susu. |
|
(9.11.2018 7:00:25) Test mi přijde v pohodě, nechápu ty dotazy.
Poté, co je dítko ve škole vystavenou x hodinám dějepisu, kdy se do něj lije shora i zdola termín staroslověnština stále dokola, by tu 4. otázku měl umět odpovědět každý žák, i když není formulována dokonale.
|
Majákova |
|
(9.11.2018 7:22:48) Moje hodnocení by bylo u nového učiva procentuální - 100-91% za 1, 90-71% za -2, 70-41% za 3, 40-21% za 4, 20-0% za 5. 8,7 b. = 1; 6 b. = 2; 5,4,3 b. = 3; 2,1 b. = 4; 1,0 b. = 5
|
|
Monika |
|
(9.11.2018 9:05:54) Myslíš asi, že na každou otázku, v níž se vyskytne výraz "Konstantin a Metoděj" a zároveň "jazyk" se má prostě odpovědět bez přemýšlení "staroslověnština", protože o jiném jazyce se minulý týden, když to probírali, prostě nemluvilo? Učitel, který není schopen naformulovat normální otázku, aby na ni byla jasná odpověď (pokud tedy nemá jít o otázku k diskusi, ale k hodnocení v rámci testu) mě irituje ...
|
susu. |
|
(9.11.2018 9:49:06) Moniko, jen nedramatizuju nutnost dokonalého položení otázky v daném kontextu.
|
Majákova |
|
(9.11.2018 10:05:41) Susu, dobře a jasně položená otázka je základem úspěchu. Je to nutnost.
|
susu. |
|
(9.11.2018 10:10:12) majáková, asi žiju v jiné realitě, ale běžně potkávám davy lidi, kteří jasně položit otázku neumí a někteří jsou i úspěšní. A současně vidím jako výhodu, umět odpovědět na to, co si tázající přeje, ať se ptá jakkoli nešikovně.
Nejsme všichni logici a matematici, ale cílem je domluvit se, ne se utlouct argumenty, proč se tázající ptá blbě.
|
Alena |
|
(9.11.2018 10:41:11) NEvim v jake realite zijes, ale ja ocekavam od ucitele, ze kdyz uz povazuje za nutne deti testovat, ze aspon dokaze formulovat otazku a vi proc to dela. Strucna a jasna komunikace je to zakladni, co by skola mela ucit.
|
susu. |
|
(9.11.2018 10:51:59) Aleno, podle mě, je ta otázka naprosto jasně formulovaná pro dítě, které má aktuálně za sebou několik hodin věnovaných Velké Moravě.
|
Monika |
|
(9.11.2018 11:09:08) Není. Leda by opravdu ten učitel dětem tvrdil, že se lidé tehdy učili staroslověnštinu (což nevylučuju, mám pocit, že Zufi něco takového naznačovala). Pak je otázka (i odpověď jasná), akorát je to špatně celé :-( A to, že můžeš s neschopností (nebo nechutí) formulovat pořádně otázky, stejně jako se schopností "odpovídat, co ten druhý chce slyšet" nebo odpovídat" zcela mimo otázku apod. být "úspěšná", to ti samozřejmě naprosto věřím. Bohužel.
|
|
Filip Tesař |
|
(9.11.2018 11:18:37) Mimochodem, je docela nonsens mluvit o Velký Moravě a ještě to hustit do děcek. Je to nepřesnej překlad z řečtiny, význam byl Vzdálená Morava (na rozdíl od Blízký Moravy, ležící v dnešním Srbsku). Pro nás je ovšem tahle Vzdálená Morava, na rozdíl od Řeků, naopak tou blízkou, že. Ono slovo "Magna" neznamenalo "Velká" ve smyslu velkolepá, mocná apod., jak se to i díky školnímu dějepisu u nás dosud vnímá. Nejlepší by bylo mluvit prostě o Moravě, ale znamenalo by to jít proti nánosům sto padesáti let národního sentimentu.
|
susu. |
|
(9.11.2018 11:33:29) Filipe, jo, o tom vím. Současně jsem nikdy slovo velká nevnímala jako velkolepá, ale pouze jako velká rozlohou.
S tím, jak se to učí, nemám problém.Lidé se ve školách učí horší a víc zkreslené věci.
|
Filip Tesař |
|
(9.11.2018 12:35:12) Susu, jo, učej se i daleko horší věci, ale školství proto nezatracuju. I v dějepise se najdou problematičtější záležitosti, pro mě je to například přetrvávající setrvačnost dělení na prvobytně pospolnou, otrokářskou, feudální a kapitalistickou společnost. Je to dost omezenej pohled: vychází to z určitejch charakteristik minulosti Evropy a Blízkýho východu, ale je to zkreslující, protože ani tady to zdaleka neplatilo bezezbytku a navzájem se to různě prolínalo. Hodilo by se spíš uvažovat o tom jako o určitejch zvlášť výraznejch trendech, který se ovšem netýkaj jedný shodný podstaty, ani nutně nevycházej postupně jeden z druhýho.
Morava rozlohou velká moc nebyla. Za Svatopluka jo, jenže to byla jednorázová expanze za zvlášť výraznýho panovníka a za příhodnejch okolností, jako tomu bylo předtím i potom u spousty podobnejch zemí a zemiček. Po jeho smrti se to bez jeho osobní autority, která to držela pohromadě, zase rozešlo a Morava zůstala relativně malá, jako byla předtím.
|
susu. |
|
(9.11.2018 12:47:26) Filipe, prostě byla větší než je teď.
Jinak souhlas.
|
Filip Tesař |
|
(9.11.2018 12:48:53) Jasně, byla o něco větší. Kdežto Čechy byly o něco menší
|
|
|
|
|
Z+2 |
|
(9.11.2018 11:54:45) Souhlasím. Ale to by znamenalo o věci něco tušit. Na téma nesmyslnosti přídomku Velká jsem včera měl rozepsaný příspěvek, ale pak ho smáznul, pro zbytečnost. Kdo se o to zajímá, tak tuší jak to bylo a dějepisáři ve školách se beztoho těžko obejdou. Přeci jen je to naprosto rozšířené. Ale ona k polemice vybízí i otázka na panovníky Moravské říše. Obecně jsou v současnosti ty dějiny trochu jinak vnímané, ale přesto to na to co se učí vliv naprosto žádný nemá.
|
|
Konzerva |
|
(9.11.2018 15:10:12) "Mimochodem, je docela nonsens mluvit o Velký Moravě a ještě to hustit do děcek. Je to nepřesnej překlad z řečtiny, význam byl Vzdálená Morava (na rozdíl od Blízký Moravy, ležící v dnešním Srbsku). Pro nás je ovšem tahle Vzdálená Morava, na rozdíl od Řeků, naopak tou blízkou, že. Ono slovo "Magna" neznamenalo "Velká" ve smyslu velkolepá, mocná apod., jak se to i díky školnímu dějepisu u nás dosud vnímá. Nejlepší by bylo mluvit prostě o Moravě, ale znamenalo by to jít proti nánosům sto padesáti let národního sentimentu."
Filipe,
ale podobně nepřesný je i název "Byzantská říše". Už si přesně nepamatuju proč, ale v nás ten její název, i název "Východořímská říše" evokuje něco cizího, neevropského, asijského. |Přitom to ve skutečnosti byla nositelka, resp. pokračovatelka řecké tradice.
|
Filip Tesař |
|
(9.11.2018 15:38:46) Přesně, na jednu stranu říkáme "Byzantská říše", na druhou se fest držíme "Svatý říše římský", což byla víc fasáda než co jinýho. Ale ani "Východořímská říše" není úplně trefný, evokuje to, že to byla jen půlka - což formálně víceméně byla, časem pak dokonce i míň, ovšem byla to ta podstatná půlka. To nejpodstatnější v Římský říši nebyla Galie, ale východní Středomoří. Ve čtvrtým století už Řím skomíral, kdežto Konstantinopol byla jasně hlavním městem, středobodem říše. Říše se dost chaoticky různě dělila na půlky i na čtvrtky, pak zase spojovala, hlavně podle toho, kolik měl kdo legií a kde se to na hranicích rozesíralo, v jednu chvíli pak se jedna momentální titulární půlka rozložila, protože napůl rozložená armáda vypustila hranice skoro úplně a věnovala se boji o trůn, jako stovky let předtím, ovšem záhy císař vládnoucí z Konstantinopole podstatný části vrátil, byť jenom na čas (do arabský expanze). Ale byla to pořád tatáž říše: římská.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(9.11.2018 11:31:22) Susu, dítě, které nezná souvislosti a nebude se nad nimi zamýšlet, otázku "pochopí" a "správně" připojí pojem staroslověnština. Je to taková klasická školní zkratka - Morava, Konstantin, staroslověnština. Může mu to celý život vystačit, a nebo se může časem zamyslet, přijít na souvislosti a objeví jasnější obraz reality.
|
susu. |
|
(9.11.2018 11:41:13) Ropucho, troufám si tvrdit, že tak bez potíží odpoví i dítě, které souvislosti zná.
Jinak ano, pozdější zamyšlení nad daným tematem je fajn, to nerozporuju.
|
susu. |
|
(9.11.2018 11:46:55) Volně jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi nakoukla do do máminých písemek, byla učitelka. Byli to tuším čtvtáci, šlo o přírodopis a nějaký strom. Já byla si na gymplu a ty písemky mi přišly naprosto mizerné, máma na to koukla a říká, -ne, to je v pořádku, mají tam plný název, popis listů,.. a využití, to jsou jedničky. Písemka, která by za mně na gymplu byla nedostatečná, byla na prvním stupni za jedna.
Nebuďte nepřiměřeně náročné. Ani na děti ani na učitele.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(9.11.2018 11:50:33) Susu, no asi odpoví, protože půjde pravděpodobně o chytré dítě, které pochopí, že tu odpověď pan učitel chce. Jako jsme to pochopili my tady. Ale lidé se tehdy prostě neučili staroslověnštině, ani nebyli vyučováni ve staroslověnštině. Max. budoucí duchovní a šlechta se ve staroslověnštině učili duchovní nauce. Lidé všeobecně ve staroslověnstině naslouchali bohoslužbám.
|
susu. |
|
(9.11.2018 11:58:09) "Ale lidé se tehdy prostě neučili staroslověnštině, ani nebyli vyučováni ve staroslověnštině. Max. budoucí duchovní a šlechta se ve staroslověnštině učili duchovní nauce. Lidé všeobecně ve staroslověnstině naslouchali bohoslužbám."
Ropucho jo, souhlas, nicméně nakolik si pamatuju hodiny ve škole, tak nám víceméně přesně toto učitel několikrát během těch předchozím hodin řekl. Několikrát to různými slovy řekl, znovu zopakoval, vyzkoušel někoho ústně u tabule, znovu to zopakoval,... atd. až do úplného zblbnutí a uopakování. A pak byl test, kteří stejně někteří nezvládli napsat (páč jim to bylo zcela jedno nebo si to nedovedli zapamatovat ani po 10-tém opakování) a jiní tam psali i věci navíc, protože chtěli. Současná škola není jiná a nepochybuju o tom, že žáci vše x krát slyšeli a otázky jsou jim jasné.
|
Ropucha + 2 |
|
(9.11.2018 12:16:40) Susu, tvůj popis základoškolního vyučovacího procesu je velmi výstižný
Já osobně jsem na ZŠ zažila jen nepatrnou zmínku a slovanských verozvestech, nijak hlouběji jsme to téma nepitvali. (Asi že šlo o náboženství, to se u nás ve škole příliš nerozebíralo.) Dlouho mi unikal význam událostí. O staroslověnštině jsme se učili až na gymnáziu.
|
susu. |
|
(9.11.2018 12:34:30) Já se přiznám, že už nevím, co přesně je ze základky a co ze SŠ a co z domu, protože tatínek byl velký fanda Velké Moravy i Moravy obecně. Ale jinak se vše opakovalo znovu a znovu.
|
|
|
Kudla2 |
|
(9.11.2018 12:49:58) "Lidé všeobecně ve staroslověnstině naslouchali bohoslužbám"
a jsi si tím jistá?
Já jsem myslela, že bohoslužby se v té době odehrávaly v latině, ale možná mě někdo nějak fundovaně vyvede z omylu.
|
Z+2 |
|
(9.11.2018 13:02:13) Bohoslužby se v té době rozhodně v latine nekonaly. Protože o tom to celé je, že západní papež své věrozvěsty neposlal. Obecně se v té době na Moravě moc bohoslužeb nekonalo a ty co se konaly nebyly většinově křesťanské. Po příchodu Metoděje s Cyrilem se teprve velmi pozvolna začalo šířit křesťanství a to ve staroslověnštině. A ano určitě se v té době po Moravě pohybovali nějací misionáři, kteří občas někde nějakou mši v latině zkusili zorganizovat.
|
Filip Tesař |
|
(9.11.2018 14:29:59) Konstantin a Metoděj přeložili do staroslověnštiny i liturgii (zjednodušeně: mši) nejspíš v roce 862 a začali v ní sloužit mše, v roce 868 to navzdory protestům německejch biskupů papež Hadrián II. povolil, ovšem papež Jan VIII. to roku 873 zakázal a v roce 880 opět povolil, aby po to Metodějově smrti papež Štěpán V. definitivně zakázal. V katolický církvi zákaz sloužit mše v jiným jazyce než v latině, řečtině či hebrejštině (to pouze teoreticky) trval až do roku 1965. Nehledě na zákazy se ovšem nejspíš mše mezi lety 862 a 886 sloužily v staroslověnštině, předtím a potom však jedině v latině. Staroslověnština se v liturgii používala v Bulharsku, kam se uchýlili Metodějovi žáci, a odtud přešla do užívání v Srbsku, Valašsku, Moldavsku, na Rusi a v částech Bosny, Hercegoviny, Černý Hory a Albánie.
|
Konzerva |
|
(9.11.2018 15:17:26) Filipe,
nebyl ten papež Jan VIII ta papežka Jana?
|
Filip Tesař |
|
(9.11.2018 15:39:20) Papežka je jen pozdější legenda. S největší pravděpodobností.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(9.11.2018 22:16:35) Kudlo, jsem si tím jistá, protože to je jádro celé věci: provést na území úspěšnou křesťanskou misii, což bylo důležité politicky.
|
|
|
|
libik |
|
(9.11.2018 12:06:59) Já si myslím, že pokud dítě zná paní učitelku, odhadne,co tím asi tak myslela.
A kolik je na světě pozic, kde se zaměstnaný člověk setká s přesnými instrukcemi?
A já bych nejednoznačnost podporovala nebo nás vytlačí roboti
|
ypsilon ypsilon |
|
(9.11.2018 12:56:53) Jo, Libiku, já mám ale pocit, že spousta přemýšlivých dětí prostě neumí, nebo nechce odpovídat v intencích "co tady chce učitelka slyšet", ale snaží se za každých okolností odpovídat "jak je to podle nich nesprávněji". Neschopnost jednoznačně otázku zadat vede u těchto děti ve vzdělávacím procesu prostě k horším výsledkům (což mi nevadí), ale hlavně pak ke ztrátě motivace hledat ve více zdrojích, porovnávat jejich věrohodnost, zkouset se na něco divat zcela jiným pohledem a směrem, protože nejjednodušší a nejúspěšnější je napsat to, co říkala učitelka (a to už mi vadí velmi, protože spousta deti dospěje a horko těžko se např. na VŠ učí nebrat všechno řečené a napsáné, za dané, správné a neměnné).
|
Kudla2 |
|
(9.11.2018 13:06:51) ypsilon, souhlasím.
A myslím, že skutečně erudovaný učitel (nejen ten, co je o dvě lekce napřed před svými žáky) by to měl vítat.
Chápu, že někdy je nejvýhodnější strategie prostě vytipovat, co chce dotyčný slyšet, a to mu říct, ale nelíbí se mi to a k výchově samostatně myslících lidí to nevede.
|
susu. |
|
(9.11.2018 13:15:06) Kudlo, každý učitel je jiný, a umět poznat, co který chce, je také užitečná vlastnost/dovednost.
|
ypsilon ypsilon |
|
(9.11.2018 13:38:14) Susu., ty učíš?
|
susu. |
|
(9.11.2018 13:43:38) Ypsilon, probůh, ne.
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(9.11.2018 13:47:55) ve mně jako v žáku to vzbuzovalo zmatek a následně vztek, proč není jasné zadání protože než jsem vykutila, jestli to myslí tak nebo tak, ztratila jsem čas někdy taky, když jsem se zeptala učitelky, jak je to myšleno, to bylo bráno za drzost
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|