| Majákova | 
 |
(3.12.2019 16:06:40)
Shrnutí - Výsledek českých žáků je ve všech gramotnostech stejný nebo lepší než průměr OECD, tento průměr se však ve všech oblastech od zahájení projektu snižuje. Příčinou jsou nižší dosahované výsledky některých členských zemí a rozšíření počtu zapojených zemí OECD.
https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Mezinarodni-setreni-PISA-2018-Narodni-zprava?fbclid=IwAR0Yrp8x-groMfm9v7UHAxHDxBHUawqI90aXLD41WZWD6mEprkxnNmjnQus
|
| Majákova |
|
(3.12.2019 16:14:26)
Výsledek českých žáků ve čtenářské gramotnosti v šetření PISA 2018 není statisticky významně odlišný od průměru zemí OECD.
- Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků ve čtenářské gramotnosti lze popsat miskovitou U-křivkou bez výrazných změn.
- Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se dlouhodobě pohybuje kolem 20 % a od zahájení projektu PISA se mírně zvyšuje. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti.
- Českým žákům dělá větší problém porozumění samostatnému textu než zpracování souboru textů (např. různé články na stejné téma nebo diskusní fórum s příspěvky různých uživatelů).
- Ve čtenářské gramotnosti nedochází k tak velkému snižování hodnoty průměrných výsledků, jako tomu je v přírodovědné a matematické gramotnosti. Jedním z možných vysvětlení by mohlo být to, že v matematických a přírodovědných úlohách šetření PISA žáci prokazují oborové dovednosti a také znalosti získané přímo ve výuce, kdežto čtenářské dovednosti jsou spíše obecně kognitivního charakteru.
- Ve čtenářské gramotnosti se ze všech domén nejvíc projevuje genderová nerovnost výsledků. Výrazně lepší jsou dívky, a to jak v České republice, tak v zemích OECD. V matematických a přírodovědných testech PISA nejsou rozdíly mezi českými dívkami a chlapci statisticky významné.
- Rozdíly mezi dívkami a chlapci ve čtenářské gramotnosti ukazují, že je především třeba podporovat zájem o čtení všech typů textů a rozvíjet čtenářskou gramotnost všemi možnými prostředky právě u chlapců. Lze využít například populárně-naučné texty nebo dobrodružnou literaturu, které jsou chlapcům bližší než krásná literatura.
- V České republice panují obrovské rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých druhů škol, které jsou nejvíce patrné v oblasti čtenářské gramotnosti. Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je ve všech oblastech větší než dvě gramotnostní úrovně. Téměř polovina učňů má čtenářské dovednosti na nejnižší gramotnostní úrovni. V základních školách je takto slabých žáků necelých 30 %. - Žáci v druzích škol s vyšším průměrným výsledkem se v hodinách českého jazyka častěji setkávají s aktivitami, které podporují práci s texty v širších souvislostech, a také častěji vnímají radost učitelů z výuky.
- Výsledek českých žáků v matematické gramotnosti v šetření PISA 2018 je statisticky významně nad průměrem zemí OECD. - Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků v matematické gramotnosti lze popsat jako plochý klesající trend, od roku 2009 bez významných změn v zastoupení žáků v nejvyšší a nejnižší gramotnostní úrovni. Podíl žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v matematických testech se dlouhodobě pohybuje kolem 20 %.
- Výsledek českých žáků v přírodovědné gramotnosti v šetření PISA 2018 je statisticky významně nad průměrem zemí OECD. - Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků v přírodovědné gramotnosti lze popsat jako plochý vytrvale klesající trend. Pokles výsledku mezi roky 2006 a 2009 byl způsoben především úbytkem vynikajících žáků, v druhém období poklesu mezi roky 2012 a 2015 se zvýšil podíl horších žáků. Podíl žáků v nejnižší gramotnostní úrovni je přibližně 18 %.
Zjištění PISA 2018 potvrzují některé dlouhodobé charakteristiky českého vzdělávacího systému:
• Výsledky kromě stagnace či poklesu neukazují žádný výrazný trend – cíl, ke kterému by školy směřovaly.
• Dochází k nabalování úspěchu na úspěšné, tím k prohlubování rozdílů mezi školami. V úspěšných školách učí úspěšnější žáky aktivnější a pozitivně ladění učitelé.
• Česká republika dosáhla ve srovnání se zeměmi OECD lepšího výsledku, než jaký by odpovídal vynaloženým výdajům na vzdělávání.
• Projevují se velké rozdíly mezi výsledky žáků škol stejného druhu.
|
| Vítr z hor | 
|
(3.12.2019 17:56:48)
Jo, to odpovídá. Máme velmi levné a výkonné školství, bohužel velké rozdíly mezi školami, školství nevykazuje pozitivní vývoj, nereaguje na měnící se potřeby společnosti a naše výsledky jsou velmi tvrdě vydřené (například u přírodovědné gramotnosti se ukázalo, že za podobné výsledky jako mají jiné země platíme dvojnásobným počtem odučených hodin). Matematika se .u nás učí čím dál hůř.
Je hezké se srovnávat s všeobecným zahraničím, do něhož se postupně zapojují země "třetího světa", ale mezi Evropskými zeměmi jsme na chvostu. Dále z výsledků vyplývá, že čtenářská gramotnost se u nás ve srovnání s mnoha jinými zeměmi prostě ještě učit nezačala. "je především třeba podporovat zájem o čtení všech typů textů" - z toho vyplývá, že ani ten, kdo tohle sepsal, neví, co s tím, a jak se to dělá jinde. Ach jo.
|
| Majákova |
|
(3.12.2019 18:01:30)
Mě aspoň potěšilo, že ve srovnání krajů, je na tom ten náš velmi dobře ve čtenářské gramotnosti.
|
|
| Majákova |
|
(3.12.2019 18:07:47)
Větře, narozdíl od matematické gramotnosti se čtenářská gramotnost získává převážně mimo školu. Já konkrétně se jí věnuji hodně, je to moje priorita podobně jako sloh.
|
| Vítr z hor |
|
(3.12.2019 18:18:48)
"narozdíl od matematické gramotnosti se čtenářská gramotnost získává převážně mimo školu"
U nás ano. A to je ta chyba – naše školy ji neučí. Proto je u nás tak extrémní závislost na rodinném prostředí.
Je to dlouhodobý proces, takže jestli to někoho učíš v hodinách češtiny rok nebo dva, žádného závratného výsledku nejspíš nedosahuješ. Když se to systematicky a v různých předmětech učí 10 let, funguje to. Typický příklad, kde se piluje čtenářská gramotnost mimo hodiny češtiny, jsou třeba matematické slovní úlohy. Těm je třeba porozumět naprosto dokonale, záleží na každém slovíčku.
|
| Majákova |
|
(3.12.2019 18:33:47)
Větře, tak já nemám šanci ovlivnit, jak se s dětmi pracuje na 1. stupni. Ale na 2. stupni je mám čtyři roky a baví mě, jaké dělají pokroky, když se tomu pravidelně věnují (s texty pracujeme v mluvnici, literatuře i slohu - většinou provázaně, se spojitostí). Často navazuji i v dějáku, trénujeme zpracovávání textu, děláme myšlenkové mapy apod.
|
| Vítr z hor |
|
(3.12.2019 18:40:29)
To zní moc hezky. Tak třeba zrovna tvoje děti jsou na tom dobře, ale taky je blbý, že to vlastně nemáš jak objektivně změřit a srovnat. A z makroměřítka OECD nevypadne, že 8.A v Čapkově ulici v Chabrech uprostřed ČR má výsledky XY.
|
|
|
|
|
|
| kachna_ |
|
(3.12.2019 20:00:25)
Díky, slyšela jsem to dneska v rádiu, chtěla se podívat a úplně bych zapomněla!
Moje děti to tedy asi nepotěšilo, páč jsem do domácí přípravy zařadila práci s textem.
|
|
|
| Okolík | 
|
(4.12.2019 9:13:37)
Nebývali jsme kdysi mezi nejlepšími?
|
| Majákova |
|
(4.12.2019 14:07:26)
Okolíku, to netuším. Ani nevím, od kterého roku testování PISA probíhá.
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)