| Saamajna |
 |
(31.7.2017 1:52:20)
Ten chaos je jenom jeden projev, ale vpodstate to, co je navenek nejvic videt.
Krome absolutniho neodhadu casu.
Jak tak ty posledni dny premyslym, bylo to u me uz co si pamatuju.
Cetla jsem o "premene" ADHD v dospelosti na "vnitrni neklid" - u me blbost, ja mela ten vnitrni neklid vzdycky, i jako dite.
Nezapomenutelnej zazitek - v aute s nami jednou nekam jela dcera od znamych mych rodicu a ja cely 2 hodiny nevericne zirala na jeji KLIDNE lezici ruku na sedacce auta. V hlave jsem mela jedinou myslenku: "Jak to sakra muze vydrzet!!??!"
Ja musela porad necim malym hybat.
A uceni: nikdy jsem se doma neucila.
Potrebny domaci ulohy (kdyz uz jsem je nevyridila ve skole) jsem od 12 let delala zasadne v noci. Vecer sla do svyho pokoje a kolem jedenacte, kdyz vsichni spali, jsem si dokazala sednou k psacimu stolu.
Uceni se latky na pisemky: pochvalovala jsem si, jak se dokazu efektivne ucit pod tlakem - vse nauceno zasadne behem PRESTAVKY (!) PRED pisemkou.
To jsem si zalezla do koutka a nikdo se ke mne nesmel ani priblizit, koncentrace nejvyssi.
O studiu na vysoke nemluve, tam to byla vzdy noc pred zkouskou.
Ted cely dny pobiham po dome a nemuzu zacit neco delat i kdyz jsem v dome sama, uvnitr se jakoby vse "chveje".
Kdyz pak fakt neco zacnu, mam - nez se ohlidnu - rozdelanych nejmin 5 "projektu" a skacu mezi nimi. Samozrejme nedotahnu nic z toho do konce. Krome uklidu v kuchyni!
To je vliv toho minimalismu.
Kdyz se ale pro neco nadchnu, nic me nazastavi. Ale taky vim, ze nesmim prestat, jinak to nebude hotovy.
Mamina kamaradka me (v mladi) popsala vystizne: "Saam se porozhlidne, posbira par latek/ hadru a zmizi s nimi do pokoje. Vynori se az za par nebo hodne hodin (podle velikosti projektu) a ma na sobe uzasnej kus obleceni.
Uz legendarni prihoda: mijim se se spoluzakem ve dverich tramvaje, on dovnitr v kvadru, ja ven.
On: "Ty nejdes na maturitni vecirek!?"
Ja: "Jasne ze jdu, jen jeste musim usit ty saty na sebe, zatim mam jenom rukavy.."
No prisla jsem tam, ani ne moc pozde.
S tim "neprerusenim" to je se dvema detma docela tezky... Taky to podle toho u nas vypada.
O mym impulznim chovani vubec nemluvit, to je des!
A jeste - bratr mel diagnosu LMD a hyperaktivita uz tehdy (konec 70. let)...
|
| karma |
|
(31.7.2017 11:22:28)
mám úplně, úplně, úplně to samý. Myslím, že oba mí sourozenci taky.
Já prostě NEUMÍM UKLÍZET. Všichni myslí, že tj výmluva, ale přísahám, že ne. je to jeden z faktorů, které mě asi stálo manželství. Přísahám, že nejsem líná, ale stojí mě to straaaaaaaaašné úsilí.
Jak píšeš o učení, to samý!
Neustálé chvění uvnitř, roztěkanost (když mám sedět, alespon zatínám svaly na nohách).
Jakmile třeba uklízím, neustále odbíhám k pěti činnostem.
učila jsem se na vš zásadně v noci, nejprve jsem cvičila, bych unavila tělo, pak jela 3dny skoro nonstop.
jsem chaotik.
Emočně jsem labilní, jak tady byly diskuse tvrdáckejch matek, tak já jsem hysterka. Besídky děti jsou nejlepší pod širým nebem, můžu nasadit sluneční brejle a cabit
Mám strašně zrychlené pohyby, na okolí působím energicky, ale je to prvoplánové, má energičnost je naprosto neefiktivní, celý život neumím hosposdařit se silami, denně cvičím, bych neexplodovala, ale třeba ten úklid je lemrozní. Mám -li třeba vytřít, dobré, ale třeba ted musím jít něco dělat a beznadějně nevím, kde začít...celý život si připadám jak latentní dement, přijde mi, že většina lidí má kompetence, které já mám vydřené....tak nevím, no. Jo, je mi 41
A když jsem byla ted dýl u bráchy a vfiděla jsem jewho pracovní "morálku", bylo mi ho líto. Děs běs. Jeho nejstarší dítě to samý, moje nejstarší dítě to samý....bordeláři, chaotici....Alespon se budu hlídat, bych jí nenadávala tak, jak rodiče nadávali mně, že jsem nemožná.
Jo a taky jsem mistr provizorních řešení. Viz ty šaty atd....srším nápady k řešení, ale málokdy je uvedu do praxe, ale pokud je tlak a nebude to vyžadovat dlouhodobé nasazení, zaberu....jako Ty.
Možná nemám adhd, ale co popisuješ na mě sedí.
|
| karma |
|
(31.7.2017 11:29:33)
jo a jeden můj sourozenec lmd také již 70.léta....ale ten mi v dospělosti přijde nejvíc "kompenzován"
Impulzivita je taky hrozná. Dovedu se vzeknou tak, že snad jednou budu mít infarkt....pak, za chvíli, je mi to líto, ale ta reakce je vždy vegetativní....jsem takovej bios.
Celý život si přijdu nesmírně méněcenná. Můj bývalý partner mě v tom hojně podporoval, ale zpětně mu to nemám až tak za zlý, jen odrážel mé sebepojetí...
|
|
|
| withep | 
|
(31.7.2017 13:47:55)
To klidně může být nadání. Nezadržitelná kreativita, divergentní myšlení, odpor k rutinním a málo smysluplným činnostem, vysoká vnitřní motivace a koncentrace v činnostech, které smysluplné jsou... Někdy nadání působí vyloženě jako ADHD, někdy vyloženě jako AS, někdy je velmi latentní, zatímco uvnitř se to mele... těch variant je strašně moc. A vždycky, když se potlačuje, je ohroženo psychické zdraví.
Jako vysvětlení pro okolí může být ADHD pohodlnější, ale čistě pro účely vlastního sebepoznání bych se k diagnóze neupínala, mohla by mu spíš zabránit než pomoct.
|
| Saamajna |
|
(1.8.2017 16:40:26)
Diky za poznamku, budu si to obcas pripominat.
Jasne, neexistuji 2 stejny bytosti, kazdej jsme trosku jinej. Taky beru "diagnozu" jen jako priblizny popis urcityho stavu.
Ale fakt to byla uleva, cist, ze se i jinym lidem vede stejne.
Pro nemcinare tady:
http://www.adhs-deutschland.de/Home/ADHS/Erwachsene/ADHS-im-Erwachsenenalter.aspx
Kazdopadne me to nakoplo a dodalo sebeduveru - ja jsem ja, hodne jina, ale to je v poradku.
Nejdulezitejsi byla pro me veta moji terapeutky:
"Pracovat S TIM, NE PROTI TOMU!!
To je prece SILENE unavny, byt vnitrne porad ve strehu a bojovat!"
Tak si ted vnitrne tridim, v cem jsem diky te "jinakosti" dobra a v cem si musim vymyslet jinou strategii nez ostatni, pac s tou jejich to diky sve "jinakosti" proste delat NEMUZU!!
Podstatny je to NEMUZU, doted to bylo NEDOKAZU, protoze jsem:
- neschopna a
- blba a
- lina a a a...
A bylo to taky "MELA BYCH" a "MUSIM".
A obrovska uleva je, ze si to precetl i manzel a pak bylo doopravdy videt, jak on vnitrne "sklapl".
Ty jeho vecny komentare a kritika a poznamky
"ja to nechapu, proc...bla bla bla...a jak je mozny...bla bla bla..."
Precetl si presne ty vysvetleni!
Ted je i on v procesu reflexe...
|
| withep |
|
(2.8.2017 8:31:55)
Jasně. Je strašně důležité poznat svoji přirozenost a žít v souladu s ní. Když se člověk malinko vymyká tomu, co je obvyklé u drtivé většiny ostatních, a nutí se nebo je dlouhodobě nucen se jim přizpůsobit, může to mít velmi destruktivní následky. Diagnózy vznikají a zanikají, sem tam se překlasifikují, časem snad možná nebudou vůbec potřeba a každý bude přijímán takový, jaký je... 
|
|
|
|
|
Myslím, že by to mohlo pomoct. Mám novou socialistickou kuchyni a je to lepší. Jenom to zase nezaplacat.
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Tříkrálová OkořPraha 6 
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)Praha 1 
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Tříkrálová Okoř
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)