| Zufi. | 
 |
(26.1.2020 12:19:39)
Studovala bych matematiku a neměla nikdy odpoledky .
Studovala cestovní ruch a byla od dubna do října v Bibione.
Šla včas a nepřišla o miminko.
Donutila bych maminku na vyšetření o rok dříve.
|
| Termix | 
|
(26.1.2020 12:35:12)
Nikdy bych se nebyla vrátila do ČR.
|
|
| Federika | 
|
(26.1.2020 12:38:54)
Nepřišla bych s prasečí chřipkou k mým rodičům, řešila bych to jinak. Donutila bych mýho tátu přestat kouřit a sehnala bych mu lepší lékařskou péči.
Neprodávala bych malý byt ve Vysočanech u metra, raději bych si vzala na jinej větší hypotéku...
Jinak drobnosti, který nestojí za to, přemejšlet o tom, že bych se vrátila v čase.
|
|
| Federika |
|
(26.1.2020 12:47:28)
Buchli,
podobná zamyšlení můžou vést třeba k tomu, že si člověk nějaký kroky v budoucnu víc promyslí.
Tak proč hned sebedestruktivní?
|
| Ruth | 
|
(26.1.2020 12:59:04)
Protože si člověk zbytečně ublíží.
|
| Pam-pela | 
|
(26.1.2020 13:08:15)
Ruth, asi neublíží, pokud si uvědomí, že v TU CHVÍLI jednal, jak nejlépe uměl. To, že si POTÉ uvědomujeme, že jsme se nějak rozhodli, co přineslo nějakou další událost, to je prostě život, který každý žijeme, jak nejlíp umíme.
Můžem se poučit...udělala jsem to, když jsem mohla.
A určitý věci nejdou vrátit zpátky...a vlastně člověk ani neví, jak by dopadla jeho druhá nebo třetí volba...možná podobně, jen v jiných kulisách.
Třeba bychom se cítili stejně a říkali bychom si, kdyby jsme udělali to a ono...
Pokud člověk neublíží sobě nebo druhému záměrně....
A i když ublíží - prostě byl v takovém stavu, že to jinak neuměl.
A když si myslí, že se rozhodl "špatně", jak ví, že by druhá volba byla lepší?
Na začátku příspěvku jsem si říkala, že bych měla dvě věci, které bych vrátila, kdybych mohla...ale ne, nevrátila.
Mám díky nim právě ty životní zkušenosti, které mám mít. A většinou (bohužel) přicházejí přes něco bolavého a nepříjemného.
A pokud bych je měla získat - stejně by přišly - jinak.
|
| Pam-pela |
|
(26.1.2020 13:22:28)
valkýro, ale opravdu každý jednáme, jak umíme...a i pro tu "lenost" jsi měla svoje důvody.
Je to jednoduché říct, těžší je to v reálu udělat (i když by to šlo z vteřiny na vteřinu), tak to jen řeknu jako malou "radu" - OPUSŤ SVÉ POCITY VINY!! Vedou do ještě větší sebedestrukce, berou energii a blokují hezkou a šťastnou budoucnost. Tu můžeš mít, ale jsi lapená v minulosti (jako kdyby někdo seděl u koše a probíral se odpadky - hrásnými i smradlavými...ne bych to neznala na sobě :)).
Zkus někoho, kdo ti pomůže se s tím vyrovnat, někdy se člověk sám jakoby točí v kruhu myšlenek, i když nakrásně chce pryč, kolikrát je to už zvyk.
Můžeš žít něco mnohem spokojenějšího, ale začíná to v nás. V sebepřijetí, v sebelásce, ve vnitřním štěstí a spokojenosti. někdy je potřeba někdo zvenčí...jako start 
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(26.1.2020 13:24:12)
Valkýro, ano, člověk obvykle dělá prostě to, co dělat chce, a nějak si to racionalizuje.
|
|
|
| Ruth |
|
(26.1.2020 13:20:43)
Pam-pelo,
nehrabat se v minulosti, protože zabolí. A co by kdyby. Kdo jinej to má chápat, když ne ty.
Nic se nedá změnit. Vše se děje, jak má.
Dokonce vrtání v nose a koukání z okna je lepší, než si říkat, co bych...
/kdybych si vzala Pištu Hufnágla, kdybych neztloustla.../
|
| Kudla2 | 
|
(26.1.2020 13:25:17)
"Dokonce vrtání v nose a koukání z okna je lepší, než si říkat, co bych...
/kdybych si vzala Pištu Hufnágla, kdybych neztloustla.../"
No, asi tak.
|
|
| Pam-pela |
|
(26.1.2020 13:28:32)
Jj, Ruth, nemám ráda, kdyby kdybych, je to tak, jak to je. To používá můj muž...kdyby, kdybych, kdybys ...
Ale zas některé (důležité) věci je potřeba odhrnout a jakoby "uzdravit", myslím v tom smyslu jakoby zahladit ty pocity, ty nejhroznější, co se k té události vážou...aby ta událost neútočila ze zálohy.
Říká se, že to, nač si denně aspoň jednou vzpomeneme (a přitom by to mělo být už dávno za námi), je pořád živé a "škodí".
Takže pokud vytáhnout minulost, tak až tehdy, když jsme připraveni na ni třeba naposledy pohlédnout, "zpracovat" a definitivně ji nechat v minulosti.
měla jsem pár témat, která se mi denně vracela, jen jsem projela určitým úsekem, cítila určitou vůni...a naskakovaly mi stejné pocit, jako při té události.
Ještě jednu takovou mám, ale ta není minulostí, ale je pořád "živá"..a živá zůstane...
A pak jsou události, na jejichž zpracování je potřeba celý proces v čase...já jsem četla, že jsi něco naznačovala, nevím přesně, co a jak...ale - je mi líto .
|
|
|
|
|
|
. Euforie je to taky.
i bez chyby...
, velmi ti rozumím, také jsem byla vždycky "maminčina" holčička ve velmi divném vztahu svých rodičů. A co hůř, drželo mě.. to do hluboké dospělosti a nedošlo mi to ani když táta umíral, měla jsem moc práce, výhrady k jeho ženě, málo jsem se starala a i málo jsem ho navštěvovala.
.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)