| Filip Tesař |
 |
(1.3.2017 10:16:31)
Podobnou situaci si představit dokážu. Samozřejmě ne úplně do důsledků, ale zažil jsem stav bez elektřiny a v zásadě i bez nafty a benzínu (takže auta skoro nejezdily, teda v omezeným počtu jo, ale nafta a benzín byly určený hlavně pro vojenský účely). Mobily, e-mail apod. tenkrát nebyly, takže ani ta moderní elektronika.
Svět fungoval pořád dál, lidi se přizpůsobili. Žádný scénáře typu zhroucení civilizace a rabování se nekonaly. Ony tyhle scény z katastrofickejch filmů jsou dělaný kvůli efektu, kterej to dělá při sledování filmu. Není to podložený ničím jiným, než očekáváním diváckýho zájmu. A lidi se třeba rádi koukaj na požáry (což jsem osobně zažil a přesvědčil se o tom) a vůbec je přitahujou dramatický situace. A na pozadí dobře vykreslený atmosféry všeobecnýho Chaosu a zmaru hezky vynikne hlavní hrdina a jeho dějová linka - reprezentant Řádu.
Osobně jsem přesvědčenej, že pokud se na situace a la Mad Max a Vodní svět nějaký preppeři připravujou, tak je trochu jako chystat se do Ameriky na základě četby Vinnetoua. Před 20 lety nebyly mobily a e-maily. Před sto lety nebyly auta a přesto civilizace šlapala. Moje zážitky jsou z války, kdy lidi ještě navíc žili pod obrovským tlakem kvůli probíhajícím bojům. Jo, jasně, jak se říká, v každý vesnici je nějaká zlodějská rodinka, která se krčí, dokud je klid, ale vyleze, když se poměry uvolněj. To se dělo pravidelně, ale rabování se, v porovnání s těma filmovejma situacema, týkalo maličkostí. Nejčastěji byly na venkově vykrádaný chaty lidí z měst. Ale často zase lidi se sousedství ty chaty hlídali. Samozřejmě, ve velkým se rabovaly objekty patřící vlastníkům odlišný národnosti, se kterejma se válčilo, ale to je jiná situace, to bylo díky politickýmu posvěcení, ba dokonce nabádání i systematický organizaci shora. A podobný to bylo s tím, že se vyhnanci z jinejch oblastí snažili tam, kam dorazili, obsadit prázdný byty a domy těch, co zase uprchli odtamtud.
Jinak z muzei a skladů se třeba vytáhly parní lokomotivy, i ty, na který už každej zapomněl, a začaly drandit. Svítilo se, čím se dalo, pokud se nedalo, držela se černá hodinka. Kdo nemoh topit v kamnech, spal navlečenej pod čím se dalo, na topení zařvala většina stromů v městskejch alejích a parcích, i do paneláků si lidi začali dávat kamínka, leckdo šikovnej je rovnou vyráběl - topilo se pak samozřejmě jen v jedný místnosti, kde se i vařilo. Začala se ve velkým sázet zelenina a brambory. Tady taky občas někdo někomu ukrádal. Voda se brala ze studní a nosila nebo vozila na kolech v kanystrech (petky tehdy ještě moc rozšířený nebyly). Kola začaly bejt dražší než auta, spousta provozů se zastavila (dneska by jich vzhledem k pokročilý automatizaci bylo víc), ale řada průmyslovejch provozů jela dál, hlavně vojenský, ale třeba řada potravinářskejch. I administrativa zůstala a pracovala, nemocnice fungovaly, soudy soudily. Změnila se výrazně legislativní praxe, vydávalo se hodně místních vyhlášek, který reagovaly na měnící se situaci, ale zato se přijímalo málo zákonů a vůbec se parlament stal víceméně reprezentativní okrasou, politický těžiště se přeneslo do rukou výkonný moci na centrální i na lokální úrovni.
Neffova Tma, v první i druhý verzi, je povedený a napínavý čtení, ale nebral bych to vážně. Neff tím chtěl hlavně říct to, že ti nahoře (v Česku a vůbec východní Evropě) jsou hovada a že naše politika je špína a drží to pohromadě, jen dokud se to neotřese v základech. To, co jsem zažil, bylo ovšem ještě horší, co se politiků týče, vládli mnohem zkorumpovanější a neschopnějí politici, hlavní a často jedinou kvalifikací byla stranická legitimace a přesto se svět nezhroutil. Akorát holt šlapal hodně ztěžka.
|
| Z+2 | 
|
(1.3.2017 10:31:16)
Zajímavé. Ale myslím si, že situace za války v omezeném teritoriu se nedá, tak úplně srovnávat s podobným hypotetickým útokem. Ti lidé byli obecně připravení. Předzásobení a na venkově relativně soběstační. Do země se dostávalo zásobování z vnějšku. Zdaleka nebyli závyslí jen na lokálních zdrojích.
Tmu jsem nečetl. Takže nevím. Četl jsem třeba "Vteřinu poté" od Forstchena, tam je to popisováno velmi tragicky a jsem přesvědčený, že taky přehnaně.
Ale nevím jak by byla schopná přežit třeba Praha a co by po pár týdnech jedla. Je pravda, že u nás bude v provozu i teď docela dost i dieselových lokomotiv, které nemají elektronické řízení. Že železnice by relativně rychle mohla nějakým způsobem fungovat. A tudíž i zásobování...
|
| Filip Tesař |
|
(1.3.2017 11:28:51)
Úplně srovnávat se to nedá, protože situace tebou nadhozená by přišla jako blesk z čistýho nebe. Ovšem nevěř tomu, že lidi třeba v tý Bosně byli nějak předzásobený. Tragikomicky to ilustruje historka o jednom z mála těch, co těsně před válkou mysleli na zadní kolečka a nějak se připravit snažili. Dotyčnej se ptal dědečka, kterej pamatoval druhou světovou, co tehdy scházelo. Dědeček odpověděl, že bylo tak nějak všechno, i když všeho pomálu. Jedině prej chyběla sůl. Pročež dotyčnej nakoupil zásobu soli a uklidnil se. Když to doopravdy vypuklo, poznal, že toho chybí podstatně víc, hlavně skutečnýho jídla... Sůl kupodivu byla (v Bosně se těží).
I přesto jsem přesvědčenej, že v prvních dnech by odspoda nastoupila samoorganizace a improvizace spíš, než všeobecnej chaos. A postupně by se vzpamatovala i výkonná moc. Takže kratší lokální nepokoje ano, soumrak civilizace ne. A pokud by někdo zalez do lesů a snažil se tam soběstačně přežívat, po pár tejdnech by se podle mýho divil, že společnost nepřestala fungovat.
Jiná věc je ta pomoc zvenčí. Na tu by se spoléhat samozřejmě nedalo a pro některý oblasti klíčová. Ovšem zase byla ta válka, která v sobě nesla nutnost vydržování obrovskejch ozbrojenejch sil (po pár prvních měsících války to čítalo nějakých 20 % veškerý populace, která v zemi zůstala!). Tohle by z větší části odpadlo, tudíž by bylo víc prostoru pro výrobu a distribuci potravin z domácích zdrojů. Navíc by to nebylo ohrožovaný bojema. Opět jedna tragikomická historka: na kritickým úseku jedný strategicky velmi významný fronty, v době vrcholící protivníkovy ofenzívy přišla na velitelství místní babka se stížností, že jí nějaký vojáci očesali část záhonku s paprikama. Kolem velitelství padaly granáty, bábinka na vrátnici ječela, že to tak nenechá, místní velitel se začal ptát sekretářky a ochranky budovy, jestli o tom někdo něco neví, zjistil, že za to můžou nějaký minometčíci, co čerstvě dorazili, a velitel poslal kurýra s ozbrojeným doprovodem i s babičkou za nima do zákopů, aby papriky vrátili. Nevymyslel jsem si to, sledoval jsem to částečně oknem a částečně přímo vevnitř, hraný to nebylo, ale tak nějak to vycházelo z bosenský mentality. Chci tím jen ukázat, že výroba potravin je možná téměř i na samotný frontě... a u nás? S velkou dávkou improvizace, samozřejmě, s hromadným obratem k malovýrobě a k lokálnímu zásobování, včetně částečnýho vylidnění měst (přesunu z měst na chaty a chalupy, kde by mimoto byla dosažitelnější i užitková a pitná voda, otop atd.).
|
| La Pepa | 
|
(1.3.2017 16:44:31)
Že by nastala samoorganizace, v to doufám, ale stále bych sázela spíš na vesnici, než hlavní město. Spousta městských lidí je v mnoha ohledech marná a měla bych obavy ze znečištěné vody, nefunkční kanalizace pod.
|
|
| Žžena |
|
(1.3.2017 17:06:53)
Filipe,
no je fakt, že ve srovnání s válečným stavem by byli k dispozici v domácnostech chlapi, co by zastali fyzicky náročnější práce v té produkci potravin, tak by to mohlo být o kus lepší.
Plus doufám, že šikovní a vzdělaní by byli schopni znovu sestavit a rozjet nějakou tu základní techniku a pomalu by se lidstvo zas vylízávalo.
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(1.3.2017 17:09:32)
Ono je nakonec vždycky všechno mnohem obyčejnější.
|
|
|
).
. Muze pulz uderit?
Máš to promyšlené a navíc i velmi rozumně vymyšlené. 
V její náručí
Čím potěšit každou ženu
Novoroční koncertBrno-venkov 
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro dětiBrno-venkov 
Krojový plesUherské Hradiště 
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Novoroční koncert
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro děti
Krojový ples
Zimní běh na Blaník
Ledové sochy na Pustevnách
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)