| *Hany | 
 |
(24.3.2020 22:19:36)
Díky, hrdinný Kapitáne! Obhájce nezákonnosti!
TISKOVÁ ZPRÁVA
Nové soudní rozhodnutí v případu dětí Michalákových:
Český odvolací soud opět potvrdil, že norské rozsudky nejsou v ČR právně závazné. O dětech mají rozhodovat české soudy, protože mají české státní občanství.
Praha, 24. března 2020:
Krajský soud v Brně (jako soud odvolací) nařídil Okresnímu soudu v Hodoníně pokračovat v řízení o úpravě poměrů rodičů k dětem Michalákovým. O rozhodnutí českých soudů usiluje Eva Michaláková již od roku 2014, okresní soud se však rozhodování brání. Odvolací soud také opětovně potvrdil, že bez ohledu na obvyklý pobyt dětí mají o věci rozhodovat české soudy, protože nezletilé děti mají české státní občanství a norské rozsudky nejsou v ČR závazné. Toto stanovisko přitom v minulosti opakovaně zpochybňoval Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí (UMPOD) vedený Zdeňkem Kapitánem.
O čerstvém rozhodnutí soudu informovali právní zástupci rodiny a členové Petičního výboru na podporu rodiny. Anabáze před českými soudy, kterou rodina Michalákových postupuje ve snaze domoci se pomoci českého státu, může být podle nich klíčová i pro budoucí rozhodování v obdobných případech.
Již v roce 2016 odvolací soud jasně konstatoval, že „je nepřípustné odmítnout poskytnutí soudní ochrany nezletilým státním občanům České republiky za situace, kdy to zákon výslovně umožňuje“, a svůj právní názor zopakoval v dalším odvolacím řízení v roce 2017. Okresní soud v Hodoníně přesto řízení opět zastavil s tím, že o dětech již rozhodly norské soudy; řídil se přitom opět právním stanoviskem UMPOD. Odvolací senát pod předsednictvím soudce Jiřího Zrůsta proto musel uvést, že „přezkoumávané rozhodnutí soudu I. stupně, přestože již bylo vydáno po vyslovení závazného právního názoru odvolacího soudu ve dvou zrušujících usneseních, tento názor nerespektuje … Odvolací soud jednoznačně uzavřel, že bez ohledu na obvyklý pobyt dětí je dána pravomoc českých soudů, neboť obě nezletilé děti mají české státní občanství a opatření přijatá v Norsku k ochraně jejich práv a zájmů nestačí. Navíc rozhodnutí norského soudu nebylo uznáno českými orgány veřejné moci, tudíž v České republice nemá žádné účinky.“
Odvolací soud současně nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný soudce než soudkyně Hana Rotterová, protože „dosavadní postup, přístup k projednávání věci i opakovaná rozhodnutí nerespektující závazný právní názor odvolacího soudu jsou dle odvolacího soudu zdrojem průtahů v řízení a důvodně vyvolávají obavu, že jmenovaná soudkyně není schopna provést řízení a meritorně ukončit spor zákonu odpovídajícím způsobem.“
Senátorka Jitka Chalánková, která v řízení vystupuje jako obecná zmocněnkyně Evy Michalákové, k tomu uvedla: „Aktuální rozhodnutí soudu by si měli přečíst zejména zástupci Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. Ti se vytrvale snaží prosadit, aby české děti žijící v zahraničí neměly nárok na českou soudní ochranu. Dokonce s tímto stanoviskem v minulosti házeli rodině klacky pod nohy. S argumentací soudu bych výhledově ráda seznámila i ministryni spravedlnosti Benešovou, protože se jedná o precedentní rozhodnutí, které může ovlivnit postupy soudů i v dalších případech českých rodin žijících v zahraničí.“
Případ Evy Michalákové v tuto chvíli řeší také Evropský soud pro lidská práva. Právní zástupkyně před ESLP advokátka Dora Boková zaslala v pondělí 16. 3. 2020 soudu vyjádření, ve kterém reaguje na stanovisko norské vlády a trvá na porušení práva na rodinný život Norskem.
*
Příloha:
Ustanovení zákona, o které se řízení před českými soudy opírá:
„Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině.Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině.“
(§ 56 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém)
*
Postup řízení před českými soudy:
4.6.2014
Eva Michaláková podává k Okresnímu soudu v Hodoníně návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem
1.12.2015
Okresní soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že děti mají obvyklý pobyt v Norsku
6.6.2016
Krajský soud v Brně (odvolací soud) zrušil rozhodnutí z 1. 12. 2005 a věc vrátil okresnímu soudu
23.8.2016
UMPOD jako soudem ustanovený opatrovník dětí podal proti rozhodnutí ze 6. 6. 2016 ústavní stížnost
12.10.2016
Ústavní soud ústavní stížnost UMPOD odmítl
31.10.2016
Okresní soud v Hodoníně přerušil řízení do doby, než norský soud rozhodne o vrácení dětí
28.3.2017
Okresní soud v Hodoníně, poté, kdy norské soudy odmítly vrátit děti Evě Michalákové, pokračuje v řízení
1.6.2017
Okresní soud v Hodoníně opět zastavuje řízení, s tím, že projednání věci brání překážka věci rozsouzené (norským soudem);
25.9.2017
Krajský soud v Brně znovu zrušil rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně o zastavení řízení
12 3.2018
Okresní soud v Hodoníně opět zastavuje řízení, s tím, že děti jsou integrovány v Norsku a pravomoc českého soudu nelze založit jen na základě českého státního občanství (informace o aktuální situaci dětí soud neměl žádné)
(od 25. 5. 2018 do 5. 11. 2019 okresní soud pořizoval, na pokyn odvolacího soudu, úřední překlad norských rozsudků z let 2011 - 2017)
4. 2. 2020
Krajský soud v Brně opět zrušil rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně o zastavení řízení a nařídil, aby v řízení u okresního soudu pokračoval jiný soudce
|
| *Hany |
|
(1.9.2020 14:18:57)
Kapitán opět na scéně:
""Předseda Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí se opět pokusil sabotovat pomoc české rodině.
Praha, 31. srpna: Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné dovolání ředitele Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeňka Kapitána, kterým se úřad domáhal zrušení předchozího soudního rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které padlo ve prospěch rodiny Michalákových.
Jde o další neúspěšný pokus úřadu, který má pomáhat rodinám v cizině, sabotovat projednání případu Michalákových před českými soudy. Již dříve úřad neuspěl se stížností u Ústavního soudu.
Případ Evy Michalákové, které byli v Norsku odebráni synové bez možnosti kontaktu s nimi a rozděleni do dvou různých norských rodin, čeká v současnosti na projednání Evropským soudem pro lidská práva. Protože rodina dlouhodobě čelila přezíravému přístupu některých českých úřadů a obě děti mají české občanství, rozhodla se obrátit se svým případem i na české soudy. Zatímco Krajský soud v Brně jednoznačně konstatoval, že o dětech s českým občanstvím může být vždy rozhodováno u českých soudů, úřad Zdeňka Kapitána se dlouhodobě snaží vyloučit z jejich jurisdikce všechny české děti žijící v cizině.
Eva Michaláková v řízení pokračuje i s ohledem na další rodiny, které v budoucnu budou hledat u úřadu pomoc.
„Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí je formálně opatrovníkem dětí. Namísto podpory rodiny ale už několik let všemi prostředky brání tomu, aby v této věci byly příslušné české soudy. Úřad vedený Zdeňkem Kapitánem se opakovaně odvolával a domáhal zrušení předchozích rozhodnutí soudu, který konstatoval, že rodiče s českým občanstvím mohou hledat ochranu i u českých soudů a že jurisdikci soudů nelze stavět pouze na obvyklém pobytu dětí.
"Cestou těchto obstrukcí se mu podařilo dosáhnout toho, že řízení formálně zahájené v roce 2014 fakticky ještě vůbec nezačalo,“ říká senátorka Jitka Chalánková, která se případům Michalákových i dalších rodin věnuje. Jde přitom podle ní o precedentní rozhodnutí, které se může dotknout jakékoliv rodiny českých občanů žijících v zahraničí.
O důvodech postoje ÚMPODu lze podle ní pouze spekulovat.
„Opakovaně nás překvapovalo, s jakou sveřepostí se ředitel ÚMPODu snaží zabránit tomu, aby se kauzou Michalákových mohl zabývat i český soud. Několika právními odborníky jsem byla upozorněna, že za touto snahou ÚMPODu ubránit se jurisdikci českých soudů může být obava, že by úřad musel změnit své postupy při mezinárodních adopcích českých dětí do zahraničí, o kterých české soudy nerozhodují. Děti se posílají do zahraničí na půl roku, aby si zvykly na své potenciální osvojitele, tím se ale změní jejich obvyklý pobyt, a následně o jejich osvojení rozhodují již soudy v přijímajících státech, právě s odkazem na aktuální obvyklý pobyt osvojovaných dětí,“ říká Jitka Chalánková.
Dovolání bylo podle Nejvyššího soudu nejen nepřípustné, protože bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým odvolací soud vrátil věc soudu prvého stupně k dalšímu projednání – v těchto případech zákon podat dovolání výslovně zakazuje – ale navíc bylo podáno měsíc po řádné lhůtě.
Postup řízení před českými soudy
4. 6. 2014 Eva Michaláková podává k Okresnímu soudu v Hodoníně návrh na úpravu poměrů k nezletilým Denisu a Davidovi
1. 12. 2015 okresní soud řízení zastavil s tím, že děti mají obvyklý pobyt v Norsku
6. 6. 2016 Krajský soud v Brně (odvolací soud) zrušil rozhodnutí z 1. 12.2015 a věc vrátil okresnímu soudu.
Soud konstatoval, že „je nepřípustné odmítnout poskytnutí soudní ochrany nezletilým státním občanům České republiky za situace, kdy to zákon (§ 56 odst. 1 ZMPS ) výslovně umožňuje“, a svůj právní názor zopakoval v dalším odvolacím řízení v roce 2017.
Úřad pro mezinárodní ochranu dětí následně podává ústavní stížnost, ta je odmítnuta.
31. 10. 2016 okresní soud přerušil řízení do doby, než norský soud rozhodne o vrácení dětí
28. 3. 2017 okresní soud poté, kdy norské soudy odmítly vrátit děti Evě Michalákové, pokračuje v řízení
1. 6. 2017 okresní soud opět zastavuje řízení, s tím, že projednání věci brání překážka věci rozsouzené (norským soudem);
25. 9. 2017 odvolací soud znovu zrušil rozhodnutí okresního soudu o zastavení řízení
Odvolací senát pod předsednictvím soudce Jiřího Zrůsta uvedl, že „i nyní přezkoumávané rozhodnutí soudu I. stupně, přestože již bylo vydáno po vyslovení závazného právního názoru odvolacího soudu ve dvou zrušujících usneseních, tento názor nerespektuje … Odvolací soud jednoznačně uzavřel, že bez ohledu na obvyklý pobyt dětí je dána pravomoc českých soudů, neboť obě nezletilé děti mají české státní občanství a opatření přijatá v Norsku k ochraně jejich práv a zájmů nestačí. Navíc rozhodnutí norského soudu nebylo uznáno českými orgány veřejné moci, tudíž v České republice nemá žádné účinky.“
12. 3. 2018 okresní soud opět zastavuje řízení, s tím, že děti jsou integrovány v Norsku a pravomoc českého soudu nelze založit jen na základě českého státního občanství (informace o aktuální situaci dětí soud neměl žádné)
4. 2. 2020 Krajský soud v Brně opět zrušil rozhodnutí okresního soudu o zastavení řízení a nařídil, aby v řízení u okresního soudu pokračoval jiný soudce
Odvolací soud současně nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný soudce než soudkyně Hana Rotterová, protože „dosavadní postup, přístup k projednávání věci i opakovaná rozhodnutí nerespektující závazný právní názor odvolacího soudu jsou dle odvolacího soudu zdrojem průtahů v řízení a důvodně vyvolávají obavu, že jmenovaná soudkyně není schopna provést řízení a meritorně ukončit spor zákonu odpovídajícím způsobem.“
(od 25. 5. 2018 do 5. 11. 2019 okresní soud pořizoval, na žádost odvolacího soudu, úřední překlad norských rozsudků z let 2011 - 2017)
28. 5. 2020 Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí následně podává dovolání k Nejvyššímu soudu a domáhá se zrušení předchozího rozhodnutí
29. 7. 2020 Nejvyšší soud dovolání zamítá jako nepřípustné."
|
| *Hany |
|
(1.9.2020 14:22:28)
A ještě překlad do lidského jazyka od Pavla H.:
"UMPOD prostě Michalákovy obětoval hned na začátku v květnu 2011, aby si nenaboural systém adopcí českých dětí do zahraničí: Pokud by uznal, že pod českou jurisdikci spadají děti Michalákovy, pak by tam stejnou logikou spadaly i všechny děti adoptované z Čech do zahraničí a jejich adopci by vedle zahraničních soudů musely schvalovat i české soudy - což se nikdy nedělo a neděje."
Na první pohled je patrné, že obchod s bílým masem dobře nese.
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)