Vítr z hor |
|
(5.5.2023 9:29:23) Synovec se dostal na obe skoly, na te, kam chce, je dokonce 15. Jen to teda byly nervy, myslel, ze to zvoral a navic: skola na druhem miste zverejnila v utery, ta na prvnim az ve stredu. Nechapu to, vsechny ostatni skoly, co nas zajimaly, zverejnily hned v patek (a to i s cca 1400 uchazeci na vsechny obory). Jeho matka je nyni sice vysmata, ale zaroven si palcive uvedomuje fakt, ze ma jeste dalsi dite, ktere musi dotahnout k prijimackam. Nevi, jestli pit na oslavu techto prijimacek, nebo aby zapomnela na ty pristi
|
Federika |
|
(5.5.2023 13:50:22) Větře, promiň, já nechápu, jak si někdo může "palčivě" uvědomovat, že má ještě jedno dítě, který musí dotáhnout k přijímačkám. Takových přijímaček budou ty děti ještě dělat...Fakt to ti rodiče až takhle prožívají? A v devítce se děti nechávají takhle "dotahovat"? Že to prožívají dětem chápu. Ale že by to až takhle "palčivě" prožíval rodič? Tedy já vím, že se rodče stresujou,jak to dopadne, ale dopředu se bát toho, že další dítě bude dělat přijmačky? Pak se nedivím, že to tak stresuje ty děti.
|
Girili |
|
(5.5.2023 21:34:55) Já to chápu velmi. Dotlačit k nějaké přípravě naše nejstarší nejuvědomělejší a nejmotivovanější dítě bylo náročné, natož ty dvě mladší, které jsou úplně z jiného těsta. Síla a trpělivost nám taky s věkem moc nepřibývá.
|
vertigo |
|
(5.5.2023 21:52:14) Taky to chápu. Dcera se nakonec dostala na vysněnou školu, takže se mi velmi ulevilo. Ale uvědomila jsem si, že syn (teď ještě v páté třídě) prostě nemá šanci se na střední školu dostat. Hloupý sice není, ale má poruchu pozornosti, dysgrafii, dysorthografii a zatím by se nevydržel 70 minut soustředit na psaní testu. Takže pokud se ty podmínky přijímacích zkoušek do jeho deváté třídy nějak nezmění, tak bude muset jít na učňák. Což by mi teoreticky nevadilo, ale prostě si nedělám iluze o dětech, kteří na učňáky chodí (no asi předsudky). Tak uvidíme, ještě máme naštěstí čas.
|
Federika |
|
(5.5.2023 22:00:29) Přemejšlet v pátý třídě, jak na tom bude dítě v devátý třídě. je nesmysl. Děti zrajou, vyvíjejí se, v pátý třídě se málokdo dokáže na ty testy celou dobu soustředit. Mně vůbec přijde blbý jim ty přijímačky představovat jako nějakou metu. Jsou to prostě zkoušky, jedny z mnoha. Neměly by se k tomu "dotlačovat", většinou chápou dobře, že chtějí mít nějaký výsledek a usilujou o něj dobrovolně. A pokud ne, tak to stejně velkej význam nemá. A pokud jsou vynervovaný a okolím přesvědčovaný, že nastane konec světa, když to nenapíšou tak, jak se od nich očekává, tak to většinou taky nedopadne líp.
|
|
TaJ |
|
(5.5.2023 23:06:21) Vertigo, mám syna v osmičce a ujišťuju tě, že i když má taky různé problémy (VD, autistické rysy, horší soustředění), tak teď je úplně někde jinde, než v páté třídě a věřím, že příští rok ty přijímačky nějak dá. Má svůj sen a jde si za ním, i když ví, že jednoduché to asi nebude. Je rozhodnutý udělat všechno, co bude v jeho silách, aby si ho splnil. Zároveň ale mluvíme i o tom, že i když se bude snažit hodně, tak je možné, že to nebude stačit, že to prostě nemusí vyjít, bude moc uchazečů, nebo se prostě ty přijímačky úplně nepovedou...a že to není konec světa a neznamená to, že by se mu ten jeho sen už nikdy nemohl splnit. Jak píše Federika, tak i já mu říkám, že ke všemu vede víc různých cest a někdy prostě nevyjde ta jedna nejpřímější. Ale vždycky ještě nějaké možnosti a cesty jsou.
|
|
|
|
77kraska |
|
(5.5.2023 22:04:18) Fed mne to přijde normální, ze se rodiče nervuji kvůli prijimackam
|
Federika |
|
(5.5.2023 22:09:19) Mně to normální nepřijde, ne v té míře, kterou vidím. Taky mi bušelo srdce, když jsem otvírala výsledky svých dětí. A příští rok dělá přijímačky dcera. A celou dobu ke mě chodily děti, jejichž rodiče byli permanentně vynervovaní. Nakonec se ten jejich stav na jejich dětech i docela dost odrážel.A zbytečně. Jasně že je dobré umožnit jim,aby se nějak mohli připravovat, vytisknout jim testy, zkusit nějakou přípravku, ve škole třeba v té devítce taky dost opakujou...Ale proč to takhle hrotit? Většinou to stejně nepomůže.
|
Monika |
|
(5.5.2023 22:50:31) Federiko, někteří lidé jsou fakt zvláštní a potom se diví, že jejich děti jsou labilní. Teď mi zrovna vyprávěla kamarádka, jak manžel její jiné kamarádky (znám je celou rodinu, ale jen z občasných setkání) udělal doma strašnou scénu své 11 leté dceři, protože se nedostala na 8G (a výsledek nedává šanci ani na odvolání). Myslela jsem, že ta dcera při přípravě (vím, že se připravovala dost, hodně jim na tom záleželo, protože žijí na vsi, kde je jen 1.stupeň a děti mají problém se umístit i na 2.stupeň ZŠ někde v okolí, což by 8G vyřešilo) dosahovala dobrých výsledků a pak se jí nepodařily přijímačky. Ani tak samozřejmě není hysterická scénka o tom, jak je dítě nemožné, nic, co bych schvalovala, ale dejme tomu bych mohla částečně chápat to nepříjemné překvapení a zklamání. Ale ona prý cca stejných výsledků dosahovala i během přípravy, i těsně před zkouškami - tak co asi ten otec čekal? Jak se mohlo stát, že se takhle neovládal? Je to inteligentní člověk, učí na vysoké škole, ale evidentně je tam nějaký velký problém ...
|
Federika |
|
(5.5.2023 22:53:00) Moniko, já ani nechci psát, co jsem zažila já, u některých rodičů. A že se to na těch dětech podepíše, ji jisté. Přitom ono to vždycky nějak dopadne, je to prostě zkouška, nejde o život, k tomu, co člověk chce, vede vždycky několik různých cest, není jen jedna.
|
|
|
|
|
|
|