| Černá kronika | 
 |
(24.2.2016 14:50:31)
V ČR chybí tolik sester, že některé nemocnice uzavírají oddělení nebo omezují jejich chod. Ministerstvo zdravotnictví požádalo úřad ministra zahraničí o pomoc při dovážení sester ze zahraničí, hovoří se především o Ukrajině, dále Polsku a Slovensku. I Česká asociace sester vidí toto jako jediné rychlé řešení současné situace.
"Dovoz" sester z těchto dvou zemí by mohl jít poměrně rychle – Polkám stačí jazyková zkouška, Slovenky nemusí skládat ani tu, navíc už často v českých nemocnicích pracují. Otázkou je ale ochota. Tu vidí ředitel pražského Motola Miloslav Ludvík právě na Ukrajině. "V tuto chvíli je to asi jediný možný krok, jediné možné místo, kam se dá sáhnout," říká s tím, že Ukrajinky ale budou muset složit odbornou zkoušku v češtině.
"Pravděpodobně je nebudeme moci nasadit hned jako sestry, nejprve budou vykonávat pomocné práce a přitom se budou moci vzdělávat v jazyce," odhaduje Ludvík.
Uvítal by, kdyby ministerstvo zahraničí zařadilo ukrajinské sestry na seznam zaměstnanců přijímaných v mírnějším režimu. Ministerstvo už schválilo vstřícnější přístup pro 500 vysoce kvalifikovaných Ukrajinců, teď uvažuje o tom, že projekt rozšíří i na pozice s nižší kvalifikací. "O problému zdravotních sester víme a nevylučujeme, že do projektu budou zařazeny později," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesko-chce-dovazet-zdravotni-sestry-z-ukrajiny-jina-moznost/r~823db56ada6811e584160025900fea04/
Úhel pohledu ředitele nemocnice Motol:
______________________________________
V českém zdravotnictví je po určitém zklidnění zase rušno. Nemocnice bijí na poplach, že jim masově odcházejí doktoři a hlavně sestry. Co tak najednou?
Ono to není tak najednou. Mluví se hlavně o nedostatku sester a ten se přesně kryje s křivkou nezaměstnanosti. Ve chvíli, kdy je nízká, klesá počet sester. Toto povolání, jež téměř ze sta procent vykonávají ženy, je v nemocnici spojeno s nočními službami. Se sesterskými platy to sice už není tak špatné, jak to bývalo, i když veselé zdaleka ne, ale důležitější je pracovní doba. Když jako žena můžete se středoškolským vzděláním dělat účetní, sekretářku, personalistku, knihovnici nebo jakékoliv jiné zaměstnání od sedmi do půl čtvrté, tak mu dáte asi přednost před dvanáctihodinovými směnami, které v nemocnici dva týdny v měsíci prostě určitě odsloužíte.
Takže nejde primárně o jejich odchod za prací do zahraničí?
Toto je záležitost jižní Moravy a západních Čech, především Karlovarského kraje, ale v Praze to problém není. Vdané ženy s dětmi většinou za prací neodcházejí, málokterá by nechala rodinu v Česku. Zdravotní sestry mizí skutečně hlavně do terénu a jakmile nezaměstnanost vzroste a začnou se propouštět lidé z administrativy, zase se začnou vracet.
Copak momentální výpadek sester nesouvisí se systémovou chybou, která se jmenuje vzdělávání středního zdravotnického personálu? Z absolventek klasických zdrávek se v posledních letech staly bakalářky a magistry, kterým už ta nejzákladnější péče o pacienta „nevoní“.
Určitě ano. My máme zvyk označit všechno, co bylo dřív, za špatné. Musíme udělat věci z gruntu nově a správné nové je to, co mají v zahraničí. To je česká obsese. Přitom zrovna v oblasti vzdělávání sester a lékařů jsme měli fungující systém. Pak se ale převzal model zvenčí, konkrétně z USA, který přešel později do Evropy. Musím říct, že to nebyl dobrý nápad. A dále je tu otázka generační výměny. Dřív dívky v osmnácti letech odmaturovaly, nastoupily jako sestry, ve 22 letech otěhotněly a v pětadvaceti byly rozvedené. To byl běžný životní cyklus. Dnes ale v osmnácti nikdo do práce nejde. Kdo má maturitu, chce pokračovat ve studiu. Slýchám stesky některých starších lékařů, kteří vzpomínají na staré dobré časy, kdy ty holky přišly a všechno ochotně dělaly. A myslí si, že se to dá obnovit, ale ono se to už vrátit nedá.
Jaké tedy nabízíte řešení?
To je právě otázka. Dnešní generace chce do 24 let studovat a děti mít kolem třicítky. V tom je náš problém, protože nám vlastně vypadlo několik ročníků.
Minimálně je třeba deklarovat, že sestřičky by se především měly starat o základní pacientovy potřeby, nikoli nahrazovat práci lékaře.
Jenže přesně taková ta představa byla, ony měly jejich práci nahrazovat. Ve Spojených státech se vám v nemocnici běžně stane, že dva dny nepotkáte doktora a bude se o vás starat jen sestra.
Takový model ale u nás nefunguje.
Ani nikde v Evropě, neslučuje se to s obecným vnímáním poslání lékaře. V Americe vám sestra udělá anamnézu, základní vyšetření, nabere laboratoře a teprve pak referuje lékaři.
Asi proto, že tam jsou specializovaní lékaři extrémně drazí.
Nejen, je to systémem vzdělání, které se vyvíjelo jinak, zkrátka jiným modelem zdravotnictví. V Evropě je daleko větší propast mezi lékařem a sestrou z hlediska žebříčku prestiže, který doktoři dlouhodobě vedou. To žádný diplom z vysoké školy nezmění.
Čili co s tím?
Opravdu nevím. Samozřejmě se bude muset posílit role personálu, který nemá maturitu, ale nebude to snadné. Dřív byly střední zdravotnické školy elitní vzdělávací zařízení, kolem roku 2005 se ale výuka změnila, dneska ty školy učí něco úplně jiného a často tam chodí deváťáci, kteří se jinam nedostanou. Já si s tím nevím rady. Náš největší problém není odchod sester do zahraničí, ale na mateřskou. Nedávno jsme na spinální jednotce řešili odchod čtyř sester na mateřskou, a to je pak pro oddělení opravdu problém. Navíc v Praze je osm velkých špitálů plus deset středních či menších, takže konkurence na trhu práce je opravdu velká.
atd.
https://www.cssd.cz/media/cssd-v-mediich/m-ludvik-protikorupcni-dobrodejove-likviduji-stat/
|
| X__X |
|
(25.2.2016 12:52:36)
tak Slovenky tu už pracují a nemyslím, že by jich tu bylo zrovna málo. na druhou stranu můj pocit je ten, že v posledních letech už pro ně ČR není tolik zajímavou, jako to bylo dřív a zdá se mi, že nové sem moc nechodí. ale jak říkám, je to jenom můj pocit, neznám statistická data, jenom co tak vidím kolem sebe, což samozřejmě může být hodně zkreslené. o Polkách nevím, ale předpokládám, že pokud je z jejich strany zájem, asi spíš budou v příhraničních oblastech a tam zas nepracuji já. a s Ukrajinkami, no, nevím. Ukrajinců je obecně vzato v ČR spousta, mimo jiné se s nimi setkávám i v nemocnicích (uklízečky, pomocnice). takže i nekvalifikované práce pro ně jsou u nás zřejmě výhodné. na druhou stranu na pozici sester jich moc neznám, nevím proč. možná považují za překážku odbornou zkoušku, co je zmiňovaná... nebo možná mají pocit, že si jako sestry nevydělají tolik. přeci jenom třeba v naší nemocnici Ukrajinky nepracují pod nemocnicí, ale jejich práci dodává soukromá firma a zcela očividně se tam nedodržuje zákoník práce (dvanáctky každý den sedm dní v týdnu, po celý měsíc... pochybuji, že něco tak očividného by si nemocnice mohla dovolit).
no, upřímně jsem docela zvědavá, jak to hodlají řešit  na druhou stranu částečně si za to vláda může sama. když se vydala vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, tak mnohé nemocnice slovo "minimální" pojaly jako "optimální", v zájmu ušetření peněz za mzdy/platy snížily stav personálu a důsledkem je, že z toho zbytku jim další sester odchází, protože se jednak cítí přetížené, jednak mají pocit, že nemohou kvalitně vykonávat svoji profesi, pokud mezi pacienty lítají jak hadr na holi, což je docela frustrující, pokud má dotyčná svoji práci ráda.
|
| Drop | 
|
(26.2.2016 3:11:48)
nechápu to, do roku cca 2000 byla práce zdravotní sestry prestižní, studovaly to ty nejšikovnější a v praxi bylo vidět i velké množství sester v předdůchodovém nebo lehce podůchodovém věku, sestry vždycky odcházely na mateřskou a nikdy to nebyl problém, dnešní požadavky na vzdělání jsou nesmyslné, proč vysoká školy na práci sestry? Za 4 roky na zdrávce se naučily sestry dřív maximum, zbytek v praxi, teď české sestry odchází do zahraničí a budou sem chodit sestry ze zahraničí,
|
| Dana | 
|
(26.2.2016 7:15:39)
Sestry vždy chyběly, hlavně ve nemocnicích. Pokud měly děti, nechtěly již pracovat na směny a o sobotách a nedělích. Samozřejmě nesmyslný požadavek, aby ještě k tomu měly VŠ vzdělání, to dorazil úplně. Měli bychom se opět vrátit k SZŠ, která na běžnou práci zdravotní sestry úplně stačila. Stejně, pokud se všeobecná sestra dostala na specializované oddělení, tak se musela všechno naučit za pochodu. Dřív se koukalo hlavně na kvalitu práce, dnes se kouká hlavně na papír, jakým uchazeč prezentuje svoje vzdělání. Že je ale jinak v praxi z nějakého důvodu nepoužitelný již nikoho nezajímá.
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)