| Agatha Ch. | 
 |
(1.1.2024 16:27:45)
Obšourník tu už byl, tak představím dalšího člena naší smečky.
Říkáme jí Piškot. Byla nalezena jako dvoutýdenní chůdě bez maminky, vypiplaná dobrou duší, co byla pejskařka a kočky moc nemusela. Přesto tuhle lumpici odkrmila na flašce a v noci k ní vstávala. Kůtě vyrůstalo se psem, rvali se spolu dost drsně. On jí tedy akorát poslintal a občas prohnal, zato ona ho mordovala fest. Když kromě vrčení mladá zkoušela i štěkat, usoudilo se, že z dočasné péče půjde do rodiny, kde by jí soubydlící naučili kočičím manýrům.
Je to mourinka tak trochu zdegenerovaná. Má mikroftalmii, prý na jedno oko nevidí, ale neřekne nám to, veterinář orientační tabuli s obrázky neměl, kdyby měl písmenka, tak stejně přečte: "Polibte mi." Obšourník je taky mourek, koťátko vypadalo jako kdyby se kocour vypral na vyvářku. Nakonec nevyrostla víc než tříměsíční kotě, takže máme doma bonsai.
A teď její specifikum: všechno zahrabává, aspoň symbolicky. Prostě hraboška. Jako na ajnclíku je to žádoucí - má vlastní hop-in, tedy z něj nevyhrabe nic ven a hlavně jí tam nelezou ti zbylí dva kočičáci. Dáma je fajnovka, odmítá kadiboudu s kýmkoli sdílet, jinak vyjadřuje svůj pos.aný názor na nevhodných místech.
Blicí smajlíky do h.jzlu nehází, na to prdí, bleje si, kde ji napadne. Jenže pak to zahrabává. Ano, chápete dobře, do podlahy díru nevyhrabe, sypký matroš k zahrabání se poblíž nevyskytuje a v tlamě přinést nejde. Však se někde vyskytne nějaká hračka, část pohozeného oblečení, čepice&rukavice, oblíbený je šnuptychl, či si dojde pro utěrku nebo šajzepapír.
To samé dělá ta čůza i u misek se žrádlem. Samozřejmě je u krmení dravé zvěře jako první a u misky vrčí. Dvakrát třikrát do toho ďoubne a pak jde zahrabávat. Nejdřív symbolicky packou, ale pak to začne. Nanosí si do misek hračky či jiné předměty, které za svoje hračky považuje, a tím misku dokonale odloží. A zahrabává a zahrabává. Zbylí dva chovanci akorat čumí, co to tele zase vyvádí. Musíme počkat, až se hraběnka uráčí odkráčet a teprve pak zbytek pochoutek exhumovat.
S kocourem pak mají ještě noční zlozvyk. Žijí v představě, že i jejich hračky potřebují napojit, jinak zdechnou žízní. Ráno není jediná miska s vodou prázdná, v každé se cosi louhuje. Jako nevím, to si na ráno připravují ponožkový čaj? Docela by mě zajímaly jejich myšlenkové pochody.
A jaké vy mate doma pošuky? Pochlubte se...
|
| K_at |
|
(1.1.2024 16:32:55)
Normálně se tu můžu uchechtat! To jsou exoti teda! Ty brďo. Bonsai kitty! No náš fracík nám začal čůrat do botníku. Netušíme proč. A doufám, že to vyřešíme. Mírovou cestou. A začal koukat na tv. Ještě si hledá místo, odkud bude nejlíp vidět.
|
| Agatha Ch. |
|
(1.1.2024 16:44:29)
Asi mu ty boty divně smrdí. Možná se mu nelíbí cizí pachy zvenku. Kočky nemají rádi citrusy, zkuste botky deodorovat čímsi s citronem/pomerančem/grepem či mandarinkou, aspoň až se někde zujete, tak okolí nepadne.
Pamatuji si služební nocležny, kdy některé kolegyně chodívaly v rádoby kozačkách (možná i drahých, ale z laciného umělého matroše), po celodenní šachtě ty smraďachy páchly i přes dvoje dveře, to se nedalo ani spát. 
|
| K_at |
|
(1.1.2024 19:43:22)
Agatho, on necura na boty. Ale cíleně na dno botníku. A začal s tím až cca v roce. Ale citrusy zkusím, děkuji!
|
| Agatha Ch. |
|
(1.1.2024 20:47:49)
Tak pak už jedině boty nahoru a dolů botníku vyrobit boudičku se záchodem
|
|
|
|
| Margaret | 
|
(2.1.2024 7:42:53)
Botníky asi kočky nějak iritujou či co, protože my tam taky máme věčně načůráno. Dala jsem tam kadibudku, pak druhou jinou, ale není to nic platné. Asi jak na těch botách nosíme domů roztodivné smrady, tak mají nutkání si to "převonět" po svém 
|
|
|
| Mia |
|
(1.1.2024 19:40:23)
Mám kašpara, asi 8 měsíčního, nažere se a hrabe a hrabe, až převrátí misku a zbytek obsahu se rozplácne na zemi. Prý se říká, že kočka hrabe, když už nechce, tak mu říkám, že by stačilo odejít od misek....
|
|
| Delete | 
|
(1.1.2024 21:52:56)
Skvěle napsané  .
Taky máme jednu zakrslici, co vše, co "uloví", hází do misky s vodou, prostě má za to, že kořist je třeba utopit. Nejčastěji tak končí gumičky do vlasů  .
Její matka chodí za nejmladší dcerou jako pes. Bydlí u ní v pokoji a opouští ho jen pod pohrůžkou násilí, kdy je odnesena k miskám, aby se aspoň nažrala.
Protože ji terorizuje jeden z kocourů (kdysi ji miloval, ale zahnula mu s bráchou, když pán netušil, co po něm chce.....stihli to asi týden před naplánovanou kastrací ještě coby odrostlá koťata  ), takže odmítá chodit na bedýnky a čůrá jedině na hadr. No a nebo na cokoliv textilního, co se někde zapomene válet.
Zbylí dva jsou relativně normální. Jedno byl nerudný kříženec maiňáka, ale na stará kolena se z něj stal neuvěřitelný mazel. Druhá je bílá vlezlina, co se baví tím, že vbíhá do každých dveří, které se otevřou, a protože ví, že tam nesmí, tak zase fofrem vybíhá ven.
|
| K_at |
|
(1.1.2024 21:58:20)
Delete ty brďo. Koukám, že náš chcáč je úplně ok.
|
|
|
| sally | 
|
(2.1.2024 3:34:46)
My máme pomocnou školu. Zvlášť když leží na gauči v pelíškách a hledí na mě, jako když jsem spadla z višně. Jsou to stájové polodivoké kočky, které se rozhodly, že budou domácí. Jsou hrozně hodní, vánoční stromek nám pořád stojí, do kuchyně nechodí, večer se se mnou dívají na televizi. Žerou, co dostanou (po letech, kdy byli krmení sporadicky si fakt nevybírají), chodí na svůj záchod a učí nás chodit po schodech (lákají nás na schody, abychom je šli krmit). Spoustu zlozvyků domácích koček nemají. Akorát teda nepochopili, že je máme kvůli tomu, aby drželi myši od baráku - oni nám je naopak nosí dovnitř. Obvykle živé. A pak na nás mňoukají. Asi si myslí, že nás musí naučit lovit? Přitáhli i malého králíčka. Hugo je maličký černobílý kocour, skoro čtyřletý - ale má obří tlapky - asi nikdy pořádně nevyrostl, protože nebyl dost krmený? Na to, že je venkovní polodivoká kočka, tak si klidně usne na zádech s odhaleným břichem.
Guido je starší, vet si myslí, že cca osmiletý. Je zřejmě hluchý - nebo nahluchlý. Slyší zvuky, ale nedokáže je určit v prostoru - párkrát se mi podařilo ho vyděsit, protože mě neviděl přicházet. Hugo se nechá vzít do náruče, ale úplně ztuhne / zhadrovatí. Guido se vzít nenechá, má z pokusů panickou ataku - vyrve se a zdrhá - ale tak, že třeba klidně vletí plnou parou do zdi - úplný mimoň. Možná někdy žil se psem - místo kočičího volání tak divně vyje (ale třeba je to tím, že neslyší?) - a pořád všechno olizuje - Huga, nás, ale třeba i pelíšek, na kterém leží. Ani jeden nás nikdy nepoškrábal. Kočičí hračky vesměs ignorují, ale když se do něčeho pustí, tak to během chvíle naprosto rozcupují.
Jsou fakt zvláštní. Ven chodí spíš Hugo, Guido mi přijde, že je rád, že je na stará kolena v teple a krmený - ale občas si (mi?) pro nějakou tu myš dojde, někdy je i sežere (pokud jí neodchytíme živou a nevyhodíme ven). Jsou fakt zvláštní.
|
| sovice | 
|
(2.1.2024 7:15:58)
Sally,
musí být rádi, že mají jídlo a střechu nad hlavou!
|
|
|
| sovice |
|
(2.1.2024 7:21:31)
Aghato,
díky, radost číst! 
|
|
| Dari79 |
|
(2.1.2024 7:54:01)
My máme mámu a dvě "koťata" (už rok a půl).
Koťata se ničím divným neprojevují.
Máma je ale začala nesnášet, když odrostly kojení + šla na kastraci. Došlo to do té fáze, že nechodí ani domů. Říkáme jí královnička naše. Je krásná a důstojná. Jednou za týden (velmi výjimečně třeba 2x) se vzletnou chůzí dostaví na dvůr k domu a když ji ničím neurazíme (nechceme ji chytat, hladit...), milostivě počká, až jí z domu přineseme jídlo, milostivě se (za zvuků našich chlácholivých a přemlouvavých hlasů, že jestli nechce jít domů) nechá nakrmit a pak zas vznešeně odejde. Občas je ochotná jít tedy i do domu a najíst se tam, ovšem bez přítomnosti koťat, na ty vrčí a při jejich pokusu jít vlastní mámu přivítat a očuchat, tak je profackuje. Nají se, postaví se ke dveřím a zase odchází. Kdo ji krmí celý ten týden, netuším, ale dáváme samozřejmě granule i ven, tak možná chodí v jinou dobu se najíst těch venkovních. Hubená není. Když porušíme zaběhnuté postupy. tak je schopná otočit se a odkráčet i bez nakrmení.
Její přístup je - dovolím vám mě nakrmit a přesvědčit se, že ještě žiju, ale bude to podle mého, jinak si trhněte. Já tu být nemusím.
|
| breburda71 | 
|
(2.1.2024 9:57:50)
Dari,myslim si, ze uz bydli nekde jinde a chodi Vas jen kontrolovat, jestli se ji starate dobre o deticky
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(2.1.2024 9:26:23)
Jednu můžeme hladit jen u běžící televize, její sestru taky málokdy. Koťata čtyrčata narozená v našem křoví se přistěhovala nejdřív jen na nažrání, pak tři i na běžný pobyt. Čtvrté se nastěhovalo na půl roku do gauče, nesměli jsme se na ni ani podívat, vylezla jen na v noci k misce. Pak začala ležet manželovi na nohou, ale nesměl na ni sahat. Teď sahat můžeme, ale stejně se ráda splaší. Další byl věčně navrčenej kocour, co se pere, než jsme ho vzali na operaci uší. Teď je z něj tlustej mazel. Jedna kočka má ráda jen manžela, my ostatní se k ní nepřiblížíme. Poslední přišel loni terasovýma dveřma, najedl se, lehl na gauč a řekl,že je náš.
Jsou naštěstí neuvěřitelně čistotní, ale nákup robotického vysavače byl jasnej 
|
| K_at |
|
(2.1.2024 9:50:00)
Když to tak čtu, tak to je sbírka zvířat zralá na blázinec. Já mám už od prostředního kocoura podezření, že to jsou mimozemšťani, kteří se špatně adaptovali a pořád úplně nechápou, co a jak. Náš předchozí byl původně holub. Určitě. IQ, pohyby, i zvuky měl jako holub.
|
| Martina, 2 kluci |
|
(2.1.2024 11:32:00)
Kat, přesně tak Naše kočky by šly dle zvuků poznat - holub, pes,proplachující se konvektomat, malý ptáček ( nejstarší kocour, co dlouho mlčel), tygr, sténající dveře, ...😃
|
|
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)