Ruth |
|
(1.6.2016 15:45:06) Liško, jestli jsi viděla "Vrať se do hrobu", jak tam ta holka na maturitě z ruštiny dávala dohromady horko-těžko odpovědi, vlastně to bylo jen "já guláju...", tak to jsem měla podobně. Stydím se.
|
Kafe |
|
(1.6.2016 15:48:58) Ruth - při své skutečné maturitě z angličtiny jsem si vytáhla jedinou otázku, kterou jsem se neučila. Bylo to "proč se učíme anglicky". Ty logické důvody byly shrnuty již v krátkém článku, který byl součástí zkoušky. Takže jsem 5 minut mluvila o tom článku. Pak jsem koukla na učitelku a mlčela. Jí došlo, že jsem jaksi téma uzavřela, tak se mě ptala na různé věci, třeba na cestu na poštu. Dala mi dvojku a blahopřála se slovy: "A doučte se to."
|
Kaipa |
|
(1.6.2016 16:13:51) Já si vytáhla u státnic jedinou otázku, kterou jsem se neučila. Dala jsem to, ale ten pocit, když jsem tu otázku uviděla, si pamatuju dodnes. Jinak občas mám pocit, že bych už ani neprošla základkou, natož maturita.
|
|
Ruth |
|
(1.6.2016 16:27:51) Liško, já si vytáhla z literatury: Maxim Gorkij, Na dně. Měli jsme seznam otázek, tahle tam nebyla a nebyla ani v učebnici. Výslechem "po" jsem zjistila, že to probírali v tom týdnu, kdy jsem byla v nemocnici. A aby bylo jasné, že průser je na obzoru, tak ptám se na chodbě někoho z jiné třídy, co měl na ruštině. Prý Gorkij, Na dně. Já: to tam je? Jak to? Další oběť, z jiné třídy: stejná otázka, stejná odpověď. Začala jsem panikařit. Oni: neblbni, to by byla velká a blbá náhoda, nestane se, neboj, když toto jediné jsi ani neviděla. No a bylo. Chudák Gorkij, v hrobě se musel obracet.
|
|
|
|