.2015 21:16:56) Tak pokud jsi si zástupce našla, tak ho co nejrychleji zauč a opravdu by jsi měla jít marodit nebo se složíš a pak bude léčení mnohem komplikovanější a taky delší. Ale jak říkám, možná by stačil pár dní oraz..Nicméně audit na krku je taky psychozabíračka.
|
|
jentak | •
|
(4.5.2015 12:39:53) Na to lze říct jediné - komu není rady, tomu není pomoci. A dále - pokud by tě z toho trefilo, tak by se taktéž museli bez tebe obejít. Mám pocit, že trpíš spasitelským komplexem - bez tebe by to nešlo. Ale šlo
|
|
|
|
*Šárka* |
|
(3.5.2015 21:06:03) Naprosto rozumím, byla jsem v úplně stejné situaci. Naštěstí jsem z toho už venku, výpovědní lhůta mi skončila koncem dubna. Do poslední chvíle jsem jela 10 hodin denně,.. předávat práci a zajistit po provozní sránce chod větší firmy. Po pár dnech volna (zbytek dovolené) najednou zažínám dýchat a žít. Zjišťuji, že za zdmi firmy existuje jiný svět a že je hrozně fain. Díky gentlemanské dohodě s vedením a odstupnému (byla jsem v této pozici přes 4 roky)mám nyní možnost porozhlížet se kolem sebe.
|
|
Cimbur |
|
(3.5.2015 22:24:42) Jsi nemocna. Potrebujes okamzitou pomoc.
|
luthienka |
|
(4.5.2015 13:52:53) Souhlasim. Moje lekarka by o tom nediskutovala. Zdravi je fyzicka a psychicka pohoda- a tu ty nemas.
|
|
|
|