| lostrisxx |
 |
(21.4.2017 18:05:55)
Nedávno jsem tu psala o tom, jestli být s přítelem nebo se vrátit k manželovi, který by se rád vrátil domů, ovšem pro nápravu rozbitého vztahu nedělá nic zásadního. Nedokážeme spolu normálně komunikovat, pokusy o sblížení zkrachovaly. Čekala jsem možná víc než mi byl ochotný dát a udělat. Racionálně a logicky vidím, že jediné možné řešení naší situace je rozvod. Jakmile si však začnu věci s rozvodem naplno uvědomovat a představovat, začne mi to být všechno strašně líto a začínám pochybovat. City mi v tom dělají strašný binec, přestože vím, že manžel se prostě nezmění, že mu nedocvakne to, co bych chtěla, aby mu docvaklo, že si neuvědomí, že spoustu věcí, co udělal, bylo přes čáru manželské slušnosti a korektnosti. Plácám se v tom ode zdi ke zdi. Ani vědomí, že pokud bych se rozváděla, bude mi velkou oporou přítel, mi moc nepomáhá. Jak jste se smířily s rozvodem, pokud jste se k němu už rozhodly? Jak jste se zbavily pochybností o tom, že děláte dobře a že to opravdu chcete? Jak jste vydržely čas od doby podání žádostí do dne „D“?
Dodávám, že jsme se dohodli na nesporném rozvodu, majetkové vypořádání bez problémů, děti jsou dospělé.
|
| TiNiWiNi | 
|
(21.4.2017 18:17:12)
Kamarádka si přesně kvůli těmto pocitům objednala několik sezení u psychologa přes manželství...Ten jí fakt pomohl v době nejhorší.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(21.4.2017 18:32:25)
Jo, psycholožka mi taky hodně pomáhá, kamarádi, lidi odsud z Rodiny.cz. Pročítala jsem si svoje staré diskuse, co jsem tu měla a ujišťovala jsem se, že to fakt nešlo dál. Teď už minulost neřeším.
|
| lostrisxx |
|
(21.4.2017 19:43:01)
K psycholožce chodím, byla jsem dvakrát, zatím mi to nijak zvlášť nepomáhá, posledně se mě dokonce zeptala, co bych jako chtěla, což mi přišlo zvláštní. Čekala jsem, že se mnou situaci rozebere podstatně více.
|
| Ruth | 
|
(21.4.2017 20:02:51)
Lost.,
to už jsi x-tá osoba, co říká: k psychologovi chodím, ale nepomáhá mi.
To není kadeřnice, které ukážeš na odstín vzorku a ona ti vyhoví.
I s návštěvami terapeuta ti zůstane úkol - pracovat na sobě a svých pocitech.
Bezbolestně to nejde. Rozvod není žádná sranda, matně si vzpomínám na nějaké tvé dřívější téma, hledat nebudu. Manžel se nezmění, co by se měnil, tak s tím nepočítej. Spíš mě překvapuje, že tvůj přítel neztratil trpělivost, když se ti do "akce" nechce, jak mu asi je, vem v úvahu že i on má city.
Jo a přežít se to dá, ale západ slunce u moře v příjemné společnosti vypadá jinak.
|
| lostrisxx |
|
(22.4.2017 12:11:59)
Ráda bych na sobě pracovala, ale myslela jsem, že psycholog mi aspoň ukáže cestu, návod. Sama si dokážu docela dost dobře své pocity analyzovat, zdůvodnit, říct si, že tohle ano a tohle ne. V podstatě jsem skoro sama sobě svým psychologem. Čekala jsem, že psycholog se mnou půjde možná víc "do hloubky". Možná že žádná hloubka ani není. Prostě jsem chtěla nějak nasměrovat a pomoci se poprat se všemi těmi svými, často rozporuplnými pocity a toho se mi nedostává. 
Zní to možná hrozně, ale potřebuju vyřešit nejdřív sama sebe. Přítel má pro mě nepochopitelnou trpělivost, nijak ho nepřemlouvám, nic na něj nehraju, od začátku jsem s ním jela tvrdě na rovinu. Mohl/může to se mnou kdykoli zabalit, pochopila bych to. 
|
|
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(21.4.2017 18:31:09)
Já jsem utekla ze 13 let dlouhého ošklivého vztahu. Zhruba rok a půl jsem byla nešťastná z toho, jak to dopadlo, i když jsem rozumově věděla, že to nemělo budoucnost, sama jsem dělala psí kusy, aby to manželství nějak vypadalo a nechci se vrátit zpátky. Teď jsem pryč něco přes dva roky, rozvedení zatím nejsme a užívám si to. Žádného přítele nemám, jsem na to sama, ale je mi už fajn.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(21.4.2017 18:37:48)
Tyhle pocity jsem měla tak měsíc. A to jsme měli roční dítě. Po měsíci jsem se náramně těšila, až to bude za mnou a budu rozvedená a byla jsem zklamaná, že to nebylo na první stání.
Ale je fakt, že jsem byla hodně mladá, s jedním dítkem, život před sebou. To člověk bere asi jinak.
|
|
| Fren |
|
(21.4.2017 19:31:31)
píšeš,že bys chtěla,aby mu docvaklo to a to - a říkalas mu co konkrétně si představuješ a jak,chlapi totiž myslí úplně jinak a co nám ženským je jasný,to jim nedocvakne kolikrát ani za 10 světelných let.
No a jinak zapeklitá situace a na místě tvého přítele bych nechtěla být už vůbec nebo aby takhle "daleko" došel některých z mých synů
|
| lostrisxx |
|
(21.4.2017 19:46:43)
Ano řekla, několikrát, několikrát i napsala, zcela jasně. Bylo to k ničemu. Věci, kterými mi ublížil, nebo i ubližuje on za špatné nepovažuje. Jak kdybychom byli na zcela odlišné frekvenci.
|
| Fren |
|
(21.4.2017 19:52:08)
tak to je prekérka; jen tedy nechápu,jak jste spolu vydrželi tak dlouho nebo se mu něco hnulo v hlavě\?Už si moc nepamatuju,co přesně si všechno tenkrát psala.
|
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(21.4.2017 19:54:25)
Tak se asi k sobě tedy nehodíte...Co na tom víc řešit? 
|
| lostrisxx |
|
(21.4.2017 20:00:50)
Byl v tom i alkohol, myslím, že ten ho hodně ovlivnil. Byla jsem hodně tolerantní, dost věcí jsem byla ochotná přehlížet pro klid v rodině. Teď rok žijeme každý zvlášť a nějak víc se projevilo rozdílné vnímání, nastavení, možná i priority.
|
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(21.4.2017 21:15:55)
Já jsem se v tom rozvodovým procesu pochybností nezbavila, prostě byly. Pořád na mě dorážely myšlenky, jestli je to opravdu nutný, jestli to nějak nejde, nešlo by... A výsledek byl vždycky ne, nešlo by to. Nijak. Jenomže ty myšlenky se další den objevily znova a jely další kolo. Den rozvodu byl pro mě opravdu vysvobozením, kdy prostě už to je hotovo, a už se nemusím cyklit v myšlenkovým marastu. Hrozná úleva. Zpětně jsem samozřejmě ráda, že jsem to dotáhla do konce, v normální optice samozřejmě vidím, že to dál opravdu nešlo
|
| Majákova | 
|
(21.4.2017 22:35:52)
Pěkně napsáno. Chápu, že rozvod je mezník, utnutí toho citového marasmu a pochybností, jak jsi napsala. Co je ale pak mezníkem u lidí, kteří nejsou sezdáni a mezníkem nemůže být rozvod?
|
| lostrisxx |
|
(22.4.2017 12:29:43)
Majáková, nedávno jsem pročítala staré příspěvky. Našla jsem, jak jsi psala o své kamarádce, která se rozhodovala mezi přítelem a návratem k manželovi. Zajímalo by mě, jak to dopadlo.
Pokud lidi nejsou sezdáni a sdílejí společnou domácnost, pak mezníkem v tomto případě může být odchod jednoho z nich ze společné domácnosti, přetrhání společných vazeb.
|
|
|
| lostrisxx |
|
(22.4.2017 12:25:14)
Fisperando, díky za příspěvek, mám to úplně stejně. Moje pochybnosti pramení ponejvíc asi z toho, že jsme spolu byli přes dvacet let. Přes dvacet let jsme spolu dokázali normálně žít, bylo to fajn, i když jsme se tu a tam po italsku zhádali. Přišla první krize a manžel to neustál, možná si potřeboval něco dokázat a místo řešení problémů prostě zdrhnul. Pro mě to zůstalo jako by otevřené. A tak jsem myslela, že až přejde to prvotní omámení něčím novým a bude se chtít vrátit, že mu spousta věcí dojde, tak nějak si to vyříkáme a zkusíme se k sobě vrátit. Nic takového. Místo toho spíš na mě začaly vyskakovat jeho negativní stránky, rozdílné životní priority. Zkrátka těžké zklamání. Dokáže na mě v jedné vteřině naplivat různé ošklivosti, vykreslí mě v těch nejhorších barvách a ve druhé vteřině mi klidně řekne, že i přesto mě má rád. Svým způsobem si se mnou hraje a já mu to žeru. O to víc jsem sama na sebe naštvaná a chtěla bych to utnout a ono to nejde a nejde. Pořád doufám, že se snad stane zázrak.
Jak dlouho jsi byla vdaná a jak dlouho ti trvalo, než padlo definitivní rozhodnutí rozvodu? Rozvod byla tvoje iniciativa nebo jste šli do toho společně?
|
|
|
| Hanka 75 | 
|
(22.4.2017 18:47:29)
Rozvod za sebou nemám, ale myslím, že je to tvým osobnostním nastavením nebo něčím jiným, že to takhle řešíš - nechci to psát nepříjemně, ale myslím, že s tím by ti právě mohl pomoci dobrý psycholog nebo psychoterapeut a jestli ti nepomáhá, tak ho změň. Hodně přispěvatelek tu píše o rozvodu atd. a většinou že jsou pak spokojené a nejtěžší pro ně bylo se rozhodnout, možná ještě nejsi vnitřně rozhodnutá, možná ti kdysi okolí dávalo najevo (původní rodina, širší rodina, přátelé, kultura okolo..), že manželství má být na celý život, že je to tvoje selhání... nevím, je ale škoda se kvůli tomu trápit a neužívat si zbytek další život na plno 
Všechno máš vlastně vyřešené, dokonce máš přítele, děti dospělé... je to jen v tvé psychice, velké problémy řešit nemusíš... myslím, že to dobře zvládneš a držím palce 
|
| lostrisxx |
|
(22.4.2017 20:09:14)
Hanko, ano, nemám to dané rodinou, je to mým osobním nastavením. Prostě když jsem se vdávala, věděla jsem, že to bude navždy. Vím, každý si to tak myslí. Já o manželovi prostě nikdy nepochybovala, věřila jsem, že spolu všechno zvládneme. Sama se teď nestačím divit, co se mnou slovo rozvod dělá. Nesu to hodně, hodně těžce a to i přesto, že manžel mi dost ublížil. Nevidím to ani jako svoje selhání, spíš nemůžu uvěřit, že mě vůbec něco takového potkalo, rozpadly se mi všechny hodnoty.
|
| Hanka 75 |
|
(22.4.2017 22:29:17)
Ano, rozumím ti, tak nějak jsem to myslela, jak to píšeš. Že se ti rozpadli nějaké hodnoty, vnímání jistoty, v tom ti velmi rozumím, jak je to těžké. Já to takto nemám s manželstvím (jakkoli ho beru vážně, jakkoli jsem počítala s tím, že v dobrém i zlém tj. navždy, tak při rozvodu bych to co ty asi neřešila, protože rozvod beru jako že se prostě může stát, že manžela něco semele a bude vymalováno..), ale zažila jsem ten šok a bolest v jiných mezilidských vztazích a nejlepší bylo to obrečet, a pochopit.. doporučuju ti změnit odborníka a s ním to "projít" a zvládnout, ať je to za tebou a nebrzdí a neomezuje tě to do budoucna Ještě ti to určitě něco dá, a zvláště když máš partnera - nemusí to být už třeba manžel, ale i tak si myslím, že toho máš spoustu před sebou a že je zbytečné zatěžovat se minulostí..
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)