Marci |
|
(4.6.2014 17:15:26) Tak tohle téma mě docela zaujalo. Toto jsme často řešili v práci. Pracuji s lidmi s postižením, mnohdy s těžkou mentální retardací, takže tam i v 15 ti kluci přemýšlí jako třeba 2-leté dítě. Protože někteří k nám docházejí z rodin, musíme respektovat označení, které si z rodin "přinesou", ačkoliv my jako personál preferujeme označení "penis". Ale protože by nám Ti kluci nerozuměli, co jim vlastně říkáme, tak se u nás objevují názvy jako "lulínek", "pinďa", "pinďulín", "ocásek", "fanfulín" a mnoho dalších. U opravdu malých dětí to nijak zvlášť neřešíme, jakmile ale kluci začnou přicházet do puberty, snažíme se je učit, že ten jejich "fanfulín" se jinak řekne "penis". S tím však musí souhlasit rodiče a tomu tak vždycky není.
Jinak souhlasím s tím, že když je dítě malé, je asi jedno, jak se to nazývá, ale z druhé strany by možná měl vědět, že i penis je správné označení (při těchto debatách se mi vždycky vybaví scéna z Policajta do školky, jak tam ten malý prcek se postaví a na celou třídu pěkně říká: Kluci mají penis a holky vagínu! :-D). No a když nám už chlapec odroste, vlastně není důvod ho nazývat jakkoliv zdrobněle. Oni si ho časem stejně pojmenují po svém ;-)
|
Občasný host |
|
(28.9.2021 12:10:09) Tady je asi problém v české společnosti. Pokud má muž partnerku, tak sotva mezi sebou budou používat názvy jako penis, vagina, vulva. Zní to moc formálně. Stejně jako nikdo neřekne, že si zlomil horní nebo dolní končetinu. Ve zprávě bude spíš něco jako zlomenina tibie, fibuly ap., méně konkrétní označení horní dolní končetina. Neumím si ale představit někomu to sdělovat. Normálně člověk řekne zlomil jsem si ruku, nohu. Ty formální názvy mají význam u lékaře, tak se vyloženě hodí, doktor nebude říkat ukažte mi, pane Novotný, ptáka/pinďoura ap., ale ukažte mi penis. Doma s manželkou ale budou ty výrazy jiné.
|
|
|