Modřinka |
|
(27.4.2016 8:32:18) Sama cítíš, že ideální reakce to určitě nebyla, na druhou stranu, jsi taky jenom člověk. Já se snažím v hlavě tyto své reakce přeprogramovat tím, že si představuju jiné řešení, které mi pomůže upustit páru. Přesto se mi tak jednou za měsíc povede, že někomu z mých čtyř dětí jednu vrazím. Považuju za důležité pak situaci vysvětlit a omluvit se za nepřiměřenou reakci. Těžko se tomu vzdoruje, když mě rodiče jako malou obden řezali. Já zase řvu častěji, než je mi milé, ať se snažím jak se snažím. Včera jsem čtyřleťačce řekla, že je kráva pitomá... Malý měl horečku, konečně usnul a ona i přes mou prosbu práskla dveřma...
|
evanovak |
|
(27.4.2016 8:37:47) Já vim, ale přesně, sem jen člověk. Někdy to neřešim, řeknu mu, ať se uklidní a ničim nehází, ale včera prostě sem takto vyjela. Jak píšeš, taky jsem bývávala bita, když jsem byla dítě a naši se mi nikdy neomluvili, že sem dostala pár facek. Prostě to tak bylo podle nich správně a neřešili to. No, tak to ti taky pěkně ulítlo, co? no stane se....
|
Žžena |
|
(27.4.2016 8:46:41) evanovak, A Ty ses synovi za tu facku včera omluvila? Já vím, že model z původní rodiny je silný. Otázka je, jestli ho měníš, nebo přenášíš dál. To nemá být kritika, ale podnět k zamyšlení, že ty děti jsou "jenom lidi" tak jako my... a pokud rodič má nárok vyletět, to dítě asi taky...
|
evanovak |
|
(27.4.2016 8:49:46) Neomluvila. Všichni sme jen lidi, já to vim, ale prostě včera mě s tim vytočil. Šel pak do pokoje, já si ho nevšímala, za chvíli přišel a byl jak mílius....
|
Žžena |
|
(27.4.2016 8:52:08) Takže stejně jako Tvoji rodiče máš za to, že se za facku nemáš co omlouvat? Ale Tobě to tenkrát vadilo, jak píšeš.
|
evanovak |
|
(27.4.2016 8:55:43) Kdybych se za facku omluvila, to by znamenalo, že on se choval správně a já nesprávně reagovala.... . Asi tak
|
Žžena |
|
(27.4.2016 8:58:33) To není pravda. Mohla bys to využít jako příležitost k analýze OBOU vašich reakcí. Obě byly přehnané, oba jste vylítli. A mohli byste se nad tím zamyslet a zkusit hledat pro sebe řešení, jak to můžete OBA příště zvládnout líp. A třeba předejít jak rozbití pera, tak té facce.
|
|
withep |
|
(27.4.2016 9:22:36) "Kdybych se za facku omluvila, to by znamenalo, že on se choval správně a já nesprávně reagovala.... . Asi tak."
Ale vždyť ty jsi reagovala nesprávně . Omlouváš se za to, jak ses chovala ty, a to nemá nic společného a nijak to neospravedlňuje to, jak se choval on. Nesprávně jste se zachovali oba a ty jsi ten starší, větší, rozumnější, od koho se ten druhý může naučit přiznat chybu a omluvit se. Jestli chceš srovnávat, kdo se zachoval hůř (což podle mě opravdu není nutné), tak se zamysli - ten, kdo fláknul perem, nebo ten, kdo fláknul člověka? Lidi jsou důležitější než věci. Nebo pokud myslíš, že omluva je na něm, protože on "si začal", zkus si uvědomit, že on si nezačal, on taky jenom reagoval - na tvé (byť neúmyslné) vyrušení. Takhle se často hádají moje děti, oba tvrdí, že ten druhý si začal, a chtějí, abych uznala jejich pravdu, a já vím, že si začali oba, že jen každý vidí ten začátek někde jinde. Ale ty jsi dospělá, nebudeš se přece se svým dítětem dohadovat, kdo si začal, a kdo se má první omluvit...
|
|
|
|
|
|
|
|