| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis

 Celkem 13 názorů.
 Půlka psa 


Téma: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(9.12.2016 22:24:49)
Marně přemýšlím, jestli to patří do Finanční tísně, do Ostatních nemocí nebo Historie. Téma Život na ho.no tady totiž není.

Četla jsem dnes v Reflexu článek o holčičce. Bylo jí devět, jmenovala se Marjorie a jak po záchraně neměla dobový účes a vlastně ani oblečení, tak vypadá jak z dnešní 3.C.

http://www.reflex.cz/galerie/historie/76106/?foto=1

Stěhovali se za lepším do Ameriky a nalodili se na Titanic. Tatínek nepřežil, holčička se s maminkou zachránila.

http://www.reflex.cz/galerie/historie/76106/?foto=0

Krátce pak žily v USA, ale byly na tom špatně finančně, protože otec se utopil i s veškerými rodinnými úsporami a tak se kvůli penězům a chronickým plicním problémům maminky lodí zase vrátily do Anglie. Maminka se znovu provdala, ale po svatbě žila už jen dva roky. Když bylo Marjorii 13, tak maminka zemřela a v 16 letech jí umřel i nevlastní otec. Marjorie časem porodila dítě, ale zemřelo také. Další nikdy neměla, a když jí bylo 40, tak ovdověla. Potom už byla sama, prodělala mrtvici, nebyla schopná se o sebe starat a po pár letech umírá v domě s pečovatelskou službou. Bylo jí 61 let.

Tak mi nějak došlo, jak se většina z nás má dobře.

http://www.reflex.cz/clanek/historie/76429/zachraneni-z-titaniku-pribeh-zmaru-i-nadeje-v-pozadi-silne-fotografie.html
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(9.12.2016 22:38:19)
Jinak já vím, že lidé mají horší osudy. Narodí se nemocní, prožijí války. Tady ta holčička ve vlastně vylíhla v civilizaci, v míru a byla stejně jí nic nevycházelo.
Odpovědět
 iiiiiiiiii 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(9.12.2016 23:14:24)


Ona i ta maminka moc radostný život neprožila.
A i ten tatínek měl smůlu, dostal se na záchranný člun, ale k lodi, která ostatní zachránila, jeho člun nedorazil...
"Slyšela jsem ženy v jiném člunu volat, že chtějí, aby u nich někdo vesloval, a tak do něj tatínek nasedl. (...) Pak jsme spaly na zemi na té nové lodi. Nebylo to takové jako na Titaniku, ale všichni k nám byli moc milí. Myslely jsme si, že tam bude tatínek, ale jeho člun se k lodi nedostal."

Ten komentář k fotografii je docela výstižný ~n~
"Matce i dceři se při potopení Titaniku podařilo zachránit v jednom ze člunů, nicméně, jak je z fotografie patrné, Charlotte z toho snad neměla ani radost."
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(9.12.2016 23:27:38)
Maminka měla zprvu celkem normální život. Rodinu, práci, kostel, manžela, dítě. A taky tuberkulózu, Titanic a pak v 35 letech zemřela.
Odpovědět
 iiiiiiiiii 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(9.12.2016 23:43:58)
Vlastně se jí ten život zhroutil až na tom Titaniku. Ztráta manžela i veškerého majetku. Přitom ten manžel dostal šanci na přežití, když se mu povedlo dostat se na člun. Fakt smůla/osud(?).
Odpovědět
 Lexi. 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(9.12.2016 23:44:17)
Taková hezká holčička a tak smutný osud. V té době to ovšem asi bohužel nebylo nic vyjímečného, život byl tehdy pro značnou část lidí tak tvrdý, že si to snad ani neumíme představit.
Odpovědět
 No one 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(10.12.2016 10:45:15)
Sice trochu mimo téma, ale viděli jste někdo film Sufražetka?
V té době (Anglie 1912) to muselo být pro dělnický lid naprosto zoufalé. Film byl o ženě, která pracovala snad od 8 let v prádelně, od 12 let na plný úvazek! Teď jí bylo 24 let, měla manžela a dítě a jelikož se náhodou seznámila se sufražetkami, začala chodit na schůze a demostrace, tak jí za to manžel vyhodil z domu. Neměla právo na nic, ani vídat své vlastní dítě. Pak zjistila, že dal syna manžel k adopci, protože se o něj nechtěl sám starat. Nikdo se jí na nic neptal, neměla právo k tomu ani nic říct...Pak přespávala v kostele a dál chodila na demonstrace za práva žen...
Přiznám se, že jsem z filmu byla dost v šoku, jak moc to měly ty ženy těžké...
Odpovědět
 petluše 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(10.12.2016 12:21:22)
Z dnešního pohledu ano. V té době bylo takových víc. Četla jsem knihu o dětech z dělnického prostředí z konce Rakouska uherska. Drsné podmínky,vlastne žádné dětství,jen práce a bída.~o~
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(10.12.2016 12:41:18)
Dělníci to měli hrozný vždycky. Tihle konkrétně zrovna dělníci nebyli. Byla to nějaká střední třída, vlastnili obchod. Rozsypalo se jim to až tou lodí.
Odpovědět
 Hr.ouda 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(10.12.2016 20:25:49)
Vždycky se vzpomenu na Těšínskou od Nohavici .."Ještže človek nikdy neví, co ho čeká"

Včera dcera koukalana youtube na nějakou starou televizní pohádku, koukala jsem, 1885 - "Princezny nejsou vždycky na vdávání" a říkala jsem si práv za rok - jedna herečka z té pohádky mrtvá, druhá po težké možkové příhodě seškrábnutá hrobníkovi z lopaty a ochrnutá, obě mladé, krásné.

Je to kocentrovaná smůla, když se to takhle podá, shrnutí života té dívenky, ale to je spousta životů, důležitý je, co bylo mezi tím, jestli alespoň nejaké pekné chvíle, pocit štestí naděje.

Odpovědět
 Hr.ouda 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(10.12.2016 20:26:11)
1985
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(10.12.2016 22:51:25)
Tady ta holčička měla všechno. Vlastně by se zdálo, že se narodila ve správný čas, správným lidem a na správném místě. Měla bezpečí a mír ve staré i nové vlasti, funkční rodinu, lásku rodičů, zdraví, víru, vyrůstala v materiálním dostatku. Nakonec měla potom i štěstí, že přežila ten Titanic, ale stejně ji pak potkávala jedna rána za druhou. Na Nohavicu si taky vždycky vzpomenu.
Odpovědět
 Hr.ouda 


Re: Marjorie Lottie Collyer - strašlivě smutný životopis 

(11.12.2016 9:44:08)
Když přečtěš takovýchto shrnutí individuálních životních cest různých lidí hodně, tak se pak těžko bráníš fatalismu.

Lidé, co třeba přežili zřetězením neuvěřitelných šťastných náhod celou druhou světovou, koncentráky, aby pak zemřeli těsně po osvobození třeba na to, že jejch žaludek neunesl měnáž od Američanů, nebo lidi, co to téměř přežili, nebo lidi co naopak měli celý život kliku a štěstí i v neštěstí

nebo jsou neštěstí, na které můžeš očima historie koukat jinak, když jsem si třeba v Třebíči prohlížela předválečné náhrobky židovských dětí a říkala jsem si - to dítě zemřelo, velká tragédie té rodiny, ale zemřelo třeba 1929 nebo 1936 a možná ve své posteli, na nějakou dětskou chorobu, v náruči rodičů, ale možná se tak vyhlo pozdějšímu utrpení a smrti v Osvětimi...člověk fakt neví dokonce ani to, jestli je pro něj dobrý přežít něco nebo ne - to reaguju na ten komentář v článku, že paní vypadá, že nemá radost, že to přežila.



Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.