Drop |
|
(22.6.2017 12:16:08) já bych jako svůj životní úspěch brala šťastné manželství a asi to nikdy nepřestanu zkoušet, aby se mi to povedlo škola nebo zkoušky jsou potěšením, ale jako úspěch to nepovažuju
|
libik |
|
(22.6.2017 12:29:02) Commer, manželství je štěstí ne úspěch, i kdyby ses stavěla na hlavu, tak jsou chvíle, kdy zkrátka končí a ne proto, že by se někdo málo snažil.
|
Ropucha + 2 |
|
(22.6.2017 12:45:14) Libiku, ale úspěch je ten vztah vybudovat a udržet. To mají v rukách ti dva. To, že vztah může z vyšší moci skončit, to už v jejich rukách není, ale jejich zásluhu jim to nevezme.
|
libik |
|
(22.6.2017 12:52:50) Anett, já myslím, že kompaktní a fakt šťastná manželství jsou štěstí, ne obapolná dřina a úsilí.
|
Monty |
|
(22.6.2017 12:57:24) "... já myslím, že kompaktní a fakt šťastná manželství jsou štěstí, ne obapolná dřina a úsilí."
Libiku, souhlas.
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(22.6.2017 13:07:29) To jsme zrovna rozebíraly se sousedkou na chatě. Když byly ještě její děti nesoběstačné, její muž dělal v Praze, jezdil domů večer. Ona zvládala podnikání, děti, jejich školy, domácnost. S větším či menším úspěchem. No a on,když přijel domů, vždycky pronesl něco ve smyslu: "Proboha, takový bordel, proč se to tady dětem válí, to jste to nemohli odnést..." apod. Komentovala to slovy :Stejně jsme se rozvedli, když se děti osamostatnily, měla jsem se na to vysrat už dávno".
|
|
Žžena |
|
(22.6.2017 13:09:47) Já nevím, jak definuješ šťastné manželství. Permanentně šťastné není žádné, všude jsou dílčí třecí plochy, blbá období, zvenčí viděno ne-ideální věci. Za padesát let se toho dost stane.
Tak si říkám, jestli nestačí, že je těm lidem v globálu a dlouhodobé perspektivě líp spolu než od sebe.
|
K_at |
|
(22.6.2017 13:17:23) Zena, asi tak. Mame se stale radi, muzeme byt spolu. Umime byt spolu. Podporujeme se, i se na sebe tesime. Ze je obcas blby obdobi? Je. Tak to v zivote chodi.
|
|
|
libik |
|
(22.6.2017 13:31:23) Je to na Valkýru, ale já definuju jako šťastné manželství to, kde se jeden bez druhého nehnou a nejde jim to na nervy (mám takový tchány a tady mi to prezentuje - uvěřitelně, třeba Evelyn), prostě ti lidi se našli a je to pro ně zábava 24/7..
Já jsem svého muže velmi milovala, on mě taky snes, větší blízkost díky kruté chorobě málokdo pozná (a ani mu to nepřeju) ale naše manželství byla existence dvou slušných lidí, co si přejou štěstí, nebyli jsme žádná siamská dvojčata, čas od času jsme se prudili dost.
Vystihlo to manželova vyznání lásky z roku 2013, kdy na mě pohlédl a zašeptal "já tě mám rád..., ne že bys nesrala"
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 13:49:29) Madelaine,
já myslím, že to tak musí "vyjít", že Ti ten člověk zkrátka nevadí a je Ti příjemný s ním být.
Pokud se to nepovede (a u tohohle věřím, že je to o klice, jak u vztahů obecně tý klice až zas tak moc místa nepřičítám ), tak ten Libikův model je naprosto vyhovující.
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 13:58:41) Madelaine,
však já jsem neřekla, že ho považuji za nepovedený, naopak!
Ale vnímám to tak, že pokud spolu dělají rádi hodně věcí a tráví spolu rádi čas, tak je to ještě takový plus k tý jedničce za ten, co popisuješ Ty.
|
|
|
|
|
libik |
|
(22.6.2017 13:51:45) Já to to taky nemám a nikdy jsem neměla, ale myslím, že je to pěkné, když se z nějakýho důvodu potkají takto naladění lidé.
A že jde o dvojky, kde to jde samo, bez práce na vztahu. Ale je to naprostá výjimka.
|
Monty |
|
(22.6.2017 13:53:49) Práce na vztahu je blbost. Pokud tou prací není míněno toho druhého cíleně nesrat.
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 13:55:41) Monty,
není to blbost.
Je to třeba i o tom, že člověk vědomě nedělá věci čistě jen ke svý spokojenosti, ale tak, aby byl ten druhej v ideálnm případě taky spokojenej, v uspokojujícím aby ho to nesr.lo.
|
Monty |
|
(22.6.2017 13:59:06) Kudlo, "pokud nemáš na mysli nesrat". Nebo víš ještě o nějaké jiné "práci"?
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 14:02:53) Monty,
ono nech na hlavě, "nesrat" je někdy docela těžká práce a zdaleka ne každej pár to dá. Já bych to nepodceňovala.
|
Ropucha + 2 |
|
(22.6.2017 15:53:08) Kudlo, tak tak. Žít s někým desítky let a dokázat se za tu dobu vzájemně neštvat, to je setsakra úkol, i když jsou ti dva ukázkově kompatibilní. Po pár letech se nepozná nic, to jsou v podstatě líbánky, kdy se může zdát, že vše jde samo.
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 16:05:08) Anett, to je přesný.
Být s někým za cenu dřiny a úsilí, to je asi jasný, že to nemá cenu (asi ti dva jsou nekompatibilní).
Fór vidím v tom, že i s "panem Ideálem" to není úplně bez práce, nehledě na to, že většina z nás není ani pan Ideál, ani paní Ideálová.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 14:01:37) No, ale co způsobuje, že jsi s tím druhým ráda?
Zčásti to jistě je podobné naladění, a bez toho by muselo být hodně obtížné spolu vycházet, i kdyby oba chtěli, protože těch nepříjemných kompromisů by muselo být hodně, jak by byli každý někde jinde (myslím na různé ty domluvené sňatky, jak to asi občas muselo být těžké), ale i když jste podobně naladění, tak občas člověk musí udělat vůči tomu druhýmu vstřícný gesto, i když se mu třeba ne úplně chce, případně se v některý věci ovládnout, protože akce budí reakci.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(22.6.2017 13:54:14) Libiku,
souhlas.
A myslím, že i udržet to na rovině "slušní lidi, co se snaží vzájemně si vyjít vstříc", nebo jak to píšeš, je úspěch a řada lidí to nedá ani tak.
|
|
|
|
Žžena |
|
(22.6.2017 13:44:39) Já mám tchánovce siamská dvojčata a jako ideální model mi to moc nepřijde, myslím, že na to musí být i nátura. Moje maminka se právě rozvádí, tak mi přijde, že koexistence dvou slušných lidí, co si přejou štěstí, vůbec není málo.
|
|
|