| Kafe | 
 |
(20.7.2015 13:52:01)
Nejsem ještě ani v půlce doporučené minimální doby kojení a už toho mám plné zuby. Kvůli vedrům jí prtě cca každou hodinu a půl, v noci tak po 3 hodinách. Ale víc mě štve, že prsa mají velikost D-E podle nalitosti, skoro do ničeho se mi nevejdou, nemůžu si vzít pořádnou podprsenku (hned by se začal tvořit zánět), přijdu si mohutná a přitom se chci cítit drobně. 
Navíc mám vážné pochybnosti, že se prsa ještě někdy vrátí do původního stavu. 
No nemají to ti chlapi mnohem snazší?
|
| LemonGrass | 
|
(20.7.2015 14:01:43)
Pořád lepší, než věčně řešit flašky, jakákoliv cesta problém. První dítě jsem kojila, druhé jen chvíli (moje nemoc) a jakkoliv mě to kojení kolikrát otravovalo, tak to nekojení potom bylo ještě otravnější. Jako jo, byla jsem zastupitelná, ale zas tak často jsem stejně zastoupená nebyla, abych tuto výhodu náležitě ocenila. Třetí dítě jsem zas kojila a byla ráda, že nemusím míchat, vymývat a regulovat teplotu, hlavně v noci. Přísavka se přisosla a spaly jsem obě.
Tak vydrž, už jen pár měsíců a nebo (jestli to vnímáš tak hrozně negativně)se na to vyprdni, ona to zas není žádná bezpodmínečná nutnost, aby ses tím musela trápit.
|
| neznámá |
|
(20.7.2015 14:21:31)
To mi přišlo naopak, cesta s kojícím se dítětem byl problém, neustálé vymýšlení kdy a kde ho nakojit, moje stydlivost mi nedovolila kojit na veřejnosti. Zatím co lahvičku jsem mu dala na veřejném místě a klidně mu jí dal tatínek nebo třeba babička, vlastně nebylo nutné sebou brát dítě na cesty.
Lahvičky jsem brala jako vysvobození. Kojení mi přišlo na miminu to nejhorší a neměla jsem z něho vůbec dobré pocity.
|
| Persepolis | 
|
(20.7.2015 14:32:03)
Tak já to měla úplně stejně jako ty. Vrozená stydlivost mi nedovolovala kojení na veřejnosti, navíc kojení u nás byla docela anabáze, dcera se vždycky přisála, pustila přisála, pila několik sekund, pak se zase pustila a takhle to trvalo klidně i 40 min.asi netřeba zdůrazňovat, jakém stavu byly moje bradavky, takže při každém přisátí mi bolestí vyrazil studený pot na čele. Flaška pro mě znamenala nekonečnou úlevu. Kojení pro mě představovalo nejhorší etapu mateřství.
|
| Kafe |
|
(20.7.2015 14:35:57)
Persepolis - u starších dětí jsem na veřejnosti nekojila prakticky nikdy (možná tak 2x u každého). Ale u této třetí musím, protože ji mám na léto, je žravá a má silný hlas. Hledám alespoň soukromí, jako osamělou lavičku v parku a schovávám se za kočár. I tak je mi to ale nepříjemné.
Mimochodem - když mě vidí, tak vyplázne jazýček a začne pomlaskávat ála "jídlo přišlo!".
|
|
| Rodinová | 
|
(20.7.2015 14:39:37)
Tohle na me dela kocka, mnouka na me a vyznamne se olizuje od ucha k uchu
|
|
| Persepolis |
|
(20.7.2015 14:48:44)
Nevím jak to dělala Liška, ale já jsem se tomu ty 2 měsíce, co jsem kojila, přizpůsobila a netrávila mimo domov víc jak tři hodiny. Ono to nebylo zase tak těžký, dcera je prosincová.
|
| Persepolis |
|
(20.7.2015 14:56:05)
Vzhledem k tomu, že jsem matka jedináčka, tak jsem zase nemusela tak moc špekulovat nad tím, že se mi doba kojení třeba nehodí do ostatních aktivit dětí, možná, že by mě nouze donutila vytájhnout kozu i na veřejnosti, ale spíš by mi studem zamrzla laktace S tím se holt nic moc nadělat nedá.
|
|
|
| Alraune | 
|
(20.7.2015 14:58:11)
Já kojila dva roky :) To už malá jedla dávno v restauraci.
|
| Alraune |
|
(20.7.2015 16:17:09)
Ona to samozřejmě ve dvou letech nebrala jako jídlo, jen jako pití :) Každopádně, když třeba upadla, vyděsila se, něco ji bolelo, tak kojení vždycky pomohlo. Byla to velká úleva při čemkoli... pro nás pro obě, protože ona se uklidnila a já nemusela vymýšlet nic jiného.
|
|
|
|
| Lída+4 |
|
(20.7.2015 15:14:40)
Hm, dva měsíce se to dá. Tři z dětí jsem kojila každýho zhruba dva a půl roku, nejstaršího "jen" 9 měsíců.
|
|
|
| Alraune |
|
(20.7.2015 14:52:42)
Nevím, já kojila kdekoli, nemyslím, že se u toho člověk musí nějak svlíkat. Jasně, že lidi vidí, že kojíš, ale vidí dítě, co pije, nic víc. Nikdy jsem nechápala, že se s kojením tolik nadělá. Navíc, mě nevadilo, že se na mě lidi dívají, taky se dívám, když někdo kojí, prostě proto, že mi to připadá hezké. Taková utěšená chvíle. Archetypální spokojenost. Mám takový pocit i z forek kojících fen, koček, atd. Pro mě je to pozitivní věc.
|
|
| Kafe |
|
(20.7.2015 14:52:57)
Tutenstein - ty první měsíce jsem bývala venku jen omezenou dobu nebo jsem dávala odsáté mléko z lahvičky. Starší děti ho braly. Současné ho vezme jen od manžela, když já tam nejsem.
|
| Kafe |
|
(20.7.2015 15:03:33)
Tutenstein - u těch starších to šlo, protože jsem nechodila do práce a nemusela je nikde vyzvedávat v určenou hodinu. Teď už to nejde - jedna družina, druhá družina, nakoupit a někde nakojit.
|
| Alraune |
|
(20.7.2015 15:08:10)
To určitě je, ale moje macecha říkala, že nesnesla, aby ji viděli byť jen lidi z rodiny, že chodila kojit do koupelny a seděla u toho na vaně. A že si připadala jako zvíře, že to nesnášela.
Pocitově je mi to cizí, ale dovedu si představit, že to pro někoho může být trauma.
|
|
| Kafe |
|
(20.7.2015 15:12:49)
Alraune - tak otevřeně kojit můžu jen před nejbližší rodinou. Třeba kojit před tchyní bych nedala (doma kojím vleže a jsem svlečená do půl těla, s ručníkem na druhém prsu). Před lidmi mimo rodinu můžu kojit vsedě, maskovaně, aby prakticky nic nešlo vidět. Blbé je, že při této poloze mi mléko stříká, takže malá se odpojuje, stříká jí to na hlavu, mně na oblečení...
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)