Dobra1 |
|
(12.11.2018 16:52:02) Je následující situace: Rodiče většinu svého majetku rozdělili mezi své 2 děti. Postupně došlo ke zhoršení vztahu s jedním z nich (dítě A). Po smrti jednoho z rodičů se vztahy dále zhoršovaly. Momentálně je žijící rodič plně v péči dítěte B, zatímco dítě A o něj nejeví zájem (žádné návštěvy, žádné kontakty). Na zhoršení vztahů se podíleli asi tak oba stejně (myslím rodič a dítě). Vzhledem k tomu všemu se rodič rozhodl, že svůj zbylý majetek daruje dítěti, které se o něj stará (dlouhodobě je nutná celodenní kompletní péče). Jde o zděděnou nemovitost a peníze.
A teď otázka: Do kdy může druhé dítě dar napadnout? Je tam nějaká lhůta? Případně může dar napadnout i v dědickém řízení třeba až za deset let? Respektive - samozřejmě může zkusit cokoli, jde mi o to, zda má někde šanci uspět. Nějaké odškodné by se počítalo z čeho? Převody na účtech asi tak snadno dohledatelné nebudou, ale u nemovitosti by bylo potřeba mít nějaký odhad ceny z doby darování? Pokud nebude a dítě B do nemovitosti investuje, mohlo by o to přijít? Díky
|
Z+2 |
|
(12.11.2018 16:57:40) Prakticky nelze napadnout darování za života. Mohlo by to v dědickém řízení vést k tomu, že by se k tomu mohlo přihlížet při rozdělení zbylého majetku. Pokud daruje vše, tak s tím A nic neudělá. Teď by muselo napadnout svéprávnost rodiče v době darování což zpětně lze jen velmi složitě.
|
|
...j.a.s... |
|
(12.11.2018 17:22:47) Takže potomek A, který měl špatné vztahy s rodičem i kvůli povaze rodiče dostane 0 Kč? Jinými slovy za oboustranné chování bude potrestán jen on? To bych teda navrhovala dát něco z dědictví i potomku A, pokud rodič nechce schválně rozes...t vztahy mezi potomkem A a B.
|
Kudla2 |
|
(12.11.2018 21:04:14) "To bych teda navrhovala dát něco z dědictví i potomku A, pokud rodič nechce schválně rozes...t vztahy mezi potomkem A a B."
Já myslím, že bychom neměli opomíjet tu možnost, kterou má potomek B, pokud mu víc záleží na vztazích se sourozencem než na majetku.
Klidně zdědit všecko a pak půlku tomu sourozenci normálně darovat.
Přece DOSPĚLEJ člověk má dost v rukách, jestli si vztahy rozes.re nebo ne.
|
|
Dobra1 |
|
(13.11.2018 11:47:52) A dostal v minulosti celkem dost. Vztahy mezi sourozenci jsou v háji už dávno, od chvíle, kdy B odmítl, že za všechno zlo může rodič - A měl postoj "kdo není se mnou, je proti mně". Navíc A má dlouhodobě příjmy několikanásobně vyšší než B, ale na péči o rodiče se nijak nepodílí. Rodič se své vztahy snažil urovnat, A to nějak přijal, ale rodiče nenavštěvuje ("Co bych si s ním povídal"), nepošleš ani SMS k narozeninám či vánocům.
|
|
|
veverkaa |
|
(12.11.2018 17:23:13) Pokud je rodič svéprávný a rozhodne se darovat střechu nad hlavou komukoliv, tak to napadnout v budoucnosti nejde.
|
...j.a.s... |
|
(12.11.2018 17:31:53) Veverko, a nejde napadnout dar z důvodu, že byl třeba nepřiměřeně vysoký, když potomek A prokáže, že nedostal nic? Není to tak, že jako neopominutelný dědic dědit musíš a pokud kvůli daru v dědictví nic nebude, tak na tuto skutečnost můžeš poukázat?
Každopádně situace je to šílená... potomek B jako soudce vztahů rodiče s potomkem A.
|
aky |
|
(12.11.2018 18:57:31) ...Není to tak, že jako neopominutelný dědic dědit musíš a pokud kvůli daru v dědictví nic nebude, tak na tuto skutečnost můžeš poukázat?
A ked poukazes na sude/u notara/susedy ( neviem, kde chces poukazovat)..., ze kvoli darovaniu nemas co dedit, vytvori sud/notar/suseda/.. nove dedicstvo, alebo co s tym?
|
Monika |
|
(12.11.2018 19:46:03) Právo na dědictví můžeš uplatňovat, když je co dědit. Pokud rodič žije tak, že po jeho smrti (téměř) nic nezbude, mají i vlastní děti jako neopominutelní dědici smůlu a ani předem tomu nemůžou zabránit. Leda opravdu tak, že navrhnou úspšně omezení svéprávnosti - o tom ovšem soud rozhoduje v zásadě jen s ohledem na prospěch dané osoby, nikoliv dětí, co se bojí o dědictví. To, co psal na začátku Zplus2 (pardon, neumím na tomhle krámu napsat znak pro plus),je přesné zhodnocení situace.
|
aky |
|
(12.11.2018 20:04:25) ...Právo na dědictví můžeš uplatňovat, když je co dědit.
Dakujem za ochotne dovysvetlenie, ale ja to viem.
|
|
|
|
|
|
štěpka |
|
(12.11.2018 17:49:04) Potomek A může u dědického řízení žádat o započtení darů, ale jen za poslední ťri roky před smrtí toho rodiče. Pokud ale rodič daruje dítěti B naprosto všechno, má Áčko smůlu, Béčko mu jeho díl vracet nebude. Příklad: B dostane od rodiče 1 milion. Rodič za rok zemře. Zůstane po něm majetek 2 miliony. Áčko požádá o započtení daru. Notář spočítá zbylý a darovaný majetek, tady 1+2 miliony=3. 3 milony rozdělí na dva díly, tady 1,5 a 1,5 milionu. B už ale milion dostalo, takže z ďedictví dostane jen 0,5 milionu, A dostane svůj podíl 1,5 milionu.
|
|
bdo |
|
(13.11.2018 15:39:23) Hanba by me fackovala, soudit se se sourozencem proto, že se rodiče rozhodli darovat mu svůj majetek. Možná by me to mrzelo a štvalo, ale tenhle hyenismus asi nikdy nepochopím.
|
Kudla2 |
|
(13.11.2018 16:09:17) Shrekyně,
to chápu, ale jak by to člověk vnímal z té druhé strany, tedy toho, co dostal?
Nebylo by divné shrábnout to automaticky všecko a sourozencovi nic nedat (samozřejmě by to záleželo na okolnostech, pokud by sourozenec nechal několik let péči o nemocného rodiče zcela na mně a nijak by se nezapojil, tak bych asi ani já nebyla nijak vstřícná k němu)?
|
|
...j.a.s... |
|
(13.11.2018 16:39:04) Shrekyně, to se lehce řekne, když není co dědit. V případě dědictví, které ti může splatit hypotéku po zbytek života, je to dost jiná situace. Je velmi jednoduché odsoudit jednoho sourozence, že za všechno může on. Tuhle výmluvu si pak může hýčkat jak dárce, tak příjemce. A hezky se s tím souhlasí, pokud zrovna nejsi ten, co prý za vše může.
|
Kudla2 |
|
(13.11.2018 16:48:58) Zas "hypotéku na zbytek života" - tak ten člověk si snad tu hypotéku bral bez toho, že by automaticky počítal s dědictvím, jinak by byl v řiti?
A na jedný misce vah je "hypotéka na zbytek života" a na druhý "vztah se sourozencem na zbytek života", opravdu by ta hypotéka měla převážit?
Strašně záleží na okolnostech, pokud se jeden ze sourozenců výlučně stará o nemohoucího rodiče a druhej mu nepomáhá, tak skoro bez ohledu na to, co si udělali s tím rodičem mi přijde nefér nepomoct tomu starajícímu se (výjimkou by bylo nějaké týrání, tam bych chápala "nechci s ním mít nic společného", ale pak bych asi nechtěla ani jeho peníze).
|
|
|
|
|