Markéta |
|
(6.5.2015 15:24:28) Proč jsi jedovatá, normálně slušně se ptala, jak by ses zachovala.
|
brumda |
|
(6.5.2015 18:53:46) Já jí chápu. Stačí mít často nemocné děti a muset s nima zůstávat doma a člověk tak nějak zahořkne vůči babičkám vodícím nemocné děti do školky, chrchlajícím dospělím vedoucích kroužky, apod. Žalovat samozřejmě nikoho nemůže, ale pocit vděku vůči obětavé vedoucí kroužku, která se dostavila i s teplotou, se jaksi nedostaví.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.5.2015 20:05:20) My se s kámoškama, v době dětství našich dětí, scházeli každý týden, když byl někdo nemocný, chodilo se k němu, aby nemusel ven, děti byly nemocné minimálně, nenakazily se prakticky nikdy.
|
|
|
Eecta |
|
(7.5.2015 0:20:01) Mandelinko, mám 4 děti, pečuju o ně rovnoměrně, přesto jsou 3 zdravé a jedno pořád nechávám doma na vyléčení, 2 týdny doma, jeden ve školce. K zbláznění. Ale neudělám to ani jemu, rvát ho nemocnýho do školky, ani ostatním dětem. Já samotná díky jeho neustálým nemocem soptím vzteky, když vidím, jak ho ve školce vítají chrchlající děti s nudlema až do pusy. Celkem jsem to ochotná odpustit pracujícím maminkám, ale těm, co jsou s mladšíma sourozencema doma, bych nakopala. A nemocnou učitelku taky. Nemocnost dětí není o drsnosti rodičů, bohužel.
|
karma |
|
(7.5.2015 14:06:30) Taky jsem měla ve školce dítě 50% doma (jako pracující rodič), pak doléčila (a platila hlídání( a pak jsem v šatně po 3 týdnech nepřítomnosti narazili na evidentně nemocné dítě...a šly na mě mrákoty.
Učitelkám bych to odpustila, nebýt v kolektivu nemocných dětí, nejsou učitelky furt na hromadě (vlastní zkušenost). Jo, pamatuju taky matku, které uč. říká: "vaše Helenka má neštovice....ty pupínky, ted tady neštovice řádí". A matka na to: "aha, tak díky za informaci...." a cpala dítě dál do třídy, že ho tam jako nechá
|
|
|
|