| Půlka psa | 
 |
(20.6.2015 14:58:28)
Okamžikem ukončení ŽL při rodičáku a přechodem do práce se ze mě stala naprosto organizovaná bytost. Chodím z práce domů až po osmé, takže manžel převzal vyzvedávání dětí, následnou péči o ně a domácnost i řešení dětských nemocí a doktorů. Tím se z mého života eliminovala veliká dávka nahodilosti, stačí si jen udělat dobrý plán, správně zvolit priority a pak ten plán dokážu dodržet. Byla jsem naprostý chaotik, ale tím že dětské věci a většinu domácnosti táhne momentálně manžel, tak jsem jak reklama na kurz time managementu.
|
| Tatramelka+3 | 
|
(20.6.2015 15:31:31)
To zní dobře. Jestli Vám to vyhovuje oběma, dětem a i finančně, tak to je zn.IDEAL.
Můj manžel doma také zvládne dost věcí, ale je především živitel a já po něm vlastně ani víc nechci než aby se ve volných chvílích věnoval dětem. Nechci se zatím vracet do své profese a nevím, jestli ještě kdy. Chci být dětem na blízku a manžel má stále ještě pracovní ambice. Tak jí si dávám takový rok na zkoušku, jak to budeme zvládat i s mými soukromými závazky neb nemáme žádné hlídání a děti relativně malé. Od září budou všechny 3 děti v ústavech a ti dva starší už budou mít fotbal a hudebku, tak že teprve přijde střed s realitou, kolik času na tu práci vlastně budu mít.
|
| Půlka psa |
|
(20.6.2015 15:50:49)
Máme dvě hlídací babičky, jednoho hlídacího dědečka, hlídací tetičku, přestěhovali jsme se na vesnici, kde máme všechny kroužky v místě bydliště a manžel navíc má možnost chodit do práce na sedmou a ve čtyři jet domů pro děti. To se pak děla kariéra snadno. Každopádně návrat do pravidelného stresujícího režimu s diářem v ruce byl pro mě daleko snazší než přechod do chaosu mateřské. Vlastně jsem si na tu mateřskou nikdy ani pořádně nezvykla.
|
| Tatramelka+3 |
|
(20.6.2015 16:07:46)
Pulko psa, já jsem se zase ze své oslnivé kariéry (nic ohromujícího, ale hodně jsem pracovala, hodně cestovala, strašně mě to bavilo, ale neuměla jsem odpočívat, strašně mě moje práce bavila a nikdy by mě nenapadlo, že bych prostě byla jen tak doma s dětmi a nepracovala u toho) najednou stala mámou na plný úvazek a byla bych jí klidně ještě dva roky, ale naše poslední dítko den co den pláče, že chce také chodit do školky a hrát si s dětmi a když přijdeme na hřiště tak si vzdychá, že jsou tam děti malé a nerozumějí ji a neumějí si s ní hrát tak, jako bráškové. No, snad se ve školce dostane mezi trochu starší děti, jinak by mohla být zklamaná a tak si nechávám rezervu ještě příští rok se budu věnovat více méně dobrovolnictví. Prostě taková pozvolná příprava, aby si začali všichni zvykat, že prostě nejsem některé dny doma a mám nějakou povinnost, někdo na mne čeká. Zkoušela jsem v březnu skočit do starého zaměstnání a byl to měsíc hrůzy, protože ve středu jsem bývalému šéfovi slíbila pomoc na projektu, v pátek přišel jeden syn s horečkou ze školy a v úterý byli a v horečkách celá rodina. Tři týdny noční můry pro všechny. Projekt jsem dokončila, ale fakt to nebyla pohoda. Naštěstí nám současný model vyhovuje včetně manžela.
|
| Tatramelka+3 |
|
(20.6.2015 16:26:07)
Díky, manžel je rád, svým způsobem, že se nechci hnát také po své kariéře a jsem s dětmi doma ráda, na druhou stranu díky našemu častému stěhování a postupnému osamostatňování ratolestí, mám občasné návaly ze samoty, ticha a přílišného přemýšlení...
|
|
|
|
|
| TaJ | 
|
(20.6.2015 16:07:34)
Tatramelko, tak aspoň máš tu výhodu, že můžeš uvažovat tak "kolik ti na tu práci zbyde času", mnozí tak uvažovat vůbec nemůžou, prostě do práce musí a naplno, jinak by to neutáhli finančně...a taky to nějak musí jít, i s těmi kroužky a školou....ono to půjde, jen chvilku trvá, než si člověk zajede ten jiný rytmus, jiné časy, jiné povinnosti...a pak už to jde
|
| Tatramelka+3 |
|
(20.6.2015 16:19:32)
Upřímně, to opravdu obdivuji! Je mi krapet líto, že naše školství nevychází této době moc vstříc. Třeba kvalita výuky jazyků na mnohých školách se mi zdá dost mizerná, což nutí rodiče vyhledávat různé kurzy a také hodně rodičů rozváží děti po hudebkách a uměleckých školách. Kdyby tyto aktivity byly při škole, mnohým rodinám by to ušetřilo hodně času a zaplatily by si to stejně, jako si to platí plus k tomu ještě musejí přidat čas strávený přejezdem. Nebo školky co nefungují během prázdnin?!
A vím, že je tu hodně holek co žijí samy s dětmi a nemají hlídání, to musí být šílený mazec. To fakt věřím, že se těšíte až Vám děti někam odjedou alespoň na týden, abyste nabraly nové síly a mohly být relativně vyladěné mámy. To klobouk dolu.
|
| Půlka psa |
|
(20.6.2015 16:42:21)
Mám pocit, že pokud nejsou funkční oba dva rodiče a ještě k tomu nějaký prarodič, anebo pokud není dost peněz na placenou sílu k dětem nebo na mnoooho táborů, tak vlastně není šance pracovat a ještě mít obstarané děti. Ty dva měsíce přes léto a měsíc rozcouraný přes školní rok bez školky a družiny jsou mazec. Osobně bychom tam děti sice nedávali, ale pro samoživitelky nebo pro rodiny bez babiček a velkých příjmů je to snad jediná možnost, jak chodit do práce a mít o děti postaráno. Přitom u nás prázdninová školka prostě není a nebude.
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 17:36:11)
Tuten, naše speciální školka byla zavřená celé dva měsíce bez náhrady, takže v létě jsme se museli taky nějak prostřídat s babičkou....
Jinak se školou jsme to rozsekli tak, že zůstáváme, já už jsem ti to psala do diskuze o školních potřebách, jak jsi se mě tam už ptala, ale už ses tam asi pak nedívala
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 17:48:14)
No, nějak by to jít muselo, to bychom pak řešili, až by to nastalo, podle všech různých okolností...
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 16:57:09)
Tatramelko, já na tom naštěstí zase tak špatně nejsem, pracuju sice od synových 3 let na plný úvazek, ale mám krátký a dlouhý týden, takže dva dny odvezu syna ráno do školy, pak jedu do práce a domů přijedu v půl deváté večer...ale pak mám zase dva dny úplně volné, kdy si dopoledne můžu udělat něco doma, syna vyzvednout ze školy brzy a máme odpoledne volné...jednou za 14 dní takhle pracuji celý víkend - pátek-neděle, další víkend pátek-neděle komplet volný...vyhovuje nám to...ale bez babičky by to bylo horší, manžel má sice ze zdravotních důvodů částečný úvazek, takže se ty dny, co jsem celé v práci, postará o jídlo a o nákup a syna vyzvedává ze školy babička...dali bychom to za těchto okolností i bez babičky, ale dlouhodobě by to manžel asi kvůli zdraví nezvládal....ale zase díky téhle pracovní době jsem si ještě nikdy nemusela brát kvůli synovi ošetřovačku, vždycky jsme se u něj nějak vystřídali....syn teď končí první třídu, letos zatím kroužky neměl, od září bude mít asi dva - jeden přímo ve škole (sportovky) a pak výtvarku v DDM, což máme celkem blízko...jinak já jsem neřidič, takže všechno zvládáme MHD, do školy jezdíme autobusem a metrem, na tu výtvarku budeme muset taky tak...ale dá se to...s jedním dítětem je to v pohodě, s více dětmi by to bylo složitější...
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 17:33:39)
Tuten, u nás asi sehrála roli celkově šťastná shoda různých okolností...já jsem se vracela do své původní práce přesně v jeho 3 letech, od září (tedy od 3,5) jsme měli v podstatě už zařízenou běžnou školku, ovšem v létě jsem viděla, že to prostě nedá, takže klasickou MŠ jsme zrušili, babička hlídala (ale právě díky tomu dlouhému a krátkému týdnu, nemusela každý den, ale vlastně jeden týden to byly 2 dny a druhý 3, o víkendu byl už doma manžel...v těch 3,5 začal chodit jednou týdně na dopoledne do soukromé miniškoličky, kterou zrovna ten rok otevřeli pár ulic od nás a byla naprosto super, dělali i příměstské tábory v létě...takže jedno nebo později dvě dopoledne byl tam, takže babičce se zase trochu ulevilo...a další školní rok nastoupil do té speciálky, ale stejně tam byl jen do oběda, asi po půl roce tam jednou nebo dvakrát v týdnu spal....Bez babičky by to bylo asi dost složité, mohla by sice ještě pomoci moje mamka, ale ta prodělala onkologickou léčbu, když Jiříkovi byl rok a čtvrt, takže by to na ní možná bylo dost náročné, navíc bydlí na druhém konci města....krátkodobě bychom asi zvládli i to, že bych byla chvíli doma, třeba jen s nějakou brigádou, ale trvale určitě ne....
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 17:46:45)
Tuten, no proto my asi máme taky jenom jedno dítě...představa, že mám takové dvě...a nebo i jedno "v pohodě"....nevím, já nějak nejsem na tu smečku kolem sebe stavěná, takhle mi to vyhovuje, s manželem jsme se shodli bez problému a Jiřík se doteď po sourozenci nikdy nesháněl... Jinak kroužky bude mít až teď od září, doteď neměl žádné, kromě jednoho tenkrát ve školce, který vedly školkové paní učitelky... No a s tou logopedií jsme měli štěstí, že u něj je to jen lehká forma a musím přiznat, že hodně práce za nás udělala ta speciální školka, protože tam s nimi pracovali naprosto skvěle a intenzivně, takže my už jsme toho pak na doma zase tolik neměli...
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 18:01:35)
Tuten, on jak byl v té speciální školce (nebyla to logo školka), tak se jim fakt věnovali maximálně, jednou týdně si je brala logopedka samostatně tak na půl hodinky k sobě do pracovny, podle potřeby jsem se s ní dohodla a mohla jsem být u toho (třeba když jsem měla volno), ve třídě v průběhu dne dělali skupinově logopedická cvičení, grafomotoriku, cvičili jemnou i hrubou motoriku, sluchové i zrakové vnímání....celý ten program byl na to dělaný...a paní učitelky měl naprosto úžasné, uměly to s nimi, dělaly s nimi spoustu zajímavých projektů a dokázaly je nadchnout a vytáhnout z nich to nejlepší...měl je celé dva roky, co tam chodil a jsem za to šťastná! Navíc zhruba jednou za tři týdny jezdili na hipoterapii a chodil tam canisterapeut, přímo ve školce je SPC, takže psycholog, speciální pedagog....logopedka s nimi pracovala úplně stejně jako klinická, my už jsme dokonce jinam ani nechodili, byli jsme asi dvakrát, ale termíny nám dávala jednou za měsíc a dělala s ním naprosto to samé, co logopedka ve školce, která ho navíc viděla téměř denně....my jsme do toho SPC chodili na logopedii právě už rok před tím, než tam nastoupil do školky, takže jsem měla možnost pozorovat, jak to tam chodí a měla jsem naprosto jasno, navíc ve třídě 10 dětí, 2 paní učitelky a asistentka...co si přát víc?
|
| TaJ |
|
(20.6.2015 18:22:37)
Tuten, my to podobně máme i teď ve škole - mají v rozvrhu přidané 2 hodiny navíc, oproti běžné výuce, to mají skupinovou logopedii, je jich teď 7 ve třídě, průběžně si je podle potřeby jednotlivě bere paní logopedka, která má pracovnu hned vedle třídy a třeba teď už se celý červen neučí, ale mají intenzívní logopedický měsíc, kdy mají udělaný zábavný program, ale orientovaný tak, aby si procvičily oslabené schopnosti, takže dělají všechno - logopedii, grafomotoriku, hrubou a jemnou motoriku, dechová cvičení...mají každý týden zaměřený nějak tématicky a k tomu udělaný pro ně prospěšný program..., jejich učitelka je logoped a speciální pedagog....jsem fakt spokojená
|
|
|
|
|
|
|
nejhorší je, že děti ty řády fakt potřebují a tak jsem nucena se podřídit... nejhorší jsou ti dva starší, jakákoliv improvizace je děsí, takže já mám představu o výletě - vybereme cíl a pak se prostě pojede a uvidíme, děti ovšem chtějí vědět kdy tam budeme, co přesně budeme dělat, kde se najíme, co bude k vidění... ještěže muž je schopný plánovač a tyhle věci dělá on 
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)