Bouřka |
|
(20.2.2024 15:25:11) Nějak jsme se zasekli u domácího úkolu. Slovo neděle patří kam? Jak se v tom hrabu, mám v tom akorát větší a větší zmatek. Rok, měsíc je co? A když je to pojmenovaný leden, únor....Asi jsem odmaturovala jen náhodou
|
TaJ |
|
(20.2.2024 15:39:20) Bouřko, já tedy neporadím, i když maturitu mám taky. Jestli ono to nebude tím, že tyhle věci člověk běžně v životě vůbec nepotřebuje... narážíme na ti se synem studiu chvíli, když se učí na přijímačky. Spoustu věcí si tak matně vybavim, že jsme taky brali, ale většinou jsem to fakt nikdy, za těch asi 30 let, k ničemu nevyužila.
|
|
Federika |
|
(20.2.2024 15:52:30) Dovedeš si pod tím představit něco hmatatelného? Něco,co je tvořeno nějakou hmotou? Čeho se můžeš třeba dotknout? Pokud ne, jde o podstatné jméno abstraktní.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 16:00:28) Dle poučky jsou abstraktní názvy dějů, vlastností a činností. Neděle se asi nedotknu, ale nějak se mi nezdá, že by neděle byla vlastnost
|
Federika |
|
(20.2.2024 16:02:04) Nemusí to být vlastnost. Prostě to, co není tvořeno hmotou, čeho se nemůžeš dotknout, je podstatné jméno abstraktní. Neděle samozřejmě taky. I rok,týden atd.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 16:04:13) Města se taky nedotkneš a nelze ho omezit pouze na hmotu, přesto se řadí ke konkrétním. Ono to tak jednoduchý nebude.
|
K_at |
|
(20.2.2024 16:23:44) Město je tvořeno mnoha obydlími. Dotknes. Neděle, den, rok, je nějaké vymyšlené označení času - toho se nedotknes.
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 17:22:47) Kat, ale ty se přece nedotkneš města. Dotkneš se domu, lavičky, chodníku, stromu,..., ale "města" ne. Občas se na FB podívám do skupiny češtinářů, a když vidím, jak se tam vehementně dohadují třeba o slovních druzích, dávají odkazy na seriózní a uznávané zdroje, které jsou v rozporu, říkám si "chudáci děti".
|
Federika |
|
(20.2.2024 17:34:47) Město je konkrétní. Má hmotnou podobu. To,že se "můžeš dotknout" je jeden z ukazatelů. Soused je taky konkrétní a dotknout se ho taky nemůžu protože by prskal, nesnáší dotýkání
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 17:41:38) Federiko, já nerozporuju to, že město je konkrétní. Jen jsem psala, že "města" se nedotkneš (souseda jo, byť třeba bude následně prskat). Tohle dotkneš x nedotkneš je asi zjednodušená pomůcka, kterou lze použít u explicitních příkladů.
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 17:36:45) k čemu to kdy těm dětem bude?
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 17:42:22) k ničemu, ale jsem ochotna to připustit jako trénink myšlení na filozofické úrovni
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 17:45:38) další z volovin, který by se neměly učit, protože nemají smysl
jasně, vysvětlit pojem "abstraktní", proč ne, ale to může být třeba krása, sláva, konkrétní je dejme tomu tady ta židle nebo Pepa, co na ní sedí
hotovo, jdeme dál
a ne z toho dělat dětem na základní škole vědeckou práci
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 17:50:12) a co se týká abstraktního pojmu "neděle"... A: Sejdeme se v neděli. B: Tak jo, někdy v neděli. A: Kdepak, já nemyslím jakoukoliv neděli, já myslím tuto konkrétní neděli
tak co, je neděle abstraktní, nebo konkrétní?
|
Federika |
|
(20.2.2024 18:45:33) Yuki, neděle je vždycky abstraktní. Ale samozřejmě existujou slova, která jsou někdy abstraktní a někdy konkrétní.Ale je to snadno pochopitelný. Například: psaní(činnost) x psaní (dopis)
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 18:46:57) Jo, jo, psaní x psaní, to je učebnicový příklad.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:48:49) psaní x psaní je fajn způsob, jak dětem rozšířit slovní zásobu, protože pochybuju, že jinak slovo psaní, jako konkrétní, někdy použijou, dalo by se na tom ale vysvětlit, jak se jazyk mění a vyvíjí
|
Federika |
|
(20.2.2024 18:51:51) "Psaní" je jen příklad. Je tam víc slov, například "vláda", "láska". Je to důležitý umět poznat kvůli porozumění textu, například zrovna dneska tu "lásku", jsem probírala v přijímačkách.
|
K_at |
|
(20.2.2024 18:57:24) Federiko, myslím si, že buď máš cit pro jazyk, nebo ne. A v tom případě to tam nedostaneš.
|
Federika |
|
(20.2.2024 18:58:31) Kat, tak vždyť to taky není nutný. Některý věci se ale dají vysvětlit i pochopit, proč to nezkusit
|
|
babi_ |
|
(20.2.2024 19:05:50) Abstraktní x konkrétní je spíš, jak zmínila i Bouřka, "filozofická" otázka, než věc jazykového citu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 17:50:35) Učí se to proto, aby člověk ve společnost nevypadal jako pitonec, když na to přije řeč. Aby nemyslel, že židle je abstraktní. Proto se učí různý všeobecný věci, který člověk nebude k ničemu potřebovat.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 17:55:40) neříkám, že by se to mělo úplně přeskočit, ale stačilo by vysvětlit ty pojmy, použít je v nějakých situacích, myslím, že ve slohu i literatuře je příležitostí dost, a rozhodně není potřeba bádat nad každým slovem, jak se chce po dětech na základních školách
mimochodem, když jsem připravovala nejmladšího k přijímačkám, prostřední se připravoval k maturitě, občas jsem si ho chtěla zavolat na pomoc, ale on takový věci neznal, protože přijímačky byly těžší než maturita, to by mě fakt zajímalo proč
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 17:57:41) mimochodem použít v konkrétních situacích, přestože situace je nejspíš taky docela abstraktní pojem, ale vysvětli to děcku, který se právě učí naprosto vědecky objasnit, že situace je abstraktní, protože si na ni nemůže sáhnout, a pak má vymyslet konkrétní situaci, běžně používaný slovní spojení
|
|
Federika |
|
(20.2.2024 18:48:15) Je logický, že přijímačky jsou těžší než maturita. Maturita má ověřovat základní znalosti těch, kdo maturitu chtějí získat. Přijímačky musí mít ten rozlišovací, vylučovací charakter, vůbec tam nejde o to, aby to všichni napsali co nejlépe.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:49:59) Je logický, že přijímačky jsou těžší než maturita
no to teda není, přijímačky se dělají po 9. třídě, maturita po střední škole, o 4 roky později, kdy je úplně jiná úroveň logickýho myšlení, volních schopností, paměti a tak dál
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 18:52:29) Volní jsou vlastnosti, ne?
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:53:36) jo, jsou to vlastnosti, a je to úplně jedno, myslím, že to bylo k pochopení i tak
|
|
|
Federika |
|
(20.2.2024 18:52:44) Je to naprosto logický. Přijímačky mají oddělit "zrno od plev". Maturita si tenhle cíl vůbec stanovit nemusí, není třeba.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:55:31) maturita u nás je nesmyslná, právě proto, že nic neodděluje a zvládne ji i deváťák, k čemu pak je? ve světě maturita stačí místo přijímaček, u nás pochopitelně s tímto nastavením nemůže, pak nemůžeme chtít, aby ji kdekoliv uznávali, to bych teda byla pro úplně jinou maturitu, která by dokázala rozdělit, která by nahradila přijímačky a nebyla by směšná
|
Federika |
|
(20.2.2024 18:56:22) Ale ona se celkem ve světě uznává, i ta naše maturita.
|
Alena |
|
(20.2.2024 18:58:49) Jo, to je na tom zabavny, same jednicky u ceske maturity maji vyznam, kdyz chces treba na Oxford. :) V zahranici se nezajimaji o kvalitu, chtej z ni jen vyborny vysledek. :)
|
Federika |
|
(20.2.2024 19:02:16) Právě. A spousta studentů si pak poslední rok rozmyslí dělat náročnější IB maturitu, i když tu možnost mají, protože potřebujou hlavně skvělej výsledek a vědí, že u IB by mohl být horší než u české maturity, která stačí.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 19:08:20) Aleno, požadavek na Cambridge byl maximálně jedna dvojka a protože šel na matiku, tak to nesměla být matika, samozřejmě, je potřeba mít doklad, že ukončil střední školu a v rámci našich způsobů patří mezi nejlepší
ale tím to končí, naše maturita nenahrazuje přijímačky
ale vlastně k čemu je potřeba středoškolský studium, když je na jeho konci zkouška lehčí než na jeho začátku?
že to během střední školy nezapomněli?
|
Okolík |
|
(21.2.2024 18:46:40) Yuki, viděla jsi někdy ten maturitni test?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 17:55:56) Inko, ty si někdy ve společnosti potřebovala určit podstatná jména abstraktní a konkrétní? To je snad možný jen na večírku češtinářů v ràmci společenských her
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:01:22) Asi ne, ale tady se skoro o všem píše, že je to na nic a že by se každej měl učit jeno to co ho zajímá. Já si to nemyslím, aspoň na základce by se měl učit všeobecnej přehled.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 18:06:39) Jenže podstatný jména abstraktní a konkrétní jsou zcela mimo všeobecný přehled, to je úroveň doplňku. Dobrý pro jazykovědce, lidem k ničemu. Nestojí na tom vůbec nic.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:14:45) No a vidíš, tady to všichni víme.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 18:17:23) já to vím jen proto, že jsem si to dnes přečetla, když dítě přišlo žádat o pomoc
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:20:56) To nevím co na to říct. To ví i můj manžel, kterej je vyučenej a pracuje jako dělník. Nenapadlo by mě, že by to někdo mohl nevědět.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 18:33:47) Inko, fakt máš na mysli jazykové kategorie podstatná jména konkrétní a abstraktní? Protože to je něco jiného než pojmy abstraktní a konkrétní.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:36:09) Myslím podstatná jména, ale je fakt, že nevím, že to jsou jazykové kategorie.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 18:43:40) Tak to si myslím že lidi hodně přeceňuješ. V lepším případě mají někde zasuto, že něco takového existuje, ale ty poučky si bude pamatovat málokdo a spíš to někam přiřadí intuitivně.
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:42:30) a jak teda tvůj manžel rozlišuje, kam zařadí neděli a kam město nebo dvorek?
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:54:53) Neděle je abstraktní. Město a dvorek konkrétní. Poučky nezná, bere to, že na co se dá sáhnou nebo šlápnout je konktrétní.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:56:14) Inko, super , myslím, že k tomu dojde většina lidí, i kdyby ten pojem slyšela jednou možná dvakrát
|
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 19:05:42) já bych na abstraktní neděli až tak nesázela, sice je abstraktní až na půdu, ale z hlediska toho, jak jsou popsané ty kategorie mi přijde, že má blíž k tomu konkrétnímu
|
Federika |
|
(20.2.2024 19:06:05) Ne, Bouřko, "neděle" je fakt abstraktní.
|
|
Alena |
|
(20.2.2024 19:07:42) Bourko, ne, nema, je fakt abstraktni. :) Souvisi to s hmotou, ne s definici (ta je s temi "nazvy" zavadejici)
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 19:39:26) Dvorek nebo parkoviště jsou vymezený spíš prostorem než hmotou. To už jsme u časoprostoru, a jestliže můžou být konkrétní výše uvedená, můžou být konkrétní i časové údaje, zvlášť když je pojmenuješ
|
Alena |
|
(20.2.2024 19:54:06) Bourko, aha, a ja myslela, ze chces pomoc s detskym ukolem.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 20:02:54) Aleno, to jo. Ale ty časové věci jsem nikde nedohledala ani náhodou, nejsou uvedený ani u abstraktních. Takže tu můžeme vesele spekulovat.
|
Alena |
|
(20.2.2024 20:18:53) " Ale ty časové věci jsem nikde nedohledala ani náhodou, nejsou uvedený ani u abstraktních. Takže tu můžeme vesele spekulovat." Vzdyt si spekuluj, když si z toho na "cem nestoji vubec nic" chces udelat celovecerak. Jiným stačí poucka Ustavu pro jazyk česky - "abstraktní substantivum - podstatné jméno pojmenovávající nehmotný jev, zejména vlastnost, děj, stav", co je "nedele" fakt sporne neni.
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(20.2.2024 19:09:07) Neděle je nějaké umělé vymezení času.
|
|
Okolík |
|
(21.2.2024 18:50:43) Bouřkou, myslím, že na tomto příspěvku je krásně vidět k čemu to je
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(22.2.2024 16:01:08) Asi tak konkretni hmotne, abstrektni nehmotne, pojmove je to spis filozofie nez jazyk, ale nikdy by me nenapadlo, ze je to pro nekoho problem, resp. ze to neciti, ten rozdil
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:21:25) omyl, nemají se učit to, co je zajímá (každý něco jinýho), ale to, co jim dává smysl a co jim k něčemu bude
o slovech abstraktních a konkrétních je fajn si popovídat, rozlišit je na něčem zřejmým, možná se i nějak konstruktivně pohádat, ale nedávat to do písemky, protože to už k ničemu není, to je ten rozdíl
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:25:37) Tak do písemky zrovna ne, ale dozvědět se o jejich existenci by mohly.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:30:43) Každému bude k něčemu něco jiného, ve třídě spolu sedí budoucí lékařka, řidič, kadeřnice, jaderný fyzik. Ty základy, třeba aby si nemysleli, že Bukurešť je v Africe, by měli dostat všichni. Nebude jim to třeba k ničemu a třeba jim to pomůže se vyhnout trapasu.
|
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 18:37:01) Yuki, a kdo vyhodnotí, "co jim k něčemu bude"? Samy děti? A od kdy toho budou schopny? Učitelé? Rodiče? MŠMT?
Fulghum: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. A není to málo, Ivane Pavloviči?
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:46:28) kaipo, tak třeba vědět, jestli je neděle podstatné jméno abstraktní nebo konkrétní nebude nejspíš nikdy nikomu k ničemu
o tom je teĎ ta plánovaná revize rvp, když se před lety nepovedla děcka nemusí umět rozeznat všechno, jak chtějí učitelé teď, ale vědět, že to existuje, rozumět pojmům, ale nemusí přece určit každý slovo, zvlášť když se o to hádají vědci
podobný je to s druhy vedlejších vět, nikdy nikomu, k ničemu, jen pro možná dva bohy u přijímaček, v rvp to ani není, přesto se to učí, neznámo proč
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 18:49:19) Yuki, to nejsme v rozporu. Jen mě u tebe překvapuje, že opakovaně používáš "a k čemu jim to bude"? Já to beru tak, že si prostě bystří rozum. Jsou nuceny přemýšlet a to je, podle mě, nejvíc.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 18:52:44) kaipo, já se třeba v chemii nesnažím vnutit jim všechno, protože je to kvůli paměti, to ani náhodou, to by byla blbost, tak se učilo za nás, já se jim snažím to vysvětlovat tak, aby jim to k něčemu bylo, protože když to bude dávat smyl, budou ochotní naučit se i teorii, protože jim najednou začne dávat smysl
blbý je, že matika je kvůli přijímačkám pro dost dětí nezvladatelná, ale mám ve třídě všechny, tak tam musím jinak, ale fakt je základem to, aby to dávalo smysl, nakonec i ta matika musí začínat vždycky něčím smysluplnějším
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 18:56:16) Přemýšlím, co jsem z chemie použila v praxi. Ocet na úklid. Ale určitě toho je víc.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 18:58:41) To bychom se vůbec nemuseli učit třeba dějepis, podle týhle logiky,to na nic nepoužívám.
|
|
babi_ |
|
(20.2.2024 19:02:29) Pochopit něco z chemie znamená částečně pochopit fungování okolního světa. Člověk s jakýmsi povědomím o chemii, fyzice, atd... by nemusel tak snadno podlehnout dezinformacím typu Země je placatá a covid si někdo vymyslel.
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 19:15:42) Je zajímavý, že mám kolem sebe dost formálně vzdělaných lidí (dokonce i učitele fyziky) a jejich názory na covid bys znát nechtěla. Tak nevím, jestli to je tak jednoduché, jak píšeš.
|
babi_ |
|
(20.2.2024 19:18:52) Napsala jsem "by nemusel tak snadno podlehnout dezinformacím", ne, že jim určitě nepodlehne.
Jak víme, i zubařka se nechala přesvědčit, že tělo muže, kterého na jeho žádost zabije, pak zmizí
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 19:21:09) Tak vidíš. Žádné jistoty.
|
babi_ |
|
(20.2.2024 19:28:14) Kaipo, je to prostě zvyšování pravděpodobnosti. Pokud dítě seznámíš s nebezpečím horkých kamen, zvýšíš pravděpodobnost, že se nespálí. Jistotu nemáš, přesto stojí zato mu tu informaci a/či mírnou zkušenost poskytnout. A tak je to dle mého i s chemií a orientací v dalších vědních oborech. Zvyšuje to šanci na rozumnější chování. Si myslim, teda
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 19:48:21) babi, já si myslím, že většina si na ta kamna prostě sáhne, varování navzdory.
|
babi_ |
|
(20.2.2024 19:53:07) Kaipo, nojo, ta verbální stránka... "stojí zato mu tu informaci a/či mírnou zkušenost poskytnout"
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 20:17:01) babi, zkušenost je nepřenosná, ne?
|
babi_ |
|
(20.2.2024 20:26:27) Kaipo, poskytnout zkušenost s kamny = vlastní: prstík dítěte na chvíli přiložit na kamna horká leč ne rozpálená, tedy způsobí jen bolest, nikoli nevratné poškození. Myslela jsem, že je to obecně známá metoda, proto jsem na ni jen odkázala, nepopisovala detailně.
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 20:37:30) babi, vzala jsem to v obecnější rovině. Je to tady samý intelektuál, tak proč se držet při zdi (u kamen).
|
babi_ |
|
(20.2.2024 20:38:08) V chemii jsou také pokusy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(22.2.2024 16:09:25) Aneb poznani posouva a prisny utilitarismus a pragmatismus je malo
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 18:52:52) Kaipo, problém je v tom, že čas je omezený a když si bystří rozum nad podobnýma věcma, tak je to na úkor něčeho, co by se do života hodilo podstatně víc.
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 18:54:31) Bouřko, co máš na mysli konkrétně? Třeba čtení s porozuměním? Ale to s tím podle mě souvisí.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 18:58:31) Kaipo, spousta věcí, které se dnes vůbec neučí nebo velmi nedostatečně. Třeba jak funguje stát, v tom mají lidi vůbec strašný maglajz.
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 19:12:40) Bouřko, aha, já myslela, že jsme v češtině. Fungování státu neberou v občance?
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 19:29:08) Kaipo, já to myslela obecně na celou školy, ztrácí čas zbytnostma. Fungování státu se bere tak zběžně, že lidi nejsou schopní ani rozlišovat mezi státní a veřejnou správou.
|
Alena |
|
(20.2.2024 19:52:49) "Fungování státu se bere tak zběžně, že lidi nejsou schopní ani rozlišovat mezi státní a veřejnou správou." Ne, bere se ruzne. Nejsou jednotne osnovy.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 19:57:07) Aleno, bere se různě, ale všude nedostatečně. To povědomí o mechanismech je mezi lidma strašně nízké. Narážím na to neustále.
|
Alena |
|
(20.2.2024 19:59:08) "ale všude nedostatečně." to vis jak?
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 20:19:08) Aleno, stačí vzít do úvahy hodinovou dotaci občanské výchovy, co vše tam musí vlézt a propojit to s bohatou osobní zkušeností. Jádro problému není v tom, že by alespoň ty základy nikdy neslyšeli, ale v tom, že to v zápětí zapadne, protože to není s ničím propojené. Procvičování různých jazykových kategorií má větší prioritu. A potenciální existence ojedinělých výjimek na tom nic nevytrhne.
|
Alena |
|
(20.2.2024 20:28:12) "Jádro problému není v tom, že by alespoň ty základy nikdy neslyšeli, ale v tom, že to v zápětí zapadne, protože to není s ničím propojené." Davno se neuci vsude stejne, predmety jsou propojovany, duraz na ucivo je ruzny. A pokud se nekde dela neco jinak, tak to proste vylucuje tvrzeni "ze se vsude dela neco stejne nedostatecne".
|
|
|
|
babi_ |
|
(20.2.2024 20:03:06) Bouřko, a bere se dle tebe něco ve škole natolik dostatečně, aby pak člověk co chvíli nenarážel na základní neznalosti z daného předmětu?
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 20:26:37) babi, podle mě se bere spousta věcí až moc detailně a na jiné se zase vůbec nedostane vůbec. Se synátorem teď drtíme soustavy u ploštěnců, hlístů, měkkýšů....to je tak zoufale k ničemu.
|
babi_ |
|
(20.2.2024 20:31:29) Však o ploštěncích naprostá většina dospělých neví vůbec nic, tak proč by to mělo u drcení struktury státu a veřejné správy dopadnout jinak, i kdyby se tomu věnovalo více času?
EDIT: jo už vím, jak to myslíš, ok, beru zpět.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 21:00:58) babi, no drcení by zcela jistě dopadlo stejně, takže by bylo velmi užitečné to pojmout zcela jinak a tak, aby v těch hlavàch něco uvízlo, protože zatímco ploštěnky a abstraktní podst. jm. jsou většině k ničemu, tak fungování a mechanismy státu a obcí se dotýkají všech. Takže ubrat na jazykovědě a přidat na společenských záležitostech by nemuselo být od věci.
|
Rodinová |
|
(20.2.2024 21:06:26) Nevim mozna presne, co myslis spolecenskymi zalezitostmi, ale aby clovek byl schopen uvazovat o abstraktnich komplexnich pojmech typu fungovani spolecnosti, musi se nejdriv naucit premyslet v konkretnich kategoriich typu zviratka a jak shaneji potravu.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 21:16:29) Rodinova, to se lze naučit i jinak, než drcením systému. Z hlediska přípravy na fungování společnosti by bylo vhodnější se učit spíš ekologické vztahy
|
Rodinová |
|
(20.2.2024 21:23:22) Mluvim o drceni systemu? Mluvim o konkretnich jednoduse pochopitelnych kategoriich typu zviratka a jak shaneji potravu. Mozna si jen nerozumime a ja nenavazuji spravne v diskuzi
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 21:51:41) Asi si spíš nerozumíme. Jak si zvířátka obstarávají potravu a jak to ovlivňuje jejich vzájemné vztahy a potažmo fungování celého systému je užitečné, dá se na tom demonstrovat spoustu věcí. Fungování lidské společnosti je pak vyšší level. Ale já se vymezovala proti drcení se systému, byť velmi zjednodušeného, ve stylu: skupina - nervová soustava, trávicí soustava, cévní soustava, rozmnožovací soustava, zástupci. To totiž k výše uvedenému zrovna nevede a většina lidí bude prosperovat i bez znslosti podkožního svalového vaku a plaménkových buněk ploštěnky.
|
Rodinová |
|
(20.2.2024 22:01:37) Tak to jo
|
|
K_at |
|
(20.2.2024 22:23:36) Bouřko, takhle to berou na gymplu, pokud vím. To musí být strašný opruz.
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 22:27:44) Kat, opruz to byl i na VŠ, ale tam to alespoň dávalo jistý smysl, i když mi to nikdy k ničemu nebylo
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(22.2.2024 16:14:05) Kdyz chces stavet, musis mit cihly
|
Muumi |
|
(22.2.2024 16:22:34) Radko, opakování je matkou moudrosti. Tedy - komu píšeš? Takhle není vůbec poznat, na koho reaguješ. Buď oslovuj, nebo shrň myšlenky do jednoho příspěvku...
|
byvala radka |
|
(24.2.2024 18:29:26) Mummi, omlouvam se, vzdy si myslim, ze kdyz je fce odpovedet, odpovidam konkretnimu prispevku Ze si to system schrousta jinak, to je problem
|
Beat |
|
(24.2.2024 19:02:02) Muumi souhlas. Už jsem to radce taky psala. Bez kontextu její příspěvky ztraceji smysl, je jich vždy hodně za sebou, a k “ ničemu ”
|
|
babi_ |
|
(24.2.2024 19:11:39) Radko, ano, odpovídáš na konkrétní příspěvek a systém to tak zaznamená, ale při více reakcích v témže tématu se to nedá dohledat - tedy systém to drží, ale není to vidět.
Ty třeba dokážeš teď zpětně dohledat, komu jsi předevčírem (22.2.2024 16:14:05) napsala "Kdyz chces stavet, musis mit cihly"?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(22.2.2024 16:11:23) to je vcelku jasne - stat nefunguje😁
|
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(22.2.2024 16:05:52) vedlejsi vety jsou uplne super k porozumeni textu struktura, rad, smysl
|
|
|
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 17:52:33) možná z toho vědeckou práci dělám ja, úkol z ní vypsat abstraktní podst. jména z krátkého textu a já se zamotala do neděle a dvorku. Dvorek jsem seznala jako ekvivalent města, ale tu neděli fakt nevím. Je to název dne, názvy jsou konkrétní. Ale cokoliv časového mi přijde z principu abstraktní
|
|
TaJ |
|
(20.2.2024 17:54:06) Yuki, přesně a stejně tak by stačilo vědět, že je to podstatné jméno, že....
|
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 17:59:20) Yuki, a neučí to ty děti zamyslet se? Argumentovat, rozporovat, hledat informace, konstruktivně se "hádat"? Jasně, rozhodně ne všechny děti, ale jsou typy, které nezaujme nic. A pak jsou jiné, které se "chytí".
|
|
|
|
Okolík |
|
(21.2.2024 18:43:11) To je vtip?
|
|
|
|
|
|
|
|
77kraska |
|
(21.2.2024 9:39:41) Fed, necetla jsem diskusi a nechci delat jeste vetsi zmatek
ale pridam to, co si pamatuju z pravnicke fakulty od prof. Knappove: - kočka je pojem abstraktni - naše kočka Micka je pojem konkretni
coz je uplne neco jineho nez podstatna jmena abstraktni a konkretni, ale jen mne to napadlo
|
Federika |
|
(21.2.2024 10:18:38) Sedmi, jo, to je úplně něco jinýho Ale jde spíš o obecný a konkrétní pojem. Ve škole po těch dětech chtějí jen základní rozdělení na podstatná jména abstraktní a konkrétní, nejsou tam žádný špeky.
|
|
|
|
Alena |
|
(20.2.2024 15:55:53) Na co si nemuzu sahnout - abstraktni. Cili vsechny nazvy casovych useku bych tam zaradila.
|
|
Dari79 |
|
(20.2.2024 18:40:39) Jojo, to si pamatuju, když syn bral, bylo tam něco jako
Rod Lucemburků vládl české zemi 80 let (berte s rezevou, ten věk)
určete podstatná jména konkrétní a abstraktní...
No, snažili jsme se to googlovat.
Ano, obecně je to - na co si můžeš sáhnout x to ostatní
Jan Lucemburský by byl určitě konkrétní, země - ve smyslu podlaha, hlína určitě taky
rod, království zas podle mě abstraktní
No, souhlasím, že je to jedna "z blbin". Ano, rozlišit pojem konkrétní a abstraktní by už šesťáci nebo sedmáci mohli (tak někdy to bylo), ale myslím, že by stačilo cvičit to na "židle" x "láska".
|
|
mamoch |
|
(20.2.2024 19:41:32) A proto miluju odjakživa matematiku, kde se dá vše jednoznačně vypočítat a ne nějaké konkrétní- abstraktní podstatná jména, to jsme se fakt kdysi učili? Nepamatuju
|
Kaipa |
|
(20.2.2024 19:49:26) mamoch, matematiku mám ráda, ale ta verbální stránka naší existence je úžasná.
|
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 19:52:59) Den se dá zase docela dobře změřit, to není nic abstraktního, i když si na něj nešáhneš Za mě je den méně abstraktní než město, má jasný hranice. Kde končí a začíná město neřekne nikdo.
|
Senedra |
|
(20.2.2024 19:54:11) Bouřko, zase se můžeš podívat do katastrálních mapa máš s městem/vesnicí jasno
|
|
babi_ |
|
(20.2.2024 19:56:40) Město má zcela nepochybně jasné hranice.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 19:56:54) Na den si nesáhneš ani nešlápneš. Ani ho nevidíš. Město vidíš, stejně jako ten dvorek.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 20:01:09) což o to, já vidím i světlo, to asi nebude poznávací znak pro konkrétní
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 20:18:10) Bych řekla, že světlo je konkrétní. Nebo není?
|
Federika |
|
(20.2.2024 20:24:20) Inko Podle toho, jak to světlo myslíš. Světlo jako elektromagnetické vlnění je abstraktní podstatné jméno. Světli jako například stropní svítidlo je konkrétní.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.2.2024 21:34:35) Myslím, že i to elektromagnetické světlo je konkrétní. "Podstatná jména abstraktní označují věci, které nemůžeme vnímat našimi smysly. Místo toho popisují myšlenky, pocity, stavy nebo kvality. Příklady: láska, čas, radost, moudrost. Tato slova označují něco, co nemůžeme vidět nebo se toho dotknout, ale můžeme o tom přemýšlet nebo to cítit. " Vnímáme ho smyslem zrak.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(20.2.2024 21:39:57) to je vidět, jak v tom máme jasno, a všichni jsme se to ve škole učili
a nikomu to nechybí
teda dokud s tím nepotřebuje pomoct jeho dítě při domácím úkolu :)))
|
Slonisko |
|
(20.2.2024 22:05:16) Yuki Já mám obecně s jazykovýma pravidlama problém, protože je nejde nijak nezávisle ověřit, žádná zkouška, jako v matematice. Kdyby češtináři přestali tvrdit, že je něco logický a přiznali, že většina věcí je dána výčtem, ušetřili by mi dost frustrace. V tomhle mi přijde skvělá angličtina, slova se píšou tak jak se píšou, protože je takhle někdo kdysi dávno zapsal do slovníku .
Já se jednou pokoušela vysvětlit klukům, že "nic" je číslovka, protože vyjadřuje množství
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 22:25:54) "Kdyby češtináři přestali tvrdit, že je něco logický a přiznali, že většina věcí je dána výčtem, ušetřili by mi dost frustrace."
|
|
|
|
Bouřka |
|
(20.2.2024 21:55:18) No smyslově vnímáme i ten čas, byť je to složitější
|
|
Federika |
|
(20.2.2024 22:12:47) Nevím, Inko, za mě je konkrétní ve smyslu lampa, zdroj. Pak máš třeba pojem " ve světle této skutečnosti" a to je rozhodně abstraktní podstatné jméno. Je to fuk, tyhle věci se fakt ve škole neřeší.
|
|
|
|
|
|
|
Blanče |
|
(20.2.2024 21:55:25) Bouřkao zkus místo změřit zvážit, pak to funguje.
|
|
|
|
|