| ALL | 
 |
(5.9.2017 20:26:46)
- nejlépe aspoň trochu vtipnou, inteligentní a ne sprostou, vhodnou do školy, raději ne o lásce, žádná přehnaná romantika... poradíte?
|
| angrešt |
|
(5.9.2017 20:39:56)
Gellner - Otec a syn, přímo to "píše" patnáctiletý
Bylo tak asi patnáct roků mi.
Týral jsem bližní svými rozumy.
Na všechno díval jsem se z hlediska
a vycházel jsem ze stanoviska,
názory měl jsem, v lidském životu
jsem cenil pouze mravní hodnotu,
také jsem choval pevné přesvědčení
o sociálních zmatků rozuzlení.
V své rozumnosti ovšem otce svého
jsem nemiloval jako takového,
než viděl jsem v něm předem člověka.
S odvahou, jež se pravdy neleká,
jsem přísně jeho život kritizoval,
neboť můj otec se mi divně choval.
Co večer chodil otec do hospody
a pil tam těžké pivo místo vody.
Když viděl jsem, že pije toho tolik,
konstatoval jsem, že je alkoholik.
Postrádal republikánských všech ctností
a vystupoval v zájmu veřejnosti
jen k vůli osobní své zábavě.
V novinách čítal klepy hltavě
a různé zprávy. Sebevzděláním
se neobíral ani před spaním.
Žil obklopený špatnou společností
ku vážným věcem v hříšné netečnosti.
Bylo tak asi patnáct roků mi,
týral jsem bližní svými rozumy.
A roky míjely. A za ta léta
poznal jsem lidi, viděl kousek světa.
K mudrcům vážným do školy jsem chodil
a taky jsem si holky domů vodil,
co ctil jsem kdysi, na to jsem pak plival,
pod okny ženským hloupé písně zpíval
a bojoval jsem s větrnými mlýny.
Mládí má právo na své osloviny.
A po tom všem teď žiju s drzým klidem
na obtíž bližním a všem řádným lidem.
Večer co večer chodím do hospody
a piju těžké pivo místo vody,
a poněvadž ho spotřebuji tolik,
konstatoval jsem, že jsem alkoholik.
Postrádám republikánských všech ctností
a vystupuji v zájmu veřejnosti
jen k vůli osobní své zábavě.
V novinách čítám klepy hltavě
a různé zprávy. Sebevzděláním
se nebavím už ani před spaním.
Vesele žiju v špatné společnosti
ku vážným věcem v hříšné netečnosti.
|
|
| zwedavka |
|
(5.9.2017 20:54:21)
Hledejte u Žáčka. To by mělo vyhovět zadání.
|
|
| Simeona+3 | 
|
(5.9.2017 21:31:06)
Co Jacques Prevert ? Jak namalovat portret ptaka treba. Bude se to ale spatne ucit.
|
|
| Pruhovaná | 
|
(5.9.2017 21:44:09)
Já bych dala Skopové na marjánce od Nerudy.
Tedy podle toho, kjakému účelu je báseň potřeba.
Jestli nemá koule na Nerudu a je duše poetická, tak báseň o králi a vose z Manon.
|
| Jaatri |
|
(5.9.2017 22:28:11)
vosu a krále jsem říkala malošům na dobrou noc... a moje maminka ji říkala mně... Dodnes, když ji slyším, chce se mi spát.
Jinak bych asi zvolila Václava Hraběte
|
|
|
| Lady V. | 
|
(5.9.2017 21:50:09)
Tak něco dekadentního, třeba Baudelaira
Vzpomeňte, duše má, nač za letního rána,
jak stvořeného pro lásku,
jsme přišli: u cesty zdechlina rozežraná
na horkém loži z oblásků,
s nohama nahoru jak žena všeho znalá
a potíc jedy zpod žáru,
nedbale, nestoudně dokořán otvírala
své břicho plné výparů.
Na tuto hnilobu zářilo slunce zlobně,
jak dopéci by chtělo tu
a velké Přírodě zas vrátit stonásobně,
co spojila kdys v jednotu;
a nebe patřilo, jak zdechlina v své slávě
jako květ rozvíjí se dál.
Takový silný puch, že vy jste z toho v trávě
div neomdlela, na nás vál.
A mouchy bzučely nad břichem, z jehož hnilob
dralo se černo páchnoucích
pluků larv, valících se jako černý sirob
podél těch cárů živoucích.
To všechno klesalo a stoupalo jak vlna,
či perlilo se praskajíc;
to tělo, řekl bys, nafouklé mlhou zplna,
množí se, žije ještě víc.
Ten svět tak prazvláštní zněl hudbou, jako v dálce
peřeje nebo vítr zní,
či zrní, které se obrací na opálce
za rytmického třesení.
Tvary se stíraly a jenom snem už byly,
na dávném plátně lehýnce
hojeným náčrtem, jejž mistr v pravou chvíli
dokončí dík jen vzpomínce.
Tam za skalisky nás pozorovala vztekle
neklidná psice, číhajíc
na chvilku, kdy se zas zakousne do rozteklé
mršiny, z níž teď nemá nic.
- A přece jedenkrát budete, není zbytí,
jak tohle svinstvo plné much,
vy, hvězda očí mých, vy, slunce mého žití,
vy, vášeň má i strážný duch!
Ano! jak tohleto, královno spanilosti,
svátostmi zaopatřenou
vás dají do země práchnivět mezi kosti,
pod tučnou trávu zelenou.
Pak rcete, kráso má, těm červům, kteří v šeru
polibky žrát vás budou dál,
že božskou podstatu i tvar svých lásek věru,
ač dávno tlí, jsem uchoval!
|
|
| RachelGreen | 
|
(5.9.2017 22:27:30)
Fráňa Šrámek, Raport
Dá se krásně procítit a pamatuju si ji už dvacet let nazpaměť. Je smutná.
|
| Pam-pela | 
|
(6.9.2017 1:21:41)
Jojo, Raport, umím ji dodnes.
A pak jsem měla v těch 15ti hrozně ráda básničku o vojákovi na dešti, ani nevím proč...říkala jsem jí asi tak dojímavě, že jsem s ní pak vystupovala na nějaké školní soutěži.
Autora jsem si vymyslela, byla to básnička, kterou jsem našla v textech na kytaru mého táty (co umřel, když jsem byla malá, takže jsem usoudila, že jsem asi po něm)...
Stál voják na dešti a bylo to už k ránu,
stál voják na dešti a hlídal zbrojní sklad.
Stál voják, stál tam sám, pršelo do kaštanů,
malounko svítalo, šli ho vystřídat.
Vzal voják samopal, dal úst hlaveň tmavou
a byl ten polibek hořký a ledový,
co mu v tu chvíli na dešti táhlo hlavou
od toho vojáka už nikdo se nedoví.
Leží a nedýchá. Liják mu ráno myje.
Krev bloudí, země má, co s ní?
Nu jen jí ber, je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je.
Navždycky zbytečný, navždycky dezertér.
A my tu stojíme a soudit by se chtělo.
tohle se nedělá, tak neumírá muž!
Jenže to promoklé a natažené tělo
nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už.
Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal,
když na pryčně seděl a nemoh spát?
Tak cizí někdy jsme, tak lhostejní, jak ta voda
a pak se na dešti zastřelí - kamarád.
Koukám, že je to dost morbidní jako ten Raport.... , ale mělo to pro mě tenkrát v těch 15 nějaké kouzlo.
|
| Blanče | 
|
(6.9.2017 7:57:13)
Stál voják na dešti je Nohavicova písnička  . Taky jsem jich měla celej notes z doby, kdy nesměl zpívat. Text je upravený od Jiřího Šotoly, jestli to píšu dobře.
|
| Pam-pela |
|
(6.9.2017 14:38:24)
ahááá, Blanče, díky.
Můj táta byl o devět let starší, než Nohavica a zemřel velmi mladý...on ji měl jako básničku asi.
Šotola byl o 20 let starší...
Díky, taková zajímavá retrospektiva.
|
|
|
|
|
| luthienka | 
|
(6.9.2017 7:49:09)
Já mám ráda Kletbu na toho kdo nám ukrad kočku.
http://members.chello.sk/miro.mandak/lyrika6.html#A45
A skvělá je báseň Mamut - vyšla ve sbírce Slam poetry https://www.databazeknih.cz/knihy/emu-mele-maso-329934
Má hlavně skvělou historii: při probírání Eposu o Gilgamešovi na gymnáziu se jeden chytrý žák přihlásil s tím, že je přeci dlouho známo, že mnohem starší je Epos o mamutovi nalezený ve Věstonicích. Dopadlo to tak, že do další hodiny ČJ sám vytvořil a recitoval (oděn v bederní roušce) Epos o Mamutovi. Vůbec není špatné pro mladý navštívit nějakou sampoetry http://www.slampoetry.cz/ - chytne tam inspiraci
|
| Simeona+3 |
|
(6.9.2017 12:36:02)
Luthienko, Epos o mamutovi zni zajimave, nemas nekde text ? Rada bych si to precetla, ale nevygooglila jsem nic.
|
| luthienka |
|
(6.9.2017 14:56:16)
Bohužel je jen v te sbírce. Je dlouhý - muzu večer ofotit a poslat ti mailem.
|
| Simeona+3 |
|
(6.9.2017 15:14:45)
To bys byla hodna, kdyby se ti to chtelo naskenovat! Moje adresa je joohana7(zavinac)gmail.com
Dekuju !
|
|
|
|
|
| ALL |
|
(6.9.2017 21:17:43)
Děkuju všem za tipy! Trochu jsem si rozšířila obzory Jenom toho mamuta jsem taky nenašla...
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)