| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Pesimismus jako obranná strategie

 Celkem 40 názorů.
 Kudla2 


Téma: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:17:21)
Reaguji na vedlejší debatu o "české přednasr.nosti" a s mírnou modifikací sem kopíruji svůj příspěvek z této debaty, protože si myslím, že téma si zaslouží rozvést hlouběji.

Mám teorii, že v Čechách je strategie "stojí to za h.no" již poměrně dlouho sice nesympatická, ale dost možná účinná strategie, jak si zajistit, aby člověku lidi nezáviděli a neškodili.

Řada lidí rozhodně nenese cizí úspěchy tak, že by se radovali, jak se sousedovi daří, ale právě naopak. A člověku, který na otázku "jak se máš" odpoví "stojí to za h..no", ten druhej bude s menší pravděpodobností závidět a tudíž mu škodit.

I když si ten dotazovaný subjektivně nemyslí, že by to bylo až tak moc na h..no, tak je z jeho pohledu v určité společnosti taktičtější to tak prezentovat (protože kdyby řekl "mám se skvěle, koupili jsme si nový auto, dostavěl jsem barák, právě jsme se vrátili z dovolený na Madagaskaru, dcera se dostala na školu a syn studuje v Americe", tak je dost velká šance, že pokud ten tázající nebude super charakter, tak ho to nase.e, pomyslí si něco o namyšleným vejtahovi (popřípadě začne přemýšlet, kde na to dotyčnej vzal a zda by mu někde nešlo srazit hřebínek).

Takže to si myslím, že je podstata té naší "přednasranosti" - že sice až tak nespokojení nejsme, ale patří k "bontónu" nedávat tu spokojenost moc najevo, aby náhodou někdo nedostal cukání šlápnout nám do úsměvu.

Co myslíte vy?
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:21:30)
Psala jsem ti to vedle.
Podle mě je to věc sociální inteligence.
Vyprávět někomu, kdo právě přišel v exekuci o barák a dělá za minimálku o dovolených na Madagaskaru a studiích v USA je krajně nevhodný.
Otázku "jak se máš?" pokládáš jen určitému okruhu lidí, takže to, co odpoví závisí na tom, jaké jsou mezi vámi vztahy a jak dobře se znáte.
 angrešt 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:31:03)
Ne, nemám pocit, že by závist a nepřejícnost byly častý jev, takže pesimistické vyjadřování jako prevence něčeho celkem vzácného by mi přišla zbytečně přehnaná. Nesetkávám se všeobecně teda ani s nadměrným pesimismem. Přijde mi, že drtivá většina lidí kolem mě jedná upřímně a autenticky a míra pesimismu/optimismu koreluje s jejich aktuální situací a obvykle není setrvale stejná.

Diskusi o přednasranosti jsem nečetla, takže nevím, k čemu v ní je to vztaženo.
 Len 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:36:31)
No, ja to mam tak, ze u mne zasadne plati sdilena radost = polovicni radost. Bohuzel jakmile si neco pochvalim, tak se to pos.re. Takze si nic nechvalim, ale ani si nestezuju. Jsem naucena na "jak se mas?" odpovidat "dobre" a je jedno, jestli skutecne, nebo ne. Ale nezabredavam do podrobnosti. A jinak souhlasim s Monty s tim, ze se sdilenim jsem opatrna podle toho, co o dotycnem vim. Sama mam ovsem radost, kdyz se lidi kolem maji fajn, dodava mi to nadeji v lepsi zitrky:-)
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:44:25)
Len,

to je dobrý, já tohle mám v obráceným gardu,

Sdělená starost je pro mě násobená starost, protože ten dotyčnej na to musí chca nechca nějak reagovat a pak to oba rozpatlávaj a zbytečně se prodlužuje ta doba, co na to člověk myslí.

Nemám teď na mysli problém, se kterým mi dotyčnej může pomoct, třeba poradit nějaký řešení, tam to smysl má. Ale pokud by šlo o nějakej problém, se kterým mi pomoct nemůže, tak dám přednost tomu bavit se s ním o něčem normálním a přijít na jiný myšlenky, než se donekonečna otáčet v nějaký depresi.
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:50:45)
Kudlo,
ale to zase záleží na "míře" té starosti. Takže jsme opět u sociální inteligence.
Rozebírat s někým do omrzení, že ho buzeruje šéf je něco jiného než se svěřit s tím, že mám těžce nemocnýho tátu - s obojím uděláš prd, ale v tom druhém případě je jaksi pochopitelný, že blízkýmu člověku nabídneš ucho a rameno na vyplakání.
 Len 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:56:25)
Kudlo, no, ja starosti take nesveruji a ani ty hodne vazne prave z toho duvodu, ktery uvadis. Nicmene jdu opravdu az do extremu a bohuzel si myslim, ze to neni zdrave, dopracovala jsem se k panickym atakam. Takze se to snazim alespon trochu zmenit.
 Ropucha + 2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:09:32)
Já starosti sdělovat vůbec neumím.
S výjimkou nejbližších osob tedy nebo osob, kterých se to též týká.
Občas něco nelze utajit, ale jsem raději, pokud se to utajit podaří.
Mě spíš přivádí do rozpaků, když se někdo má vyjadřovat k mým starostem a mému trápení.
Tak nějak mi přijde, že je to můj problém a jak píšeš, styk s lidmi beru spíš jako příležitost rozptýlit se a myslet na jiné věci.
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:21:26)
Ropucho,
tak někdy ani nesděluješ starosti, ale jen tak plkáš o všem, to fakt záleží na konkrétní osobě. Třeba moje máma je typ jak píše Kambala o sobě, ta je schopná se bavit s úplně cizím člověkem i o věcech, který si běžně lidi nechávají pro sebe, ale s tím se asi musíš narodit.
Mně někdy přijde (i tady na Rodině), že dost lidí to plkání bere automaticky jako nějakou stížnost, ale když se sejdu s kamarádkou nebo si voláme po měsíci, dvou... no tak prostě řekne všechno, i to, že třeba syn prolítl u maturity nebo jim někdo otrávil psa, je to sice negativní věc, ovšem já to neberu jako stížnost, to jsou informace o životě a v životě se dějou i takový věci.
Být furt jen rozjásaně pozitivní nebo naopak jen depresivní je mi vždycky trochu podezřelý. Lidi to obvykle mají namíchaný obojí, podle povahy a situace.
 Ropucha + 2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:35:42)
Monty, já to vidím jako otázku extra- / introverze, jak právě píše Kambala, někdo si dobíjí energii sdílením a jiného by to naopak unavovalo nebo stresovalo.
A ano, samozřejmě, přísně vyhraněných lidí je málo, většina to má nějak namíchané.
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:50:23)
Ropucho,
tak ale i introverti mívají blízké přátele, se kterými se normálně baví. Nebo aspoň v mém okolí to tak je, asi neznám nikoho, kdo by neměl vůbec žádné kamarády a udržoval s lidmi mimo rodinu čistě formální vztahy.
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:55:01)
No ale ani s blízkým kamarádem nemaj třeba potřebu některý věci dlouze rozebírat.

Jako třeba jim řeknou to s tím otcem, ale nebavěj se o tom půl hodiny, protože na tom není nic k řešení a oni se třeba potřebujou od toho spíš odreagovat než se v tom patlat.
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:59:05)
Kudlo,
dlouze rozebírat třeba ne, ale já tedy blízký přátelství vnímám tak, že neselektuješ, o čem se budeš bavit. Bavíš se prostě o všem. Ono se v reálu zas tak často nic "dlouze nerozebírá", to je specialita Rodiny. ~;)
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 18:05:37)
Monty,

no, já znám pár lidí, co jsou schopni svý trable rozebírat opravdu DOST dlouze.
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 18:07:13)
Kudlo,
tak lidé jsou různí, já takový asi v nejbližším okolí nemám; pokud nejde o výjimečný situace typu rozchod/rozvod, nevzpomínám si, že by někdo z mých blízkých přátel něco dlouze rozebíral...
 kambala pláááckááá 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:15:26)
Mám naopak. Jako 100% extravert hranicici s exhibicionismem každou radost i strast nableju na asi padesát lidí okolo a je mi lépe/ještě lépe.
 K_at 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:18:04)
Kambi, vidis, a ja bych rekla, ze jsi clovek, co si nikoho moc k telu nepusti ~t~
 magrata1 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:49:58)
Já nemám ráda skuhrání a nadávání ani vlastní. Ale taky si moc nepochvaluju, protože jen vyslovím nějaká pozitivní fakta, v ten moment dostanu "po čuni". Klasická situace - přichválím si, jak je to s MM fajn a ještě než přijdu domů, je napitý nebo nasraný a pohádáme se jak půl roku ne.
 Ropucha + 2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:54:56)
Také kopíruji z citované debaty:

Kudlo, tak v osobním měřítku je to ještě divnější, než v tom celonárodním.
Protože jako národ nás opravdu objektivně občas někdo silnější měl tendenci utlačovat, ale v rámci vnitřních vztahů to je na nás samotných, jak přistupujeme k životu, jaké máme hodnoty, jak vychováváme děti, do toho nám nikdo cizí nemluví a pokud si tady vzájemně závidíme a máme strach, že si budeme ze závisti ubližovat, tak je s námi něco špatně a fakt tím není vinen nikdo zvenčí.
 Kukurice29+3. 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 16:58:16)
Můj manžel je člověk, který je naštvaný už od přirození. Všechno je vždycky a za všech okolností blbě. Počasí je blbé, on se má blbě, zdravotně je na tom blbě, peněz má málo, žena je protivná, děti zlobí. Rozhodně není pesimistický z taktického důvodu, ale prostě je naštvaný. Začalo to po 35.roce a zhoršuje se to. Je to neuvěřitelné otravna vlastnost.
 Tante Bante 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 17:33:33)
Lidi tady jsou jiní, potvrdí ti to každý cizinec, který tu udělal nějakou dlouhodobější zkušenost. A většinou ti řeknou něco jako: "Jsou nerudní, uzavření, ale přímí a když už něco řeknou, většinou se s tím dá počítat." Teda ti, co na západ od nás. Ti z východu to vidí trochu jinak..
Americký dirigent, který u nás pracuje s jazzovými hráči, to popisuje tak, že je velmi obtížné lidi tady dostat na "provozní teplotu". Jsou nedůvěřiví, předem skeptičtí, defenzivní. Pokud se to podaří prolomit, podávají velmi nadprůměrné výkony a jednou navázané pouto zůstává. On to bere jako dobrou konstalaci, protože ví, jak ty ledy prolomit :-).
Závist podle mě není národní vlastnost ale osobní. Plivnout jedovatou slinu je lehčí než cokoliv jiného. Někdo to udělá, jiný ne.
 Filip Tesař 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 20:09:51)
Přijde mi to stejně, jak to popisuješ, Tante.
 77kraska 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 22:48:03)
Tante, to mi vyhovuje vic, nez kdyz American cloveka pri seznameni hned objima a nadsenim nad nim hyka....ale je to jen povrchni, zadne pouto se s nimi navazat v podstate neda, nepusti Te k sobe, problemy si nechavaji pro sebe, nikdy nejsou uprimni, to jsem napsala tedy dost prikre, nechci jim krivdit, ale tak to vnimam
 77kraska 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 22:51:16)
jo, kolikrat se nam stalo, ze jsme se s nejakymi Cechy seznamili, napred se mracili, nemluvili, ale jak se prolomily ledy, tak nam rekli vsechno ze sveho soukromi, jake maji problemy s detmi, co v praci, fakt uprimne, my jsme jim rekli svoje.....zadne hykani nadsenim a vymenovani si banalnich vtipnych historek
 Tante Bante 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 23:26:40)
Kromě těch zkušeností s Američany, které popisuješ (a mám je nejen s Američany, s našinci zrovna tak), mám i jiné a i hodně opačné. Ono taky "Američan" je dost široký pojem. "Moji" Američani jsou východní pobřeží, Američani mého bývalého muže jsou "Deep South" a Kaliforňané, Američani mého syna jsou severní část západního pobřeží a celkem se to dá poznat skoro i habituálně :-). Podle mě oni nejsou ani povrchní ani odmítaví (vesměs), ale mají jiný společenský i kulturní rámec. Mnoho věcí, které my sdílíme, oni ne a naopak.
Já mám jejich přístup ráda, když ho správně chápeš a nečekáš od něj něco, co spíš tak my mylně interpretujeme, než co jiného, je jednoduchý, praktický, předvídatelný. Co je -podle mě- Američanům dost společné, je, že zaprvé jsou stydliví, a to doopravdy, cudní se. A pak že nemají rádi prudu, škarohledění a trapnosti. Otevřou se ti, jenže jinak, než jak se to dělá tady, musíš to umět poznat a pak s tím umět naložit, ale není to o nic méně opravdické, než naše city.
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 23:35:23)
Tante,

to je zajímavý, a jak?

(Je fakt, že asi spousta věcí vyplývá spíš z nepochopení situace a z nedorozumění, než z čeho jiného)
 Tante Bante 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 23:50:43)
Něžně. Nebývá to žádné drama. Oni se hlasitě jen vítají.
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 23:59:29)
Myslíš to tak, že se Ti "něžně otevřou"?
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 18:06:53)
Greto,

vidím to podobně.

Akorát teda "lokajsky" to být nemusí nutně, někdy je to útěk do vlastního světa.

A to s tím "ti, co vyčnívají, první na ráně", to si myslím, že tak bylo.
 Ruth 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 18:26:43)
Greto,
naštěstí si něco podobného neřekli Jágr, Ledecká, Pomahač, atd.
Tyto názory o lokajství jako jediném nebo nejlepším zůsobu přežití jsou horší, než nekonečné kecy o závisti. Škodí zdraví.
 ehm 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 19:03:15)
Predchozi diskusi jsem necetla, ale tema me zajima neb mi ten verejny zivot prosyceny negativismem leze posledni dobou dosti krkem. Souhlasim, co psala Tante Bante, ze se zavisti to az tak nesouvisi, sousedovu zavist osobne povazuji spise za mytus. Vzdy jsem si myslela, ze neco jako narodni povaha je blbost, ale posledni dobou mam teda opravdu dojem, ze Cesi tu neduveru a reptani maji snad v genech. Nedavno jsem od nekoho vzdelanejsiho a chytrejsiho cetla, ze duvera mezi lidmi je klicova pro fungovani spolecnosti a ja mam dojem, ze si tu duveru tady svym pesimistickym pristupem pilne podkopavame.
 Filip Tesař 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 20:08:23)
Jo, mám dlouholetou zkušenost, že mezi Čechama reptání probouzí důvěru, při sdíleným stěžování se lidi začnou navzájem vůči sobě otevírat. V jinejch společnostech jsem zažil, že takovej otvírač je otázka na rodinu (sourozenci, děti), resp. vzájemný sdělení těchhle údajů. To je u nás spíš vzácnost. Navzdory tomu česká společnost funguje, lidi třeba zastavěj, když viděj auto v příkopě. Spíš než nedůvěra tady dost vládne takovej chlad, nebo odstup, strašně často čtu a slyším zdůrazňování, jak po nikom nic nechtít, nikoho neobtěžovat, stačit na všechno sám, o nic se neprosit. Možná je to pro mnohý jen naučenej tón, v praxi není až takovej problém dát se s někým do řeči, možná se to spíš tak jakoby nosí.
 Z+2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 20:13:08)
Jo to máš pravdu Filipe. Ta uvodní stížnost otvírá často dveře k rozhovorům. U nás. Postěžujeme si na počasí, vládu, problémy a hned jsme si s tím druhým bližší. :-)
 Tante Bante 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 20:47:42)
zdůrazňování, jak po nikom nic nechtít, nikoho neobtěžovat, stačit na všechno sám, o nic se neprosit.
Myslím, že tohle je hodně rozšířená póza a často je spojená dvojnou vazbou s očekáváním, že ostatní budou natolik "slušní", že sami poznají, co my chceme a udělají to. Někdy je to úmorné. Hlavně ve variantě: "Jsem velmi hrdý, jak jsem nezávislý, nikoho nepotřebuji, po nikom nic nechci, všechno dokážu sám, proč jsem jen tak sám, proč jsou lidské vztahy takový brak??" Zažila jsem to už strašně mockrát a nikdy se mi nepodařilo říct srozumitelně, že je to proto, že ty dvě věci jsou v příčinném vztahu. Jeden z důvodů, proč mám ráda Američany a Němce :-).
 Kudla2 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 20:51:44)
Tante,

tak já jsem zažila (a zčásti to tak i mám, i když vím, že místama je to asi chyba), takový to "já sám" nikoli z toho důvodu, co popisuješ (že ten člověk chce, aby mu někdo pomoh, ale nechce to říct napřímo a pak se zlobí, že mu nikdo nepomůže), ale spíš z obavy, aby mu ti druzí sice nepomohli, ale nepovažovali ho buď za neschopnýho a nezvládajícího, nebo po něm za to nechtěli něco, co on by jim nechtěl poskytnout, ale kvůli tomu, že mu pomohli, by se k tomu cítil zavázanej.

Asi jako tady občas lidi píšou, že jim maminka sice nadstandardně hlídala, ale taky jim nadstandardně kecala do života.
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 21:42:24)
Kudlo,
tak ale tohle se dá normálně vykomunikovat, pokud není nikdo z účastníků nějak vadnej. Upřímně, já měla nadstandardní ledacos, včetně hlídání, a do života mi "recipročně" nezasahoval nikdo.
 Binturongg 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 19:39:10)
Připomnělas mi Saturnina - říkat člověku, kterého právě vyhodili z práce, že každý svého štěstí strůjcem, nebo tomu, kdo dvacet let marně čeká na povýšení, že trpělivost přináší růže, je poněkud bláhové.


Každý si nese nějaký svůj kříž, případně dva, tři a k tomu třeba kostlivce ve skříni. V tom jsme si všichni rovni, bez ohledu na majetek a výhody.


Takže když se někoho zeptám, jak se má, očekávám, že mi řekne, jak se má, stejně tak já odpovím, jak se mám - prostě dobře.
Na dotaz "Jak se máš?" se většinou neodpovídá "Mám novej barák, auto a o dvacet let mladší novou starou."

Pokud tak někdo odpovídá, je sociální blb a do úsměvu mu dříve či později někdo šlápne, nikoli ze závisti, ale pro jeho vlastní blbost :-)

S cizími se do hloubky nebavím, tj. odpovídám DOBŘE nebo DOBŘE, DĚKUJI, protože to patří ke slušnému vychování a společenským pravidlům, i kdybych v tu chvíli chrlila krev a s kamarády, známými a přáteli o sobě tak nějak víme, jak se máme, a co nás trápí nebo s jakým křížem žijeme...
 Monty 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 20:10:01)
Binturong,
ano, to je výstižné.
Včetně citace ze Saturnina. ~;)

Scénu, kdy někdo na dotaz "Jak se máš?" odpovídá "Koupil jsem si nové auto, včera jsem se vrátil z dovolené na Madagaskaru a syn studuje v USA" si umím představit možná tak v nějaké crazy komedii, ale v reálným životě?

A se závistí ani "obrannou strategií" to fakt nemá co dělat. ~d~

 * Liv 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(11.1.2018 22:34:06)
Kudlo,

já myslím že je to prostě jistý způsob komunikace.
Já když mluvím s někým, koho znám jen povrchně, třeba je to kolega, ne kamarád, přizpůsobím odpověď jeho národnosti.
Američanovi řeknu že je všechno skvělý a přihodím povrchní historku, která to doloží (a on udělá něco podobnýho), s čechem si ve stejný situaci nejspíš vyměníme něco ve smyslu jde to, ale dře to.
Nic to nevypovídá o mém momentálním naladění
 Kafe 


Re: Pesimismus jako obranná strategie 

(12.1.2018 17:07:25)
Otázka jak se máš je ve skutečnosti pouze řečnická. Nikoho to nezajímá, proto odpovídám Jde to. Co ty?

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.