Lexi. |
|
(5.11.2016 15:43:26) Nevidím jediný důvod, proč v tomto případě finančně vypomáhat. Navíc jestli jí tvůj manžel finančně vypomáhal již v minulosti a zřejmě ji to nepostavilo na nohy - aby ta paní nebyla, co se financí týče, bezedný hrnec. A tvůj muž zřejmě také nemá nastaveny mantinely, když už se kvůli ní jednou málem finančně zničil. Aby vás nakonec nestáhl celou rodinu. Ona po vás něco chce, nebo je tvůj muž takový nadšený altruista, že by pomáhal i nepožádán? Na tvém místě bych byla velmi silně proti.
|
kachna_ |
|
(5.11.2016 16:31:34) Díky moc všem. určitě ho nekontaktovala s prosbou o pomoc.
Altruista, to je hezké, mě napadla mnohem horší označení.
|
Lexi. |
|
(5.11.2016 21:10:00) "Altruista, to je hezké, mě napadla mnohem horší označení." - upřímně řečeno, mě také, ale chtěla jsem být decentní
|
Tragika |
|
(6.11.2016 0:38:35) Lexi, tvým sourozencem bych být nechtěla. Co jste to za lidi? Manželka bude rozhodovat, zda má její manžel pomoci své sestře? Vždyť je to jeho sourozenec, jeho krev - narozdíl od manželky... Mám syny a doufám jen v jedno. Že ani jeden z nich nenechá toho druhého padnout. Jo, i za cenu svého nepohodlí, svého uskromnění. A rovněž doufám, že si hoši nevezmou megery, co je budou nabádat k tomu, aby se na bratra vykašlali, či hledat na internetových diskuzích podobně smýšlející ježíbaby.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 0:54:09) Tragiko,
ptám se jako v předchozím příspěvku - myslíš to za JAKÝCHKOLI okolností, i v případě, že jeden z Tvých synů by začal (nedejbože) pít, fetovat, krást, dělat nesmyslné dluhy, tak bys trvala na tom, aby mu ten druhý pomáhal i za cenu svého nepohodlí a svého uskrovnění, i kdyby to obnášelo uskrovnění celé jeho rodiny a bylo by jasné, že taková pomoc je jen černá díra, kdy ten bratr darované spotřebuje a přijde natáhnout ruku pro další?
Schválně volím extrémní příklad, protože zakladatelka nastínila, že se to trochu nese v takovém duchu (tj. že si sestra na problémy zadělala svým nezodpovědným a sobeckým chováním)?
|
Tragika |
|
(6.11.2016 1:31:38) Kudlo, Zvíře ti už odpovědělo(a) za mne.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 1:43:00) Tragiko,
to ale nebyla odpověď na mou otázku, zda bys pomohla zcela bez ohledu na okolnosti a na svou vlastní situaci/rodinu.
|
Tragika |
|
(6.11.2016 1:49:02) Kudlo, jestli jsem na tom lépe, než ten, kdo pomoc potřebuje, tak zcela jistě pomohu. V opačném případě bych se už na sebe nemohla ani podívat. A opět ti píšu - nemluvím o drogách a alkoholu. Tam bych finančně nepomáhala, ale snažila se kontaktovat odborníky.
|
|
Tragika |
|
(6.11.2016 1:57:52) A ještě jednou, po lopatě. Pomůžu sourozenci, ovšem ne za cenu vlastního zničení. Kdyby šlo o finanční pomoc, tak jen do té míry, abych mohla zaplatit složenky a moje děti neměly hlad. Jo, třeba bych nejela na dovolenou, úspory by výrazně klesly, musela bych si odepřít zbytné věci a požitky, byl by chudší Ježíšek .... Sourozenec by mi za to stál. A pro moje děti by to byl skvělý příklad. To je možná vklad, který se ani zaplatit nedá.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 2:07:15) A jak často bys byla ochotna nejezdit na dovolenou a odpírat si zbytné věci a požitky?
Protože z příkladu v zakládajícím příspěvku by mi vyplývalo, že při tomhle přístupu by to klidně mohlo být i doživotně (protože daná paní se nijak nesnaží, aby se z takové situace dostala), a že by to byl skvělý příklad pro děti, tím si nejsem moc jistá.
Pokud by byl sourozenec normální člověk s normálními návyky, tak bych to, co píšeš, podepsala.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 1:05:48) A ješě něco - pokud se vdám/ožením, tak už nic mého není jen moje, je to SPOLEČNÉ. A když chci z toho společného pro někoho odkrojit, tak je minimální slušnost to s tím druhým partnerem probrat - a ano, myslím si, že by měl mít právo ne ROZHODOVAT, ale SPOLUROZHODOVAT o míře pomoci, kterou ten druhý ze společného poskytuje.
A opravdu si nemyslím, že v nastíněné situaci (sestra se chová nezodpovědně a partner by v pomoci neznal míru až k sebepoškození) manželka, která se proti tomu vymezí, byla megera nebo ježibaba.
Pomoc sourozenci/rodičům by sice být měla, souhlasím i s tím, že za cenu vlastního nepohodlí a uskromnění, ale za primární považuju v tuto chvíli nikoli "krev", ale partnera, se kterým žiju a hospodařím. Měla bych mu za zlé, kdyby nechtěl VUBEC i v situaci, kdy by nám to vcelku nic neudělalo, kdežto pro druhou stranu by to mělo nějaké závažné důsledky, ale myslím, že by nebylo spravedlivé chtít po něm, aby dlouhodobě sázel peníze, které on si zodpovědně vydělá a které by mu chyběly, třeba do alkoholika, který nedělá nic, léčit se nechce a zapadá čím dál víc do dluhů.
(Umím si představit financovat tomu alkoholikovi pomoc, pomoci mu postavit se na nohy, v krajní situaci mu třeba platit byt, aby neskončil na ulici a jídlo, ale to jen v případě, že by na to rodina bez problémů měla, platit nájem bratrovi opilcovi, zatímco nebudu mít na boty vlastním dětem by mi přišlo nepřístojné).
|
Tragika |
|
(6.11.2016 1:41:41) Kudlo, nemluv prosím o drogách a chlastu. O tom tady nikdo nepolemizuje. Diskuze se vede o pomoci sourozenci v tíživé situaci. Feťáky a alkoholiky nemám na mysli. Zde zmiňovaná sestra také do této skupiny zjevně nepatří. Takže, jestli tomu rozumím správně, ty tady razíš heslo- Sourozenci mohu pomoci jen se souhlasem manželky??? Z toho tedy vyplývá, že když manžel nesouhlasí, má sourozenec smůlu. Já jsem dospělý člověk a nepotřebuju žádat o dovolení. Nechci prodat rodině střechu nad hlavou, ani připravit manžela o celoživotní úspory. Chápeš? Tohle dovolování a schvalování.... Jsou zkrátka v životě situace, kdy člověk koná a žádného souhlasu mu k tomu netřeba.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 1:58:45) Tragiko,
drogy a alkohol jsou extrémy, ale v tomto případě to myslím není tak nemístné, protože ta sestra sice není feťačka ani alkoholička, ale jestli tomu dobře rozumím, se několik let (?) nestará o vlastní děti, které hodila na krk rodičům, a "propadla se do země".
Takže pokud má problémy, jsou minimálně zčásti způsobeny jejím totálně nezodpovědným chováním (omluvitelným snad jen nějakou duševní chorobou). Dlouhodobě na ně doplácejí nejen ti prarodiče (komplet starost o děti není žádná sranda, oni už mají splněno a nárok na svůj klid, starat by se měla primárně ta sestra a otec těch dětí), ale i ty děti, na které se máma vykašlala.
Takže chceš říct, že i takovému člověku (kterému už je pomáháno docela dost a on na to reaguje tím, že si jede tvrdě po své koleji) je třeba bez řečí pomoct a partnerovi do toho nic není?
Ty říkáš, že "nechceš prodat rodině střechu nad hlavou, ani připravit manžela o celoživotní úspory". To chápu, ale má to tak taky manžel zakladatelky? Naznačovala, že už v minulosti byl schopen kvůli pomoci sestře sám sebe málem zničit. To asi není úplně rozumný přístup.
A jako Ty bereš jako samozřejmé, že nechceš prodat tu střechu atd., a že máš dost rozumu, abys nezašla příliš daleko, a dotklo by se Tě, kdybych předpokládala, že bys to nedokázala, tak mě by se zase dotklo, kdyby sis myslela, že kdyby za mnou přišel manžel, že je nutné pomoct jeho sestře, že bych řekla kategoricky NE . Jako Ty víš, že bys to nepřehnala, tak já vím, že bych se snažila v maximální možné a únosné míře vyhovět.
Pravděpodobně bychom to spolu probrali jak co do toho, JAKOU pomoc poskytnout, tak do toho, jakou pomoc si můžeme DOVOLIT poskytnout, aby nás to samotné nepoložilo. Přijde mi naprosto NEMYSLITELNÉ, aby tento rozhovor neproběhl a kdokoli z nás v tomhle smyslu postupoval dlouhodoběji na vlastní pěst s tím, že tomu druhému do toho nic není.
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 10:32:35) " Feťáky a alkoholiky nemám na mysli. Zde zmiňovaná sestra také do této skupiny zjevně nepatří. " - jak jsi přišla na to, že zmiňovaná sestra není feťačka ani alkoholička?
"Takže, jestli tomu rozumím správně, ty tady razíš heslo- Sourozenci mohu pomoci jen se souhlasem manželky??? Z toho tedy vyplývá, že když manžel nesouhlasí, má sourozenec smůlu." - samozřejmě, manžel/ka do toho bezpochyby má co mluvit, vždyť pokud se bude sourozenec dotovat, manžel/ka to může více či méně pocítit
"Já jsem dospělý člověk a nepotřebuju žádat o dovolení." - pokud máte SJM tak musíš, protože už nemáte TVOJE a JEHO peníze, máte SVÉ peníze. A tvůj manžel má jistě co mluvit do toho, za co se budou utráce VAŠE peníze
"Nechci prodat rodině střechu nad hlavou, ani připravit manžela o celoživotní úspory." - manžel zakladatelky by toho možná byl schopen
"Jsou zkrátka v životě situace, kdy člověk koná a žádného souhlasu mu k tomu netřeba." - to si myslíš ty, pokud tvůj manžel sdílí tvé přesvědčení, tak to problém není, pokud tvé přesvědčení nesdílí, měli by jste zaděláno na značné problémy v manželství
|
Jahala. |
|
(6.11.2016 10:39:06) No pokud je fetacka tak zajistit léčbu a po dobu léčby se postarat spolu s tchyni o dítě.
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 11:18:10) "pokud je fetacka tak zajistit léčbu" - co když o léčbu nestojí?
|
Jahala. |
|
(6.11.2016 11:21:24) Tak zajistit dítě. V případě nutnosti i přes OSP
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 11:24:38) Ale vždyť nevíme, jestli je situace švagrové až tak špatná, že je situace zralá na volání OSP.
|
Jahala. |
|
(6.11.2016 12:46:28) Proto jsem napsala v případě nutnosti a ne hned. Nicméně praktickými dárky k narozeninám svátku a vánocům bych začala.
|
|
|
|
|
|
Tragika |
|
(6.11.2016 12:44:40) Lexi, my tady asi mluvíme o nějakém jiném živočišném druhu, který se shodou okolností jmenuje taky manžel. Nedovedu si vůbec představit, že bych měla manželovi schvalovat koupi obleku, sekačky, auta..... On si může koupit co chce. Stejně tak i já. Jestli si koupím boty za 2 nebo za 20 tisíc, je jen moje věc. Oba dva utratíme jen tolik, abychom neohrozili chod rodiny. To je základ, který by už rodiče měli vštípit svým dětem do hlav. Manželův ženatý syn si teď pořídil počítačovou stanici cca za 350 tisíc. Manželky se fakt neptal. Potřebuje ji ke své práci, vydělal si na ni, rodinu nezadlužuje..... Jeho manželka dala rodičům dovolenou k jejich výročí. Vydělala na ni a opět - je to její rozhodnutí.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(6.11.2016 13:07:10) Tragiko, přístup "každý si koupí, co chce" je ale možný jen tam, kde je dost peněz
|
Tragika |
|
(6.11.2016 20:52:25) Ráchel, v tom s tebou nesouhlasím. Každý si za své peníze může koupit co chce. Jen někdo si s příjmem 15 tisíc koupí vlnu a pletací jehlice a druhý si s příjmem o nulu vyšší koupí zase něco jiného. Pro obě skupiny platí stejné pravidlo. Nad mými osobními výdaji stojí nezbytné platby, bez kterých by rodina byla namydlená.
Takže k tématu. Bratr pomůže sestře za předpokladu, že jeho rodina nebude hladovět, nepřijde o střechu nad hlavou, synek nebude muset prodat housle a dcera brusle...... Prostě ta rodina bude žít jako předtím, jen si odepře věci zbytné. Nepředpokládám, že natrvalo.
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 22:01:10) " Každý si za své peníze může koupit co chce. Jen někdo si s příjmem 15 tisíc koupí vlnu a pletací jehlice a druhý si s příjmem o nulu vyšší koupí zase něco jiného." - a pokud ten s příjmem 15 tis. je manželkou toho s příjmem 150 tisíc? Manželka si koupí vlnu s jehlicemi a manžel se svými rodiči pojede na dovolenou do Karibiku a bude to v pořádku?
"Bratr pomůže sestře za předpokladu, že jeho rodina nebude hladovět, nepřijde o střechu nad hlavou, synek nebude muset prodat housle a dcera brusle......" - pokud v tom s manželkou bude zajedno, proč ne
"Prostě ta rodina bude žít jako předtím, jen si odepře věci zbytné." - definuj věci zbytné. A musí na pomoc sestře odevzdávat část platu i manželka? Nebo ta si se svým příjmem může dělat co chce?
"Nepředpokládám, že natrvalo." - no, v případě ze zakládacího příspěvku to tak skoro vypadá. Už v minulosti bratr sestře pomáhal a ta už je zase ve srabu.
|
|
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 13:17:17) Tragiko, netuším, v jakém příjmovém pásmu se pohybuje tvá rodina, ale mohu tě ujistit, že v naší rodině se považuje za samozřejmé, že o koupi dražší věci (sedačka, auto) spolu manželé mluví a diskutují. Kdybych si koupila boty za 20 tisíc, manžel by asi vyletěl z kůže a vůbec se mu nedivím. Pro naši rodinu to není zanedbatelná položka a rozhodně by to nebyla jen moje věc. Nediskutovat s manželem/kou koupi čehokoliv za cca 350 tisíc je pro mě ze sféry sci-fi, jedině tedy, jestli ji potřebuje k práci a platil ji z firemních peněz, to by pak bylo něco jiného. Pokud by manžel dal svým rodičům jako dárek dovolenou, znamenalo by to pro naši rodinu, že my, jako rodina na dovolenou nepojedeme. Rozhodně bych to nepovažovala za jeho věc a dost bych křičela + bych učinila doma jistá opatření ohledně financí.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 13:27:05) Lexi,
přesně tak!
|
|
Tragika |
|
(6.11.2016 20:45:53) Lexi, jestli svým starým rodičům koupím dovolenou a nemám na dovolenou své rodiny..... tedy manželky s dětmi. A víš co? Na kolik dovolených mohou jet lidi nad 70 let? Třeba je to jejich poslední možnost. Mně by hanba fackovala, tohle manželovi vyčítat. Absolutně nechápu, proč bych si nemohla koupit cokoliv, když si na to vydělám a rodina si i bez této položky drží stejný standard. Ano, každý může utrácet s ohledem na svůj příjem.
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 21:54:01) "Na kolik dovolených mohou jet lidi nad 70 let?" - těžko generalizovat, to je člověk od člověka jiné
"Třeba je to jejich poslední možnost." - třeba ano, ale je zde jistý předpoklad, že na dovolené jezdili v produktivním věku - ve kterém jsem nyní já
"Mně by hanba fackovala, tohle manželovi vyčítat. " - tebe možná ano, mě ne. Nevidím jediný důvod, proč bych měla někomu přispívat na vyšší životní standart, než mám sama. Já si naopak nedovedu představit sebe v 70-ti, že si od dětí nechám dát dovolenou a oni potom sedí doma protože na vlastní nemají.
"Absolutně nechápu, proč bych si nemohla koupit cokoliv, když si na to vydělám a rodina si i bez této položky drží stejný standard." - definuj stejný standart.
" Ano, každý může utrácet s ohledem na svůj příjem." - Tragiko, MM má 2x takový příjem jako já. Ač má stejnou profesi a vzdělání jako já, zastává vyšší, odpovědnější pozici a někdy tráví prací více času. Na druhou stranu, NIKDY nešel s žádným z našich společných dětí k lékaři, nikdy nebyl s našimi společnými dětmi na nemocenské, nepíše s našimi společnými dětmi úkoly, neučí se s nimi, nevodí je na kroužky, nikdy doma nevytřel, neutřel prach, nepral, nežehlil...atd. atd. Pokud by mi řekl, že si SVÉ vydělané peníze může utrácet dle libosti (poté co jsou zaplaceny složenky za bydlení a nemáme hlad), asi bych mu rozbila hlavu. Protože on sice více pracuje v zaměstnání (za peníze), ale já zase více pracuji doma (zadarmo). Už to chápeš?
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 21:59:49) Lexi,
a tím, že děláš to, co děláš (ač to není honorováno v penězích) manželovi UMOŽŇUJEŠ, aby mohl vykonávat tu odpovědnou pozici a zároveň se těšit z dobrodiní rodiny a vychovaných dětí, takže v tomto smyslu NEEXISTUJE, aby on řekl "toto jsem si vydělal a tak si to můžu utratit a ty do toho nemáš co mluvit", protože nebýt Tebe, tak by nevydělal (případně vydělal, ale jako bezdětek).
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 22:06:49) "a tím, že děláš to, co děláš (ač to není honorováno v penězích) manželovi UMOŽŇUJEŠ, aby mohl vykonávat tu odpovědnou pozici a zároveň se těšit z dobrodiní rodiny a vychovaných dětí, takže v tomto smyslu NEEXISTUJE, aby on řekl "toto jsem si vydělal a tak si to můžu utratit a ty do toho nemáš co mluvit", protože nebýt Tebe, tak by nevydělal (případně vydělal, ale jako bezdětek)."
- přesně to jsem se snažila Tragice vysvětlit, ale nevím, jestli to pochopí
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 13:26:24) Tragiko, mýlíš se, není to jen tvoje věc, to, co vyděláš Ty, patří i manželovi a to, co vydělá manžel, i Tobě.
Máte-li takovou dohodu, jakou máte, tak je to OK, ale určitě to není tak, že byste jeden nebo druhý neměli PRÁVO tomu druhému kecat do toho, co dražšího si koupí.
To, že vám to funguje, protože jste patrně oba rozumní, je super, ale pokud by to tak nebylo, tak bys to jistě tak nebrala ani Ty.
|
|
|
|
|
Tragika |
|
(6.11.2016 1:45:21) Kudlo, ty píšeš,, že pokud se vdám, tak už nic mého není moje. Promiň, ale ty jsi pod vlivem? Takovou volovinu jsem už dlouho neslyšela.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 2:04:14) Tragiko,
tak si tu volovinu přečti v zákoně o SJM.
Samozřejmě že to byla lehká nadsázka v tom smyslu, že pár věcí citové hodnoty za svoje považuju, ale pokud mám "vážného" partnera (ještě to ani nemusel být manžel), tak třeba všecko, co vydělám(e), je SPOLEČNÉ a vždy jsem to tak brala - že peníze se dávají na jednu hromadu, ta je NAŠE a pokud z ní chce někdo významněji ubrat, tak to musí probrat s tím druhým (většinou to není žádný problém a není to o žádných zákazech, jen o DOHODĚ)
|
|
|
Tragika |
|
(6.11.2016 12:35:59) Kudlo, tohle jsi napsala - ,,A ješě něco - pokud se vdám/ožením, tak už nic mého není jen moje, je to SPOLEČNÉ."
Znovu tě ujišťuju, že to pravda není. Než jsem se vdala, tak jsem nebyla bezdomovec ani člověk, který nemá ani svůj hrnek. Ty se mi snažíš vnutit, že můj klavír je díky sňatku i manželův? Moje boty jsou taky jeho? Moje auto, můj byt, moje knihy, obrazy na stěnách?
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 13:30:05) " Ty se mi snažíš vnutit, že můj klavír je díky sňatku i manželův? Moje boty jsou taky jeho? Moje auto, můj byt, moje knihy, obrazy na stěnách?"
Nesnažím, vždyť jsem i psala, že osobních věcí se to netýká (a klavír, boty, knihy, obrazy za osobní věci považuju).
Netýká se to ani věcí, které jsi měla už před manželstvím (tj. bytu, auta), ALE COKOLI NABUDEŠ V MANŽELSTVÍ, UŽ ANO. A není to žádná moje fantasmagorie, tak praví zákon.
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 13:32:36) "pokud se vdám/ožením, tak už nic mého není jen moje, je to SPOLEČNÉ." - to, co vyděláš během manželství společné je - pokud máte SJM
"Znovu tě ujišťuju, že to pravda není. Než jsem se vdala, tak jsem nebyla bezdomovec ani člověk, který nemá ani svůj hrnek. Ty se mi snažíš vnutit, že můj klavír je díky sňatku i manželův? Moje boty jsou taky jeho? Moje auto, můj byt, moje knihy, obrazy na stěnách? " - věci osobní potřeby (boty) jsou samozřejmě tvoje. Věci získané před svatbou jsou také nadále pouze tvoje. Ale pokud by manžel bez porady se mnou prodal byt, který získal před sňatkem a utržené peníze dal své sestře, přišlo by mi to divné a nesouhlasně bych s ním o tom mluvila.
|
Tragika |
|
(6.11.2016 20:36:30) Lexi, píšeš :,,Ale pokud by manžel bez porady se mnou prodal byt, který získal před sňatkem a utržené peníze dal své sestře, přišlo by mi to divné a nesouhlasně bych s ním o tom mluvila.
Jo, Lexi, nesouhlasně bys o tom mluvila. A to je asi tak to jediné, co bys s tím mohla dělat. Naštěstí. Co udělá manžel se svým bytem, je čistě jeho věc. Když já rozfofruju svůj majetek, tak se mé dospělé děti taky nemají co podivovat. To si jen tady na Rodině x lidí myslí, že mají nějaký nárok dědit. Když můj manžel zdědil barák, tak jsem absolutně neřešila, co s domem udělá. Byla to jen a jen jeho věc. My máme kde bydlet a to je na celé věci to podstatné. Dědit, získat před sňatkem..... partner do toho absolutně nemá co mluvit.
|
Monty |
|
(6.11.2016 21:06:29) No ano, je to jeho věc. Druhá věc je ta, že se i o takových záležitostech partneři obvykle baví. Prodej bytu/domu je jiná liga než nákup bot. Takže bez ohledu na to, co partner reálně udělá se svou nemovitostí pokládám za normální, že to se mnou probere. Ne kvůli těm penězům, co za to dostane, ale kvůli tomu, že i starost s prodejem JEHO nemovitosti pokládám za něco, co se v partnerství sdílí.
|
kachna_ |
|
(6.11.2016 21:22:54) TAk vzhledem k tomu, že já jsem svoje peníze z prodeje nemovitosti investovala do našeho společného bydlení, tak kdyby měl nemovitost, prodal jí a peníze daroval téhle sestře, asi bych ho zabila nebo se s ním přinejmenším rozvedla
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 22:02:10) "No ano, je to jeho věc. Druhá věc je ta, že se i o takových záležitostech partneři obvykle baví. Prodej bytu/domu je jiná liga než nákup bot. Takže bez ohledu na to, co partner reálně udělá se svou nemovitostí pokládám za normální, že to se mnou probere. Ne kvůli těm penězům, co za to dostane, ale kvůli tomu, že i starost s prodejem JEHO nemovitosti pokládám za něco, co se v partnerství sdílí."
- Monty, přesně tak to také vidím
|
Monty |
|
(6.11.2016 22:21:03) Lexi, tak pro mne by to byl docela zásadní problém, pokud by partner jasně deklaroval, že mi není nic do toho, jak nakládá se svými penězi/svým majetkem. Přestože mi to reálně je úplně jedno a do jeho výdajů bych mu nikdy nemluvila - ani on do mých. Ovšem to, že si něco pořídí za svoje peníze neznamená, že o tom nic nevím nebo že to přede mnou tají. Asi bych někoho takového za partnera nechtěla.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 22:29:00) Monty,
já to vnímám hodně podobně.
S tím rozdílem, že pokud by se partner rozhodl prodat něco, co nabyl před manželstvím, aby pomohl své rodině, tak bych čekala, že mi o tom řekne, ale necítila bych se oprávněná do toho zasahovat (protože bych to vnímala jako jen jeho), kdežto kdyby takto chtěl naložit s něčím, co jsme nabyli "spolu", tak bych to brala tak, že v tom mám i já oprávněné slovo.
|
Monty |
|
(6.11.2016 22:35:20) Kudlo, njn, ale u toho, co jste nabyli spolu asi taky je nějaká hranice, kdy do toho nemluvíš. Třeba ty boty. Jaké si partner koupí boty a za kolik je mi fakt srdečně fuk. Ve chvíli, kdy si bude chtít kupovat třeba tu nemovitost, pokládám za přirozený, že je to naše společná věc.
|
Kudla2 |
|
(6.11.2016 22:58:08) Monty, jasně že ta hranice je individuální.
My konzultujem teda i ty boty, ale ještě se nestalo, že bychom jeden druhýmu řekli "ne" (to bychom udělali jen v případě, že by to byly třeba pátý boty za krátkou dobu a na účtě by tp vypadalo tak, že by to pak chybělo na něco důležitějšího).
Ale fakt je, že tohle jde v případě, že jsou oba rozumní, pokud by to bylo tak, že by třeba Tvoje sestra vyhořela a Tvůj manžel odmítl, abyste jí jakkoli pomohli, i kdybyste si to mohli dovolit a ona by si evidentně svou situaci nezavinila a ta situace by byla dočasně hodně špatná, tak nevím, zda bych to respektovala (kdybych to vyhodnotila tak, že sestra je skutečně v nouzi a že jí hrozí velké riziko) a určitě by se to podepsalo na vztazích mezi mnou a partnerem.
|
|
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 22:55:47) "tak pro mne by to byl docela zásadní problém, pokud by partner jasně deklaroval, že mi není nic do toho, jak nakládá se svými penězi/svým majetkem." - pro mě by to byl také zásadní problém
|
|
|
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 21:40:17) "A to je asi tak to jediné, co bys s tím mohla dělat." - ano + bych z toho mohla vyvodit důsledky pro náš vztah
"Naštěstí. " - jak kdy
"Co udělá manžel se svým bytem, je čistě jeho věc" - z právního hlediska bezpochyby ano. Ale pokud by MM bez porady se mnou daroval polovinu svého majetku někomu,přišlo by mi to více než divné a vyvedlo by mě to z míry.
"Když já rozfofruju svůj majetek, tak se mé dospělé děti taky nemají co podivovat. To si jen tady na Rodině x lidí myslí, že mají nějaký nárok dědit." - jak kdy. Pokud se původně nemajetný rodič vlastní pílí a vlastními schopnostmi přijde k majetku, očekávala bych, že alespoň část odkáže svým dětem. Ale pokud ho ve stáří pro vlastní potěchu rozfofruje, no řekněme, je to jeho věc. Pokud ovšem rodič ve stáří rozfofruje majetek, který sám kdysi zdědil, a dětem neodkáže nic, jeho věc to v mích očích není.
"Když můj manžel zdědil barák, tak jsem absolutně neřešila, co s domem udělá. Byla to jen a jen jeho věc. " - až (zřejmě) zdědím část baráku, promluvím si s manželem, co s tou mou částí uděláme. - když měl MM dědit a měl si vybrat, jestli dostane peníze nebo barák, mluvil se mnou o tom, kterou možnost si má vybrat - nepovažoval jen a jen za svou věc, jestli domů přinese peníze, nebo jestli rodinu uvrtá do rekonstrukce domu a posléze ji přestěhuje
"My máme kde bydlet a to je na celé věci to podstatné. " - to my také, přesto se mnou MM mluvil o tom, jestli se chci přesunout z bytu (pěkného, velkého) do domku se zahradou
"Dědit, získat před sňatkem..... partner do toho absolutně nemá co mluvit." - z právního hlediska ne, ale značná část lidí považuje za samozřejmé, že s partnerem diskutuje o větších přesunech majetku pouze jednoho z nich
|
|
|
|
|
|
Lexi. |
|
(6.11.2016 10:21:07) "Lexi, tvým sourozencem bych být nechtěla" - však tě nikdo nenutí
"Manželka bude rozhodovat, zda má její manžel pomoci své sestře?" - obzvlášť pokud mají SJM,tak do toho manželka bezpochyby má co mluvit - jedná se i o její peníze
"Vždyť je to jeho sourozenec, jeho krev - narozdíl od manželky... " - to zní, jako by pro tebe byl sourozenec víc než manžel. Já to mám naopak. Sourozenec je pro mě sice někdo víc, než cizí člověk, ale sourozenec je člověku "přidělen", manžela/manželku si člověk vybere sám. Jinak - já jsem pro svého manžela také matka jeho dětí a to, troufám si tvrdit, má taktéž velkou váhu.
"doufám jen v jedno. Že ani jeden z nich nenechá toho druhého padnout." - i za cenu vlastního sebezničení? I kdyby to trvalo řadu let? I kdyby ten jeden byl feťák, gambler, nebyl schopen/ochoten uspořádat si život, sekal jedno děcko za druhým i když by je nedokázal uživit?....atd. atd.
" i za cenu svého nepohodlí, svého uskromnění" - četla jsi v zakládacím příspěvku, že manžel zakladatelky sestře pomáhal již před lety a málem se kvůli tomu zničil?
"rovněž doufám, že si hoši nevezmou megery" - tak to asi doufá každá matka, jen ta definice megery bude asi u každého jiná...
"či hledat na internetových diskuzích podobně smýšlející ježíbaby." - my, které s tebou nesdílíme tvé smýšlení, jsme v tvých očích ježibaby?
Myslím, že většina lidí by pomohla sourozenci (nebo partnerově sourozenci), pokud by se dostal do problémů vlivem nemoci, nehody, životní smůly - pokud ten by se zároveň sám snažil (v rámci svých možností) z problémů vybřednout a pokud by se k okolí choval korektně - což myslím není případ ze zakládacího příspěvku.
|
Jahala. |
|
(6.11.2016 10:36:21) Našla bych formu pomoci která nebude zničující. takže Milkulassky balíček pro dítě, oblečení po dětech nebo nějaký kousek ze sekáče, blešáku, k vánocům dárky jako prášek va přání velké balení, káva... pokud možnosti rodiny dají 1 velký nákup nebo 500.
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(6.11.2016 13:06:12) Tragiko, tak ty peníze, kterými by se pomáhalo, jaksi nejsou jenom toho manžela.
|
|
|
|
|
|