| Dadyna s mláďaty |
 |
(12.12.2016 9:26:16) Taky bych řekla, že nejlepší by bylo teď na nějakou dobu napnout pozornost jinam - cvičení, práce, ruční práce, úprava bydlení, prostě cokoliv, co "nezavání" tím vztahem. Pokud se ve fázi sbližování s tebou vrátil, tak to neměl srovnané a uděláš s tím jen to, že už příště tu hru s ním hrát nebudeš. A co se hezkých slov týče - někteří chlapi mají dobře vyvinutou komunikační dovednost, v tu chvíli tomu třeba i sami věří, ale nemá to tu hodnotu, jsou to fakt jen "kecy". Já osobně mám takovou jakoby stopku na chlapa, jak začne nějak brzo moc mluvit a speciálně slova "ta pravá" mě přesvědčí o to, že fakt nee.... Jinak, je asi normální, že se ti vrací, jestli se nevrátit taky k bývalému příteli. Připomeň si, proč jste šli od sebe a to asi i několikrát. Pokud důvod pořád platí, tak víš, že vracet se je blbost. A pokud ten důvod třeba pominul, tak by to možná i šlo...ale kdy fakt pomine nějaký takový důvod? 
|
| Adriana |
 |
(12.12.2016 11:11:58) Já jsem se cítila připravená už jít dál. K bývalému mám stále blízko jako k člověku a rozchod se protahoval hlavně díky společným koníčkům, místu bydliště, stejní přátele a mnoho dalšího, ale uvnitř vlastně vím, že bych se k němu vrátit nechtěla, že k sobě nepatříme. Ted mě spíš štve, že zrovna když už já jsem připravená na něco nového, což pro mě před nějakou dobou bylo nemyslitelné, tak se zrovna spálím. Snažila jsem se to jeho tempo brzdit, ze začátku jsem mu i říkala, že by si se mnou neměl tak psát a projevovat mi náklonost když nemá vyřešenou přítomnost s ní. Na druhou stranu, komu by to nebylo příjemné zas začít něco cítit a ikdyž jsem si chtěla dávat pozor, tak se mi to nakonec uplně nepodařilo. Ted mám pocit, že on to prostě střihl, hodil za hlavu a jede se dál, jakoby nic, rychlostí světla otočil, přitom ta její taktika je tak průhledná, ale zabrala. Nebudu mu psát ani ho nějak uhánět, to ani náhodou, zkrátka mě to ted jenom mrzí a nechce se mi být v roli převozníka. Přemýšlím nad tím vším co mi říkal a i se podle toho choval a vlastně jen kupa keců. Utěšuju se spíš tím, že teda aspon jsem se posunulá já někam dál,ikdyž jsem to teda zrovna schytala a taky,že lepší, že se to stalo ted než nedejbože za další měsíc,dva kdy bych se do něj pořádně zamilovala...
|
| Dadyna s mláďaty |
 |
(12.12.2016 11:25:42)
ono se to u tebe zase posune někam dál, jen to chce čas.... mrzí tě to právem, ale jak sama cítíš, dobře, že takhle na začátku, pak by to bolelo ještě víc... ta jeho ex s ním nejspíš byla pořád nějak v kontaktu nebo přes někoho a dověděla se, že někoho má...stejně jim to nejspíš nedopadne... říkej si,že prostě udělal chybu - pokazil to mezi váma a stejně ho ona nakonec zase nebude chtít... jakmile se ve vztahu začnou točit rozchody a sblížení víckrát, už to podle mě nikam asi nevede. Snaž se teď zabavit prostě něčím jiným, dát si čas a uvidíš, co bude. No, s Vánocema na krku je tohle takové ještě citelnější (člověk myslí na to, co by bylo, kdyby... a jak mohlo být...), ale buď ráda - jestli je to kecal a neví, co chce, líp teď než později....
|
| Adriana |
 |
(12.12.2016 11:39:20) Člověk tyhle logické argumenty zná a ví o nich, ale jedna věc je rozum a druhá srdce. Asi je tohle pro mě teď taková malá forma terapie. Nikdo od počítače to za mě samozřejmě nevyřeší, je to můj život, ale i tak je fajn slyšet povzbuzení, trochu útěchy a i tu evidentní pravdu, kterou člověk stejně ví (ikdyž si někdy sami lžem sami do kapsy), ale od někoho jiného a nestranného
|
| Dadyna s mláďaty |
 |
(12.12.2016 11:45:39) Určitě to pomáhá napsat nebo říct, to jo... To napsané má navíc obrovskou výhodu, že se k tomu dá po čase, až se na to člověk cítí, vrátit a vidět ten posun, že to, co se psalo tenkrát už vlastně ani neplatí... sama to vidíš, máš nadhled, i když ti není zrovna hej... hlava někdy to, jak se chovají ti kolem, prostě nebere...nejde to a chce to čas... a tady na diskuzích, když se koukneš, vidíš, že je to jak se vztahy partnerskými, tak v rodině mezi partnery, rodiči, dětmi... dopadne to dobře a bude líp, neboj
|
|
|
|
|
|